Arteterapie a Artefiletika Arteterapie: Vymezení pojmu: • •Léčba uměním •(hudba, poezie, próza, divadlo, tanec, výtvarné umění) •léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů • •„..tvořivý proces je většinou pro svého tvůrce ventilem, umožňuje vnitřní očištění a naplnění. Rezonance citů i myšlenek tvůrce a diváka vyústí v znovuprožití původního poselství obsaženého v uměleckém díle, ventilování problému a jeho kanalizování, sublimaci, katarzi.“ (Šicková-Fabrici, 2002, s.23) Historie Arteterapie • •Počátky sahají do 18. a 19. století •V tomto období narůstal zájem o projev duševně nemocných a také jejich výtvarnou projekci. • •Vznikaly poznatky že: •Malba a kresba duševně nemocných je odlišná od výtvarného projevu zdravých lidí •Charakteristické znaky malby a kresby se proměňují na základě druhu a vývoje nemoci Hans Prinzhorn (1886-1933) •Psychiatr, umělecký historik • •Shromáždil rozsáhlou sbírku prací svých pacientů •za 2. světové války byla částečně zničena • •Bildnerei der Geisteskranken, 1922 •publikace měla za dopad růst zájmu o umění psychicky nemocných a dětí Obr. č.1 Obr. č.2 Viktor Lowenfeld (1903-1960) • •Práce s nevidomými a slabozrakými dětmi • •„Svým výzkumem dokázal, že se populace dětí dělí na haptické a vizuální typy.“ (Šicková-Fabrici, 2002, s. 27) Obr.č. 3 Carl Gustav Jung (1875-1961) •zakladatel analytické psychologie, lékař a psychoterapeut • •Ve své práci zmiňuje archetypy •praobrazy, které vyvěrají z naší lidské minulosti. Ty jsou vrozenými a ve své podstatě intuitivními pochopeními světa. •Archetpy se mohou projevovat různými symboly •například mandaly • •Publikace: Madaly. Obrazy z nevědomí, 2004. Carl Gustav Jung (1875-1961) •Za první světové války vytvářel každý den mandaly. Ty byly projekcí jeho vnitřního rozpoložení. •Posléze začal pracovat s mandalami i u svých pacientů, které interpretoval. • Obr. č. 4-6, Mandaly Edith Kramer (1916) • •Sochařka, terapeutka • •Publikace: Art as therapy with children, 1972 • •Práce s dětmi imigrantů •Důraz na cíl, který čerpá z výtvarné expresivity dětí. •Snaha posilnit jejich ego, vlastní identitu Historie Arteterapie • •1. užití termínu „art therapy“- Margaret Naumburgová ve 30. letech • •V Evropě se termín objevuje ve 40. letech • •1. školení arteterapeutů v USA- 60. léta na Hanneman University ve Filadelfii •V Evropě se začíná objevovat školení arteterapeutů až v 80. letech 20. století •V českých zemích vznikl ateliér arteterapie v roce 1990 v jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích •1994 vznikla Česká arteterapeutická asociace Charakteristika •Arteterapie je založena na poznání, že myšlenky a pocity jsou derivované z nevědomí. Ty jsou výrazově lépe uchopitelné a zprostředkovatelné v obrazech než ve slovech. • •Projekce svých vnitřních konfliktů do vizuálního tvarosloví • •Praktikuje se na: •Psychiatrických pracovištích, nemocnicích, rehabilitačních ústavech, výchovně-vzdělávacích zařízeních, domovech důchodců, forenzních pracovištích. Charakteristika • •Výtvarný proces umožňuje jinou, neverbální a symbolickou řeč, kterou může vyjádřit své pocity, přání, obavy a představy, které jsou vlastní vnitřnímu prožívání. • •„Každý obraz či výtvor z hlíny v sobě nese často důležité sdělení, adresované terapeutům i ostatním členům terapeutické skupiny, kde tvořivé procesy probíhají.“ • •Arteterapie: • •Receptivní • •Produktivní • • Druhy arteterapie Arteterapie receptivní • •Odehrává se na základě vnímání uměleckého díla, vybraného záměrně arteterapeutem. •Snaha o lepší poznání svého nitra. •Založena na promítání vlastních emocí do uměleckého díla. • •Praxe: •navštěvování galerií s arteterapeutem, projekce obrazů, rozhovory o výtvarných dílech a jejich vnímání •Snaha o lepší pochopení vnitřního světa, poznávání emocí jiných • • Arteterapie produktivní • • •Využití tvůrčí činnosti: • •malby •kresby •prostorové tvorby •intermediálních dílen •happeningu.. Druhy Arteterapie • • •Individuální arteterapie • •Skupinová arteterapie Skupinová arteterapie • •Náročnější pro osobnost arteterapeuta •Sociální výuka klientů probíhá rychleji •Klienti s podobnými problémy mohou navzájem podpořit pocitem sounáležitosti •Vhodnější pro klienty, kteří vnímají individuální terapii příliš intenzivně • •Demokratičtější působení- problémy ve skupině se sdílejí •Ekonomický aspekt- během sezení se může pomoci více lidem Skupinová arteterapie • •Nevýhody: • •Problematika diskrétnosti •Horší organizační zvládání situace •Nutná obratnost a pohotovost arteterapeuta •Malá časová dotace pro jednotlivého člena Rozdíly mezi výtvarným kroužkem a arteterapií •Nutnost vedení vzdělaným arteterapeutem •Cílená aktivita •Umělecké dílo vzniklé v rámci terapie není podstatné, důraz je kladen na proces tvorby. • • •„Arteterapie často léčí sekundární handicap, to znamená, že zmírňuje individuální prožitek znevýhodněného pacienta, klienta, postiženého člověka.“ (Šicková-Fabrici, s.28) Cíle arteterapie • •V závislost na klientovi naplňuje různé cíle: • •Důraz na kompenzační procesy, aktivizaci •Prostředek komunikace •Odstraňování bloků a úzkostných stavů •Socializace •Kanalizace agresivity Cíle arteterapie •Dle Mariam Liebemanové (1984): • •Individuální cíle: •Uvolnění, sebeprožití, vizuální uspořádání zážitků, nárůst osobní svobody •Sebehodnocení, hledání výraziva pocitů, emocí, konfliktů, rozvoj fantazie a imaginace • •Sociální cíle: •Navázání kontaktů, společné řešení problémů, zapojení do skupiny (kooperace), •Pochopení vztahů, získávání sociální podpory Druhy arteterapie: • •Se zneužívanými dětmi • •Rodinné • •Se seniory • •Sociálně znevýhodněné skupiny… • Diagnostické aspekty výtvarného projevu • •Symbolika obrazové řeči kreseb a maleb není nikdy jednoznačná. I sebelepší arteterapeut si nemůže být na sto procent jistý s diagnózou na základě kresebných testů. • •Symbolika v práci a výtvarné produkci stejně postižených lidí je podobná, ale nedá se brát jako dogma. • •Výtvarné práce jsou mnohovrstevnaté • • •„..kresba je považována za projekci psychomotorických možností jejího autora. Odkrývá nejen povahové rysy, ale i hyperaktivitu, agresivitu, nízké sebevědomí. Pomocí kresbových textů se u dětí dá zjistit nejen úroveň intelektuálního vývoje, ale i formy poruch osobnosti.“ •(Šicková-Fabrici, 2002, s.102) • • Diagnostické aspekty výtvarného projevu Validita kresebných testů • •Validní interpretace kreseb je ta, na níž se shodnou nezávisle minimálně tři odborníci a interpretace se ukáže jako správná během procesu léčby • •Během interpretace se nezohledňují pouze vytvořené práce, ale důležité je přihlédnout i k procesu tvorby •(míry samostatnosti, gumování..) Hodnocení kresby • •Kritéria hodnocení kresby , dle L. Ganttové, 2000 • •Integrace kresby •Využití prostoru na papíře •Úrovně kresby postavy •Adekvátnost a symbolika barev •Přítomnost stereotypů v kresbě a malbě •Logika linie, kresby, •Sklon postavy •Energičnost kresby, malby •Množství detailů •Pozadí kresby • • •V hodnocení kresby jde o celistvé pozorování, nejen posuzování detailu. • •Některé stejné znaky mohou mít u dvou autorů odlišnou interpretaci. • •Vždy je třeba přistupovat k práci jako k celku, doplněným zpětnou reflexí autora. • Hodnocení kresby Diagnostické testy • •Kresba postavy –Mohou se zde objevovat vnitřní či vnější autoportrét dítěte – •Test stromu • •Test domu • •Kresba začarované rodiny • •Mandala Mandala: Můj sen •Obr. č.7, Mandala C:\Users\Lenka\Desktop\Typologie\typologie- konečný výběr\11 let\2. Adélka 11let - Sen.JPG Kresba domu Prima C:\Users\Lenka\Desktop\Typologie\typologie- konečný výběr\11 let\Adam, 11 let, Moje prázdniny, kresba, 2012.jpg Obr. č.8: Petr, 11 let, Domov, kresba C:\Users\Lenka\Desktop\Typologie\typologie- konečný výběr\11 let\Filip, 11 let, Prázdniny, kresba, 2012.jpg Obr. č.9: Alexandr, 12 let, Domov, kresba C:\Users\Lenka\Desktop\Typologie\typologie- konečný výběr\11 let\Martin, 11 let, Prázdniny, kresba, 2012.jpg Obr. č.10: Martin, 11 let, Domov, kresba C:\Users\Lenka\Desktop\Typologie\typologie- konečný výběr\11 let\Radek, 11 let, prázdniny, kresba, 2012.jpg Obr. č.11: Adam, 11 let, Domov, kresba Kresba postavy: Já superhrdina, sekunda F:\DCIM\999_FUJI\DSCF9593.JPG Obr. č.12: Markéta, 13 let, Já-superhrdina, kresba F:\DCIM\999_FUJI\DSCF9599.JPG Obr. č.13: Adam, 13 let, Já-superhrdina, kresba F:\DCIM\999_FUJI\DSCF9595.JPG Obr. č.14: Marek, 13 let, Já-superhrdina, kresba F:\DCIM\999_FUJI\DSCF9602.JPG Obr. č.15: Adéla, 13 let, Já-superhrdina, kresba F:\DCIM\999_FUJI\DSCF9603.JPG Obr. č.16: Filip, 13 let, V lidském těle, kresba Artefiletika •Koncepce artefiletiky byla představena Janem Slavíkem v roce 1991 v učební osnově pro gymnázia • •Charakteritika: •Obor nacházející se mezi výchovou a arteterapií. • •Důraz na rozvoj: •emocionální, sociální, tvořivé stránky člověka a jeho osobnosti – •Snaha překonání rozporů mezi vědomím a nevědomím Osobnost učitele-artefiletika •Filozofické, vzdělání, psychoterapeutické a psychologické •Důraz na osobnostní zralost, důvěry vložené lidem, •Práce se zážitky svých i ostatních • •Funkce učitele: •nedirektivní, pracuje jako inspirátor a průvodce • •Podněcuje žáky v hodinách • •Hodiny artefiletiky: • minimálně strukturované Cíle artefiletiky: • •Výtvarný zážitek •Snaha překonání rozporů mezi vědomím a nevědomím •Snaha pracovat s expresivní složkou žákovské tvorby ale zároveň snaha vést žáka ke zodpovědnosti • •Důraz na individualitu a svobodu projevu •Naznačení cesty k sobě samému, ale i k ostatním lidem • Průběh hodin artefiletiky •Učitel se během hodin pohybuje v : • •Rovina výrazu •Soustředění se na tvůrčí přesun z vnitřního světa žáka do vnějšího, který ho obklopuje. Výraz v podobě výtvarných prací je zrcadlem osobitosti nápadů a originality. •Rovina komunikace •Důraz na střídání rolí poslouchajícího a poslouchaného a jejich obměny navzájem. Důraz je kladen na upřímnost a otevřený přístup •Rovina formy Cíle artefiletiky a arteterapie •Společné cíle artefiletiky a arteterapie: • •Obě se zaměřují na sebepoznávání, sebereflexi a rozvoj kompetencí žáka či studenta a to prostřednictvím výrazových prostředků. • •Oba tyto přístupy se zaměřují na poznávání či sebepoznávání se jehož prostředkem je výrazová hra spojená s reflektivním dialogem rostliny 001 Obr.č. 17 rostliny 001 Obr.č. 18 rostliny 005 Obr.č. 19 tanec gesta Obr.č. 20 tanec runo Obr.č. 21 kuba mal Obr.č. 22 Literatura • •ŠICKOVÁ-FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 167 s. ISBN 8071786160. • •SLAVÍK, Jan a Petr WAWROSZ. Umění zážitku, zážitek umění: teorie a praxe artefiletiky. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2004, 303 s. ISBN 8072901303. • •SLAVÍK, Jan. Umění zážitku, zážitek umění: teorie a praxe artefiletiky. V Praze: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2001, 281 s. ISBN 8072900668. • •Internetové zdroje: • •http://jung.sneznik.cz/obsah.htm • •http://www.arteterapie.cz/ Obrazová příloha • • •Obr. č. 1: http://www.autonomes-zentrum.org/ai/texte/prinzhorn.htm •Obr. č. 2: http://www.rzuser.uni-heidelberg.de/~gf7/index_eng.shtml •Obr. č. 3: http://schoolartprojects.blogspot.cz/p/thesis.html •Obr. č. 4-6: http://jung.sneznik.cz/mandaly.htm •Obr. č. 7-16: obrazový archiv Lenky Tučkové •Obr. č. 17-22: obrazový archiv p. doc. Stehlíkové-Babyrádové