PřílohaPříloha časopisu 112 číslo 4/2008
Ministerstvo vnitra-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru České republiky
Koncepce
ochrany obyvatelstva
do roku 2013 s výhledem do roku 2020
schválená usnesením vlády č. 165
ze dne 25. února 2008
Praha 2008
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
2 Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
OBSAH
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 25. února 2008 č. 165 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
1 Bezpečná společnost - úkoly veřejné správy, podnikové sféry a občanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
2 Připravenost pracovníků veřejné správy, právnických a fyzických osob včetně školní mládeže. . . . . . . . . . . . . 4
3 Základní organizační a technická opatření ochrany obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
3.1 Oblast varování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4
3.2 Oblast evakuace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5
3.3 Oblast ukrytí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5
3.4 Oblast nouzového přežití. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5
3.5 Ochrana osob před kontaminací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5
3.6 Oblast humanitární pomoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5
3.7 Spolupráce s neziskovými organizacemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6
3.8 Monitorování radiační, chemické a biologické situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6
3.9 Informování obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6
4 Plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva pro mimořádné události,
nevojenské a vojenské krizové situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
4.1 Oblast plánování, přípravy a prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6
4.1.1 Civilní nouzové plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6
4.1.2 Krizové řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6
4.1.3 Kritická infrastruktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7
4.1.4 Požární ochrana. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7
4.1.5 Ochrana zdraví osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7
4.1.5.1 Ochrana veřejného zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8
4.1.5.2 Záchrana života a zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8
4.1.6 Veterinární ochrana před nebezpečnými nákazami zvířat a jejich přenosem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8
4.1.7 Věda a výzkum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8
4.1.8 Hospodářská opatření pro krizové stavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9
4.1.9 Mezinárodní spolupráce (EU, NATO, OSN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9
4.2 Řešení ochrany obyvatelstva v případě nevojenských krizových situací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10
4.2.1 Ochrana před povodněmi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10
4.2.2 Ochrana životního prostředí (environmentální bezpečnost) a vliv změn na ochranu obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . .10
4.2.3 Ochrana před účinky havárií na jaderných zařízeních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10
4.2.4 Ochrana před účinky závažných havárií v dopravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11
4.2.5 Ochrana před účinky závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami
nebo chemickými přípravky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11
4.2.6 Ochrana před terorismem a organizovaným zločinem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11
4.2.7 Ochrana před negativními důsledky spojenými s migrací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11
4.2.8 Ochrana občanů a majetku České republiky při mimořádných událostech v zahraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12
4.3 Řešení ochrany obyvatelstva v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13
5 Připravenost sil a prostředků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5.1 Jednotky požární ochrany a zařízení civilní ochrany. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13
5.2 Síly a prostředky za válečného stavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14
5.3 Operační řízení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14
6 Materiální a finanční zabezpečení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
7 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Harmonogram realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 . . . . . . . . . . . . . . 15
Výhled do roku 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
3Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 25. února 2008 č. 165
Vláda
I. bere na vědomí
1. Vyhodnocení Harmonogramu realizace základních opatření ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku
2015, obsažené v části III/1 materiálu č.j. 184/08,
2. Vyhodnocení stavu realizace Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015, obsažené v části
III/2 materiálu č.j. 184/08;
II. schvaluje
1. Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, obsaženou v části III/3 materiálu č.j. 184/08,
2. Harmonogram realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, uvedený v příloze tohoto
usnesení;
III. ukládá
1. ministrům a vedoucím ústředních správních úřadů realizovat opatření obsažená v harmonogramu uvedeném v bodě II/2
tohoto usnesení,
2. ministru vnitra zabezpečit zveřejnění dokumentů uvedených v bodě I a II tohoto usnesení.
Provedou:
ministři,
vedoucí ostatních ústředních správních úřadů
Na vědomí:
hejtmani,
primátor hlavního města Prahy
Předseda vlády
Ing. Mirek Topolánek v. r.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
4 Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
1 Bezpečná společnost - úkoly veřejné správy,
podnikové sféry a občanů
Bezpečnou společnost ve vztahu k mimořádným událostem
a krizovým situacím lze charakterizovat jako společnost,
která má přijatý soubor právních, technických, organizačních,
finančních, vzdělávacích a dalších ochranných opatření
k minimalizaci, resp. k překonání následků mimořádných událostí
a krizových situací a v praxi ho úspěšně realizuje. Bude ji
vytvářet veřejná správa, která zabezpečí podmínky pro přístup
občanů k informacím o rizicích vzniku mimořádných událostí,
možných následcích a zároveň o přijatých opatřeních k ochraně
jejich životů a zdraví, majetku a životního prostředí.
Zejména obec za pomoci složek IZS musí více sehrávat rozhodující
roli v informovanosti, resp. přípravě občanů k sebeochraně
a vzájemné pomoci při mimořádných událostech a krizových
situacích. Využívá k tomu hromadných komunikačních
prostředků a všech dostupných prostředků propagace. Důležitou
úlohu v této oblasti bude plnit podniková sféra a občané na
základě budovaného systému ochrany obyvatelstva a v jeho
rámci vymezených úkolů. Veřejná správa i podniková sféra
musí motivovat a získat občany k aktivní účasti na zajišťování
vlastní bezpečnosti, bezpečnosti svých zaměstnanců, spoluobčanů
a blízkých.
To vše znamená řešit nedostatečnou připravenost obyvatelstva
pro ochranu, obranu a zvládání krizových situací, koordinaci
přípravy obyvatelstva, a to jak dospělých tak i dětí
a mládeže, která by zahrnovala přípravu na možné situace
(mimořádné události, vnitřní bezpečnost, obrana státu, zdravotnická
připravenost v širším slova smyslu než jen zranění,
ale např. i chování při epidemiích, narušení objektů kritické
infrastruktury apod.). Bude řešeno hlubší i širší zapojení
občanů a občanských sdružení do zajišťování bezpečnosti (ve
standardních podmínkách, za krizových situací, při pomoci
v zahraničí). Bude třeba zahrnout tento problém do vytvářených
programů (s využitím odpovídajících programů EU, připravovaného
Národního programu ochrany kritické infra-
struktury1)
) a do přípravy občanů k sebeochraně. Občané
mají právo na pomoc státu, ale mají i povinnosti a spoluodpovědnost
za svoji ochranu.
2 Připravenost pracovníků veřejné správy,
právnických a fyzických osob včetně školní
mládeže
Připravenost pracovníků veřejné správy, právnických osob
bude i nadále řešena v souladu s Koncepcí vzdělávání v oblasti
krizového řízení2)
.
Ke zkvalitnění připravenosti fyzických osob se jeví jako potřebné
přijmout Program výchovy a vzdělávání obyvatelstva
k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech
a krizových situacích. Školní mládež vzdělávat v souladu
s rámcovými vzdělávacími programy základních a středních
škol. Ke zkvalitnění připravenosti budoucích učitelů bude nutné
začlenit do studijních programů pedagogických fakult problematiku
Ochrana člověka za mimořádných událostí.
3 Základní organizační a technická opatření
ochrany obyvatelstva
3.1 Oblast varování
MV-generální ředitelství HZS ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“)
vytvoří organizačně-technické podmínky pro koordinovanou
výstavbu a provozování systému varování, který naplní potřeby
státní správy, samosprávy, právnických osob, podnikajících
fyzických osob i jednotlivých občanů (bude třeba řešit
i systém varování a informování občanů ČR v zahraničí, kteří
poskytli údaje o svém pobytu dobrovolně k evidenci na zastupitelských
úřadech za účelem včasného informování). K tomu
budou stanoveny zásady pro modernizaci a výstavbu systému,
přerozdělení odpovědnosti za jednotlivé části tohoto systému,
zvláště za infrastrukturu a za koncové prvky varování,
včetně finančního podílu.
MV-GŘ HZS ČR bude zajišťovat a provozovat infrastrukturu systému
varování pro přenos povelů k aktivaci koncových prvků
varování a vytvářet podmínky pro postupné nahrazování zařízení
umožňující přenos povelů novými technologiemi, zejména
moderními komunikačními prostředky s využitím digitalizace
v rámci území ČR, případně pro přechod na technologie
využívající celoplošné vysílače nebo satelitní systémy.
Obec bude zajišťovat a provozovat na vlastní náklady moderní
koncové prvky varování, které jsou využívány orgány samosprávy
k informování obyvatelstva o běžných záležitostech
obce a zabezpečí vyslání varovného signálu a tísňové informace
obyvatelstvu na území obce před hrozící nebo nastalou mimořádnou
událostí. Koncový prvek varování musí umožňovat ovládání
z operačního a informačního střediska IZS všech úrovní
a vstup pro poskytování tísňové informace velitelem zásahu.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující nebezpečná
zařízení, jako jsou provozovatelé jaderných energetických
zařízení3)
a provozovatelé objektů nebo zařízení zařazených
do skupiny B4)
, budou zajišťovat technické prostředky pro
varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování. Vlastníci
vybraných vodních děl I., II. a III. kategorie5)
zajišťují technické
prostředky pro varování obyvatelstva na území ohroženém
zvláštními povodněmi.
Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující
objekty a zařízení, ve kterých dochází dočasně nebo trvale ke
Koncepce
ochrany obyvatelstva
do roku 2013 s výhledem do roku 2020
1)
Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 17. ledna 2008 č. 4.
2)
Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14.
3)
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky
a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
5Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
shromažďování velkého počtu osob (nákupní centra, sportovní
haly a stadiony, střediska zimních sportů, letiště, metro, velké
dopravní uzly, výstaviště, apod.), a které mohou být potenciálně
ohroženy mimořádnými událostmi (např. požár, výbuch,
zřícení budovy, únik nebezpečných látek, teroristický útok),
budou na své náklady zajišťovat informační (místní) systémy,
které lze připojit na infrastrukturu systému varování tak, aby
bylo možné státem, obcí nebo velitelem zásahu informovat
obyvatelstvo, které se dočasně zdržuje v objektu a jeho blízkosti
v případě ohrožení mimořádnou událostí.
Bude vybudován obousměrný systém se sběrem informací
o stavu koncových prvků a s možností měření vybraných fyzikálních
veličin (např. výška hladiny vodního díla nebo vodního
toku) v místech ohrožení obyvatelstva zvláštními povodněmi,
ve vybraných lokalitách (zónách), kde hrozí únik nebezpečných
škodlivin a u subjektů, které tyto látky skladují nebo
vyrábějí a v jejichž okolí je velká hustota osídlení.
Pro zjištění, zda koncový prvek varování aktivační povel provedl,
případně je v provozuschopném stavu, je nutné, aby byl
pod trvalým dohledem (monitorováním). Monitorování představuje
rozšíření systému o diagnostické informace - stav koncových
prvků a o monitoring měřených veličin, které se přenášejí
zpět na vyrozumívací centrum.
K předání tísňové informace obyvatelstvu bude umožněn
vstup ze systému varování do hromadných sdělovacích prostředků
(televize, kabelové televize, rozhlasu a dalších), informačních
systémů (např. dopravních podniků), případně bude
umožněno využití dalších systémů k přenosu informací v rádiových
sítích (např. RDS-rádio data systém).
3.2 Oblast evakuace
Při přípravě evakuačních opatření reagovat na změněné podmínky
s převládající samovolnou evakuací. Dále připravovat
a zajišťovat přednostní evakuaci pro vybrané skupiny obyvatelstva
do předem určených objektů. K tomu řešit systém
registrace evakuovaných. Při evakuaci občanů ČR ze zahraničí
se připravit na organizovanou evakuaci s předpokladem spolupráce
na mezinárodní úrovni.
Evakuaci z míst předpokládané bojové činnosti a dalších
zájmových prostorů Armády ČR plánovat až v případě příznaků
aktuální hrozby válečného konfliktu (stav ohrožení státu)
s využitím již připravených opatření. Samostatně bude řešeno
dopravní a pořádkové zabezpečení ve vztahu k potřebám zajištění
obrany státu.
3.3 Oblast ukrytí
K ukrytí při mimořádných událostech s rizikem kontaminace
nebezpečnými látkami a účinky pronikavé radiace je občanům
doporučováno využívat přirozené ochranné vlastnosti staveb
s doporučením úprav zamezujících jejich proniknutí.
S využitím stálých úkrytů civilní ochrany6)
, které byly vybudovány
a jsou předurčeny k ochraně obyvatelstva před účinky
zbraní hromadného ničení (vojenské ohrožení), nelze při
mimořádných událostech a krizových situacích nevojenského
charakteru počítat s ohledem na dobu potřebnou k jejich zpohotovení
(zvláštní podmínky využití jsou stanoveny pro podzemní
dopravní ochranné systémy) a nerovnoměrné rozmístění,
a proto nebudou uváděny v havarijních plánech krajů7)
(část C. Druhy plánů konkrétních činností – ukrytí obyvatelstva).
HZS krajů se při vyřazování stálých úkrytů z evidence
budou dále řídit stanoveným metodickým postupem a v souladu
se zákonem o IZS dále povedou evidenci a budou provádět
kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky
civilní ochrany.
Orgány obcí budou dále sehrávat rozhodující úlohu při organizování
ukrytí obyvatelstva a budou tedy již v období mimo
krizové stavy, ve spolupráci s HZS krajů, provádět vytipování
objektů a prostorů (např. podzemní garáže, sklepy) vhodných
pro improvizované ukrytí obyvatelstva. Při realizaci nové
výstavby, v rámci územního plánování a stavebního řízení,
uplatňují HZS kraje, mimo jiné, i požadavky k zajištění ochrany
obyvatelstva.
Při nárůstu hrozby válečného konfliktu by k ukrytí byly využi-
ty:
funkční stálé tlakově odolné úkryty a ochranné systémy
dopravních staveb, vyřazené stálé úkryty, vhodné pro zprovoznění
k původnímu účelu (po doplnění chybějících tech-
nologií),
vyřazené stálé úkryty nevhodné pro plné obnovení provozních
režimů a další podzemní, suterénní a jiné části obytných
domů, provozních a výrobních objektů, vytipované
pro úpravu k improvizovanému ukrytí.
3.4. Oblast nouzového přežití
K zabezpečení nouzového přežití obyvatelstva, zejména evakuovaných
osob, budou využívána především stacionární zařízení
umožňující nouzové ubytování a stravování. Opatření nouzového
přežití jsou řešena v havarijních plánech krajů. Mobilní
kontejnerové soupravy pro nouzové přežití budou doplněny do
stanoveného počtu 15 ks. V působnosti Ministerstva obrany
jsou připraveny materiální základny humanitární pomoci (dále
jen „MZHP“) pro 2 250 osob a u HZS ČR pro 750 osob. V rámci
Transformace resortu Ministerstva obrany8)
budou realizovány
navržené změny. MZHP u HZS ČR budou doplňovány
novým materiálem a technikou a dále budou vytvářeny a doplňovány
soupravy pro různé typy (druhy) mimořádných událostí
(velké havárie v dopravě – dálnice, migrační vlny, povodně,
vichřice, požáry, sucha). Skladovaný materiál bude cestou pravidelných
revizí, údržby a obměny udržován v provozuschopném
stavu. Je důležité, aby soupravy nebo jejich části byly připraveny
i pro případný transport a použití pro občany ČR a EU
v zahraničí.
Dále bude pozornost zaměřena zejména na oblast organizační,
oblast analýzy, přípravy na novodobé typy mimořádných
událostí a krizových situací (terorizmus, výpadky el. energie,
selhání komunikačních zdrojů, hromadná migrace), na oblast
modernizace používaného materiálu a techniky, na nouzové
zásobování vodou a potravinami. V plánech zastupitelských
úřadů ČR bude nutné řešit i přípravu opatření pro nouzové
přežití našich občanů aktuálně pobývajících v zahraničí.
3.5. Ochrana osob před kontaminací
K ochraně dýchacích cest, očí a povrchu těla před radioaktivní
kontaminací a účinky nebezpečných chemických látek
je občanům doporučováno používat prostředky improvizované
ochrany. Je třeba pokračovat v nákupu nových prostředků
pro dekontaminaci osob a techniky, vytvořit podmínky pro
zřizování víceúčelových zařízení za účelem dekontaminace,
vypracovat zásady a postupy při dekontaminaci většího počtu
osob a doplnit moderní mobilní prostředky pro zabezpečení
tohoto úkolu.
Hromadná dekontaminace oděvů je nereálná, převážně se
bude uvažovat likvidace oděvů např. ve spalovnách, než jejich
dekontaminace.
3.6 Oblast humanitární pomoci
Poskytování humanitární pomoci do zahraničí bude realizováno
ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Správou
státních hmotných rezerv (dále jen „SSHR“), případně
nevládními humanitárními organizacemi. Humanitární pomoc
do zahraničí bude poskytována formou materiální a finanční
pomoci, vysíláním záchranných týmů nebo specialistů, nebo
kombinací uvedených možností. Přínosem k zabezpečování
úkolů v této oblasti bude plánované zřízení materiální základny
humanitární pomoci, která bude začleněna do existující
Základny logistiky MV-GŘ HZS ČR a připravované vybudování
•
•
6)
Ustanovení § 16 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
7)
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších
předpisů.
8)
Usnesení vlády ČR ze dne 22. října 2007 č. 1194.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
6 Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
odpovídající infrastruktury – nové logistické základny s odpovídajícím
technologickým vybavením, které je však podmíněno
zajištěním spolufinancování ze strukturálních fondů EU.
Ve spolupráci s nevládními organizacemi je třeba vytvořit
systém poskytování adresné a efektivní humanitární pomoci
postiženému obyvatelstvu s využitím odpovídajícího informačního
systému evidujícího nabídky, poptávky a jejich cílené
aktuální využívání. Tuto problematiku bude potřebné řešit
v rámci informačního systému pro podporu krizového řízení
(dále jen „ISKŘ“).
3.7 Spolupráce s neziskovými organizacemi
Spolupráce bude zaměřena na přípravu k poskytování následné
pomoci postiženému obyvatelstvu a pomoci občanům
ČR a EU v zahraničí. Pro některé speciální a odborné činnosti
budou zpracovány registry odborníků, kteří budou využiti
při řešení následků mimořádných událostí a krizových situací.
Dále budou vytvářeny podmínky pro realizaci psychosociální
a náboženské pomoci postiženému obyvatelstvu.
Ministerstvo vnitra bude nadále poskytovat dotace (granty)
nevládním a dobrovolnickým organizacím na projekty k vytváření
jejich druhosledové pomoci.
3.8 Monitorování radiační, chemické a biologické
situace
Úkoly při zabezpečování zjišťování, předávání, vyhodnocování
a využívání údajů o radiační, chemické a biologické situaci
za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, při řešení
krizových situací spojených s teroristickými útoky a pro řešení
mimořádných událostí v zahraničí budou plněny v souladu
s Harmonogramem CBRN9)
, se stanovením odpovědnosti za
plnění jednotlivých úkolů. Dále bude vedena databáze odborníků
a prováděna jejich příprava.
Po vyhodnocení zkušebního provozu modernizovaných stacionárních
hlásičů úrovně radiace řady DC-4 budou postupně zřízeny
měřící body v síti těchto hlásičů u HZS ČR.
3.9 Informování obyvatelstva
Informování bude organizováno s cílem zvýšení připravenosti
obyvatelstva všech věkových skupin pro obranu, ochranu
a zvládání krizových situací. Základním prvkem systému
ochrany obyvatelstva musí být informovaný a sebevzdělaný
občan, který bude umět reagovat na přijímaná opatření, chránit
sebe a poskytovat pomoc ostatním osobám.
Ve veřejnoprávních médiích je nutné vytvořit větší časový prostor
k informování obyvatelstva o hrozících nebo vzniklých
mimořádných událostech a jeho chování při jejich zvládání, ale
i k preventivně výchovnému působení na obyvatelstvo.
Informovanost o mimořádných událostech a krizových situacích
bude třeba řešit i vůči cizím státním příslušníkům,
aktuálně pobývajícím na území ČR. Bude nutné také řešit
informovanost občanů ČR pobývajících v zahraničí cestou
zastupitelských úřadů.
Na základě získaných informací a praktických zkušeností se
očekává adekvátní reakce občana při mimořádných událostech
a krizových situacích.
4 Plánování a řešení opatření k ochraně
obyvatelstva pro mimořádné události,
nevojenské a vojenské krizové situace
4.1 Oblast plánování, přípravy a prevence
4.1.1 Civilní nouzové plánování
Od počátku existence NATO se projevovaly mezi členskými
zeměmi snahy o spolupráci a vzájemnou pomoc také v nevojenské
oblasti. Přestože tyto aktivity byly původně zaměřeny
na civilní podporu vojenských operací, postupně se rozšiřovaly
zejména na ochranu civilního obyvatelstva a pomoc při obnově
společnosti po válečném konfliktu. Všechny tyto a následně
další, se změnami bezpečnostního prostředí související
aktivity, byly zahrnuty do systému civilního nouzového plánování
(dále jen „CNP“) a vytvořily ucelenou oblast nevojenského
plánování ochrany společností členských států NATO před
následky mimořádných událostí a krizových situací.
Součástí bezpečnostního systému ČR se CNP stalo v období
přípravy integrace státu do struktur NATO. Vlastní pojem byl
převzat z anglické terminologie „Civil Emergency Planning“.
CNP v bezpečnostním systému ČR představuje především procesní
nástroj k předcházení závažných mimořádných událostí
a krizových situací a k zajištění připravenosti na jejich zvládání.
Základní zaměření a působnost CNP se realizuje zejména
v oblastech ochrany obyvatelstva, udržení přijatelné formy
společenského a hospodářského života se schopností zajišťovat
nezbytné civilní zdroje za krizových stavů, fungování kritické
infrastruktury, bezpečnostního výzkumu, opatření proti
použití zbraní hromadného ničení vůči civilnímu obyvatelstvu
i vzdělávání odborníků a veřejnosti.
CNP bude na národní úrovni metodickým nástrojem k usměrňování
havarijního a krizového plánování, kde zabezpečí soulad
a bude zabraňovat duplicitě s obranným plánováním.
Základní zaměření a působnost CNP se bude realizovat zejména
v následujících oblastech:
plnění úkolů ochrany obyvatelstva,
nepřetržité fungování orgánů státní správy a orgánů územní
samosprávy,
přijatelná forma společenského a hospodářského života,
fungování kritické (životně důležité) infrastruktury,
spolupráce veřejného a soukromého sektoru,
civilní zdroje nezbytné pro zajištění bezpečnosti,
civilně vojenská spolupráce,
civilní podpora činnosti ozbrojených sil a bezpečnostních
zdrojů pro případ jejich použití, včetně koordinace požadavků
na ozbrojené síly.
CNP jako procesní nástroj musí vést k zajištění připravenosti
ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů, orgánů
samosprávy, právnických a podnikajících fyzických osob
řešit jakékoliv mimořádné události a krizové situace (vojenské,
vnitřně bezpečnostní i nevojenské) nebo se na jejich řešení
podílet.
K dosažení civilní nouzové připravenosti je třeba v dalším
období:
stanovit opatření na odvrácení nebo zmírnění dopadů
mimořádné události, technologických havárií, narušení
kritické infrastruktury, narušení veřejného pořádku a bezpečnosti,
narušení fungování veřejné správy, včetně dopadů
na obyvatelstvo, opatření spojené s podporou činnosti
vojsk nebo s válečným konfliktem,
zpracovat scénáře možných situací,
zpracovat odezvy na další možné situace (nové typové plá-
ny),
řídit odezvy na vzniklé situace,
připravit síly a prostředky.
4.1.2 Krizové řízení
Podletzv.kompetenčníhozákona10)
jeMinisterstvovnitraústředním
orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro krizové
řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a IZS.
Krizové řízení v ČR je kodifikováno zákonem č. 240/2000 Sb.,
o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),
ve znění pozdějších předpisů. Problematiku oblasti krizového
řízení, včetně krizového a havarijního plánování, vymezuje
řada dalších právních a prováděcích předpisů. Ministerstvo
vnitra zabezpečuje koordinaci přípravy na krizové stavy
a jejich řešení cestou sjednocování postupů ústředních správních
úřadů, krajských a obecních úřadů, právnických a podnikajících
fyzických osob, organizování instruktáží, školení a další
přípravy k získání zvláštní odborné způsobilosti pracovníků
orgánů krizového řízení, a provádění kontroly krizových plánů
ministerstev a krizových plánů krajů.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
9)
Usnesení vlády ČR ze dne 15. prosince 2004 č. 1276; usnesení vlády ČR ze dne 26. dubna 2006 č. 471.
10)
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
7Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
Plnění úkolů ve vazbě na návrh aktualizace optimalizace současného
bezpečnostního systému ČR je třeba považovat v dalším
období za prioritní.
V rámci vytvářeného ISKŘ, jehož garantem je MV-GŘ HZS
ČR, budou vytvořeny sofistikované nástroje k informačnímu
zabezpečení úkolů v oblasti ochrany životů a zdraví obyvatel
a majetkových hodnot na všech stupních krizového řízení.
4.1.3 Kritická infrastruktura
Zajištění bezpečnosti státu, fungování ekonomiky, to je výrobních
i nevýrobních systémů a služeb, fungování veřejné správy
a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva je
závislé na konkrétních infrastrukturách, které označujeme,
vzhledem k jejich významu, jako kritické (životně důležité)
infrastruktury. Jejich narušení má negativní dopad na několik
úrovní - na národní úrovni ovlivňuje zajištění základních funkcí
státu a na krajské a místní úrovni má vliv na zajištění základních
funkcí území.
Poškození, narušení nebo zničení kritické infrastruktury může
být způsobeno přírodními katastrofami a vlivem činnosti lidského
faktoru, která se váže na selhání techniky a technologických
postupů a na úmyslné akce zahrnující terorismus a organizovaný
zločin, a to jak jednotlivců tak skupin.
Ochrana kritické infrastruktury je proces, který je zaměřen
na takové zajištění fungování subjektů kritické infrastruktury
a objektů, které vlastní nebo provozují, tak aby nedocházelo
k jejich selhání při zohlednění všech možných rizik a hrozeb.
Smyslem ochrany kritické infrastruktury musí být proto minimalizace
dopadů výpadku činnosti těchto infrastruktur tak,
aby narušení funkcí, činností nebo služeb bylo krátkodobé,
málo četné, zvladatelné přinejmenším provizorním nebo alternativním
způsobem a územně omezené tak, aby postihlo co
nejmenší počet obyvatelstva.
V důsledku existence provázanosti národní kritické infrastruktury
s obdobnými infrastrukturami v mezinárodním měřítku,
jak v jednotlivých oblastech (sektorech, odvětvích) kritické
infrastruktury, tak i z pohledu průřezových vzájemných vazeb
mezi jednotlivými oblastmi (sektory, odvětvími), nelze vyloučit
skutečnost, že narušení kritické infrastruktury jedné oblasti
může ovlivnit další včetně mezinárodního dopadu. Jako nejčastější
příklad lze uvést narušení dodávek elektřiny a plynu,
nedostatek pohonných hmot nebo výpadky telekomunikačních
sítí. Vzhledem k tomu, že převážná část kritických infrastruktur
je vlastněna a provozována soukromými subjekty, je
nutné v rámci její ochrany stanovit sdílení odpovědností veřejné
správy a privátního sektoru a výměnu informací mezi veřejnou
správou a dalšími relevantními organizacemi včetně mezinárodní
spolupráce.
Cílem ochrany kritické infrastruktury je zabezpečit ochranu
nejen strategických, ale především životních zájmů dotýkajících
se životů a zdraví lidí, majetku, životního prostředí a existence
lidské společnosti jako takové. Stát pro plnění své funkce
musí za všech okolností a situací zabezpečit provozuschopnost
základních prvků, vazeb a toků zabezpečujících chod státu
a které jsou základem schopnosti státu udržet za každé situace
jeho stabilitu a zabezpečit další rozvoj.
Prostředkem pro splnění výše uvedených funkcí a povinností
s výhledem do budoucnosti je strategie, jejíž podstatou je
dlouhodobý záměr činnosti k dosažení určitého cíle. Pro její
vytvoření je nutné vzít v úvahu především komplexní charakter
problematiky kritické infrastruktury a její ochrany, a to
s ohledem na specifické vlastnosti jednotlivých oblastí (sektorů,
odvětví) kritické infrastruktury a dále na vzájemné vazby
mezi nimi. Komplexní strategie České republiky k řešení
problematiky ochrany kritické infrastruktury1)
by měla
představovat konsensuální rámec pro zpracování dalších koncepčních
materiálů, které by ji rozvrhly do konkrétních kroků
a následných opatření. Jedním z těchto komplexních kroků
by se stal Národní program ochrany kritické infrastruktu-
ry1)
založený na zpracování dílčích strategií, koncepcí a analýz
určených pro jednotlivé oblasti (sektory, odvětví) kritické
infrastruktury a z nich vycházejících stanovení konkrétních
úkolů, jejich nositelů a termínů plnění.
4.1.4 Požární ochrana
V oblasti preventivní požární ochrany je ústředním orgánem
státní správy Ministerstvo vnitra. Úkoly na tomto úseku zabezpečují
na příslušných úrovních také HZS krajů a v přenesené
působnosti orgány krajů a obcí. Organizace a řízení výkonu státní
správy přísluší MV-GŘ HZS ČR. Základními právními předpisy
pro tuto činnost jsou především zákon o požární ochraně11)
,
zákon o IZS a prováděcí předpisy k nim. K této činnosti se rovněž
vztahuje další legislativa z oblasti stavebního práva, prevence
před závažnými haváriemi, způsobenými vybranými nebezpečnými
látkami nebo přepravy nebezpečných látek.
V roce 2003 vydalo MV-GŘ HZS ČR Koncepci požární prevence
v České republice, která řeší otázky řízení a výkonu státní
správy na úseku požární prevence a spolupráci s dalšími orgány
státní správy a územní samosprávy.
Součástí činnosti v oblasti preventivní požární ochrany jsou
i opatření týkající se ochrany obyvatelstva, zejména tyto okruhy
činnosti:
posuzování dokumentace staveb veřejného charakteru
(ubytovací zařízení, velkokapacitní multifunkční budovy,
společenská, kulturní a sportovní zařízení, obchodní domy
a nákupní střediska, podzemní stavby, zdravotnická zařízení,
správní budovy a správní střediska, stavby civilní ochrany
a stavby dotčené požadavky civilní ochrany) z hlediska
ochrany obyvatelstva,
schvalování posouzení požárního nebezpečí ve veřejných
a průmyslových objektech,
kontrolní činnost ve veřejných a průmyslových objektech,
sjednocování postupů a koordinace územních správních
úřadů při zabezpečování úkolů souvisejících s objekty
určenými k ochraně obyvatelstva,
posuzování bezpečnostní dokumentace, vyplývající ze
zákona o prevenci závažných havárií, včetně součinnosti
při stanovování zón havarijního plánování a zpracovávání
vnějších havarijních plánů pro tyto zóny,
preventivně výchovná činnost na úseku požární ochrany,
včetně činnosti propagační a ediční,
podíl na zabezpečení nezbytných změn stávajících a návrhů
nových normativních předpisů, souvisejících se stavbou,
rekonstrukcí a provozem veřejných budov a průmyslových
objektů,
analýza zjištěných příčin vzniku požárů ve veřejných a průmyslových
objektech a přijímaná bezpečnostní opatření.
Na základě prováděné činnosti a v souvislosti se současnou
situací budou v oblasti požární prevence řešeny následující
základní úkoly:
vydání vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany
staveb a její následné uvádění do praxe,
součinnost na přípravě novel zákonů a prováděcích předpisů
vztahujících se k požární ochraně a IZS,
úpravy právních předpisů a norem, souvisejících s požární
ochranou veřejných staveb,
nepřetržité plnění úkolů preventivně výchovné a propagační
činnosti podle stanoveného zaměření,
zabezpečování metodických, řídících, součinnostních a koordinačních
úkolů v souladu s koncepčními dokumenty na
úseku požární prevence,
plnění závěrů a navržených opatření z provedených analýz
příčin vzniku požárů.
4.1.5 Ochrana zdraví osob
V souvislosti se zajišťováním bezpečnosti ČR je oprávněně
očekávána připravenost zdravotnictví k poskytování zdravotní
péče při událostech, které kromě jiných aspektů narušení
bezpečnosti přinášejí situace s hromadným postižením osob
na zdraví. Musí být vytvořen systém zajištění zdravotní péče
o obyvatelstvo postižené na zdraví jakýmkoliv typem mimořádné
události jako součást uceleného systému reakce státu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
11)
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
8 Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
k ochraně jeho zájmů. Zásadní význam v připravenosti zdravotnictví
má posilování odolnosti společnosti před současnou
nejvýraznější hrozbou – terorismem. Je povinností státu a celé
veřejné správy zajistit záchranu života a zabránit vzniku těžké
újmy na zdraví obyvatelstva při různých typech mimořádných
událostí s akcentem na připravenost ke zvládání následků teroristických
útoků s použitím CBRN prostředků. Tato povinnost
se dotýká i současné role zdravotnictví při zajištění bezpečnosti,
a to od poskytování první pomoci až po zdravotní rehabilitaci
postižených osob, včetně péče o duševní zdraví.
Zajištění zdravotní péče v rámci ochrany obyvatelstva se dá
rozdělit na dvě základní oblasti, a to na zajišťování ochrany
veřejného zdraví12)
a na záchranu života občana podle zvláštního
právního předpisu13)
.
4.1.5.1 Ochrana veřejného zdraví
Priority orgánů ochrany veřejného zdraví (dále jen „orgány
OVZ“) vycházejí ze současných poznatků a koncepce oboru
hygieny a epidemiologie a zároveň zohledňují koncepci krizové
připravenosti zdravotnictví ČR. Orgány OVZ svými postupy
zabezpečují podporu a ochranu v oblasti veřejného zdraví,
zamezují šíření infekčních chorob a dohlížejí na pracovní podmínky.
Mezi priority orgánů OVZ patří:
zřízení krizového operačního centra, resp. kontaktního
bodu podle požadavků EC, ECDC, WHO a dalších orgánů.
Agendu krizového operačního centra z pohledu orgánů
OVZ budou tvořit především úkoly spojené se zajišťováním
komunikace s ohlašovacími systémy EC a WHO (například
RAS-BICHAT, EWRS, IHR, INFOSAN a další). Krizové operační
centrum bude úzce spolupracovat s OPIS MV-GŘ HZS
ČR, které zajistí trvalou dostupnost pro příjem a předávání
zpráv;
zajištění trvalé dostupnosti orgánů OVZ na regionální úrovni,
tj. na úrovni krajských hygienických stanic k plnění
úkolů složek IZS. Orgány OVZ (krajské hygienické stanice)
jako ostatní složka IZS budou úzce spolupracovat s HZS
krajů při řešení mimořádných událostí či zvládání vysoce
nebezpečných nákaz. K tomu Ministerstvo zdravotnictví
zabezpečí závaznost vybraných typových činností složek
IZS pro orgány OVZ;
rozvíjení informačního systému „PANDEMIE“ a posilování
schopnosti reakce ČR na zvládání případné pandemie
chřipky či výskyt jiné vysoce nebezpečné nákazy. Zabezpečení
přípravy na ochranu obyvatelstva v případě vzniku
pandemie chřipky bude zajištěno pravidelnou aktualizací
pandemických plánů na národní i regionální úrovni a jejich
prověřováním v rámci připravovaných cvičení;
zajištění vzdělávání populace i odborníků z jiných oblastí
v problematice ochrany veřejného zdraví a další rozvoj
komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky s cílem
zvládání výskytu infekčních onemocnění;
analýza možných nových hrozeb a rizik v oblasti veřejného
zdraví spojených s globálními změnami klimatu (např.
výskyt nových, dříve v ČR vzácných infekcí, jako jsou malárie,
hemoragické horečky, změna a rozšíření výskytu některých
vektorových nákaz jako klíšťová encefalitida, borelioza),
nebo řešení rizik spojených s možným nedostatkem
pitné vody jako následku globálního oteplování;
kontrola a dohled nad hygienickými podmínkami evakuovaného
či ukrytého obyvatelstva, zajištění očkovacích
látek pro případné epidemie a pandemii (např. žloutenka,
chřipka), zabezpečení dovozu speciálních postřikových
prostředků (např. proti komárům při jejich přemnožení po
povodních) a plnění dalších úkolů spojených s ochranou
veřejného zdraví.
4.1.5.2 Záchrana života a zdraví
Při záchraně života a zdraví je důležitá schopnost jednotlivých
prvků zdravotnického systému efektivně reagovat v rám-
•
•
•
•
•
•
•
•
ci interoperability celého systému při provádění záchranných
a likvidačních prací a odstraňování následků mimořádné události
na zdraví jednotlivých občanů i celých komunit. Do této
oblasti bude třeba zahrnout i medicínské zajištění zdravotní
péče a ochrany zdraví příslušníků a pracovníků složek integrovaného
záchranného systému podílejících se na řešení události
a odstraňování následků, a to včetně duševního zdraví.
Při vzniku mimořádné události nebo krizové situace bude
resort zdravotnictví řešit v rámci svých kompetencí zejména
tyto úkoly:
zajištění přednemocniční neodkladné péče zdravotnickou
a leteckou záchranou službou. K zabezpečení tohoto úkolu
bude vydán nový zákon o zdravotnické záchranné službě
a zákon o letecké záchranné službě, v nichž budou taxativně
stanoveny kompetence jednotlivých subjektů, podílejících
se na zajištění zdravotnické záchranné služby a letecké
záchranné služby v ČR a současně budou vymezena
jejich práva a povinnosti. Tato péče musí být zajištěna i při
hromadném postižení osob s velkým počtem zraněných;
zajištění ambulantní péče, která je dělena na preventivní,
akutní, dispenzární a screeningovou primární a specializovanou
péči, kterou zabezpečují praktičtí lékaři a ambulantní
specialisté. Do této části spadá např. péče o ukryté
a evakuované obyvatelstvo, zajištění psychologické pomoci
a krizové intervence, péče o pacienty v izolaci a karan-
téně;
zajištění lůžkové péče pro postižené pacienty v lůžkových
zdravotnických zařízení různého typu i specializace,
jako jsou fakultní nemocnice se spádovými traumacentry,
urgentní příjmy v nemocnicích či speciální lůžka pro
pacienty ozářené ionizujícím zářením. Součástí přípravy
zdravotnických zařízení na mimořádné události je i péče
o pacienty kontaminované nebezpečnými látkami. Tato
zdravotnická zařízení musí být připravena na hromadný
urgentní příjem zraněných a na poskytnutí odpovídající
péče.
Při plnění uvedených úkolů nelze opomenout ani zajištění
transfuzních přípravků a krevních derivátů, dodávek profylaktik
a vakcín, dodávek léků, zdravotnického materiálu,
osobních ochranných prostředků pro zdravotnický personál
a pacienty, ale také poskytování zdravotnické humanitární
pomoci – dodávky léků a zdravotnického materiálu, vybavení
nemocnic, ambulancí, mobilních lůžkových bází, vyslání
zdravotnického týmu do postižených oblastí, ale také zajištění
zdravotní péče obyvatelstvu při krizové situaci vojenského
charakteru.
4.1.6 Veterinární ochrana před nebezpečnými
nákazami zvířat a jejich přenosem
Za běžného stavu (v období mimo krizové stavy) budou mimořádné
události veterinárního charakteru řešeny formou mimořádných
veterinárních opatření a nikoliv jako zásahy složek
IZS. Tomu odpovídá nastavení pohotovostních veterinárních
plánů, které jsou součástí plánů konkrétních činností havarijních
plánů krajů. Tyto operační plány vycházejí z typového
plánu, zpracovaného na podporu řešení krizové situace
typu „epizootie-hromadné nákazy zvířat“ a vzorového „Plánu
mimořádných veterinárních opatření“.
Veterinární správy při zajišťovaní svých úkolů a opatření disponují
vlastními silami a prostředky. Dále jsou ve státních hmotných
rezervách uloženy prostředky pro likvidaci nakažených
zvířat. Provádění samotných veterinárních opatření je závislé
především na právnických a podnikajících fyzických osobách,
působících v oboru (kafilérie, soukromí veterinární lékaři).
Jejich využívání je legislativně dostatečně ošetřeno14)
. V případech,
kdy tyto síly a prostředky nebudou ke zvládání situace
postačovat (epidemie slintavky a kulhavky, výskyt BSE nebo
ptačí chřipky), je nutné využít mechanismy, dokumentaci, síly
a prostředky IZS.
•
•
•
12)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
9Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
4.1.7 Věda a výzkum
Organizace výzkumu a vývoje v oblasti ochrany obyvatelstva
bude i nadále řešena prostřednictvím jednoho centrálního pracoviště
v působnosti MV-GŘ HZS ČR, odpovědného za analytické,
syntetické a koncepční práce v této oblasti, získávání
informací o nové technice a nových technologiích ve světě,
vlastní doplňkový a aplikační výzkum a transfer těchto poznatků
do praxe. Tímto pracovištěm je Institut ochrany obyvatelstva
Lázně Bohdaneč.
Výzkumně vývojová podpora zabezpečení realizace stanovených
věcných cílů rozvoje ochrany obyvatelstva do roku 2013
s výhledem do roku 2020 bude orientována, jako součást Bezpečnostního
výzkumu ČR, zejména na problémové okruhy,
zvýrazněné touto koncepcí.
Věcné priority výzkumně vývojové podpory činností spojených
s řešením ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech
a krizových situacích vyžadují orientaci konkrétních
prací v oblasti výzkumu a vývoje zejména na návrhy:
souboru organizačních, řídících, plánovacích, kontrolních,
technických, technologických, koordinačních a dalších
opatření,
opatření pro optimalizaci a rozvoj specifických metod,
laboratorních technik, diagnostických testů a metodik pro
zvýšení úrovně relevantních prostředků a služeb zabezpe-
čujících:
ochranu obyvatelstva, majetku a životního prostředí při
krizových situacích se zaměřením zejména na hodnocení
radiační, chemické a biologické situace při použití
CBRN látek,
detekci, charakterizaci, identifikaci a stanovení bojových
chemických, biologických a jiných nebezpečných
látek s využitím přístrojové techniky jak laboratoří HZS
ČR, tak univerzitních a výzkumných pracovišť,
dekontaminaci osob a techniky po zásazích v kontaminovaných
prostorech,
varování, vyrozumění a tísňové informování obyvatel-
stva,
zvýšení účinnosti civilní podpory činnosti ozbrojených sil
a bezpečnostních sborů pro případy jejich použití a zvýšení
účinnosti vojenské podpory na vyžádání při řešení negativních
důsledků závažných mimořádných událostí a krizových
situací nevojenského charakteru,
souboru organizačních, řídících, plánovacích, kontrolních,
technických, technologických a dalších opatření pro řešení
vybraných specifických problémů komunikace s obyva-
telstvem,
věcných záměrů opatření legislativního charakteru tak,
aby byla v právním řádu vymezena problematika civilního
nouzového plánování, jeho pracovní nástroje a systém součinnostních
a koordinačních vazeb, dále aby optimalizované
procesy civilního nouzového plánování umožnily plné
využití civilních zdrojů v rámci vojenských opatření i při
řešení následků mírových krizových situací.
Uvedené rozvojové směry a stanovené priority výzkumně
vývojové podpory procesů ochrany obyvatelstva podmiňující
zabezpečení a realizaci stanovených cílů jednotlivých segmentů
věcné části Koncepce 2013/2020 budou uplatněny v rámci
přípravy a realizace komplexně řešených výzkumných programů,
projektů a záměrů Bezpečnostního výzkumu ČR.
V oblasti vědy a výzkumu je významná podpora NATO v rámci
činnosti výboru „Vědou pro mír a bezpečnost“. Z finančních
prostředků NATO jsou podporovány výzkumné projekty
v oblasti environmentální bezpečnosti, CBRN látek, boje
proti terorismu, řešení dopadů migrace obyvatelstva a informační
bezpečnosti. Dále bude zajišťována podpora uspořádání
odborných seminářů a stáží pro mladé pracovníky v oblasti
vědy a výzkumu.
4.1.8 Hospodářská opatření pro krizové stavy
SSHR vykonává činnost s působností stanovenou zvláštním
zákonem15)
a dále podle zákona č. 241/2000 Sb., o hospo-
•
•
»
»
»
»
•
•
•
dářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o HOPKS“).
V oblasti plánování je třeba dokončit realizaci dokumentu nazvaného
Plán vytváření civilních zdrojů k zajištění bezpečnosti
České republiky na léta 2007–2008 a zajistit implementaci
vytvořených civilních zdrojů do krizové dokumentace. Na
základě podkladů dotčených ústředních správních úřadů zpracovat
Plán vytváření civilních zdrojů k zajištění bezpečnosti
České republiky na léta 2009–2010.
Zajistit vyšší součinnost při zpracování plánu nezbytných dodávek
na úrovni ústředních správních úřadů a krajských úřadů.
Důsledně dodržovat ustanovení § 10 zákona o HOPKS.
V oblasti posuzování tvorby pohotovostních zásob zvýšit jejich
efektivnost a účelnost.
V oblasti hospodářské mobilizace klást důraz zejména na organizační
opatření a plánování. Vytváření mobilizačních rezerv
a úhradu uchování výrobních schopností považovat pouze za
opatření, které lze přijmout výjimečně ve zvlášť zdůvodněných
případech.
V oblasti přípravy na řešení krizových situací pokračovat v další
přípravě a realizaci opatření, vyplývajících ze zákona o HOPKS
a prováděcích předpisů k tomuto zákonu v podmínkách jednotlivých
ústředních správních úřadů, včetně další realizace
opatření v oblasti HOPKS, vyplývajících ze závěrů z vyhodnocení
činnosti v době povodní v roce 2002 a v roce 2006.
Trvale udržovat v majetku státu zejména ty druhy materiálů,
které jsou nezbytné pro řešení krizových situací, jejichž vznik
je náhlý a neočekávaný. Tím naplňovat sílící trend krizových
orgánů EU a NATO, které po vyhodnocení reakcí na různé
typy krizových situací doporučují udržovat určitou část těchto
prostředků v majetku státu a mít je tak v kteroukoliv dobu
k dispozici pro řešení krizových situací.
V oblasti ochrany obyvatelstva zajistit:
pohotovostní prostředky na řešení krizových situací (mimořádných
událostí),
zásoby pro humanitární pomoc (nová skladba humanitárního
balíčku),
pořizování dalších prostředků v souladu s požadavky a specifikací
MV-GŘ HZS ČR.
4.1.9 Mezinárodní spolupráce (EU, NATO, OSN)
V rámci EU je nadále reflektováno na vývoj spolupráce v rámci
Mechanismu Společenství v oblasti civilní ochrany, který
byl přepracován z hlediska zlepšení komplementarity s Nástrojem
pro financování civilní ochrany. Využití Mechanismu
Společenství bylo a i nadále bude testováno při mezinárodních
cvičeních, kterých se ČR bude i nadále účastnit. Součástí
Mechanismu Společenství je zavedení společného nouzového
komunikačního a informačního systému civilní ochrany EU
(projekt CECIS). MV-GŘ HZS ČR je zapojeno v provozu tohoto
systému v podmínkách ČR. OPIS MV-GŘ HZS ČR funguje
jako jednotný kontaktní bod pro Monitorovací a informační
centrum Evropské Komise (dále jen „MIC“) jak v rámci Mechanismu,
tak v systému koordinačních opatření EU pro mimořádné
situace a krize. Česká jednotka USAR (Urban Search
and Rescue Team) byla zařazena do databáze sil a prostředků
EU a lze předpokládat rozšíření nahlášených sil a prostředků
v této databázi. V EU je hlavní blízkou prioritou příprava na
předsednictví ČR v Radě EU v 1. pololetí roku 2009 v pracovní
skupině pro civilní ochranu (PROCIV E21). Priority ČR v této
pracovní skupině jsou:
Evropský program na ochranu kritické infrastruktury,
který je již v současné době v této pracovní skupině
řešen, ale nepředpokládá se, že by do konce roku 2008 získal
návrh „Směrnice Rady o určování a označování evropské
kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její
ochranu“ svou konečnou podobu;
zlepšení práce MIC a jeho spolupráce s ostatními mezinárodními
organizacemi. MIC je jedním z rychlých varovných
systémů Evropské komise, který podává informace o aktu-
•
•
•
•
•
15)
Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
10 Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
álních mimořádných událostech ve světě a v případě žádosti
koordinuje vysílání pomoci v oblasti civilní ochrany;
vnitřní koordinace civilní ochrany v rámci EU;
aktualizace Manuálu nouzové a krizové koordinace EU.
V oblasti spolupráce v rámci NATO bude nadále podporován
vývoj v souvislosti s Ministerskou směrnicí NATO, a to hlavně
v oblasti aktualizací Akčního plánu civilní nouzové připravenosti,
ochrany kritické infrastruktury, schémat pojištění
válečných rizik, spolupráce s partnerskými státy a ostatními
mezinárodními organizacemi a civilně–vojenské spolupráce.
Prostřednictvím vyslaného styčného důstojníka ČR v Euroatlantickém
koordinačním středisku odezvy na krizové situace
bude i nadále zajišťována koordinační vazba mezi ČR a NATO
v operační oblasti. Ostatní úkoly na úseku civilní ochrany
a ochrany obyvatelstva zajišťuje v NATO i v EU stálý delegát
při NATO vyslaný MV-GŘ HZS ČR.
Výbor pro civilní ochranu (dále jen „CPC“), který se zabývá
veškerými aspekty na podporu ochrany obyvatelstva, bude
novelizovat koncepční dokument ohledně kritické infrastruktury
a koordinovat postup řešení této problematiky v ostatních
plánovacích výborech. CPC vypracuje nástroj pro ohodnocení
rizik pro různé druhy ohrožení CBRN látkami k využití pro státy
na dobrovolné bázi a ve spolupráci s Výborem pro plánování
civilní komunikace (CCPC) rozšíří směrnice pro informování
veřejnosti (Budapešťské směrnice) o technické aspekty krizové
komunikace a varování veřejnosti.
Na základě dosavadního vývoje v oblasti zahraniční spolupráce
lze předpokládat, že prioritou bude vedle spolupráce s mezinárodními
organizacemi i spolupráce se sousedními zeměmi
a dalšími vybranými zeměmi, jako např. s Finskem, Francií,
Maďarskem a Slovinskem. Další významnou oblastí bude
nadále regionální spolupráce v příhraničních oblastech a lze
předpokládat, že četnost vzájemných aktivit, především společných
cvičení, dále vzroste. Povede k tomu i snaha Evropské
komise pořádání těchto cvičení finančně podporovat prostřednictvím
různých programů, hlavně pomocí Nástroje pro financování
civilní ochrany.
4.2 Řešení ochrany obyvatelstva v případě
nevojenských krizových situací
4.2.1 Ochrana před povodněmi
Ochrana před povodněmi je ošetřena zvláštním zákonem5)
a prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Vodní zákon stanovuje
povodňovým orgánům povinnost zabezpečit řízení ochrany
před povodněmi podle povodňových plánů včetně zabezpečení
přípravy záchranných prací. Centrální řízení ochrany před
povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší Ministerstvu životního
prostředí s výjimkou řízení povodňových záchranných prací,
které přísluší Ministerstvu vnitra.
Stávající systém byl definován Strategií ochrany před povodněmi
pro území České republiky16)
(dále jen „Strategie“), kterou
vláda schválila jako základní politický dokument v oblasti
povodňové ochrany, který vycházel z právních předpisů, organizačních,
technických a ekonomických hledisek, formuloval
další možná nezbytná opatření a dále vytvořil rámec pro
definování konkrétních programů prevence před povodněmi.
Strategie současně definovala i rozsah práv a povinností subjektů
v linii stát - orgány samosprávy - občanská a podnikatelská
veřejnost. Jejím cílem bylo rovněž vytvořit základ pro
rozhodování veřejné správy jak při výběru konkrétní realizace
opatření pro ochranu před povodněmi, tak i pro usměrňování
rozvoje území. V návaznosti na Strategii vzala vláda v roce
2000 na vědomí předložený materiál Záměry tvorby programů
prevence před povodněmi, který definoval programy prevence
před povodněmi v gesci jednotlivých odpovědných rezortů.
Tyto programy jsou v různých modifikacích realizovány
doposud.
•
•
Problematice ochrany před povodněmi je dlouhodobě věnována
soustavná pozornost, která je promítnuta do koncepcí
jednotlivých resortů, např. do Koncepce vodohospodářské
politiky na léta 2004-2010, do dokumentu Státní politika
životního prostředí (dále jen „SPŽP“) a především se stala součástí
procesu plánování v oblasti vod. Plán hlavních povodí
České republiky17)
již vláda schválila a 8 plánů oblastí povodí
bude předloženo příslušným orgánům krajů ke schválení do
konce roku 2009. Také v souvislosti s přijetím nové evropské
Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik
bude v roce 2008 připravována novela vodního zákona a předpokládá
se zavedení čtvrtého stupně povodňové aktivity pro
inicializaci vyhlášení krizového stavu při povodni velkého roz-
sahu.
V dalším období bude pozornost věnována důkladnému rozpracování
opatření k ochraně obyvatelstva před povodněmi
v havarijních plánech krajů, zejména nouzovému
přežití postiženého obyvatelstva (evakuace, vytypování dostatečných
kapacit pro nouzové ubytování a stravování, poskytování
prostředků pro nouzové přežití, stejně tak, jako nezbytných
služeb a spolupráce s neziskovými organizacemi v této
oblasti) a prostředkům pro zabezpečení a usnadnění návratu
do postižených míst. Také je třeba pokračovat v pravidelném
procvičování připravenosti orgánů krizového řízení k řešení
ochrany před povodněmi.
4.2.2 Ochrana životního prostředí
(environmentální bezpečnost) a vliv změn
na ochranu obyvatelstva
Návrhy opatření na zmenšování hrozeb a snižování rizik jsou
obsaženy v dokumentu SPŽP, v krizovém plánu Ministerstva
životního prostředí a v příslušné legislativě. Přehled právních
předpisů v oblasti životního prostředí relevantních pro oblast
ochrany obyvatelstva je zahrnut v příloze krizového plánu
Ministerstva životního prostředí a v příslušných typových plá-
nech.
Jde zejména o následujících okruhy problémů v oblasti
environmentální bezpečnosti:
ohrožení složek životního prostředí v důsledku antropogenní
činnosti:
ochrana půdy, vody a ovzduší před znečištěním,
chemická bezpečnost (zákon o chemických látkách
a přípravcích, zákon o prevenci závažných havárií,
zákon o integrované prevenci znečištění),
ohrožení životního prostředí v důsledku živelních pohrom
a katastrof:
extrémní výkyvy počasí (extrémní sucho, horko, zima,
záplavy, vichřice),
změny klimatu (globální oteplování),
ochrana přírody a krajiny,
předpovědní, varovná a hlásná služba,
ohrožení životního prostředí v důsledku poruch kritické
infrastruktury:
ochrana životního prostředí před důsledky poruch kritické
infrastruktury.
Prioritou pro další období bude příprava koncepce environmentální
bezpečnosti před působením zdrojů rizik antropogenního
a přírodního původu, které by mohly způsobit rozsáhlé
poškození životního prostředí (závažné havárie, poruchy
kritické infrastruktury, živelní pohromy).
4.2.3 Ochrana před účinky havárií na jaderných
zařízeních
Na území ČR se nacházejí dvě jaderné elektrárny (Jaderná
elektrárna Dukovany, Jaderná elektrárna Temelín), které mají
zpracován a schválen vnitřní havarijní plán18)
pro případ závažných
technologických havárií. Zásahové postupy a zásahové
instrukce pro případ vzniku mimořádné události prvního nebo
•
»
»
•
»
»
»
»
•
»
16)
Usnesení vlády ČR ze dne 19. dubna 2000 č. 382.
17)
Usnesení vlády ČR ze dne 23. května 2007 č. 562.
18)
Vyhláška č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření
a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
11Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
druhého stupně se procvičují minimálně jedenkrát ročně a pro
případ vzniku mimořádné události třetího stupně minimálně
jedenkrát za dva roky.
Krajský úřad, respektive HZS kraje, na jehož území se jaderná
elektrárna nachází, zpracovává ve spolupráci s dotčenými
obecními úřady obcí s rozšířenou působností vnější havarijní
plán19)
pro zónu havarijního plánování, který se ověřuje minimálně
jedenkrát za tři roky cvičením.
Držitel povolení (ČEZ, a.s.) se podílí na zajištění činnosti
celostátní radiační monitorovací sítě20)
, vybavuje obyvatelstvo
v zóně havarijního plánování prostředky ke snížení ozáření
z vnitřní kontaminace radioaktivními látkami (antidoty),
zajišťuje tiskovou a informační kampaň k přípravě obyvatelstva
v zóně havarijního plánování na případy radiačních havárií,
zabezpečuje účast svých odborníků na školení představitelů
orgánů samosprávy v zóně havarijního plánování, zajišťuje
souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících
neprodlené předání informace o vzniku nebo podezření na
vznik radiační havárie dotčeným orgánům a souhrn technických
a organizačních opatření zabezpečujících včasné varování
obyvatelstva při vzniku radiační havárie.
4.2.4 Ochrana před účinky závažných havárií
v dopravě
Vládou schválená Dopravní politika České republiky pro léta
2005–201321)
(dále jen „dopravní politika), která je základním
strategickým dokumentem pro sektor dopravy, deklaruje,
co stát a jeho exekutiva v oblasti dopravy musí provést na základě
mezinárodních závazků, co chce udělat z pohledu společenských
potřeb a může učinit s ohledem na finanční možnosti.
V současné době probíhá vyhodnocení účinnosti platné
dopravní politiky, které bude předloženo vládě a na základě
rozhodnutí vlády bude aktualizována, resp. zpracována
nová dopravní politika. Navrhuje se specifikovat „cíle a kroky“
v oblasti ochrany obyvatelstva při přepravě nebezpečných
věcí a před účinky závažných havárií v dopravě v nové dopravní
politice ČR.
4.2.5 Ochrana před účinky závažných havárií
způsobených nebezpečnými chemickými
látkami nebo chemickými přípravky
Účinná ochrana životního prostředí musí být postavena na
vědeckých poznatcích, ale tam, kde tyto poznatky chybí nebo
jsou zatíženy vysokou nejistotou, musí být uplatněn princip
předběžné opatrnosti. Principem předběžné opatrnosti se
bude řídit také odhad schopnosti životního prostředí absorbovat
znečištění.
Tam, kde není možno dostatečně přesně rizika kvantifikovat
nebo vynutit v praxi jejich řízené snížení, bude nutné přijímat
cílená opatření (jako například zákaz rizikových technologií,
úplné vyloučení nebezpečných látek a nebo náhrada). Preventivní
opatření, uplatnění zásady prevence, je účinnější a ekonomicky
efektivnější než náprava škod v případě nevratně
znečištěných složek životního prostředí, vyčerpaných zdrojů,
narušených ekosystémů a poškození zdraví. Uplatnění zásady
prevence má velký význam rovněž v případech živelních
katastrof.
Koncepčně je ochrana před účinky závažných havárií způsobených
nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky
zakotvena v dokumentu SPŽP.
Tato oblast je právně upravena zvláštním zákonem4)
, který
zahrnuje zejména povinnosti provozovatelů zařízení, ve kterých
jsou přítomny nebezpečné chemické látky a přípravky,
při zajištění jejich bezpečnosti. Dále jsou stanoveny náležitosti
pro zpracování vnitřních a vnějších havarijních plánů a povinnosti
provozovatelů a krajských úřadů v oblasti informování
veřejnosti o žádoucím chování v případě vzniku závažné havá-
rie.
Důležitým nástrojem k omezování průmyslových vlivů a rizik je
integrovaná prevence. Jejím hlavním cílem je dosáhnout vyššího
stupně ochrany životního prostředí jako celku před znečištěním
z průmyslu. Do českého právního systému byl tento
přístup implementován dalším zvláštním zákonem22)
a prováděcími
předpisy k němu.
Rovněž oblast chemické bezpečnosti je ošetřena samostatným
zákonem23)
a uplatňují se také přímo účinné právní předpisy
(nařízení) Evropského společenství.
V rámci období vymezeného Koncepcí 2013/2020, se předpokládá
novelizovat předpisy vztahující se k problematice prevence
závažných havárií, zejména ve vazbě na úpravy směrnice
96/82/ES tzv. SEVESO II. Tyto úpravy zpravidla reagují na
zkušenosti získané při řešení konkrétních mimořádných událostí
spojených s únikem nebezpečné chemické látky nebo pří-
pravku.
4.2.6 Ochrana před terorismem a organizovaným
zločinem
Komplexním dokumentem stanovujícím koncepci boje s terorismem
v ČR je Národní akční plán boje proti terorismu, který
ukládá konkrétní termínované úkoly jednotlivým orgánům
a ve svém II. pilíři se zabývá ochranou obyvatelstva a kritické
infrastruktury.
Základním dokumentem na úseku boje s organizovaným zločinem
je Koncepce boje s organizovaným zločinem, která
ukládá konkrétní termínované úkoly. Pro oblast trestné činnosti
páchané na životním prostředí byla dále přijata specifická
Koncepce boje s kriminalitou páchanou na životním prostředí
v působnosti rezortu vnitra.
Boj s organizovaným zločinem je v kompetenci Policie ČR
a dalších bezpečnostních složek, nejedná se tedy o činnost
v rámci IZS. V případě, že by v souvislosti s pácháním organizovaného
zločinu nastala mimořádná událost podle zákona
o IZS a nastal prostor pro ochranu obyvatelstva, bylo by
postupováno stejně, jako při jakékoliv jiné mimořádné události
a není tedy zapotřebí nových postupů pro tyto situace.
4.2.7 Ochrana před negativními důsledky
spojenými s migrací
Migrační politika státu vychází důsledně z platných právních
předpisů souvisejících s touto problematikou.
ČR transponuje do „cizineckého a azylového“ práva veškeré
směrnice Rady ES a zohledňuje celou řadu dalších právních
předpisů ES. Z nejdůležitějších je třeba uvést nařízení Rady ES
č. 343/2003 z 18. února 2003 stanovující kriteria a postupy
pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti
o azyl podané státním občanem třetí země v některém z členských
států, tzv. Dublin II.
Koncepce migrační politiky do současné doby zpracována
nebyla. ČR je vázána předpisy EU a současně se podílí na
tvorbě migrační politiky v rámci unie (např. tzv. Haagský program).
Vláda však přijala Akční plán boje s nelegální mig-
rací24)
. O účinnosti přijatých opatření svědčí skutečnost, že
počty zjištěných nelegálních migrantů se každoročně snižují.
Jedním z důležitých momentů v boji proti nelegální migraci je
i takzvaný systém včasného varování. Jde především o včasný
přenos informací z oblasti ohniska vypuknutí krize vedoucí
k migrační vlně. Ze strany Ministerstva zahraničních věcí je
kladen důraz zejména na to, aby přenos informací týkajících
19)
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších
předpisů.
20)
Vyhláška č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Usnesení vlády ČR ze dne 13. července 2005 č. 882.
22)
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
(zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a o chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24)
Usnesení vlády ČR ze dne 19. dubna 2000 č. 382.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
12 Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
se nelegální migrace byl co nejoperativnější. Za tímto účelem
se pokračuje ve zlepšování informačních toků mezi zastupitelskými
úřady a ústředím, které spočívá jak v modernizaci informačních
a spojovacích technologií, tak i v úpravě interních
informačních toků dle momentální potřeby. Prohlubuje se rovněž
spolupráce s ministerstvy zahraničních věcí členských států
EU a zejména s jejich krizovými centry.
Za účelem efektivnějšího boje s nelegální migrací bylo na
Ministerstvu vnitra zřízeno Analytické centrum pro ochranu
státních hranic a migraci25)
(dále jen „analytické centrum“).
Nad jeho činností bude mít dohled koordinační orgán
složený z náměstků ministrů dotčených ministerstev (Ministerstvo
vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo práce
a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti,
Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu a obchodu).
Na jedné straně bude tento orgán zajišťovat implementaci
koncepčních opatření doporučených analytickým centrem
a současně může analytickému centru ukládat konkrétní úkoly
vyplývající z aktuálních potřeb. Koordinační orgán zajistí
maximální efektivitu činnosti všech orgánů zapojených do
ochrany hranic včetně vzájemné spolupráce a výměny informací
na nejvyšší úrovni řízení.
ČR usiluje o sjednání readmisních smluv. Ministerstvo vnitra
věnuje jejich sjednávání stálou pozornost, neboť jsou jedním
z předpokladů úspěšného boje s nelegální migrací. Readmisní
smlouvy stanoví pravidla pro předávání/přebírání osob,
zejména pokud jde o lhůty a důkazní prostředky, kterými se
státní občanství států smluvních stran dokazuje. Kromě toho
readmisní smlouvy řeší i podmínky vracení občanů třetích států
(tj. osob, které nejsou státními občany smluvních stran),
kteří na území smluvního státu vstoupili neoprávněně z území
druhého smluvního státu. V případě vlastních občanů a smluvně
určeného okruhu občanů třetích států se readmisní smlouvy
vztahují i na případy, kdy tyto osoby vstoupily oprávněně
na území druhého smluvního státu, avšak přestaly splňovat
pobytové podmínky (zanikla platnost oprávnění k pobytu).
Většina readmisních smluv pak řeší i otázky policejních průvozů.
Cílem readmisních smluv je tedy zjednodušení a urychlení
procesu ověřování totožnosti osob, popř. podmínek pro předání
občanů třetích států a jejich následné předávání.
ČR vyvíjí aktivity dvěma směry. Jednak nadále usiluje o sjednání
dvoustranných readmisních smluv, jednak se spolupodílí
na práci Komise EU při sjednávání readmisních dohod
s vybranými třetími státy. Nedílnou součástí je i politika návratů
nelegálních migrantů do zemí jejich původu, která představuje
jak pro ČR, tak pro EU jeden z prvořadých zájmů. Řešení
problematiky nelegální migrace a vracení nelegálních migrantů
je vždy jedním z bodů, které si předsednické země EU zařazují
do svých programů.
ČR je otevřena všem cizincům, kteří chtějí na jejím území pobývat
legálně a bude přijímat veškerá možná opatření k zamezení
nelegální, resp. nekontrolovatelné imigrace.
ČR se dlouhodobě potýká se stárnutím obyvatelstva, což je
zapříčiněnozejménavelminízkounatalitou,alezejménazestrany
mladé generace často využívanou možností práce v jiných
státech EU. Proto je nezbytně nutné tento deficit „nahradit“
jiným způsobem, např. legální imigrací cizinců do ČR. Vláda
proto přijala Zásady politiky vlády v oblasti migrace cizin-
ců26)
, které jsou základním dokumentem pro budování moderní
a cílené Koncepce migrační politiky ČR. V zásadě č. 4 je
zcela jednoznačně uvedeno, že migrační politika státu neklade
překážky legální migraci a podporuje imigraci (pokud nepřesáhne
únosnou míru), která je pro stát a společnost v dlouhodobé
perspektivě přínosná vzhledem k poklesu aktivně činného
obyvatelstva.
S ohledem na vstup ČR do EU a následně i začlenění do
schengenského prostoru se dá očekávat, že počty legálně
pobývajících cizinců (zejména pak s povolením k trvalému
či dlouhodobému pobytu) nadále porostou. Odhadovat však
početní vývoj je velmi nesnadné. Pokud by současný trend
trval i nadále, je možno se důvodně domnívat, že v letech 2013,
resp. 2020 jich bude na našem území legálně pobývat více jak
půl miliónu.
S ohledem na postupné odbourávání překážek volného pohybu
osob a věcí mezi jednotlivými členskými státy EU, které
tkví v samotné podstatě evropské integrace, se zvyšují i bezpečnostní
rizika, kterým je nutné čelit nikoliv separátními kroky
individuálních členských států, ale efektivní mezinárodní
spoluprací v oblasti azylové a migrační politiky, ochrany hranic,
boje proti mezinárodní trestné činnosti a terorismu, civilní
ochrany atd.
Pro případ krizové situace typu „migrační vlna velkého rozsahu“
byl zpracován typový plán, který popisuje tuto krizovou
situaci, uvádí její příčiny, přijímá opatření, řeší její následky
a stanovuje odpovědnost za její řešení. Tento plán se neustále
pravidelně upravuje, jsou oslovováni hejtmani jednotlivých
krajů s žádostmi o spolupráci při vytipování možných ubytovacích
kapacit, zajištění stravování, lékařské péče či školní
docházky. Řada úkolů spadá zejména do působnosti Ministerstva
vnitra a Policie ČR, např. evidence cizinců, lustrace v bezpečnostních
evidencích, spolupráce se zpravodajskými službami,
zajištění přepravy imigrantů do přijímacích středisek,
jejich ostraha, zajištění karantény, prvotní lékařské prohlídky,
stravování atd. V řadě případů pak ve spolupráci s Armádou
ČR, a to na základě nařízení vlády o povolání vojáků Armády
ČR k plnění úkolů Policie ČR (vláda svým nařízením stanovuje
na kalendářní rok).
Opatření ochrany obyvatelstva, včetně cizích státních příslušníků
aktuálně pobývajících na území ČR, před negativními
důsledky spojenými se zvýšenou (nekontrolovanou) imigrací
budou zaměřena:
na přípravu sil a prostředků pro všestranné zabezpečení
nouzového přežití přílivu nelegálních migrantů,
na opatření ochrany veřejného zdraví k eliminaci transferu
nakažlivých chorob, hrozby již známých chorob, nových
a starých infekčních nemocí, rychlého šíření epidemií vlivem
nárůstu letecké dopravy,
k eliminaci zátěže pro sociální systém, společenských konfliktů
s nelegálními imigranty, dopadu na kritickou infrastrukturu
nebo její jednotlivé prvky a činnosti členů z řad
imigrantů získaných teroristickými organizacemi nebo
organizovaným zločinem působícím v zemích EU.
Všichni cizinci budou muset být v případě nebezpečí zabezpečeni
i chráněni stejně jako občané ČR. Zvýšené nároky
si vyžádá zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti (možnost
kulturních, náboženských nebo etnických střetů, projevů
nesnášenlivosti a netolerance), navýšení zdravotnických
kapacit a léčiv (např. dostatečné zásoby vakcín a léků nebo
připravenost mikrobiologických laboratoří, včetně mobilních,
ochrana příslušníků záchranných a bezpečnostních složek)
a poskytování potřebných informací (jazykové bariéry, nedůvěra,
jiný způsob komunikace ve vyspělém a rozvojovém světě).
Bude třeba se také připravit na mezinárodní dopady, např.
negativní reakce dalších států při nekontrolovatelné (tranzitní)
emigraci z ČR.
4.2.8 Ochrana občanů a majetku České republiky
při mimořádných událostech v zahraničí
Nutnost definovat vztahy diplomatické a konzulární ochrany
s ostatními oblastmi pomoci občanům (civilní ochrana,
pomoc v krizích, humanitární pomoc) byla hlavní myšlenkou
zprávy, kterou 9. května 2006 předložil Michel Barnier Evropské
jednotce civilní ochrany.
Konzulární pomoc je poskytována konzulární službou zastupitelských
úřadů průběžně a je rutinně zvládána prostřednictvím
konzulární služby příslušného zastupitelského úřadu a nebezpečí
z prodlení zde nehrozí.
Ministerstvo zahraničních věcí rozpracovalo principy a zkušenosti
konzulární služby na oblast přípravy a provádění pomoci
občanům ČR při mimořádných událostech v zahraničí, kte-
•
•
•
25)
Usnesení vlády ČR ze dne 22. srpna 2007 č. 933.
26)
Usnesení vlády ČR ze dne 13. ledna 2003 č. 55.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
13Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
ré mají rozsáhlý dopad na občany ČR. V některých případech
nelze ani vyloučit i vyřazení konzulárního úseku zastupitelského
úřadu z činnosti (destrukcí zastupitelského úřadu) a nastává
tak nutnost jeho rychlého nahrazení z jiného zastupitelského
úřadu, případně zastupitelského úřadu členského státu EU
nebo vysláním konzulárního týmu z ČR (ve státech EU tzv.
Rapid Deployment Team).
Zvládnutí pomoci státu při dopadu mimořádné události velkého
rozsahu na občany ČR v zahraničí přesahuje rámec samostatné
činnosti Ministerstva zahraničních věcí a vyžaduje
důkladnou a koordinovanou přípravu organizační, personální,
materiální a finanční na spolupracujících ministerstvech
a jiných správních úřadech. K této přípravě je třeba zcela nové
právní zajištění srovnatelné s právním postavením orgánů
státní správy a samosprávy pro řešení mimořádných událostí
a krizových situací v ČR. Ministerstvo zahraničních věcí vyvíjí
velké úsilí o zapracování návrhů na novou právní úpravu do
připravované novelizace zákonů.
Ochrana majetku se týká pouze majetku státu za mimořádných
událostí. Jedná se o ochranu právní a o ochranu objektů
s použitím technických i personálních opatření. Majetek ČR
v zahraničí, který je zejména v péči Ministerstva zahraničních
věcí, je chráněn podle stávající zákonné úpravy na náklady
rozpočtu ministerstva. Při vzniku mimořádné události v zahraničí,
která může zvýšenou měrou ohrozit majetek ČR v zahraničí,
je zapotřebí tuto základní ochranu po nezbytnou dobu
zvýšit, a to jak opatřeními technickými, tak i personálními.
Zvýšení ochranných opatření musí být provedeno rychle bez
administrativních průtahů a musí opět vycházet z koordinované
přípravy spolupracujících ministerstev a jiných správních
úřadů. K této přípravě a následné realizaci ochrany majetku je
potřebné vytvořit odpovídající právní zajištění.
4.3 Řešení ochrany obyvatelstva v případě stavu
ohrožení státu a válečného stavu
Opatření spojená s přípravami pro období stavu ohrožení státu
a válečného stavu budou plánována a zabezpečena v souladu
se zpracovaným a vládou schváleným Plánem obrany
České republiky27)
(dále jen „plán obrany“). Při tvorbě plánu
obrany byla uplatněna ustanovení stávajících právních norem
z oblasti bezpečnosti ČR, zajišťování obrany ČR, krizového
řízení a principy obranné politiky obsažené ve strategických
dokumentech přijatých vládou ČR28)
.
Plán obrany představuje realizaci uvedených norem a principů
v krizových situacích, určuje základní směry přípravy a použití
potřebných zdrojů státu pro obranu za stavu ohrožení státu
a válečného stavu. Jednotlivá opatření pro řešení ochrany
obyvatelstva uvedená v plánu obrany je nutné zahrnout jednotlivými
zpracovateli do připravovaných dílčích plánů obra-
ny29)
, včetně aktualizace již zpracovaných dokumentů.
5 Připravenost sil a prostředků
Akceschopnost IZS je závislá na kvalitě koordinační práce
HZS ČR ve vztahu k dalším složkám IZS a na akceschopnosti
jednotlivých složek IZS, která zahrnuje personál těchto složek
s jeho odbornou úrovní a vybavením pro záchranné a likvidační
práce.
Z pohledu koordinace složek IZS bude rozvíjena oblast tvorby
a procvičování modelových postupů složek IZS v dokumentech
nazývaných typové činnosti složek IZS při společném
zásahu, které bude nadále vydávat MV–GŘ HZS ČR. Jednotlivé
typové postupy jsou nejlépe ověřeným zdrojem pro odbornou
přípravu personálu složek IZS na centrální, krajské i obecní
úrovni.
Pro oblast samotného řízení společných zásahů se bude postupně
budovat přijatelná informační podpora velitele zásahu
se zaměřením na řízení velkých a složitých zásahů ve vazbě
na moderní informační metody, např. geografický informační
systém. Ty by měly ulehčit rozhodování velitele zásahu. Současně
bude dán důraz na přípravu krizových štábů i štábů velitele
zásahu.
Bude nutné se také zaměřit na řadu neformálních způsobů
spolupráce zejména základních složek IZS vytvořením a procvičováním
typových činností a prováděním pravidelných
porad. U ostatních složek IZS, především z řad sdružení občanů,
bude třeba provádět cílenou dotační politiku zaměřenou
na spolupráci v IZS a na využitelnost a nasazení zdrojů těchto
občanských sdružení.
Významným prvkem pro rozvoj připravenosti IZS bude připravované
vybudování tzv. Národního výzkumného a vzdělávacího
centra (souvisí s oblastí 4.1.7 Věda a výzkum), jehož cílem
je také zásadní kvalitativní posun při realizaci systému vzdělávání
a vybudování odpovídající infrastruktury pro jednotný a efektivní
výcvik složek IZS. Realizace záměru je však podmíněna
zajištěním spolufinancování ze strukturálních fondů EU.
Součástí budování IZS je výstavba a provozování informačního
systému HZS ČR. Jeho cílem bude poskytnout nezbytnou
informační a komunikační podporu všem složkám HZS ČR
a spolupracujícím základním a vybraným ostatním složkám
IZS. V komplexním pojetí informačních systémů veřejné správy
bude tato činnost zastřešena ISKŘ.
Pozornost bude třeba i nadále věnovat personálu složek IZS,
který je složen z dobrovolníků. Zde panuje i bude panovat, stejně
jako v jiných zemích, určité napětí z pohledu možnosti, ale
i četnosti uvolňování zaměstnanců k činnosti v dobrovolnických
organizacích. Je jasné, že postavení podnikatele na trhu
může být diskvalifikováno tím, že zaměstnává občany, kteří
mohou odejít z pracovního procesu v případě vzniku mimořádné
události do dobrovolnických složek IZS. Řešením není
pozitivní diskriminace těchto zaměstnanců na pracovním trhu
úpravou pracovně právních vztahů, protože to by mohlo vyústit
ve snahu uvedené zaměstnance nezaměstnávat a zhoršilo
by to jejich postavení na trhu práce. Řešením je možnost daňových
odpisů zaměstnavatelů za ztráty způsobené odchodem
zaměstnance k provádění záchranných nebo likvidačních prací
v dobrovolnické složce IZS a také především citlivé povolávání
uvedených složek IZS v případě mimořádných událostí
a to především jako složky doplňkové (druhosledové) na podporu
činnosti složek základních.
5.1 Jednotky požární ochrany a zařízení civilní
ochrany
Zabezpečování úkolů na úseku ochrany obyvatelstva, které
je nutné plnit zejména v rámci obce, správního obvodu obecního
úřadu obce s rozšířenou působností nebo kraje při vzniku
mimořádné události a následně doplnit činnosti základních
složek IZS při zajišťování úkolů záchranných a likvidačních prací,
je cílem jednotek požární ochrany, zařízení CO a odřadů
vytvářených k plnění úkolů a opatření ochrany obyvatelstva.
K jednotkám požární ochrany a do odřadů mohou být zařazováni
členové občanských sdružení nebo další osoby poskytující
osobní a věcnou pomoc. Z materiálových zdrojů musejí být pro
úkoly ochrany obyvatelstva využity také objekty a zařízení zřizovaná
obcemi a kraji (školy, kulturní domy, sportovní stadiony
apod.), a to s jejich personálem posíleným o předurčené jednotky
SDH obcí, plnící specifické úkoly ochrany obyvatelstva.
Pro činnosti jednotek požární ochrany, zařízení CO a vytvářených
odřadů k zabezpečení plnění úkolů ochrany obyvatelstva
na daném teritoriu bude určující zejména havarijní plán kraje
a plošné rozmístění jednotek požární ochrany kraje a z toho
vyplývající:
zdroje možných rizik vzniku mimořádné události a stupně
nebezpečí katastrálních území obcí podle plošného pokrytí
území kraje jednotkami požární ochrany,
•
27)
Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna 2007 č. 882.
28)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany
České republiky, ve znění pozdějších předpisů; novelizovaná Bezpečnostní strategie České republiky, schválená usnesením vlády č. 1254/2003;
Vojenská strategie České republiky, schválená usnesením vlády č. 578/2004.
29)
Nařízení vlády č. 51/2004 Sb., o plánování obrany státu.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
14 Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
rozsah a obsah úkolů k zabezpečení ochrany obyvatelstva
vyplývající z havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního
plánu,
seznam jednotek požární ochrany zabezpečujících plošné
pokrytí, jejich dislokace a předurčení podle základní tabulky
plošného pokrytí pro jednotlivá katastrální území obcí,
množství a druh věcných prostředků využitelných pro plnění
úkolů ochrany obyvatelstva.
5.2 Síly a prostředky za válečného stavu
Základním postulátem je, že ochranu obyvatelstva za válečného
stavu musí zabezpečovat složky, které tuto činnost provádějí
v době mimo vojenského ohrožení. Je nutné zabezpečit,
aby si složky IZS v období válečného stavu zachovaly svůj
personál a vybavení (síly a prostředky). Pro období válečného
stavu bude třeba vytvořit uspokojivý systém tak, aby personál
zejména základních složek IZS byl posílen o předurčené síly
z řad stávajících dobrovolníků. V případě HZS ČR by to měl
být zejména personál jednotek SDH vybraných obcí (kategorie
JPO II a JPO III), který by se měl začlenit do jednotek HZS
krajů. K tomuto záměru je třeba přizpůsobit systémy hospodářské
mobilizace a branné povinnosti občanů.
Pro případy vojenských krizových situací (plánování obrany
státu) obec zvýší počet předurčených osob pro plnění úkolů
v oblasti ochrany obyvatelstva v souladu s krizovým plánem
kraje a dílčím plánem obrany a zajistí zproštění předurčených
osob z povinnosti vykonat mimořádnou vojenskou službu podle
zvláštního právního předpisu30)
.
V ostatních složkách IZS sehrávají svou úlohu rovněž záchranné
prapory Armády ČR. V rámci realizace Transformace rezortu
Ministerstva obrany8)
dojde ke změnám ve vyčleňování
sil a prostředků Armády ČR pro IZS. Tyto úkoly budou přehodnoceny
a v návaznosti na to bude upravena dokumentace IZS
a aktualizovány krizové plány krajů, havarijní plány krajů a vnější
havarijní plány pro zóny havarijního plánování jaderných elektráren
a objektů a zařízení s nebezpečnými chemickými látka-
mi.
5.3 Operační řízení
Podle současného vývoje je vytvořen v oblasti operačního
řízení předpoklad, že cílovým stavem bude existence jednoho
celostátního operačního a informačního střediska (OPIS MVGŘ
HZS ČR), 14 krajských a stanovený počet tzv. sektorových
operačních a informačních středisek.
V rámci dalšího rozvoje v této oblasti se předpokládá vybudování
jednotné informační technologické platformy operačního
řízení pro všechny základní složky IZS. Realizace záměru
je však podmíněna zajištěním spolufinancování ze strukturálních
fondů EU.
Vybudování informačního systému operačních středisek bude
řešeno tak, aby byl zajištěn provoz informačních a komunikačních
sítí a služeb IZS a aby byla zajištěna nepřetržitá obslu-
•
•
ha telefonní linky jednotného evropského čísla tísňového volání
(112) a srovnatelná dostupnost ze všech míst ČR. HZS ČR
bude zabezpečovat provoz 14 telefonních center tísňového
volání 112 na krajských operačních a informačních střediscích
u HZS krajů a HZS hl. města Prahy.
6 Materiální a finanční zabezpečení
Nevojenská ohrožení a vzrůstající rozsah jejich možných dopadů
vyžaduje adekvátní navýšení finančních prostředků na
ochranu obyvatelstva.
Výdaje na ochranu obyvatelstva jsou součástí výdajů státního
rozpočtu, rozpočtů rezortů, ostatních ústředních správních
úřadů, územních samosprávných celků a výdajů právnických
osob a podnikajících fyzických osob. Z rozpočtové
kapitoly Ministerstva vnitra budou hrazeny výdaje na výstavbu,
modernizaci a provozování infrastruktury jednotného
systému varování a vyrozumění a jeho propojování s hromadnými
informačními prostředky, výstavbu a provoz ISKŘ,
vybavování HZS ČR speciální technikou a přístroji pro zabezpečení
záchranných a likvidačních prací, vytváření zásob
pro nouzové přežití obyvatelstva postiženého mimořádnou
událostí, přípravu obyvatelstva, dotace obcím, právnickým
osobám a podnikajícím fyzickým osobám na výstavbu koncových
prvků jednotného systému varování a vyrozumění,
granty občanským sdružením, náhrady výdajů vynakládaných
právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami
na ochranu obyvatelstva (zřizovatelům zařízení CO31)
)
a na zajištění provozu infrastruktury HZS ČR ve vztahu k úkolům
ochrany obyvatelstva.
7 Závěr
Ústředním správním úřadem ve věcech ochrany obyvatelstva
je Ministerstvo vnitra a garantem za přípravu a plnění základních
opatření v oblasti ochrany obyvatelstva je HZS ČR.
V této koncepci je opět zvýrazněna potřeba informovanosti
a vzdělání v oblasti ochrany obyvatelstva, posílení a materiální
zabezpečení složek IZS, odpovědnost ministerstev, ústředních
správních úřadů, obcí, právnických a fyzických osob za
ochranu obyvatelstva.
Na základě vyhodnocení předchozí koncepce ochrany obyvatelstva
lze konstatovat, že systém ochrany obyvatelstva je
funkční. V dalším období budou připravována opatření legislativní
i nelegislativní povahy, obsažená zejména v Návrhu
optimalizace současného bezpečnostního systému ČR32)
.
Jedním z limitujících faktorů dalšího zvyšování úrovně připravenosti
opatření k ochraně obyvatelstva zejména v oblasti
materiálního zabezpečení je výše rozpočtovaných finančních
prostředků.
Postup, odpovědnost a termíny plnění úkolů stanovených pro
zvýšení připravenosti opatření k ochraně obyvatelstva jsou
uvedeny v „Harmonogramu realizace opatření ochrany obyvatelstva
do roku 2013 s výhledem do roku 2020“.
30)
Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
31)
Ustanovení § 8 nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání
humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva,
ve znění pozdějších předpisů.
32)
Usnesení vlády ČR ze dne 21. září 2005 č. 1214; usnesení vlády ČR ze dne 9. ledna 2008 č. 7.
Příloha
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA
15Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
Harmonogram realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020
1. V návaznosti na stavební zákon stanovit základní technické požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky
civilní ochrany.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Ministerstvo pro místní rozvoj
Termín: 2009
2. Vytvořit legislativní podmínky pro HZS krajů k účinnějšímu prosazování požadavků ochrany obyvatelstva již ve fázi územního
a stavebního řízení.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo
zdravotnictví
Termín: 2009
3. Realizovat v plném rozsahu opatření k delimitaci a předání 157. záchranného praporu Hlučín Hasičskému záchrannému
sboru ČR.
Odpovídá: ministryně obrany
Součinnost: Ministerstvo vnitra
Termín: 2008
4. Analyzovat možnosti a stanovit základní požadavky na projektování staveb, ve kterých dochází ke shromažďování velkého
počtu osob a které mohou být potenciálně ohroženy mimořádnými událostmi vyplývajícími z bezpečnostních hrozeb
a rizik.
Odpovídá: ministr pro místní rozvoj
Součinnost: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví
Termín: 2010
5. Aktualizovat opatření ochrany obyvatelstva a další opatření související s ochranou života, zdraví, majetku a životního prostředí,
zapracovaná do typových plánů pro řešení krizových situací.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: ministerstva a ústřední správní úřady – zpracovatelé
typových plánů
Termín: 2010
6. Zpřístupnit povodňový informační systém veřejnosti (digitální povodňový plán, atlas záplavových území).
Odpovídá: ministr životního prostředí
Součinnost: Ministerstvo vnitra
Termín: 2010
7. Připravit koncepci environmentální bezpečnosti před působením zdrojů rizik antropogenního a přírodního původu, které by
mohly způsobit rozsáhlé poškození životního prostředí (závažné havárie, poruchy kritické infrastruktury, živelní pohromy).
Odpovídá: ministr životního prostředí
Součinnost: Ministerstvo vnitra
Termín: 2010
8. Vytvořit Program výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových
situacích.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: : Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo
dopravy
Termín: 2010
9. Na základě výsledků pilotního projektu navrhnout začlenění tématiky „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ do studijních
programů pedagogických fakult.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo
dopravy
Termín: 2010
10. Průběžně sledovat a koordinovat vývoj a plnění úkolu u zainteresovaných ministerstev v oblasti ochrany obyvatelstva v případě
nevojenských krizových situací a vyhodnotit plnění Harmonogramu realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku
2013 s výhledem do roku 2020.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: ministerstva a ostatní správní úřady
Termín: 2010
11. Dokončit kontrolu funkčnosti majetku zaúčtovaného podle opatření Ministerstva financí č.j. 221/84067/2001 a provádět
vytřídění a likvidaci nefunkčního materiálu.
Odpovídá: ministr vnitra
Termín: 2012
Příloha16 Příloha časopisu 112 číslo 4/2008
12. Stanovit a realizovat zásady pro modernizaci a výstavbu systému varování a informování obyvatelstva, vyrozumění orgánů
krizového řízení a složek IZS v ČR a přerozdělení odpovědnosti za jednotlivé části tohoto systému, zvláště za infrastrukturu
a za koncové prvky varování, včetně finančního podílu.
Odpovídá: ministr vnitra
Termín: 2013
13. Zabezpečit realizaci ministerských směrnic pro civilní nouzové plánování Severoatlantické aliance na příslušná období
v oblasti ochrany obyvatelstva České republiky.
Odpovídá ministr vnitra
Součinnost: dotčená ministerstva a ostatní ústřední správní
úřady
Termín: podle platnosti směrnic
14. Zapojit se do projektů spojených s ochranou obyvatelstva a zajišťovat finanční prostředky z fondů Evropské unie k jejich
realizaci.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Ministerstvo zdravotnictví, dotčené ostatní
ústřední správní úřady a kraje
Termín: 2013
15. Vytvořit podmínky pro zřizování víceúčelových zařízení za účelem dekontaminace, vypracovat zásady a postupy při dekontaminaci
většího počtu osob a pro dekontaminaci zraněných a doplnit moderní mobilní prostředky pro zabezpečení tohoto
úkolu.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Ministerstvo zdravotnictví
Termín: 2013
16. Stanovit postupy pro distribuci vytvořených zásob nouzového přežití fyzickým osobám v postižených oblastech.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Ministerstvo zdravotnictví
Termín: 2013
17. Zajistit věcné prostředky pro ochranu obyvatelstva a prostředky individuální ochrany pro určené kategorie osob systémem
hospodářských opatření pro krizové stavy.
Odpovídá: předseda Správy státních hmotných rezerv
Součinnost: Ministerstvo vnitra
Termín: 2013
18. K provádění dekontaminace osob a techniky vybavit předurčené jednotky HZS ČR (opěrné body) mobilními prostředky.
Odpovídá: ministr vnitra
Termín: 2013
Výhled do roku 2020
Pokračovat ve vybavování a přípravě složek integrovaného záchranného systému, včetně zařízení civilní ochrany, k plnění
úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích.
Odpovídají: zřizovatelé složek IZS
Dokončit obměnu elektrických rotačních sirén za moderní koncové prvky varování, které umožní vyslání varovného signálu,
po kterém bude vyslána tísňová informace, v zónách vnějšího havarijního plánování a na územích ohrožených povodněmi.
V těchto lokalitách umístit detektory pro měření fyzikálních a chemických veličin.
Odpovídá: určení provozovatelé
Součinnost: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zemědělství,
Ministerstvo životního prostředí a dotčené
správní úřady
Vybudovat selektivní obousměrný systém ovládání a monitorování stavu koncových prvků varování, který současně zajistí
přenos informací z detektorů měření výšky hladiny vodních toků ve vybraných lokalitách a úniku nebezpečných látek
u vybraných subjektů, které tyto látky skladují nebo vyrábějí.
Odpovídá: ministr vnitra
Součinnost: Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního
prostředí a dotčené správní úřady
Navrhnout opatření ke zvýšení bezpečnosti osob, majetku a životního prostředí při přepravách vysoce rizikových nebezpečných
věcí.
Odpovídá: ministr dopravy
Součinnost: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí,
Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo
zdravotnictví, Státní úřad pro jadernou
bezpečnost
•
•
•
•