ÚÚvod do psychologievod do psychologie
PodzimnPodzimníí semestr 2014semestr 2014
VVěědomdomíí
VVěědomdomíí –– uužžšíší aa šširiršíší pojetpojetíí
vvěědomdomíí x bezvx bezvěědomdomíí [bd[bděělléé proprožžíívváánníí]] ΨΨ
vvěědomdomíí x nevx nevěědomdomíí [znalost souvislost[znalost souvislostíí] fil.] fil.
Stavy vStavy věědomdomíí (jako(jako úúroveroveňň aktivace organismu):aktivace organismu):
bdbděělléé vvěědomdomíí –– koncentrovankoncentrovanáá pozornost, dobrpozornost, dobráá
orientovanost (schopnost porientovanost (schopnost přřijijíímat podnmat podněěty), schopnostty), schopnost
reagovatreagovat
ospalostospalost –– vvšše v ne v níízkzkéé mmíířřee
spspááneknek –– vvšše výrazne výrazněě omezenoomezeno
ZmZměěnněěnnéé čči rozi rozšíšířřenenéé stavy vstavy věědomdomíí (odpout(odpoutáánníí se odse od „„tady atady a
teteďď““ aa „„jjá“á“): sp): spáánek, hypnnek, hypnóóza, meditace, holotropnza, meditace, holotropníí
dýchdýcháánní…í…ale i alkohol, drogy, pale i alkohol, drogy, přříípadnpadněě patologickpatologickéé zmzměěnyny
vvěědomdomíí (halucinace)(halucinace)
Ve vVe věědomdoméém (bdm (bděělléém) stavu probm) stavu probííhajhajíí kognitivnkognitivníí procesyprocesy
(vn(vníímmáánníí,, ččititíí, pam, paměťěť, pozornost, my, pozornost, myššlenlení…í…).).
! D! Důůleležžititéé slovo:slovo: kognitivnkognitivníí –– poznpoznáávacvacíí
KognitivnKognitivníí psychologiepsychologie –– zamzaměřěřena na poznena na poznáávacvacíí procesy,procesy, ččii
na vztahy mezi procesy, kterými jsou vjemy mna vztahy mezi procesy, kterými jsou vjemy měěnněěny,ny,
redukovredukováány, zpracovny, zpracováávváány, vyvolny, vyvoláávváány a uny a užžíívváány (Neisser)ny (Neisser)
VnVníímmáánníí (percepce)(percepce)
ČČititíí –– nanaššee „„ččidlaidla““ (zrak, sluch, hmat(zrak, sluch, hmat……) n) náámm
umoumožňžňujujíí kontaktkontakt s ps přředmedměěty okolnty okolníího svho svěěta.ta.
VnVníímmáánníí –– ttěěchto pchto přředmedměěttůů je pak ovlivnje pak ovlivněěno i nano i našíší
myslmyslíí, na, naššimiimi znalostmiznalostmi o dano danéém pm přředmedměětu!tu!
TýkTýkáá se i nase i naššeho vniteho vnitřřnníího prostho prostřřededíí
(vn(vníímmáánníí bolesti)bolesti)
PoPoččitek X vjemitek X vjem
Jde oJde o aktivnaktivníí proces vytvproces vytváářřeneníí individuindividuáálnlněě
specifickspecifickééhoho „„pojetpojetí“í“ reality.reality.
ČČíím je vnm je vníímmáánníí ovlivovlivňňovovááno:no:
zamzaměřěřenostenostíí jedince (selekce reality);jedince (selekce reality);
zvyklosti a zkuzvyklosti a zkuššenosti (co je znenosti (co je znáámméé „„nevnnevníímmáámeme““););
aktuaktuáálnlníí potpotřřeby jedince;eby jedince;
emoce.emoce.
VnVníímmáánníí jakojakožžto adaptato adaptaččnníí proces (orientace vproces (orientace v
prostprostřřededíí).).
VnVníímmáánníí –– zzáákonitostikonitosti
PrincipyPrincipy ((Gestalt psychologieGestalt psychologie):):
figury a pozadfigury a pozadíí;;
blblíízkosti (zkosti (ččasovasovéé, prostorov, prostorovéé););
podobnosti (seskupovpodobnosti (seskupováánníí objektobjektůů dle podobnosti);dle podobnosti);
uzavuzavřřenosti a dobrenosti a dobréého tvaru;ho tvaru;
symetrie;symetrie;
konstantnosti (dkonstantnosti (důůleležžititáá zkuzkuššenost).enost).
Nad nimiNad nimi zzáákon pregnantnostikon pregnantnosti: co nejjednodu: co nejjednoduššíšší
uspouspořřááddáánníí prvkprvkůů do jednoznado jednoznaččnněě definovandefinovanééhoho
celku.celku.
VVšše vedeno tendence vedeno tendencíí zjednoduzjednoduššovat si vnovat si vníímmáánníí okolokolíí..
viz. napviz. napřř. V. Váágnerovgnerováá, 2005, s. 55, 2005, s. 55--5656
Nedostatky ve vnNedostatky ve vníímmáánníí
(smyslov(smyslovéé klamy)klamy)
Jevy spojenJevy spojenéé s vns vníímmáánníímm
(p(přřííklady)klady)
TTěělesnlesnéé schschéémama –– nevnnevníímmááme jen okolme jen okolíí, ale i sami, ale i sami
sebe; vývoj schsebe; vývoj schéématu; poruchy pmatu; poruchy přřííjmu potravyjmu potravy……
SynestSynestééziezie –– na vnna vníímmáánníí podnpodněětu se podtu se podííllíí jinýjiný
receptor, nereceptor, nežž ten pten přředpokledpokláádaný (barevndaný (barevnéé
slyslyššeneníí, zvukov, zvukovéé vidviděěnní…í…))
Automatizace vnAutomatizace vníímmáánníí –– StroopStroopůův efekt (jmenujtev efekt (jmenujte
barvy slovbarvy slov……))
PercepPercepččnníí testytesty
ČČasto diagnostikaasto diagnostika šškolských potkolských potíížží…í…
Vývojový test zrakovVývojový test zrakovéého vnho vníímmáánníí: hodnocen: hodnoceníí úúrovnrovněě
zrakovzrakovéého vnho vníímmáánníí dděěttíí, kter, kteréé mměěly nly něějakjakéé potpotíížže ve v uuččeneníí..
Subtesty mSubtesty měřěříí ddííllččíí schopnosti: vizuomotorickschopnosti: vizuomotorickáá koordinacekoordinace
(spojov(spojováánníí bodbodůů), figura), figura--pozadpozadíí, konstantnost tvaru,, konstantnost tvaru,
poloha vpoloha v prostoru (prostoru (ddííttěě mmáá rozlirozliššit, kterit, kteréé tvary jsoutvary jsou
obrobráácencenéé a otoa otoččenenéé), prostorov), prostorovéé vztahy (vztahy (ddííttěě mmáá obkreslitobkreslit
ururččititéé geometrickgeometrickéé tvary, ktertvary, kteréé jsou zakresleny do soustavyjsou zakresleny do soustavy
teteččekek))
ZkouZkoušška sluchovka sluchovéé diferenciacediferenciace (Wepman): zkou(Wepman): zkoušška slouka sloužžíí
kk posouzenposouzeníí schopnosti dschopnosti děěttíí sluchovsluchověě rozlirozliššovat zvukyovat zvuky
mluvenmluvenéé řřeečči (rozlii (rozliššovováánníí, zda dvojice bezesmyslných slov je, zda dvojice bezesmyslných slov je
stejnstejnáá,, čči nikoli).i nikoli).
ZkouZkoušška sluchovka sluchovéé analýzy a syntanalýzy a syntéézyzy: hodnocen: hodnoceníí úúrovnrovněě
schopnosti rozklschopnosti rozkláádat slova na hldat slova na hláásky a naopak, zsky a naopak, z hlhlááseksek
sklskláádat slova.dat slova.