7.10.2014 1 ALTERNATIVNÍ PEDAGOGIKY Podkladem pro přednášku jsou níže uvedené publikace v plné, nebo v částečné přenesené citaci. 7.10.2014 2 Literatura: 1.Průcha, J.: Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2001. ISBN: 80-7178-584-9 2.Papagiannis, G. J., Easton, P. A., Owens, J. T.: The school restructuring movement in the USA: an analysis of major issues and policy implications. Paris: UNESCO, 1992 3.Kosová, B.: Hodnotiene jako prostriedok humanizácie školy.TRIAN s.r.o Bánská Bystrica, 1997, ISBN 80-8055-067-0 4.Hopf, A.: Sociální pedagogika pro učitele. Praha: Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta, 2001. ISBN 80-7290-053-6 5.Hrabal, V.st. Hrabal, V. ml.: Diagnostika. Praha: UK-nakladatelství Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0319-5 6.Čačka, O. a kolektiv: Psychologie imagitivní výchovy a vzdělávání s příklady aplikace. Brno, Masarykova univerzita: Doplněk, 1999. ISBN 80-7239-034-1 7.Průcha,J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha, Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2. 8.Střelec, S. (ed): Studie z teorie a metodiky výchovy II. Brno: Masarykova univerzity, 2005. ISBN 80-210-3687-7. 7.10.2014 3 PROČ A JAK SE ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ MĚNÍ Škola současnosti není určitě taková, jakou si ji ještě pamatujeme z našeho mládí. Můžeme odpovědně konstatovat, že „..dosud asi nikdy v historii lidské civilizace nedocházelo k tak významným změnám ve školství a vzdělávání, jež se realizují nebo plánují nyní, v období elektronické komunikace a informační exploze, globální ekonomika apod.“ (1, s.9) Školy s alternetivními prvky pedagogik (užívaný termín alternativní školy), s nimiž se setkáváme. 7.10.2014 4 Školy s alternativními prvky pedagogik (užívaný termín alternativní školy), s nimiž se v nejrůznějších podobách dnes setkáváme, jsou součástí těchto dramatických přeměn. „Proto chceme-li správně porozumět tomu, proč vůbec alternativní školy vznikají a fungují, musíme objasnit podstatu celkových změn ve školství a vzdělávání, a to nejen v českém prostředí, nýbrž i v mezinárodním kontextu“. (1, s.9) 7.10.2014 5 ZMĚNY V OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ Nepochybně zásadní změna nastala ( a průběžně stále probíhá) v obsahu vzdělávání., přičemž mnohé předměty byly zachované (matematika), některé byly vyřazeny (branná výchova, astronomie, výrobní praxe apod.), některé přibyly (rodinná výchova, informatika apod.). 7.10.2014 6 STRUKTURA SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ Z předchozího vyplývá, že ke změnám ve strukturování předmětů ve své podstatě výrazně nedošlo. Novými strukturálními prvky jsou tzv. integrované předměty, např. na gymnáziích předmět Základy společenských věd v kurikulu obsahuje témata : ekonomiky, politologie, přírodních věd, psychologie, sociologie aj. dle volby . 7.10.2014 7 KDO MÁ MÍT VLIV NA KONTROLU A ŘÍZENÍ AUTONOMNÍ ŠKOLY V OBCI : školská správa rodiče žáka celá veřejnost jak daleko může jít autonomie poskytovaná školám a jak přitom zachovávat určitou míru vnějšího řízení a kontrolami nad školami ? 7.10.2014 8 ZDOKONALOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ(ZŠ) Spojuje několik složek : •výzkum kvality a efektivnosti škol • • •teorie školských reforem a inovací • •pedagogická prognostika • •vzdělávací politika 7.10.2014 9 ZŠ zahrnuje dílčí a krátkodobé inovace lokálního charakteru , Také rozsáhlé reformy celostátního rozsahu spojené s podstatnými změnami ve školství Uplatňuje se pojem RESTRUKTURALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ (restructuring). Příslušný termín znamená „signifikantní změnu vzdělávání“ ve smyslu radikální reformy podle evropského pojetí (Papagiannis, Easton, Owens, 1992, s.2): Restrkturalizace se vztahuje ke třem rozhodujícím oblastem vzdělávání : 7.10.2014 10 •obsah a metody vyučování •organizace a řízení škol •rozdělování a využívání finančních prostředků tyto tři oblasti reformy jsou ve vzájemné interakci a jako celek vytvářejí produkty vzdělávání. 7.10.2014 11 HUMANIZACE ŠKOLY (3, s.6) Skupina amerických pedagogů a psychologů zveřejnila podmínky a cíle humanizace školy pro orientační potřebu učitelů: 7.10.2014 12 1. Humanistická pedagogika akceptuje potřeby žáků a vytváří možnosti poznávání a programů jako celku, přičemž bere ohled na potenciál žáků. 2. Ulehčuje žákům vyjádření svého vlastního současného stavu a možnost vyzkoušet si své síly a snaží se u všech o rozvinutí vědomí vlastní hodnoty. 3. Klade důraz na osvojování základních schopností žít ve společnosti vytvořené z několika kultur (multikulturní společnosti). Toto zahrnuje akademickou, osobní, interpersonální, komunikační a ekonomickou oblast. 7.10.2014 13 1. 4. Snaží se o osobní podíl na pedagogických rozhodnutích a praktikách. Za tímto účelem má v úmyslu zahrnout žáka do procesu své vlastní výchovy. 2. 5. Uznává důležitou úlohu pocitů a používá hodnoty a vnímání jedince jako nedílnou součást procesu výuky. 3. 6.Vytváří učební klima podporující růst osobnosti, které má být žákem vnímáno jako zajímavé, plné porozumění, poskytující podporu a neohrožující strachem. P 7. Pěstuje v žácích opravdový respekt před hodnotami bližního a schopnost řešit konflikty (ASCD 1978,s.9) 7.10.2014 14 Z uvedeného můžeme vyvodit, že pomoc žákům spočívá ve formulování a aplikování principu dobrovolnosti, s ohledem na individuální životní dráhu a skupinovou orientaci (Hopf, 2001). Autor také zformuloval postupy německé humanistické pedagogiky do těchto orientačních bodů: 7.10.2014 15 1. brát v ohled potřeby žáků 2. rozvíjet všechny oblasti osobnosti 3. ulehčit žákovi popsat svůj současný stav 4. učinit ze žáka vychovatele sebe sama 5. přiznat důležitou roli pocitům 6. vytvořit učební klima plné porozumění, podpory a klima zbavené strachu 7. rozvíjet opravdový respekt pro hodnoty bližních 7.10.2014 16 Závěrem A. Hopf shrnuje, že při dodržování humanizačních postojů se zvyšuje pravděpodobnost, že učitelův styl výchovy a způsob interakce bude vnímat subjekty jako schopné se samostatně řídit, nikoliv jako ovládané a kontrolované objekty. 7.10.2014 17 „Problém učitelů není kde, kdy a na kom získávat údaje, ale jako to dělat validně, spolehlivě a objektivně“ (Hrabal, 2002). Doposud nedošlo ke komplexním systémovým změnám. To, co v současnosti probíhá, jsou jenom dílčí změny. Stále „…setrvává mnoho lidí pracujících ve školství pro jistotu v intencích těch požadavků, které si zvykli plnit po dobu své školní docházky. Velká část stávajících škol se u nás stále ještě drží tradičního zkoušení naučených poznatků, dlouhých výkladů, stejně jako pasivity a poslušnosti žáků“. (Čačka, 1999,s.308). 7.10.2014 18 ALERNATIVNÍ ŠKOLA[1] [1] Lit.: Průcha,J: Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha, Portál, 2001; Svobodová, J., Jůva, J.: Alternativní školy. Brno, Paido 1996; Rýdl, K.: Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti. Brno, Vyd. F. Zeman 1994. 7.10.2014 19 Pedagogická slovník : „Obecný termín pokrývající všechny druhy škol (soukromé i státní, veřejné), které mají jeden podstatný rys: odlišují se od hlavního proudu standardních (běžných, normálních) škol určité vzdělávací soustavy. Odlišnost může spočívat ve specifičnostech obsahu vzdělávání, organizace a metod výuky, hodnocení vzdělávacích výsledků žáků apod. 7.10.2014 20 ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ (Svobodová, J., 2005) 7.10.2014 21 ALTERNATIVNÍ[1] – současné alternativní možnosti výchovy a vzdělávání v české škole: [1] Základ v lat alter, (jiný,odlišný, druhý, na výběr), Svobodová J. Čtyři státem nabízené vzdělávací programy •Základní škola •Obecná škola •Národní škola •Rámcový vzdělávací program 7.10.2014 22 Nejznámější pedagogické koncepce z období reformní pedagogiky: · Montessoriovská · Waldorfská · Jenská · Daltonský plán Winnetská soustava · Freinetovská 7.10.2014 23 školy církevní a soukromé Otevřená škola · Komunitní škola · Škola podporující zdraví · Tvořivá škola · Integrovaná nebo Inkluzivní škola 7.10.2014 24 Nejznámější alternativní produkty uvedu pouze informativně, neboť tyto vzdělávací koncepce mají již dostatečný výběr informačních zdrojů. 7.10.2014 25 Montessoriovská pedagogika Maria Montessofi (1870-1952) založila svůj první Dům dětí v Římě v r. 1907 pro malé děti z ulice. Měla podíl především na rozvíjení předškolní pedagogiky. Hlavními atributy jejího systému pro senzomotorickou (smyslově pohybovou) výchovu jsou didaktický materíál (bohatá soustava pomůcek) a pedagogicky upravené prostředí (nábytek a koberce, tabule, kliky, zařízení). Její práce byla založena na pedocentrismu, což vede k individuálnímu přístupu k dítěti. www.montessoricr.cz. 7.10.2014 26 Waldorfská pedagogika První školu založil Rudolf Steiner (1861-1925), pro dětí továrních dělníků tabákové firmy WaldorfAstoria. Základem koncepce je antroposofie, která sice není obsahem výuky, ale nezbytná je v přípravě učitelů. Z antroposofie vycházejí výchovné postupy, ale záleží na učiteli nebo učitelských sborech, jak antroposofii chápou a jak s ní pracují. 7.10.2014 27 Antroposofie Soustava filozoficko-pedagogických názorů na výchovu člověka vytvořená rakouským filozofem a pedagogem R. Steinerem (1861-1925). Antroposofie se hlásí ke křesťanství, avšak zároveň začleňuje i některé prvky východoasijských a jiných náboženství. Je základem koncepce waldorfské školy, jejímiž zastánci je přijímána. Některými odborníky je kritizována jakožto "mytická" , nebo dokonce "okultní světonázorová výchova". 7.10.2014 28 Waldorfská pedagogika n 7.10.2014 29 Škola bývá prezentována jako: svobodná (volná), jednotná, koedukovaná, všeobecná. Jedná se o ucelený výchovný a vzdělávací systém, který má některá organizační výchovná specifika - výuku v epochách podle rámcových osnov, předmět eurytmie, zvláštní postavení učitele ve třídě, řízení školy kolegiem učitelů, velký podíl rodičů na práci školy, Žákovské forum, vlastní systém vzdělávání učitelů. Waldorfská škola je rozšířena po celém světě, v Brně je jedna mateřská a jedna zkladní škola tohoto typu (www.waldorf.cz). 7.10.2014 30 Daltonská pedagogika Autorkou daltonské koncepce (název podle města Da1ton, Massachusetts, USA), je Helen Parkhurstová (1887-1959). Do dnešního dne se vyvinula da1tonská koncepce jako způsob organizace práce ve třídě nebo škole, respektující vlastní tempo dětí v učení, jejich volbu (z předložené nabídky témat) a možnost spolupracovat s ostatními spolužáky (svoboda, samostatnost, spolupráce). 7.10.2014 31 Podporuje: inciativu, dodržování dohodnutých dohod a pravidel, odpovědnost za vlastní práci nebo rozhodnutí. Samostatná práce i volnost se stimuluje pomocí instrukcí nebo zadání. Začleňuje se také vyučování skupinové a nevylučují se ani klasické vyučovací hodiny. Daltonská škola je nejvíce rozšířena v Holandsku. Informace o brněnských školách v Asociaci da\tonských škol v ČR a Da\ton International uvádí např. portál www.ceskaskola.cz. 7.10.2014 32 Nedostatky daltonského plánu měla překonat winnetská soustava, kterou uvedl do života CARLETON WOLSEY WASHBURNE (1889-1968) ve Winnetce u Chicaga. Učební látka byla rozdělena na dvě části: první část, obsahující nutné základní učivo, měl každý žák absolvovat individuálně svým tempem jako v daltonském plánu; druhou, tvořivou část, založenou na praktických úkolech ze života, řešil žák ve skupinové spolupráci. Do skupin se žáci zařazovali podle individuálních zájmů a schopností. Avšak ani tento systém zcela nepřekonal nedostatky daltonského plánu, jeho individualismus, formalismus a fragmentárnost ve vzdělání. 7.10.2014 33 Jenská pedagogika Autor Jenského plánu Peter Petersen (1884-1952) koncipoval jenskou školu jako učení ve společenství. Zrušením ročníků se vytvářejí smíšené kmenové skupiny (nižší 1.-3. třída, střední 4.-6. třída, vyšší 7. a 8. třída, mladistvých 9.-10. třída), posilující různost a spolupráci mladších a starších dětí. 7.10.2014 34 Mezi organizační formy činnosti v jenském plánu patří práce v denních a týdenních plánech, v kruhu, v kurzech a volná práce. Uplatňují se metody : rozhovoru, hry a slavnosti. Prostor třídy je vybaven jako "školní obývaci pokoj", v němž kmenová skupina působí na vytváření nejzdravějších způsobů vzájemného působení a soužití věkově rozdílných dětí. Jenská škola je nejrozšířenější v Holandsku a v Německu. V ČR jsou školy, které využívají prvků jenského plánu. 7.10.2014 35 Freinetovská pedagogika Zakladatelem moderni, pracovní školy byl Celestin,Freinet (1896-1966). V centru jeho pedagogiky stojí dítě jako jedinec, který je tvořivým členem společnosti a má se na jejím rozvoji podílet 7.10.2014 36 Moderní škola neklade důraz na množství látky určené k pamětnímu učení, ale na zdraví a elán individua, na jeho aktivitu, využití bohatých vzdělávacích možností za použití pracovního materiálu a techniky. Zajímavou metodou práce ve freinetovské škole je postup podle indivíduálního plánu, práce s tiskařským strojem, korespondence s ostatními školami, práce s kartotékou, práce v "dílničkách", zkoumání, hledání a experimentování mimo školu, využití učebních materiálů, které nemusejí být vždy používány přesně určeným způsobem atd. Freinetovské školy jsou rozšířeny především ve Francii, ale také v Belgii, Holandsku a Dánsku. 7.10.2014 37 OTEVŘENÁ ŠKOLA, OTEVŘENÉ VYUČOVÁNÍ Otevřená škola je obecné označení takové školy, která se otevírá navenek vůči okolní komunitě a dovnitř vůči svému osazenstvu - žákům, učitelům a rodičům. Otevřené vyučování je způsob školní práce, pocházející ze 60. a 70. let 20. století z USA a Anglie, kde se rozvíjelo pod názvem "open education". 7.10.2014 38 Komunitní školou se může stát každá škola, která kromě tradičního vzdělávání a výchovy ve třídách poskytuje vzdělávání, ale také relaxaci a může nabídnout aktivní trávení volného času (sportovní, kulturní aktivity) při zapojení místní komunity do tohoto procesu. Má k dispozici školní prostory a maximálně využívá materiálních i lidských zdrojů, je otevřená odpoledne, večer i o víkendech. Chod školy mohou ovlivňovat nejen učitelé, ale i děti (prostřednictvím školního parlamentu) a jejich rodiče. KOMUNITNÍ ŠKOLA (centrum) A KOMUNITNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 7.10.2014 39 PROJEKT ŠKOLA PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ (ZDRAVÁ ŠKOLA) Program Škola podporující zdraví směřuje k výchově ke zdravému způsobu života v nejširším slova smyslu. Dvěma integrujícími principy činnosti škol podporujících zdraví jsou - respekt k přirozeným potřebám jednotlivce a - rozvíjení komunikace a spolupráce. 7.10.2014 40 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZAČÍT SPOLU (Step by Step) Vzdělávací program Začít spolu je alternativní vzdělávací program s důrazem na individuální přístup k dítěti a partnerství školy s rodinou a okolní komunitou. V České republice se uplatňuje od roku 1994 v mateřských a od roku 1996 i v základních školách. (Ve 24 zemích světa je program znám pod mezinárodním označení Step by Step.), Je realizován za podpory Sorosovy nadace 7.10.2014 41 ITV - INTEGROVANÁ TÉMATlCKÁ VÝUKA Američanka Susan Kovaliková, autorka systému, vytvořila svůj vzdělávací model na základě zkušeností z práce s nadanými dětmi (které se ve škole nudily). Jejím cílem byla změna školy v takové prostředí, kde by talentované děti dostaly adekvátní příležitost, další podněty přímé zkušenosti. Při té příležitosti si uvědomila, že i ostatní děti, které nebyly vybrány jako nadané, touží po zajímavé škole, která by nabízela zajímavé učení a kam by chodily rády. Chtěla vytvořit školu, kde by dostaly svoji šanci všechny děti. ITV je založena na výzkumech mozku a jejich aplikace do školní praxe. 7.10.2014 42 Pedagogický projekt je určen jednotlivým pedagogům i celým školám. Nabídku programu tvoří systém kurzů, zaměřených - na zavedení osobnostní a sociální výchovy do škol, - na podporu vztahu rodiny a školy, - na vedení školy - a na spolupráci pedagogického sboru a okolní komunity. Projekt hledá nové cesty a nové nápady pro změnu školy a může pomoci k vytvoření vzdělávacího programu CELOSTÁTNÍ VZDĚLÁVACÍ PROJEKT "DOKÁŽU TO?" 7.10.2014 43 Domácí vzdělávání bylo v České republice dosud možné bez pevného právního ukotvení. Jeho oficiální status byl "pokusné ověřování odlišné organizační formy základního vzdělávání - tzv. domácí vzdělávání". Tento experiment vznikl na žádost rodičů, kteří nedůvěřovali současné škole a usilovali o uplatnění práva postarat se o své děti sami. Od počátku existence programu se potýkali s nemalými problémy. Domácí vzdělávání nebylo právem rodičů, ale výjimečnou vzdělávací příležitostí danou rodičům, pro výjimečné případy řešení specifických vzdělávacích potřeb některých žáků 1.-5. ročníku základní školy INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (dříve DOMÁCÍ VZDĚLÁVÁNÍ) 7.10.2014 44 E -LEARNING 7.10.2014 45 n n DĚKUJI ZA POZORNOST DĚKUJI ZA POZORNOST DĚKUJI ZA POZORNOST DĚKUJI ZA POZORNOST DĚKUJI ZA POZORNOST DĚKUJI ZA POZORNOST DĚKUJI ZA POZORNOST DĚKUJI ZA POZORNOST DĚKUJI ZA POZORNOST DĚKUJI ZA POZORNOST