1 Psychodiagnostika osobnosti 2. Téma: Úvod do psychologie osobnosti. Dimenze osobnosti. Teorie osobnosti. 2 Literatura: Ivana Šnýdrová. Psychodiagnostika. Praha: Grada Publishing, 2008. Marie Vágnerová. Psychologie osobnosti. Praha: Karolinum, 2010. Karel Říčan. Psychologie osobnosti. Praha: Gfrada Publishing, 2010. 3 1. Osobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2. Biologický základ osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 3. Sociální a kulturní determinace osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . 23 4. Struktura osobnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 4.1 Schopnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 4.2 Rysy osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 4.3 Charakter . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 4.4 Temperament. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 5. Disharmonický vývoj osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 6. Diagnostický proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 7. Psychodiagnostická metoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 7.1 Klinické metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 7.1.1 Anamnéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 7.1.2 Pozorování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 7.1.3 Rozhovor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 7.1.4 Analýza výkonů a výtvorů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111 7.2 Testové metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 7.2.1 Klasifikace testových metod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 7.2.2 Projektivní metody v psychodiagnostice. . . . . . . . . . 121 7.2.3 Příklady nejpoužívanějších testů (Svoboda, 1999). . 123 8. Diferenciální diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .127 4 Kdo nebo co je OSOBNOST? Laické chápání výrazů „osobnost“ a „osoba“ Jak se lidé popisují? Znáte nějakou psychologickou typologii osobnosti? Jaká je Vaše osobní typologie lidí? 5 Podněty k zamyšlení: Jak byste se sami popsali? Vyberte si jednu ze stávajících teorií osobnosti, která je Vám blízká a seznamte se s ní blíže. Jak byste se popsali v kategoriích této teorie? Najděte definici psychologie, se kterou se můžete ztotožnit. Pokud se Vám to nepodaří, pak zkuste definovat osobnost sami (je možné upravit nebo kombinovat známé definice). Osobnost je bio-psycho-sociálníspirituální systém charakterizovaný: STRUKTUROU = složky, z nichž se osobnost skládá a jejich vzájemné vztahy DYNAMIKOU = síly aktivizující prožívání a chování člověka VÝVOJEM = vertikální charakteristika osobnosti = ontogenetický vývoj prožívání a chování v čase (od 3. let) 6 Determinanty osobnosti: Biologické - Dědičnost - Funkce nervového systému - Fungování endokrinního systému - Fyziologické potřeby a úroveň jejich uspokojení - Aktuální fyzický stav organismu Sociokulturní - Výchova - Sociální prostředí, role, normy Ontogenetický model: Determinanty osobnosti BIOLOGICKÉ X SOCIÁLNÍ 15 LET TEMPERAMENT X CHARAKTER 7 HORIZONTÁLNÍ struktura osobnosti: Fyziognomie (stavba těla) Temperament Emocionalita Schopnosti Motivace Charakter Jáství Životní dráha FYZIOGNOMIE E. Kretschmer – 1921 KONSTITUČNÍ TYPOLOGIE – psychofyzické typy = vztah mezi stavbou těla, temperamentem a charakterem Astenický typ – leptosom, schizothymní ch. Pyknický typ – cyklothymní charakter Atletický typ – ixothym, viskózní charakter 8 TEMPERAMENT HIPPOKRATES – 5. stol. před n. l. GALÉNOS Sangvinik Flegmatik Melancholik Cholerik TYPOLOGIE C. G. JUNG – 1921 Extraverze X Introverze 4. Psychické funkce myšlení cítění vnímání intuice 9 TYPOLOGIE EYSENK - 1947 Extraverze X Introverze Stabilita X Labilita odolnost X neuroticismus, úzkost, deprese, náladovost psychosomatické obtíže 10 EMOCE (někdy brány pouze jako projev temperamentu nebo doprovod motivace) - Smyslová stimulace - Uspokojování potřeb (libost x nelibost) - Nálady CITY: - Vztažené k sobě - Vztažené ke druhým - Intelektové, etické, estetické EMOČNÍ VLASTNOSTI: • emoční stabilita X labilita • nepřítomnost X prožívání úzkosti a deprese • sebedůvěra X pocity méněcennosti • racionální kontrola emocí X její absence • důvěra X nedůvěra 11 MOTIVACE Motivy = faktory, které aktivizují lidské chování, zaměřují je na určitý cíl, udržují jednání až do uspokojení určité potřeby = určují směr, intenzitu a délku trvání činnosti = vnitřní síla, která aktivizuje X MOTIVACE = celý proces ZDROJE MOTIVŮ: potřeby návyky emoce zájmy hodnoty ideály 12 TYPY LIDÍ PODLE HODNOT: Teoretický typ Ekonomický typ Náboženský typ Estetický typ Sociální typ Politický typ Technický typ VÝKONOVÉ SCHOPNOSTI OBECNÉ = inteligence (abstraktní, praktická, sociální, emoční) SPECIFICKÉ = nadání, dovednosti 13 Schopnosti: vnímání pozornost vědomí představivost paměť myšlení kreativita CHARAKTER: rozhodnost samostatnost vytrvalost cílevědomost adaptibilita expresivita 14 Teorie psychologie osobnosti využívané nejčastěji v rámci pedagogického poradenství: psychodynamické behavioristické kognitivní kognitivně behaviorální humanistické Psychodynamicky orientované teorie osobnosti: Základem je hlubinná psychologie a psychoanalýza. Důraz na význam nevědomí. 3-vrstevný model osobnosti S. Freuda (ID, EGO, SUPEREGO) Významný je raný vývoj, zvládnutí jednotlivých vývojových stádií a ovlivnění sociálním prostředím (Alfred Adler, Erik Erikson). 15 Sikmund Freud (1856 – 1939) 16 17 18 19 Carl Gustav Jung (1875 – 1961) 20 21 22 23 Kognitivně orientované teorie osobnosti: Základ v kognitivní psychologii (Bruner, Piaget, Vygotsky). Rozvoj kognitivních procesů (školní selhávání) – zaměřeno na učení. = Vytváření základních poznávacích dovedností a zvyšování efektivnosti poznávání a učení. 24 Jean William Fritz Piaget (1896 – 1980) – švýcarský biolog a psycholog – vycházel z pozorování vlastních dětí (měl 3) – strukturalistický přístup ke kognitivnímu vývoji – kognitivní schémata – proces diferenciace probíhá cestou asimilace (použití vytvořeného schématu na nový objekt) a akomodace 25 26 27 Behavioristicky orientované teorie: Redukují osobnost člověka na pozorovatelné chování. Člověk ve vývoji determinován sociálním prostředím a učením. 28 Kognitivně behaviorálně orientované teorie: Osobnost vidí jako výsledek kognitivních procesů a učení. Základem teorie učení a kognitivní psychologie. 29 30 Humanisticky orientované teorie osobnosti: Psychologie zaměřená na klienta (Carl Rogers). Základní přístup je optimistický – člověk má vrozený potenciál se rozvíjet. Důraz kladen na přítomnost a individualitu. Cílem je dosažení souladu mezi reálným a ideálním Já a uvolnění potenciálu k rozvoji. Termíny: empatie, nedirektivní vedení, chápající pozornost, vřelé přijetí klienta, kongruence. 31 Abraham Harold Maslow (1908 – 1970) 32 Carl Ransom Rogers (1902 – 1987) 33 34 U každé psychodiagnostické metody je nutné si uvědomit: z jaké teorie osobnosti vychází jaký rozměr osobnosti popisuje kdy je možné ji použít (omezení věkem, problematikou atd.) v jakém rámci lze interpretovat výsledky (čistě individuálně nebo umožňují srovnání?)