KOMUNIKACE   Komunikace  s  výtvarným  dílem   Výtvarné  dílo  může  být  inspirací  k  tvořivým  aktivitám.  Dílo  lépe  poznáme,  budeme-­‐li  se  jím  opravdu   zabývat,  navážeme-­‐li  s  ním  dialog.  Pomoci  nám  v  tom  mohou  i  techniky  tvůrčího  psaní.   ÚKOL  1     Při  realizaci  prvního  úkolu  nám  poslouží  reprodukce  obrazu  španělského  malíře  JOANA  MIRÓ,  který   byl  ovlivněn  surrealismem  a  jehož  díla  jsou  plná  symbolů.  Vizuálně  jsou  na  pomezí  konkrétního  a   abstraktního  zobrazení,  takže  poskytují  velký  prostor  pro  představivost.     JOAN  MIRÓ  -­‐  Message  from  a  Friend,  1964     Obraz  se  jmenuje  Zpráva  od  přítele.  Vaším  úkolem  je  tedy  zjistit,  co  nám  malířův  přítel  vzkazuje,  tedy   co  je  podstatou  obrazu.  Metodou,  která  nám  k  tomu  poslouží,  bude  PSANÍ  AUTOMATICKÉHO  TEXTU.   Obraz  vám  slouží  jako  výchozí  impuls  pro  váš  krátký  automatický  text.     Během  tří  minut  pište  spontánně,  bez  rozmýšlení,  vše  co  vás  při  pohledu  na  dílo  napadá.  Během   psaní  souvislého  textu  nic  neopravujete  a  nevracejte  se  k  napsanému.  Text  necenzurujte.  Pište  tak,   jak  vám  slova  přichází  na  mysl.  O  tom  co  vidíte,  o  tom  co  se  vám  vybavuje….  Text  pište  ručně  na   papír.   Po  uplynutí  dané  doby,  si  text  přečtěte,  opravte  případné  gramatické  chyby  a  podtrhněte  slova  nebo   slovní  spojení,  která  jsou  podstatná.  Vypište  si  je.   Podívejte  se  na  obraz  a  vypsaná  slova.   - Objevili  jste  nějaké  charakteristické  znaky  obrazu?  Napadají  vás  k  podtrženým   slovům  nějaké  výtvarné  či  jinak  tvůrčí  techniky,  s  nimi  související?   - K  jaké  výtvarné  aktivitě  by  vás  dílo  tedy  mohlo  inspirovat?     ÚKOL  2   Druhý  úkol  čerpá  také  z  oblasti  tvůrčího  psaní  a  jeho  cílem  je  rovněž  najít  si  cestu  a  možnou  inspiraci   ve  výtvarném  díle.  Technika  se  nazývá  AKROSTICH.   Stejně  jako  u  automatického  textu  zde  hraje  významnou  roli  asociace.    Zatímco  u  předchozího  cvičení   byl  prostor  pro  asociaci  značně  volný,  což  nemusí  všem  úplně  vyhovovat,  nyní  půjde  o  asociaci  více   cílenou.   Vyberte  si  jedno  z  následujících  děl  a  opište  si  jeho  název  tiskacími  písmeny  do  sloupce  –  takto:   N   Á   Z   E   V   Ke  každému  z  počátečních  písmen  potom  napište  něco,  třeba  celou  větu,  co  vás  k  dílu  napadá.  Musí   to  však  daným  písmenem  začínat.   Dál  postupujte  jako  v  prvním  úkolu.     - Jaká  klíčová  slova  jste  objevila?   - Jaké  techniky  vás  napadají?  Napadají  vás  nějaké  konkrétní  aktivity?                                 Vladimír  Houdek  –  KOROUHEV,  2011       Petr  Písařík  –  VLČÍ  MÁK,  2007         Petr  Písařík  -­‐  UBRUS       Petr  Kvíčala  –  POLE,  1987         Josef  Achrer  -­‐  TERÁRIA,  2011         Písmo  jako  tvar,  obrazotvorný  prvek   Prostředkem  komunikace  je  slovo  a  to  je  spojeno  S  GRAFICKÝM  ZNAKEM,  PÍSMEM.  Písmo  však   nemusí  vždy  nutně  nést  informaci,  racionální  význam,  ale  může  také  působit  v  ploše  obrazu  jako   samostatný  prvek,  tvar.  A  právě  tak  je  nejmenšími  dětmi  vnímáno.  Toho  lze  využít  při  koncipování   výtvarných  činností.  Nabízí  se  například  práce  s  tiskátky,  koláž  z  novinových  písmen,  proměňování   písmenek  v  různé  tvory  třeba  dokreslováním….  Děti  se  tak  nenásilně  s  písmeny  seznamují.       Inspirací  může  být  tvorba  českých  umělců  Eduarda  Ovčáčka  či  jiřího  Balcara:     Eduard  Ovčáček,  ruční  papír     Eduard  Ovčáček     Jiří  Balcar     Stejně  tak  RYTMICKÉ  ŘAZENÍ  TVARŮ  ČI  PŘEDMĚTŮ  v  obraze  může  naopak  působit  dojmem  písma,   vzkazu,  šifry  či  notové  partitury.   Podívejte  se  na  Předmětové  básně  Jiřího  Koláře,  jednotlivé  předměty  jsou  řazeny  jako  slova  ve   verších,  působí  však  svým  tvarem,  rytmem  nebo  evokují  asociace:     Milan  Grygar  zase  propojuje  hudbu  s  výtvarným  uměním  –  rytmické  body  jsou  partiturou,  která   vyzívá  k  hudební  interpretaci.     Milan  Grygar  –  Partitura   ÚKOL  3   Posledním  z  úkolů  je  vytvoření  vizuální  básně.  Pracovat  budeme  technikou  FROTÁŽE.   Tato  technika  slouží  k  přenosu  struktury  podkladu  na  papír.  Papír  (minimálně  formát  A3)  přiložte  na   libovolný  povrch  a  dostatečně  měkkým  kresebným  materiálem  (uhel,  rudka,  pastel,  tužka  držená   „naplocho“)  přejíždějte  po  papíře.  Vyjeví  se  vám  struktura  podkladu.  Kresbu  nezapomeňte  (v  případě   potřeby)  zafixovat,  aby  se  nerozmazala  (fixativem  nebo  lakem  na  vlasy).       „Napište“  touto  technikou  báseň  o  nějakém  místě….  o  vašem  pokoji,  zahradě,  lese,  městě….  Využijte   k  tomu  „vzorky“  zajímavých  povrchů  z  vybraného  místa…..  Důraz  klaďte  na  rytmus  řazení  vzorků,   zacházejte  s  nimi  jako  se  slovy  (logický  význam  však  není  podstatný,  pouze  vizuální  –  viz  výše  Jiří   Kolář).     Ve  veřejném  prostoru  naleznete  i  různé  informační  tabulky,  jejichž  text  můžete  taky  využít…   nemusíte  jej  řadit,  tak  aby  dával  smysl,  ale  záleží  na  vás.           Shrnutí  úkolů:   1.  automatický  text  +  nápady  na  techniky,  činnosti   2.  akrostich  +  nápady  na  techniky,  činnosti   3.  vizuální  báseň     PROHLÉDNĚTE  si:   Inspirativní  autoři  (např.  na  www.artlist.cz):     Eduard  Ovčáček   Jiří  Balcar   Milan  Grygar   Jiří  Kolář   Běla  Kolářová     Literatura:   FIŠER,  Zbyněk,  Vladimír  HAVLÍK  a  Radek  HORÁČEK.  Slovem,  akcí,  obrazem:  příspěvek  k   interdisciplinaritě  tvůrčího  procesu.  Vyd.  1.  Brno:  Masarykova  univerzita,  2010,  208  s.  Spisy   Pedagogické  fakulty  Masarykovy  univerzity.  ISBN  978-­‐802-­‐1053-­‐892.   OCHRYMČUK,  Leonid.  Nápady  pro  malé  výtvarníky:  asambláž  myšlenek,  pokynů,  her  a  umění.  Vyd.  1.   Praha:  Státní  pedagogické  nakladatelství,  1971,  150  s.  Edice  metodických  příruček.