Přídavná jména Přídavná jména označují vlastnosti předmětu označeného podstatným jménem a mění tvar podle pádu, rodu a čísla podstatného jména, k němuž se vztahují (y xopóiuero y^eHHKá, iinTepécuaH Kurira apod.). Ve větě jsou nejčastěji shodným přívlastkem (bmcókhh íiom), mohou však být také přísudkem (J\om bhcók.) nebo doplňkem (Oh BOpHýjICH H D CaHaTÓpHH 3flOpÓBbIM.). Podle významu dělíme přídavná jména na jakostní, která označují příznak bezprostředně svým kořenem (xopómHH, Těnjuaň, ryc-tóh, bbicókhíí), a vztahová, která označují příznak zprostředkovaně (flepeBHHHBiň — flépeBo, )Kejié3HHň — >Kejié3o, ýipeiiHnii — ýTpo, nHTáTejlbHHÍÍ — OHTáTb). Zvláštním typem vztahových přídavných jmen jsou přídavná jména přivlastňovací, která označují, komu předmět náleží (ináMHH nJiaTÓK — njiaTÓK iwáMti, otiiób /iom — aom OTiiá, MeflBéwKbH 6epjióra — 6epjióra Me^BéflH). SKLOŇOVANÍ PRÍDAVNÝCH JMEN Vzor pro přídavná tvrdý měkký jména přivlastňovací I1ÓBHH MOJIOflÓH JléTIiHH BÓJIHHII MáMHlI HÓBaH MOJiofláa JléTHHH BOJlHbH MÚMHIia HÓBOe Mojioflóe néTHee BÓJiHbe MÚMHHO uÓBbie MOJiofltie •nénine BÓJIHbH múmiu i w 35 VZOR TVRDÝ Pád Jednotné číslo Množné číslo r. mužský r. ženský r. střední pro všechny rody 1. HÓBblií HÓBan HÓBOe HÓBbie 2. HÓBoro HÓBOií HÓBoro HÓBbIX 3. 4. HÓBOMy HÓBblíí živ. HÓBoro HÓBOH HÓByiO HÓBOMy HÓBOe HÓBblM HÓBbie Živ. HÓBWX 6. (o) HÓBOM (o) HÓBOH (o) HÓBOM (o) HÓBbIX 7. HÓBblM HÓBOÍi HÓBblM HÓBbIMH Poznámky: 1. Podle vzoru iióm.iii se skloňují tvrdá přídavná jména s přízvu-kem na kmeni: Becejibiä, HHTepécHbiň, TBepAbiň apod. Patří sem také přídavná jména s kmenem na -r, -k, -x, po nichž se ovšem píše -h, např. CTpórHií, bhcókhh, HémcKHH, pýccKHH, mhtkhh, thxhh. 2. Přídavná jména s přízvukem na koncovce mají skloňování stejné, pouze v 1. pádě jednotného čísla mužského rodu mají koncovku -óií (typ mojioaóh), např.: floporóii, flpyróň, aeuHÓÁ, 30jiotóh, jiecHÓň, MHpOBÓH, MOpCKÓH, MyJKCKOH, HOTOOH, IUIOXÓň, npOCTOH, IipHMOH, nyCTÓH, pOflHÓH, pyHHÓH, HBeTHOH ... 3. Přídavná jména 6ojibinóä, lyjKÓälse skloňují stejně, *mají však v koncovkách -h-, podobně jako přídavná jména na -r, -k, -x, např. 6ojibnme, MyjKÓe, jioporúe, My>KCKHe, njioxňe. 4. Čtvrtý pád mužského rodu v jednotném čísle a všech rodů v množném čísle má dva tvary, které so používají podle toho, zda se přídavné jméno vztahuje k neživotnému nebo životnému podstatnému jménu, např. 3aMéTHTb hóbhíí aom (hóbho flOMá), 3aMéTHTb HÓBoro yneHHKá (hóbhx yieiiHKÓB, hóbhx yHeHiíii, hóbhx >khbót-hhx). 5. Cizí slova s českou příponou -ní mají v ruštině příponu -hwií, a jsou tedy tvrdá, srov.: sociální — coiiHáJibHbm, internacionální — HHTepHaHHOiiájibHbiH, koloniální — KOJionnájTbHbíH. 6. Tvrdá jsou na rozdíl od češtiny též přídavná jména označující vztah ke světovým stranám: boctóhhmh, sána^Hbiii, céBepHtiií, iójk- Hblň. VZOR MEKKY Jednotné číslo Množné číslo Pád mužský rod ženský rod střední rod pro všechny rody 1. JléTHMH JH3THHH . Jiéraee jiéTHHe 2. jiéTHero jiéTHeií jiéTHero JléTHHX 3. jiéTHeMy jiéTHeň jiéTHeMy JléTHHM 4. JI éT H HÍÍ živ. jiéTiiero JléTHIOK) jiéTHee jiéTHHe ŽÍV. JléTHHX 6. (o) jiéTiieM (o) jiéTHeií (o) jiénieM (o) JléTHHX 7. JléTHHM jiéTiiefi JléTHHM JléTHHMH Poznámky: 1. Podle vzoru jhíthhh se skloňují měkká přídavná jména, označující většinou vztahy časové (jiéraHH, BecéHHnň, 3hmhhíí, océH-hhh, ýTpeiiiiHH, BenépiiHň, ceróflHHHiHHH, aáBTpamHHH, BiepámuHH, HbineniHHH, íiocjiéaHHH, ApéBHHil, fláBHHH,'(nHTii)jiéTHHH ...), vztahy místní (3fléimiHÍí, BépxHHň, hhíkhhh, KpáňuHii, BHémHHH, BHýTpeH- hhh, IiepéAHHH, 3áflHHH, CpéflHHH, COCéflHHH, flájIbHHH, (BCe)CTOpÓH- hhh ...) nebo jiné významy (chhhh, ácKpeHHHä). 2. Podle vzoru .léTHiiii se skloňují také přídavná jména s kmenem zakončeným na ->k, -in, -i, -mas přízvukem na kmeni. Po uvedených hláskách se však nepíše h, io, nýbrž a, y: cBéwtaH, CBéatyio, xopómaH, xopóuiyio, ropáian, ropányio, cjiéflyromaH, cjiéffyiomyio ... 36 3. V koncovkách -oro, -ero píšeme -r-, vyslovujeme však hlásku -b- (iiÓBoro, CTáporo, cíÍHero, Jiéinero). 4. Podle vzoru nóm.iií a JiéTHiiií se skloňují také přídavná jména slovesná, např. nanHcannbiň, HHTácMbiH, roBopnuinň, cfléjiaBmnň, a podstatná jména vzniklá z přídavných jmen, např. nHOHepBOJKáTbiň, nnoHepBOHtáTaH, cTOJiÓBaa, Há6epe>KHaH, MacTepcuáH, pa6óiHÍi, 6ý-flym.ee. 5. Vlastní jména typu Ceflóň, MaŮKÓBCKaa se skloňují jako přídavná jména. SKLOŇOVÁNÍ PRÍDAVNÝCH JMEN TYPU BÓJPMH Pád Jednotné číslo Množné číslo mužský rod ženský rod střední rod pro všechny rody 1. 2. 3. 4. 6. 7. BÓJIMHÍi BÓjmi>ero BÓiiibeiviy BÓJIMHH živ. BÓJiMbero (O) BÓJIHbeiM BÓ.'IWbHM BOJIMbH BÓJiMbeií BÓn'ibeii BOJlMblO (O) BOJTHbeii BÓ.Tibeft BÓJiHbe BÓJiibero BÓjpibeMy BÓJiKHÍi (medvědí), KopÓBHH (kravský), kÓ3hh (kozí), OBénnů (ovčí), roBJÍHuiií (hovězí), 6apáunň (beraní, skopový), jxenúnnii (dívčí), Kaíáinň (kozácky), oxóthhhhh (lovecký, myslivecký), nac-Týmnn (pastevecký). 2. Podle vzoru bójimiiíí se skloňuje řadová číslovka TpéTiiii (TpéTbH, Tpétbe) a zájmeno nefl (ibn, ibe). Vzor iwáMHH Pád Jednotné číslo Množné číslo mužský rod ženský rod střední rod pro všechny rody 1. 2. 3. 4. 6. 7. MáMHH MáMHicoro MáMHHOMy MáMHH živ. MáMHiioro (O) MáMHHOM MaMHHblM MÚMKlia minii MáMHHOH MáMHuy (O) MMMUlloii MáMHHOH MáMHHO MáMHiioro MáMHHOMy MáMHHO (O) MáMHHOM MaMHHblM MáMHIIbl MáMHHblX MaMHHblM MáMHIIbl ŽÍV. MáMHHblX (O) MáMHHblX M.IMIIII1.IM1I Poznámky: 1. Podle vzoru mjímiim se skloňují přivlastňovací přídavná jména s příponou -nu odvozená od podstatných jmen na -a/-H bez rozdílu rodu: MámuH (Máma), Mhihiih (Máma), IléTMH (ÍTéTH), ná-nnu (iiána), cécTpun (cecípá), fléflyuiKHH (fléflymna). 2. Podle tohoto vzoru se skloňují také přídavná jména přivlastňovací s příponou -ob (-en): otuób (oTéu), něpTOB (něpí), IleTpÓB (IlěTp), 3HTCB (3HTb). 3. Přídavná jména na -hh mají ve 2. a 3. pádě jednot, čísla mužského a středního rodu běžně koncovky -oro, -o\ty. Koncovky -a, -y (MáMHHa njiaTKá, MáMHuy njiaTný) jsou zastaralé. 4. V ruštině se přivlastňovací přídavná jména na -hh, a zvláště na -ob (-eB) užívají mnohem méně než v češtině. Srovnej: otcův dům — floM oraá, ředitelova pracovna — Ka6nnéT fliipéKTopa, Petrovo pero — nepó IleTpá, sestřin byt — KBapTňpa cecTpbi. Setkáváme se s nimi zejména v ustálených spojeních, např. flaMÓKJioB Mei, anáMOBo h6jioko (ohryzek v krku), aHTÓHOB orónb (gangréna, otrava krve), něpTOBo céMH, něpTOB chh apod. JMENNÉ (KRÁTKÉ) TVARY PRÍDAVNÝCH JMEN Jmenné (krátké) tvary se tvoří od jakostních přídavných jmen a užívají se pouze v prísudku. Proto mají jen 1. pád: CiaTbií nuTe-pecHa. Článek je zajímavý. 38 39