Teorie a metodika výchovy

3. Environmentální výchova

 
Úkol: Popište, co si představujete pod pojmem environmentální výchova. 
 

V RVP ZV je používán termín environmentální výchova. V praxi se stále často upřednostňuje termín ekologická výchova, jednak pro jeho stručnost, jednak pro významovost – tento termín se používá jako ekvivalent pojmu environmentální výchova (srov. Horká, 2005). Cíle i obsah ekologické i environmentální výchovy se nijak nevylučují, liší se jen v metodickém pojetí chápání jevů v přírodě a ve funkční interpretaci.

Environmentální věda (environmentalistika) je nauka o životním prostředí; využívá poznatků vědního oboru ekologie, zkoumá mechanismy působení člověka na ekosystémy, zabývá se prevencí znečišťování životního prostředí, nápravou vzniklých škod a prevencí nežádoucích zásahů (Máchal, 2000, s. 12).
 
Cíle environmentální výchovy leží ve 4 hlavních oblastech: aktivní přístup ke světu, otevřenost k sebekritice a k dialogu, neustálé přezkoumávání svých východisek, přičemž výsledkem environmentální výchovy mohlo být to, co nazýváme udržitelným životem (Činčera 2007).
 
Ekologická (environmentální) výchova v nejširším slova smyslu je veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je především (srov. Horká, 2005):
  • Zvyšovat spoluodpovědnost lidí za současný i příští stav přírody a životního prostředí.
  • Rozvíjet tvořivost, citlivost a vstřícnost lidí k řešení problémů péče o přírodu.
  • Utvářet ekologicky příznivé hodnotové orientace, které kladou důraz na dobrovolnou střídmost, na nekonzumní, duchovní kvality lidského života.
  • Hledat příčiny ekologické krize a cesty k jejímu řešení.
  • Rozvíjení uceleného, uvědomělého, aktivního a tvůrčího vztahu člověka ke světu (tj. k přírodě, k lidem a k sobě samému).
 
3.1 Environmentální výchova v rámci globální výchovy (srov. Horká 1998)
 
Charakteristickým rysem environmentální výchovy je její důraz na rozvíjení a kultivaci vztahu člověka k životnímu prostředí, to zahrnuje
odpovědnost vůči přírodě, vůči kulturám jiných i vůči příštím generacím (udržitelný rozvoj),
souvislosti, vzájemné vztahy, podmíněnost,
znalost a porozumění ekosystémům a vlivu činnosti člověka na přírodu,
globální přístup a systémové myšlení,
změna vztahu ke světu prostřednictvím pochopení hodnoty přírody, změna hodnotové orientace – důraz na kvalitu života,
překonání antropocentrismu,
interdisciplinarita a systémový přístup: vyvážené využití racionálních, estetických a etických argumentů (prostupuje celou výukou).

 

Úkol: Vyjmenujte, co všechno zahrnuje environmentální výchova.