V Přední Asii došlo před 9 000 lety k hluboké proměně celosvětového významu, která se stala předělem ve vývoji lidstva. tuto přeměnu nazýváme neolitickou revolucí. Šlo o přechod od kořistnického hospodářství (sběru a lovu) k primitivní obilnářské výrobě. První pokusy s obilím, které vyústili až k vědomému a záměrnému vysévání semen začaly v oblasti tzv. úrodného půlměsíce (oblast mezi Středozemním, Rudým a Kaspickým mořem a Perským zálivem). Prvním pěstovaným obilím byla pšenice a ječmen.

obr.21 Oblast úrodného půlměsíce

Ve střední Evropě hovoříme o neolitu jako o období 6 000 až 3 000 let př. n. l. Na našem území bylo v té době teplejší a vlhčí klima než je dnes, což byly podmínky příznivé pro růst rostlin. Zároveň s pěstováním rostlin se začínají chovat zvířata (ovce a kozy, později prasata, skot a koně; u nás až v době bronzové). Objev zemědělství vyvolal potřebu hledat úrodnou půdu, pravěcí lidé se vydávají na pochod za půdou (tak se objev zemědělství dostal z Asie do Evropy).

Obilí bylo potřeba někde uchovávat, lidé se již nestěhovali, žili poměrně dlouhou dobu na jednom místě (dokud se půda nevyčerpala), mohli se obklopit větším množstvím předmětů. Došlo k rozvoji řemesel, především hrnčířství a tkalcovství. Lidé se začali sami iniciativně starat o svoji obživu, začali pěstovat obilí, chovat dobytek, rozvíjet řemeslnou výrobu, nastalo období výrobního hospodářství.

Lidé si stavěli příbytky, tzv. dlouhé domy, ve kterých žila jedna veliká rodina (rodiče, jejich děti i vnuci). Několik domů tvořilo vesnici, lidé v ní byli příbuzní, tvořili rodovou občinu. Lidé si uvědomovali svou závislost na plodivé síle přírody, proto uctívali ženu - matku jako symbol této síly (matriarchát).

Podrobné studium nám umožňuje zjistit, jak vlastně lidé k setí obilí přistupovali: mluvíme o tzv. zvláštním cyklickém zemědělství. Osadníci po vyžďáření lesa zaseli zrna do úrodného popela, úrodu sklízeli srpy z pazourkových čepelek, zrní drtili na jednoduchých ručních mlýncích. Když se pole zaplevelila a vyčerpala, byla vždy opuštěna a v nevelké vzdálenosti byla vybudována osada nová. Součástí osady byly domy s pevnou základní dřevěnou konstrukcí z kůlů. Pěstovala se převážně pšenice, luštěniny, len na tkaniny, chovány byl ovce, kozy, hovězí dobytek a prasata.