Axiomatická výstavba geometrie Axiom – základní tvrzení, věta, která se přijímá bez důkazu a považuje se za pravdivou. Axiomatizace – způsob výstavby vědecké teorie. Soustava axiomů eukleidovské geometrie (David Hilbert (1862 – 1943)) v 5.skupin: · axiomy incidence · axiomy uspořádání · axiomy shodnosti · axiomy spojitosti · axiom rovnoběžnosti Axiomatické pojmy – pojmy, jejichž pojmenování, vlastnosti a vztahy jsou uvedeny v axiomech. Jsou zavedeny pouze užitím axiomů, nedefinujeme je obvyklým způsobem. Axiomatické pojmy jsou dvojího druhu Základní - axiomatické objekty (bod, přímka, rovina) Základní – axiomatické vztahy · incidence · uspořádání · shodnosti · spojitosti · rovnoběžnosti Požadavky na soustavu axiomů : bezespornost, nezávislost, úplnost AXIOMY INCIDENCE Axiomy incidence zavádějí vzájemné vztahy bodů, přímek a rovin, které obvykle vyjadřujeme slovy „bod leží na přímce (v rovině), přímka (rovina) prochází bodem apod. I[1] : Dvěma navzájem různými body prochází jediná přímka. I[2] : Na každé přímce leží alespoň dva různé body. I[3] : Existuje alespoň jedna trojice bodů, které neleží na téže přímce. I[4] : Třemi body, které neleží v téže přímce, prochází jediná rovina. I[5] : V každé rovině leží alespoň jeden bod. I[6] : Jestliže dva různé body přímky leží v rovině, pak v této rovině leží všechny body této přímky. I[7][ ]: Mají-li dvě různé roviny společný bod, pak mají společný ještě alespoň jeden další bod. I[8] : Existuje aspoň jedna čtveřice bodů, které neleží v žádné rovině. AXIOMY USPOŘÁDÁNÍ Uspořádání tří bodů na přímce se zakládá na vztahu „bod leží mezi jinými dvěma“. Vlastnosti tohoto vztahu vyjadřují axiomy uspořádání. U[1] : Leží-li bod B mezi body A, C, jsou A, B, C tři různé body přímky a platí též, že bod B leží mezi body C, A. U[2] : Jsou-li A, B dva různé body, pak na přímce procházející body A, B existuje aspoň jeden bod C takový, že bod B leží mezi body A, C. U[3] : Ze tří různých bodů přímky leží nejvýše jeden mezi zbývajícími dvěma. U[4] : (Paschův axiom) Jsou-li A, B, C tři body, které neleží v přímce, p přímka roviny určené body A, B, C, která neprochází žádným z bodů A, B, C a obsahuje jistý bod D ležící mezi body A, B, potom přímka p obsahuje buď jistý bod E ležící mezi body B, C, nebo jistý bod F ležící mezi body A,C.