Cílová skupina etopedie Rizikové a protektivní faktory vzniku poruch chování Problémy v chování x poruchy chování Cílová skupina 1. děti bez výraznějších problémů 2. děti v riziku 3. děti s problémy v chování 4. děti s poruchami emocí a chování 1) Děti bez výraznějších problémů v chování • prevence (Specifická x nespecifická prevence) • popř. preventivní programy sociálně patologických jevů (peer programy…), eliminace ohrožujících podmínek ve školním prostředí atd. 2) Děti v riziku („At-risk Youth) • děti, které ve svém vývoji čelí mnoha rizikům z roviny osobnostní i sociální • odolnost dítěte vůči faktorům, které jej z vnějšku ohrožují • koncept resilience • praxe spočívá v preventivních aktivitách, v diagnostice a poradenství Triáda rizikových faktorů ve vývoji poruchy chování Rizika spojená s osobností dítěte • váží se na fyzickou, psychickou konstituci a sociální zkušenost patří sem: • faktory fyzického zdraví – nedonošenost, nízká porodní váha, postižení, nemoc, porodní úraz, chronická onemocnění • faktory vnitřních dispozic – nízká inteligence, obtížný temperament, hyperaktivita, impulzivita Rizika spojená s rodinou dítěte • základní rizika spočívají v nedostatku „vřelosti – lidského tepla“ patří sem: • rodinné stresory – konflikty mezi rodiči, postnatální deprese, nízká vzdělanost, tísnivá finanční situace • nastavení rodinného systému – struktura a hierarchie rodiny (neúplná rodina, nezletilá matka, nezaměstnanost rodičů atd.) Školní rizika • nepřipravenost na vstup do školy + neschopnost přizpůsobit se požadavkům • nedostatek pozitivní interakce se spolužáky a učiteli • neúspěch a izolace • vyhledávání ostatních dětí s podobnými potížemi (problémové vrstevnické party) • bludný kruh neúspěchu Rizika spojená se společností } Životním podmínky – socioekonomické znevýhodnění, hustota zalidnění a materiální životní podmínky, místo bydliště } Patologické formy chování v okolí – násilí, kriminální činnost… } Kulturní a morální hodnoty – sociální nebo kulturní diskriminace, násilí v médiích } Konflikt aktuálních a historických socializačních požadavků (odlišnost požadavků rodiny, školy…) Protektivní faktory dle Šolcové (2009) Individuální úroveň - Konstituční resilience (pozitivní temperament, robustní neurobiologický systém) - Sociabilita (citlivost, prosociální postoje, citová vazba k ostatním) - Inteligence (školní výkon, plánování a rozhodování) - Komunikační dovednosti (rozvinutá řeč, čtenářské dovednosti) - Osobnostní charakteristiky (tolerance k negativním emocím; sebeuplatnění; sebevědomí; pozitivní sebepojetí; vnitřní lokalizace kontroly; smysl pro humor; nadějnost; strategie zvládání stresu; trvalý hodnotový systém; vyvážený pohled na zkušenosti; tvárnost a pružnost; mravní síla, přesvědčení, houževnatost, odhodlání Úroveň rodiny - Podporující rodina (povzbuzení, pomoc, vřelost; soudržnost péče; blízký vztah k pečujícím osobám; víra v dítě; neobviňování; vzájemná manželská opora; talent, koníček - Socioekonomický status Úroveň komunity - Školní zkušenosti (podporující kamarádi a vrstevníci; pozitivní vliv učitele; úspěch - Podporující komunita (víra v jedince, netrestání) Úroveň kultury - Tradiční aktivity, tradiční spiritualita; tradiční jazyk; tradiční medicína 3) Děti s problémy v chování a poruchami chování • vývoj poruchy chování probíhá nejčastěji od fáze působení rizikových faktorů k fázi problémového chování až k poruchám chování • důležité je včasné řešení potíží • praxe u dětí s problémy a poruchami chování má těžiště v reedukaci, diagnostice a v poradenství Rozdíl mezi poruchou a problémy v chování - záměr PROBLÉMY V CHOVÁNÍ – o svých problémech ví, vadí mu a chtěl by je odstranit – normy chování neporušuje úmyslně – jejich porušování je výsledkem konfliktu mezi vnějšími požadavky a vnitřními potřebami dítěte – nálepkou problémového dítěte trpí a vyvolává v něm negativní emocionální zážitek Rozdíl mezi poruchou a problémy v chování – časová dimenze PROBLÉMY V CHOVÁNÍ – problémy bývají krátkodobé – popřípadě se objevují v určitých periodách – mívají vývojové souvislosti – bývají důsledkem nezvládnutých konfliktů se sociálním okolím Rozdíl mezi poruchou a problémy v chování – náprava PORUCHY CHOVÁNÍ – náprava vyžaduje speciální péči – směřuje k převádění způsobů a cílů chování společensky nepřijatelného k chování, které je přijatelné Cesta rizikových dětí k dlouhodobým negativním následkům ( Walker, Severson, 2002, in Vojtová, 2008) Jak jsou vnímáni jedinci s PCH? • vyvolávají v jiných nelibé pocity • provokují druhé k negativní reakci v chování • nebývají oblíbení mezi vrstevníky • málokdy se stávají přirozenými vůdci ve skupinách Jak vnímají jedinci s PCH sami sebe? • považují se za smolaře, za neúspěšné • mívají malé sebevědomí • jejich rozhodnutí bývají impulzivní ve snaze rychle dosáhnout cíle • opakovaně a předem se vzdávají svých aspirací • převažuje u nich krátkodobá motivace • vzdálené cíle nebývají schopni svým jednáním sledovat • jejich úsilí bývá velmi často přerušováno náhodným lákavým podnětem • neumí se radovat z drobných úspěchů