|
Podle J. Mareše (1998) můžeme mikrosociální prostředí třídy sledovat z více hledisek:
-
Podle typu školy – klima třídy na střední odborné škole, na gymnáziu, na středním odborném učilišti, příp. na státní nebo nestátní škole např. církevní.
-
Podle stupně školy – klima třídy v mateřské škole, na prvním a na druhém stupni základní školy, na střední nebo na vysoké škole.
-
Podle zvláštností žáků – klima třídy, kde jsou převážně neproblémoví žáci, klima třídy, kde se vyskytují „problémoví žáci“ a klima třídy podle převládající orientace žáků, například třída, kde jsou žáci orientovaní na plnění úkolů, na inovace atd.
-
Podle koncepce výuky – klima třídy v tradiční škole a klima třídy ve škole alternativní.
-
Podle zvláštnosti učitelů – klima třídy, kde vyučuje učitel začátečník, klima třídy, v níž vyučuje zkušený učitel, klima třídy, ve které učitel učí různými vyučovacími styly nebo klima třídy, kde učí učitel s pedagogickými rysy.
-
Podle zvláštnosti prostředí, ve kterém se výuka odehrává – klima v tradiční učebně, klima v laboratořích aj.
-
Podle zvláštnosti vyučovacích předmětů – klima třídy při různých typech vyučovaných předmětů, například při naukových předmětech, klima při „výchovách“.
-
Podle zvláštností komunikace, zprostředkovávající sociální kontakt – klima při přímé mezilidské komunikaci, klima ve společenství žáků, které je zprostředkované moderní komunikační technikou, například klima v tzv. virtuálních třídách, klima při učení pomocí počítače.
Jednodušší, typologii klimatu školní třídy nabízí J. Prokop (1996, s. 39):
-
Klima příznivě autokratické – učitel sám přijímá důležitá rozhodnutí a vše činí ve prospěch žáka.
-
Klima příznivě demokratické – spočívá v organizaci společného rozhodování v zájmu harmonického života třídy.
-
Klima autokratické nepřátelské – učitel přijímá rozhodnutí sám, za účelem institucionálního pořádku. |