Mezolit - název pochází z řečtiny: mesos – střední (10 000 – 6 000 let př. n. l.) -> střední doba kamenná

Začátkem mezolitu je významná změna na planetě Zemi. V této době totiž končí poslední doba ledová a nastává prozatím také poslední doba meziledová a období čtvrtohor - mluvíme tedy o geologické současnosti, holocénu. Výrazně se mění ráz krajiny, klima se postupně otepluje, v Evropě dochází k ústupu pevninského ledovce a to vedlo k možnosti dalšího osídlení směrem na sever. Mizí velká stáda a velká zvěř. Objevují se spíše menší kusy po jednotlivcích - to vedlo k rozpadu loveckých skupin na menší celky (skupiny 20 - 30 jedinců), které hledaly potravu na omezených prostorách. Člověk si začíná budovat dočasná sídla u řek a jezer, rozšiřuje se množství rostlinné potravy (plody a divoké ovoce) a člověk si brzy osvojuje rybolov (nový nástroj harpuna, udice). Halvním stavebním materiálem mezolitických sídel byly větve a dřevo. Člověk v krajině vyhledával místa umožňující mu rozhled po okolí a také vodu pro zvířata. V mezolitu dochází k domestikaci psa.

Mezolit je posledním obdobím kořistnického hospodářství. Z nových nástrojů, které se objevují: saně, lyže, čluny dlabané z jednoho kmene, luky, šípy.

Ze života mezolitického člověka

Podle J. Wankel: Obrazy z dějin moravského švýcarska (upraveno, zkráceno)

Uplynula dlouhá doba. Podnebí se zmírnili, ledovce roztály a velká vnitrozemská jezera zčásti odtekla. K jedlím a smrkům přibyla bříza, buk, dub a lípa, jasany rostly při vodách a louky a lesy se pokryly pestrou květenou přistěhovavších se porostů; dosud tu žil bizon, kůň, sob, los a divoký vepř. Opět tu byl člověk, který přitáhl zdaleka do tohoto kraje, i on byl divoký a surový a pomalovával si těločervenou a černou barvou a odíval se kožešinami, lovil soba, koně a býka přitesanými kamennými zbraněmi, které si přinášel zdaleka nebo dostával při výměnném obchodu. Ale kulturně pokročil vpřed, neboť si zhotovoval nádoby, které vytvářel ručně a vypaloval na otevřeném ohni, v kraj bohatém na vodu chytal ryby kostěnými harpunami a zdobil svoje tělo vyřezávanými kostmy, provrtanými zuby, jantarem a škeblemi. Miloval pěkné zbraně a nářadí, nestačil mu jen rohovec a křemenec, své sekery a nože a šípové hroty vytloukal ze světlého a tmavého pazourku z karneolu, achátu, jaspisu a z horského křišťálu. V jedné jeskyni tzv. Pekárně nám zanechal četné produkty, z nichž seznáváme způsob jeho života. Zde ležely kamenné nože, kostěnné jehly, jantarové perly, vyřezávané paroží a provrtané perly spolu se střepy nádob a mezi tím vším železný nůž, který se sem mohl dostat jedině z daleké Asie.