U sloves dokonavých mají význam budoucího času tvary přítomné: h npnHecý — přinesu, ohh cfléjiaiOT — udělají, mbi npa-flěM — přijdeme apod. PODMIŇOVACÍ ZPŮSOB Podmiňovací způsob se tvoří spojením tvarů minulého času s neměnnou a neprízvučnou částicí 6w, která může stát před slovesem nebo za ním. Podmiňovací způsob Užití význam příklad H, tli oh »IHTájI nomeji micáji roBopáji h, tu, oná OTrána nomjiá nncána roBopíma podmínka Ecjih 6m y iweHH 6újio Bpé-mh, n nouiěji 6u b TeáTp. ■ 6u přání nebo předpokládaný děj Ceró;iHH h He Morý, ho sáBTpa h noiuěji 6u b TeaTp. mu, bi,i, ohh HHTájIH nonuiň nncájiH rOBOpHJIH rada, prosba (nebo příkaz) Iloinéji 6u Tu ryjiHTb! IloHHTáji 6w tu Kiiáry! Poznámky: 1. Po spojce écjiH se klade hned částice 6m (česky kdyby): Écjih 6ti H 3H8JI, hto th ÔÓjieH, h HaBeCTHJI 6u Te6á. 2. Ruština nemá zvláštní tvary pro minulý podmiňovací způsob jako čeština. Proto české věty typu: Kdybych to byl věděl, byl bych přišel překládáme: Écjih 6h h 3Haji sto, h 6bi npHiněji. 3. Ve významu podmiňovacího způsobu se v ruštině užívá také tvar shodný s rozkazovacím způsobem, ale ve spojení s osobním zájmenem (kromě tm), např. 3naů n 06 ótom pám-nie, h 6u Ty^á He noraeji.-Kdybych to věděl (Vědět to) dříve, nešel bych tam. ROZKAZOVACÍ ZP0SOB Tvary rozkazovacího způsobu pro 2. osobu jednotného a množného čísla: Zakončení přítomného kmene 1. os. jedn. č. přít. času Rozkazovací způsob -ii -H -b na samohlásku h ;u'\iaio >i rroió H KpÓK) h Kynáiocb AÓ.'iaii(Te)! noň(Te)! Kpoň(Tc)! Kynáňcn! KynáŮTecfc! na souhlásku; prízvuk v 1. os. jedn. č. na koncovce n nHiný fi H/iý h CMOTpiÓ n yiýcb nnHiň(Te)! HAH(Te)! CMOTpň(Te)! yiócb! yMHTecb! na souhlásku; prízvuk v 1. os. jedn. čísla na kmeni n CH/iy H BépiO n Maaty H OTBÓiy n 6ýay cn/rb(Te)! Bepb(Te)! Mawb(Te)! OTBéTb(Te)! 6ynb(Te)! na skupinu souhlásek H nÓMHIO H BÚnO.lHK) nÓMHH(Te)! BÚno.iHH(Te)! Poznámky: 1. U sloves II. časování, u nichž dochází při časování ke změně kmenové souhlásky, zůstává ve tvarech rozkazovacího způsobu stejná souhláska jako v infinitivu: KynÓTb — Kynjiió, nýnumt ... Kynó(Te)! (5pócHTi> — fípómy, 6pócHnn> ... 6póc,b(Te)! hochti. — Homý, hóchhti- ... hoch(tc) ! apod. 2. Slovesa dokonavá s přízvučnou předponou bú- mají zakončení rozkazovacího způsobu stejné jako bezpředponová slovesa. Srovnej: BÚnecTH — BÚnecn(Te)! — necH(Te)! BÚnHcaTb — BiínnniH(Te)! — iiHmií(Te)! 80 81 3. Slovesa na -araTb, která pri časování -Ba- vypouštějí, si v rozkazovacím způsobu tuto příponu ponechávají. Srovnej: flaBáTt — h jiaió — jjaBáô(Te)! BCTaBáTL — H BCTaiÓ — BCTaBáň(Te)! ocTaBáTbCH — h ocTarócb — ocTaBáňcH!, ocTaBáiiTect! 4. Slovesa typu nHTb mají rozkazovací způsob s vkladným -e-: neii(Te)!, jieii(Te)! apod. 5. Měkký znak se v rozkazovacím způsobu píše i po souhláskách 5K, m, i: MaHtb(Te)!, emb(Te)!, njiaib(Te)! 6. Nepravidelné tvoření rozkazovacího způsobu (nebo nahrazení tvarem jiného slovesa): BH;iexb cnbímaTb éxaTb XOTeTb ecTb jieib CMOTpií(Te)! cjrýinaH(Te)! noeswáiifTe)! >Kejiáií(Te)! érab(Te)! nHr(Te)! (bez měkkého znaku) Tvary rozkazovacího způsobu pro 1. osobu množného čísla Děje se má zúčastnit i sám mluvčí. Tyto tvary se tvoří odlišně u sloves nedokonavých a dokonavých: Slovesa nedokonavá Slovesa dokonavá HaBáii(Te) neTb! 6ýjieM(Te) neTb! ,iaBáů(Te) cnoe.M! cnoeM(Te)! Tvary s -Te používáme tehdy, jestliže se obracíme k více osobám nebo k osobě, které vykáme. U několika sloves můžeme význam rozkazovacího způsobu vyjádřit tvarem minulého času v množném číslet ílomjiií! — Jdeme! IIoéxajiH! — Jedeme! Jeďme! Tvary rozkazovacího způsobu pro 3. osobu jednotného a množného čísla Tyto tvary se tvoří spojením částice nyc-rb s 3. osobou jednotného 82 nebo množného čísla: IlycTb oh npHéfleT! — Ať přijede! IlycTb ohh npHflýT1. — Ať přijdou! Výrazu at žije (mír, Sovětský svaz) odpovídá v ruštině spojení fla :?íipáBCTByeT (Mup, CoBéľCKHH Coróa). Kategorický rozkaz lze v ruštině, obdobně jako v češtině, vyjádřit samostatným infinitivem: MomáTb! — Mlčet! Mlčte! He niyMéTb! — Nehlučet! Nehlučte! NEPRAVIDELNÁ SLOVESA Kromě typů pravidelného tvoření slovesných tvarů (paf>óraTb, KpacnéTb, coBéľOBaTb, KpÚKnyTb, roBopÓTb), které mohou být obohacovány o nově vzniklá slovesa (např. npMBOAHiÍTbCH — přistát na vodě) a jejichž počet je neomezený, existuje v ruštině celá řada sloves s nepravidelným tvořením tvarů. Jejich počet je omezený (kolem 400) a nemůže už být rozšířen o nově vzniklá slovesa. Tato slovesa většinou tvoří skupiny, které jsou početně různě zastoupené. Vzhledem k tomu, že se ve většině případů jedná o slovesa v jazyce často používaná, je jejich znalost nezbytná. Následující přehled neobsahuje všechna nepravidelná slovesa, zejména předponová. I zde však mohou vznikat určité potíže při tvoření tvarů. Někdy se mezi předponu a základ slovesa vkládá -o-: c6uTb — co6i>k>, ale c6eií; eniHTí. — coiubró, ale cineií; OTnepéľb — OTonpý, OTonpó; cTepéTb — coTpý, coTpú; OKeib — contrý, cohíith, ale OKěr, coJKrjiá ... Prízvuk u předponových sloves s jednoslabičným základem ve tvarech minulého času často kolísá, např.: óthhji i othjíji, aáflan i sa/jáji, népeflaji i nepe^án, cÓ3flaji i co3fláji ... Rozdíl bývá také mezi nezvratným a zvratným slovesem : náiaji, ale naiajicíí aj. V přehledu nejdůležitějších nepravidelných sloves (str. 84—89) uvádíme vedle infinitivu tvary přítomného času, minulého času a rozkazovacího způsobu. Tvoření ostatních tvarů lze odvodit od uvedených. 83 SLOVESNÝ VID Rozlišujeme slovesa dokonavá a slovesa nedokonavá. Některá slovesa mohou mít význam dokonavého i nedokonavého vidu. Tato slovesa se nazývají obouvidová.Patří k nim zejména slovesa cizího původu na -OBaTb, -ápoBaTh, -h.riHpoBaTi>: opraniMOBáTb, Kpn-THKOBáľb, xejie^oHiípoBaTb, HamionajinaiípoBaTb, dále některá slovesa slovanského původu: B03fléňcTBOBaTb (působit, zapůsobit), hc-nÓJib30BaTb (využít, využívat), HCCJiéflOBaTb (zkoumat, prozkoumat), ofíemáTb (slibovat, slíbit), BejiéTb (rozkazovat, rozkázat), Ka3HHTB (popravovat, popravit), o6pa.30BáTb (tvořit, utvořit), cojiéiicTBOBaTb (přispívat, přispět, napomáhat, napomoci), weHHTb (ženit, oženit), páHHTb (ranit, poranit). U sloves cizího původu se někdy pomocí předpon tvoří slovesa dokonavá: KpiiTHKOBáTb — pacupímiKOBáTb (zkritizovat), peMOiiTÚpoBaTb — OTpeMOiiľúpouaTb (opravit), opra-HH30BáTb — copraiiH30BáTb (zorganizovat) aj. Slovesa jednovidová netvoří vidové dvojice a mají význam pouze jednoho vidu. Slovesa jen dokonavého vidu Slovesa jen nedokonavého vidu OHVTHTbcii — octnout se oinýTbCH — procitnout, probrat se onÓMHHTbcfi — vzpamalovat se 3anéTi> — dát se do zpěvu nocnáTb — pospat si coctohtlcíi - konat se, uskutečnit se (CoGpánHe cocTOHTCfl liáBTpa. — Schůze se bude konat zítra.) aj. OTcyTCTBOBaTb — chybět iipMcýTCTBOBari. — být přítomný uyjKjiári.oi — potřebovat OHWjutTh — očekávat, čekat npniia.i.iewáTi. - náležet, patřit iiepeiiHCbiBaTbcn - psát si, dopisovat si aaBi'vioBaTi. — vést, řídit saBiíceTb — záviset HOClÍTb, B03HTI. ... aj. Slovesa nedokonavá mají přítomný, minulý a složený budoucí čas, slovesa dokonavá mají pouze význam budoucího a minulého času. Slovesa Infinitiv Cas přítomný minulý budoucí (složené tvary) budoucí (jednoduché tvary) nedokonavá nncáTb n imuiý fl DHCájI h 6ý,iy rin-cáTb dokonavá uanHcaTb n iianncá.i h iianniný Většina sloves může tvořit vidové dvojice, tj. takové dvojice sloves, která se od sebe liší pouze různým chápáním průběhu děje videm, např.: paccKa3áTb (dokonavé sloveso) — paccKáauuaTi. (nedokonavé sloveso), podobně nepeiuicáTb — iiepenúcuBaTi., oftýrb — oôyBáTb, upojiáTb — npoflaBáTb, noBiicHTb — noBbiináTb, pemiiTb — pemáTb aj. TVOŘENI VIDOVÝCH DVOJIC Tvoření sloves nedokonavých od sloves dokonavých: Přípona -ma-j-uea- Dokonavé sloveso Nedokonavé sloveso paccKa.iáTb BOCIIHTáTb nepenHcáTb BCKpiÍKIiyTb ripoMaxiiýTbcti OTIipÚľliyTb ffOTpÓll VTI.Cil CnpOCHTb liepeCTpÓHTb paccKá3i»iBaTb BOCmÍTblBaTb uepeniícbiBaTb BCKpiÍKHBaTI. IipOMáxHBaTl.ľll OTnpÚľHBaTb nOTpáj'HBaTbCH . H | l.llll 1111,1i 1. nepecTpáHBaTi. Při tvoření nedokonavého vidu příponou -wBa-/-HBa- může docházet ve kmeni ke změně -o- v -a- (,)apa6óTaTb — 'japaóáTbiBaib. yABÓHTb — yrtnánnaTb, nepecTpÓHTb — nepecipáiiBaTb) nebo k dalším změnám (jioTpóiiyTbcH — /lOTpániBaTbCH apod.). 90 91