Horniny dělíme podle způsobu vzniku do tří základních skupin, a to na HORNINY VYVŘELÉ, USAZENÉ a PŘEMĚNĚNÉ.

 

3.1.1 Horniny vyvřelé

Jako horniny vyvřelé označujeme horniny vzniklé z taveniny – magmatu nebo lávy. Tyto horniny se mezi sebou liší jednak svým chemickým složením, ale také velikostí zrn minerálů, které obsahují. Tyto rozdíly jsou dány jednak samotným složením taveniny, ale také podmínkami, za kterých minerály v tavenině utuhly.

Podle obsahu křemíku v hornině rozlišujeme, zda se jedná o horninu bazickou (zásaditou) nebo kyselou. Bazické horniny jako je gabro nebo bazalt obsahují menší množství křemíku a jsou tmavé barvy díky minerálům pyroxenu, olivínu nebo biotitu – tmavé barvy. Oproti tomu kyselé horniny jako granit či ryolit mají vysoký obsah křemíku a jsou světlejší barvy než horniny bazické díky světlým minerálům jako je živec a křemen.

a)    Pokud hornina vznikala hluboko pod povrchem Země a tavenina tuhla jen pomalu, jednotlivé minerály měly dostatek času na krystalizaci a jejich zrna v hornině jsou velká – pozorovatelná pouhým zrakem. Tyto horniny označujeme jako VYVŘELÉ HORNINY HLUBINNÉ. Patří mezi ně granit (žula), diorit a gabro.

b)   V případě, že se tavenina dostala až na povrch, kde se "vylila", ke krystalizaci jednotlivých minerálů docházelo rychle a tak vznikly jen drobné krystalky, nerozlišitelné pouhým okem. Tyto horniny označujeme jako VYVŘELÉ HORNINY VÝLEVNÉ. Typickými zástupci jsou bazalt (čedič), andezit, ryolit a obsidián (sopečné sklo).

c)    Posledním typem jsou VYVŘELÉ HORNINY ŽILNÉ, které vznikly utuhnutím taveniny v puklinách jiných hornin. Příkladem žilné výlevné horniny je např. pegmatit.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. č.14 Horniny vyvřelé

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 15 Vztah hlubinných a výlevných vyvřelých hornin

 

3.1.2 Horniny usazené

Horniny usazené neboli sedimentární vznikly usazením sedimentů vzniklých erozí nebo částí organismů, případně vysrážením minerálů z roztoků. Jednotlivé vrstvy sedimentů se ukládaly na sebe, čímž docházelo k jejich stlačení a stmelení.

a)       HORNINY USAZENÉ KLASTICKÉ (úlomkovité) obsahují různě velké části minerálů a patří mezi ně například jílovitá břidlice, pískovec, slepenec a pod.

b)      HORNINY USAZENÉ ORGANOGENNÍ vznikly stmelením schránek živočichů – vápence a křída nebo zuhelnatěním částí rostlin – uhlí.

c)       HORNINY USAZENÉ CHEMOGENNÍ vznikly tak, že se z nasycených roztoků vysrážely minerály, které daly vznik horninám jako je např. travertin.

 

3.1.3 Horniny přeměněné

Horniny vyvřelé, usazené, nebo již dříve přeměněné mohou být opětovně vystaveny vysokému tlaku, teplotě, případně obojímu a tím dochází k přeměně jejich chemického složení i vnitřní struktury.

a)    O KONTAKTNÍ PŘEMĚNĚ hovoříme, když je postižena jen malá oblast hornin, např. okolí přívodního kanálu sopky nebo v blízkosti zlomů posunujících se vedle sebe.

b)   REGIONÁLNÍ PŘEMĚNOU jsou postižena rozsáhlá území, např. v oblastech vyvrásněného pohoří.

        (Pokud tlak a teplota způsobí, že je hornina zcela roztavena, hovoříme opět o

         horninách vyvřelých.

 

Při přeměně se atomy v jednotlivých minerálech se mohou přeskupovat tím dochází ke vzniku minerálů jiných. V přeměněných horninách je také často patrný směr, kterým na ně tlak působil a jednotlivé krystaly minerálů mohou být výraznější. Mezi přeměněné horniny patří mramor, rula, svor nebo fylit.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr.16 Přeměněné horniny

 

3.1.4 Horninový cyklus

Přestože se z hlediska délky lidského života zdá, že horniny kolem nás jsou trvalé a neměnné, z hlediska lidského času k jejich neustálým přeměnám v tzv. horninovém cyklu.

a)       Vyvřelé, ale také usazené a přeměněné horniny podléhají EROZI, která je rozrušuje. Díky odnosu a následnému ukládání úlomků na jiných místech vznikají NOVÉ USAZENÉ HORNINY.

b)      Může se však také stát, že dojde k zanoření vyvřelých, usazených nebo přeměněných hornin pod některou z litosférických desek a dojde k jejich PŘEMĚNĚ na HORNINY PŘEMĚNĚNÉ.

c)       Pokud dojde k úplnému roztavení hornin vyvřelých, usazených nebo přeměněných na magma a následnému utuhnutí tohoto magmatu, hovoříme opět o HORNINÁCH VYVŘELÝCH.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

obr.17 Horninový cyklus

 

Více o vzniku a složení vybraných hornin na cvičení, případně v odborné petrografické literatuře.