Teorie a metodika výchovy

2. Projekt Zdravá škola: Škola podporující zdraví

Video: Matilda (Matilda, Danny DeVito, 1996)

Úkol: Jaké emoce převládaly v této ukázce? Zamyslete se nad tím, jak si představujete „zdravou školu“.​
 
2.1 Pojem zdraví
 
Úkol: Uveďte definici zdraví, kterou už znáte.​​
 
 
Existuje množství definic zdraví. Některé jsou zužovány na zdraví fyzické, jiné jej chápou jako zboží nebo jako energii, se kterou člověk musí během života hospodařit. V pojetí lékařských věd znamená nepřítomnost nemoci, choroby, úrazu, pro sociologa člověka dobře fungujícího ve všech sociálních rolích. Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) chápeme zdraví jako optimální stav tělesné, duševní a sociální pohody.
 
2.2 Projekt Zdravá škola – škola podporující zdraví (srov. Svobodová In Střelec, 2004, Svobodová, 1998):
 
Projekt Škola podporující zdraví je komplexní, nespecifický program podpory zdraví v českých školách, který je vybudován na základě péče o zdravé klima školy, zdravé prostředí, zdravé učení, mezilidské vztahy a vztahy školy k obci. V České republice se realizuje v podobě Projektu Zdravé školy - Školy podporující zdraví. Byl vypracován nejprve pro školy základní a posléze i pro školy mateřské. Perspektivně se počítá se zapojením dalších typů škol. Programy na podporu zdraví pomáhají školám uskutečňovat změny, které jsou nutné pro ozdravění výše uvedených složek školního života.
 
2.3 Počátky programu Zdravá škola – škola podporující zdraví
 
Analýza World Health Organisation (1983) zdravotní situace v Evropě ukázala na potřebu reagovat na tři základní zdravotní problémy: překotný nárůst nákladů na zdravotní péči; stagnace zdravotní úrovně společnosti; potíže při úsilí o redukci rizikových faktorů, které leží vně rezortu zdravotnictví.
 
Globální strategie Zdraví pro všechny do roku 2000 byla publikována v roce 1981. Název strategie byl pečlivě promyšlen: slovo „zdraví“ v názvu znamenalo, že úsilí je zaměřeno na zdraví a ne jen na některé nemoci nebo skupiny diagnóz. Pojem „pro všechny“ vyjadřuje, že nikdo by neměl být diskriminován nebo dokonce opomenut, a že všichni by se na programu měli podílet. Časové zařazení „do roku 2000“ znamenalo na počátku osmdesátých let dlouhodobou orientaci programu na dvě desetiletí. V průběhu dalších let byla v Evropě i v České republice přijata řada dalších prohlášení či programů, týkajících se zdraví.
 
V České republice byl projekt Zdravá škola – škola podporující zdraví oficiálně zahájen v roce 1992 přijetím do evropské sítě zdravých škol. Projekt vstoupil do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 – 1993. Podstatou projektu je vytvoření zdravého prostředí v našich školách a výchova dětí ke zdravým životním návykům a zdraví podporujícímu chování. Do projektu Zdravá škola se již několik let mohou zapojit školy, které mají hluboký zájem o problematiku výchovy ke zdraví. Změnu pojetí výchovy ke zdraví na všech školách však také od roku 2007 podporují Rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé stupně vzdělávání.
 
Výchova ke zdravému způsobu života v nejširším smyslu slova je hlavním cílem programu podporující zdraví na ZŠ. Zdraví je zde chápáno holisticky, v souladu s definicí Světové zdravotnické organizace, jako celkově dobrý životní pocit, který člověk prožívá v rovině tělesné, duševní, sociální a duchovní. Odtud vyplynuly základní principy školy podporující zdraví.
 
Předpokladem udržení a rozvoje zdraví člověka je podle Havlínové (1998) uspokojení přirozených potřeb všech lidí ve škole. Z hierarchie potřeb pro školu vyplývá, že se děti mohou efektivně učit a učitelé efektivně vyučovat, pokud ve škole a ve třídě nevytvoříme takové podmínky, jež by umožňovaly uspokojení všech okruhů přirozených potřeb. Z respektu k přirozeným potřebám jednotlivce vyplývají obecnější postoje – úcta k člověku, lidským společenstvím a přírodě, z principu komunikační schopnosti a schopnosti spolupracovat dále dovednosti, jimiž jsou uspokojovány potřeby jednotlivce umožňující efektivní vzdělávání. V činnosti školy podporující zdraví má princip rozvíjení komunikace a spolupráce dvě funkce: jednak je jejím cílem a jednak metodickým prostředkem účinného a integrovaného poznání světa a vytváření žákovských postojů a kompetencí (Havlínová, 1998). ​
 
Úkol: Shrňte počátky projektu Zdravá škola.​
 

 

2.4 Pilíře programu podpory zdraví (Havlínová, 1998):
 
1. Pilíř: Pohoda prostředí
 
Prostředí školy splňuje několik funkcí. Pracovní prostředí školy má za úkol zajistit co největší výkon při minimální únavě. Mělo by umožňovat uplatnění nových metod a forem práce, založených na diferenciaci, individualizaci, aktivizaci, přímé zkušenosti s vlastní činností a poznáváním. Obytné prostředí školy je po domovu prvním prostředím, které žák poznává, a kde tráví značnou část svého času. V neposlední řadě škola vytváří prostředí stimulující osobní rozvoj žáků a učitelů, škola je místem lidských setkání, ovlivňuje citový vývoj dítěte a formování sociálních vztahů a může někdy kompenzovat rodinné prostředí.
  • Pohoda věcného prostředí – školy podporující zdraví se starají o všestrannou a vyváženou nabídku podmínek příznivých pro pohodu věcného prostředí tím, že se na jejich tvorbě podílejí všechny skupiny školního světa a z učeben vytvářejí místa vzájemných setkávání a spolupráce.
  • Pohoda sociálního prostředí – Výsledkem kvality sociálního prostředí navozovaného především humanistickými postoji je sociální klima a atmosféra. Sociální klima je dlouhodobé a spoluutvářejí ho žáci celé třídy, skupinky žáků v rámci jedné třídy, jednotliví žáci, všichni učitelé vyučující v dané třídě a učitelé jako jednotlivci.
  • Pohoda organizačního prostředí – Organizační prostředí ve škole podporující zdraví obsahuje tři zásadní složky: režim dne, zdravou výživu, aktivní pohyb. Škola musí mít na zřeteli uspokojení základních tělesných a duševních potřeb všech aktérů. Škola podporující zdraví vychází při uspořádání denního režimu svých činností z rytmického střídání biopsychických funkcí a výkonů, ve vyváženém denním režimu vidí účinný nástroj k uspokojování individuálních potřeb. Výživa je významná složka životního stylu ovlivňující zdravý růst a vývoj mladého organismu a dobré funkce dospělého člověka. Pohybová aktivita je nástrojem zdravotní prevence a prostředkem k zajištění normálního vývoje.
 
2. Pilíř: Zdravé učení
 
Zdravé učení respektuje individuální potřeby každého jedince, které vychází z individuálních rozdílů žáků v učení dané typem inteligence a individuální rozdíly mezi žáky dané předchozími dovednostmi, vědomostmi, postojem k učení, kulturním a rodinným prostředím. Při dodržování zásad zdravého a efektivního učení dochází k rozvoji žáka, otevření jeho vzdělávacích možností, vytvoření podmínek pro seberealizaci.
  • Smysluplnost – Hlavní požadovanou změnou není redukce množství učiva, ale změna procesu učení. Škola musí být chápána jako plnohodnotná a smysluplná součást skutečného života, být víc, než jen příprava na život. Škola podporující zdraví dbá o smysluplnost toho, čemu se děti učí, zaměřuje se na rozvíjení postojů a dovedností, v maximální možné míře využívá metod umožňujících přímou zkušenost, využívá možností, které se nacházejí v blízkosti školy a přechází k výuce podle tematických celků.
  • Možnost výběru a přiměřenost – škola podporující zdraví umožňuje dětem a jejich rodičům spolurozhodovat o tom, co a jak se budou učit, usiluje o to, aby obsah a metody výuky byly přiměřené věku a individuálním předpokladům dětí vytváří takovou nabídku volitelných a nepovinných předmětů, která by odpovídala jejich skutečným zájmům a potřebám. Usiluje o vyváženost citové, rozumové a sociální složky výchovně vzdělávacího procesu.
  • Spoluúčast a spolupráce – Měněny jsou postoje ke komunikaci a spolupráci i role učitele ve třídě a vytváří organizační a materiální podmínky pro rozvíjení komunikace a spolupráce ve třídě. Nezbytné je, aby si učitelé osvojili potřebné dovednosti umožňující rozvíjení komunikace a spolupráce.
  • Motivující hodnocení – škola podporující zdraví užívá takové hodnocení, které není založeno na srovnávání výsledků dětí mezi sebou, ale na věcném konstatování pokroků dítěte v průběhu období, případně na srovnání dosažených výsledků se skutečnými možnostmi žáka. Převažuje pomoc, podpora a spolupráce nad soutěživostí.
 
3. Pilíř: Otevřené partnerství
 
Zdraví žáka podporuje pohoda soulad a spoluúčast aktérů sociálního prostředí, čehož lez dosáhnout uplatňováním otevřeného partnerství. Škola je sociální systém vztahů. Tvoří ho a ovlivňují skupiny osob ve vztahu ke školnímu životu (žáci, učitelé, vedení školy, rodiče), instituce a organizace ve vztahu ke školnímu světu (např. školský úřad, zastupitelstvo atd.)
Škola jako model demokratického společenství – škola podporující zdraví je komunita organizovaná na demokratických principech, např. svoboda a odpovědnost, respektování pravidel a spravedlnost, spoluúčast a spolupráce. Podněcuje a udržuje spoluúčast jednotlivců.
Škola jako kulturní a vzdělávací středisko obce – model vychází z postupné identifikace školy s obcí. Škola podporující zdraví reaguje na aktuální potřeby v obci, stává se přirozeným kulturním a vzdělávacím střediskem obce.
 
Úkol: Popište jednotlivé pilíře projektu zdravá škola.​