Teorie a metodika výchovy

3. Funkce třídního učitele a v jakých rolích vystupuje v očích žáka (Podlahová, 2004):


  • Ředitel činností třídy, kdy rozhoduje, plánuje a řídí činnost jednotlivců i celé třídy.
  • Manažer, který nerozhoduje o všem sám podle řídících schémat, ale na základě měnících se situací umí společně se třídou hledat a nacházet optimální řešení.
  • Úředník, jenž sbírá omluvenky žáků, kontroluje docházku, vyplňuje a proškrtává třídní knihu a katalog, píše vysvědčení a doporučení, jedná s úředníky při organizování třídních akcí, výletů a exkurzí.
  • Soudce, který posuzuje a řeší závažnost přestupků proti školnímu řádu, pořádku a kázni, řeší konflikty, navrhuje tresty a jiná opatření, ale také žáky dokáže bránit a obhajovat při likvidaci následků jejich pochopitelných a ke školnímu životu náležejících rošťáren a klukovin.
  • Vzor v jednání, chování, v šíři všeobecných zájmů, hloubce a obsáhlosti vědomostí, ve způsobu komunikace a kultuře jazykového projevu, zvlášť jedná-li se o třídního učitele, který je na úrovni.
  • Vychovatel, který působí jako dobrý příklad a tvůrce etických hodnot, a to zároveň s činností didaktickou, kterou realizuje v rámci svých předmětů a která nesmí být třídnickou prací odsunuta do pozadí.
  • Psycholog, který umí nahlédnout do duše dítěte, rozumí jí, chápe zákonitosti psychického vývoje a umí rozpoznat a ovlivnit pohnutky a jednání žáka a tím ovlivnit jak jeho konání, tak i jeho úspěšnost a úroveň sebepojetí a sebehodnocení.
  • Sociolog, jenž umí rozpoznat kvalitu a sílu sociálních vlivů, jimž je žák ve třídě vystaven, dokáže diagnostikovat sociální situaci ve třídě, korigovat špatné a vytvářet dobré a vstřícné sociální vztahy ve třídě.
  • Náhradní rodič, ochotný poskytovat rady při řešení individuálních žákovských problémů, schopným vystupovat jako opora a autorita, ke které se může žák obracet, adresovat na ni své nenaplněné citové potřeby, vázat na ni svou potřebu bezpečí a ochrany.
  • Přítel, který chápe žáka coby mladšího partnera pro společné činnosti, je mu blízký akceptací jeho situace, komunikuje s ním bez mentorování, neodsuzuje ho, chápe ho, má ho rád, zná jeho svět a rozumí mu, dokáže mu pomoci.
  • Poradce při hledání a formování žákových životních perspektiv, který má kvalifikovanější přehled o žákových možnostech než jeho rodiče, ví více o pravděpodobných směrech vývoje společnosti a o možnostech budoucího životního uplatnění žáka i jeho uplatnění na trhu práce.

 

 

Úkol: Které z nich jsou podle vás nejdůležitější, a které nejnáročnější?