-
Udržení x rozpad vztahu
Sternbergova triangulační teorie lásky
Sternberg formuloval tři základní oblasti fungujícího partnerského vztahu, které by měly být v rovnováze. Vše si můžeme představit jako trojúhelník, který je v ideálním případě rovnostranný.
-
Intimita – pocit blízkosti, starostlivost, vzájemné porozumění, podpora (zvyšuje se postupně, dlouhodobě, později trošku klesá)
-
Vášeň – vysoká emoční a citová aktivace psychiky, spojená s motivační složkou, rychle vzrůstá i klesá
-
Závazek – těsné spojení a závislost, racionální rozhodnutí, postupně vzrůstá (kolísání je možné)
Každá z těchto dimenzí lásky má odlišný vývoj v čase, intimita se zvyšuje v počátečních fázích vztahu v důsledku poznávání, vášeň jako výsledek vysoké emocionální a citové aktivace psychiky rychle vzrůstá a později pozvolna klesá, závazek postupně vzrůstá, zejména u úspěšných vztahů.
Odlišné představy mužů a žen o partnerství
Muži si obvykle více cení fyzického vzhledu a pěkného vystupování partnerky. Jsou ovlivňovány jinými signály než ženy, primárně neočekávají, že
by se mohl vztah rozpadnout. Hůře odhadují vlastnosti protějšku důležité pro udržení vztahu. Obvykle mají menší sociální a emoční citlivost,
což se projevuje i v partnerském vztahu. Většina mužů chce být partnerkami obdivována, ale přitom nechtějí být vztahem pohlceni. V Eriksonově terminologii mají větší zábrany ve vybudování pravé intimity.Ženy obvykle kladou větší důraz na vnímavost a citlivost partnera a také na jeho jasné a srozumitelné vyjádření citů. Potřebují častěji potvrzovat, že jsou pro partnera stále atraktivní. Vedle požadavku citlivosti častěji zvažují i pragmatický důraz na společenskou pozici a materiální zázemí. Hodnotí muže podle toho, zda by mohl být dobrým otcem jejich dětí. Ženy obvykle ve všech fázích vztah více prožívají (mají různorodější a intenzivnější emoce). Ženy jsou obvykle přizpůsobivější, protože jejich potřeba udržet partnerství je silnější. V Eriksonově terminologii mají větší riziko vytvoření pseudointimity.
Výrazná rizika partnerského soužití
Brněnský psycholog Ivo Plaňava se průběhu své profesní kariéry věnoval manželstvím a partnerským soužitím, používá termíny eufunkční a dysfunkční rodina. Ze svých klinických zkušeností i na základě opakovaných výzkumů formuloval rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost rozpadu partnerského vztahu. Pokud dvojice splňuje tři a více z uvedených charakteristik, je rozpad jejich vztahu statisticky velmi pravděpodobný. Následující výčet je zestručněný výpis inspirovaný knihou Spolu každý sám (Plaňava, 1998).
-
Prostředí původních rodin partnerů se od sebe výrazně liší co do úrovně vzdělání, životního stylu, socio-ekonomického statutu
a náboženské víry. -
V původních rodinách partnerů jsou neslučitelné modely rodových rolí, např. jeden pochází z rodiny s tradičním patriarchálním nebo matriarchálním rozdělením rolí, kdežto druhý z dvoukariérové rodiny
-
Oba manželé pocházejí ze stejné sourozenecké konstalace.
-
Jeden či oba považují své dětství či dospívání za mimořádně strastiplné a nešťastné.
-
U jednoho či obou přetrvávají dlouhodobě konfliktní až nepřátelské vztahy s jedním z rodičů.
-
Rozhodujícím motivem k uzavření sňatku je co nejrychleji vypadnout z rodného hnízda.
-
Jeden či druhý jsou emočně závislý na rodičích.
-
Určujícím motivem sňatku je nechtěná gravidita.
-
Jeden či oba si chtějí vzít svou první lásku.
-
Jeden či oba vstupují do manželství těsně po nějakém velkém životním zklamání, zejména po milostné havárii.
-
Svatba se koná bez přítomnosti rodičů navzdory jejich přetrvávajícímu odporu.
-
Rozhodnutí vzít se (resp. začít spolu bydlet) nastalo po známosti, která trvala méně než půl roku anebo déle než čtyři roky.
-
Snoubenci jsou mladší 20 let.
-
Jeden nebo druhý uzavírají svůj první sňatek ve věku více než 35 let.
-
Věkový rozdíl činí více než 15 let.
-
Výrazné abnormní rysy osobnosti u jednoho nebo obou partnerů – chorobná žárlivost a vztahovačnost, nezdrženlivá agresivita,
závislosti (alkohol, drogy, automaty…), sklon k parazitnímu způsobu života, vážné psychické onemocnění.
-