3. typ skloňování podstatných jmen

do tohoto typu spadají všechna podstatná jména rodu ženského, která mají v 1. pádě nulovou
koncovkou s měkkou souhláskou (na konci vždy ь). Pak se patří slovo mužského rodu путь a 10 slov
středního rodu na -мя: бремя, время, имя, знамя


Odchylky a poznámky

1.      Slovo путь je v různosklonné, ve všech pádech se shoduje koncovkami s třetím typem
skloňování, pouze 7. pád Sg. je jako u 1. skloňování – путём


2.      Podstatná jména любовь, вошь/veš, рожь/žito, ложь/lež v nepřímých pádech vypouštějí – o-,
kromě 7. pádu Sg.: любви, любовью. Vlastní jméno ponechává –o-  ve všech pádech.


3.      Podstatné jméno дети má v 7. pádě tvar детьми


4.      U jmen životných 4. pád Pl. má tvar jako 2. pád Pl.


5.      Slova мать и дочь mají zcela jiné paradigma. Skloňování se vytváří od rozšířeného kmene
матер-, дочер-, koncovky pak jako u 3. skloňování.



Nesklonná podstatná jména

U takovýchto slov gramatické kategorie pádu a čísla jsou vyjádřena syntakticky, shodným
přívlastkem, přísudkem…

Nelze o nich říct, že nemají číslo nebo pádové paradigma!!!! Mají, ale je homonymní se základním
tvarem, všechny tvary jsou zastoupeny jednou formou!


K nesklonným jménům patří

·         řada podstatným jmen cizího původu zakončených na samohlásku: пальто, какао, такси, фрау,
леди, меню

·         přejímky ženského rodu zakončená na souhlásku (jak jména vlastní, tak i obecná): мисс,
Джейн, Монро, Кеннеди, Кармен, Жаклин

·         slovanská příjmení na –ых/их, -аго/яго, -ово, -енко, -ко: Черных, Короленко, Дурново

·         cizí příjmení a vlastní jména zakončená na samohlásku: Пабло Пикассо, Дали, Кеннеди

·         cizí příjmení zakončená na souhlásku, pokud jde o ženu (u mužů se skloňují)

·         zeměpisné názvy zakončená na samohlásku: Брно, Токио, Осло, Перу

·          projevuje se výrazná tendence neskloňovat zeměpisné názvy na –ино/ыно, -ово/ево:
Пушкино, Шереметьево, Царицыно, Домодедово