Částice

частицы udávají obecný ráz vět nebo významově odstiňují větné členy:

Разве он не приехал? - Copak on nepřijel?

Неужели это правда? - Je to možné, že je to pravda?

Почему именно Петр пошел с ними? - Proč právě Petr šel s nimi?

Он не умеет даже читать. – Neumí dokonce ani číst.

V prvních dvou případech částice разве, неужели vyznačují platnost věty, v dalších případech
částice se vztahují k větným členům (именно vytýká větný člen, даже zesiluje větný člen читать).

Podle původu mohou souviset se slovesy

ведь (ведать) - vždyť

бы (быть) – bych, bys, by

хоть (хотеть) - aspoň

s příslovcí

еще – nadto ještě, k tomu ještě

лишь/лишь бы – jen abych, abys

se zájmeny

всё - stále

то – právě, sice

se spojkami

а – pak a

да – ano, zrovna


Podle funkce dělíme částice na obsahové, citové a tvaroslovné a slovotvorné. Obsahové jsou
nejpočetnější a patří k nim zejména tyto částice:

·         přisvědčující: да, так  (ano)

·         záporné: не (ne), ни (ani)

·         tázací: а?... (cože?), да? (ano? skutečně?), ну? (opravdu?), да ну? (opravdu? neříkej?),
 ли/ль? (zdalipak?), разве? (opravdu. copak?),  неужели? (skutečně? je to pravda?)

·         ukazovací: вот (zde, tu, tam), вон (tamhle), это (to)

·         zdůrazňující, příp. zpřesňující: именно (právě), как раз (zrovna, právě), приблизительно
(asi)

·         omezující: единственно (jedině), лишь (jen), разве (leda)

·         zesilující, příp. vytýkací: даже (ani, dokonce ani), же (ale)

·         modální částice vyznačující nejrůznější odstíny možnosti, nutnosti, přání, rozkaz,
hodnověrnost apod.: ну-ка, ну же! (no tak), вряд ли (stěží, sotva), едва ли (asi sotva)

·         částice označující cizí mínění: мол (prý že), де (prý)


Částic citových se užívá hlavně ve větách zvolacích.


Tvaroslovné a slovotvorné částice se liší od dřív vyjmenovaných částic tím, že plní dvojí funkci:
vyjadřují sémantické odstíny, ale zároveň slouží k vytváření nových slov a nových tvarů slov.

Pomocí slovotvorných částic -то, -либо, -нибудь, кое-  jsou odvozená neurčitá zájmena a příslovce:
кто-то, кое-где…

Pomocí záporné částice не tvoříme slova s opačným významem: друг – недруг, счастье – несчастье,
удачный – неудачный…


Pomocí tvaroslovných částic tvoříme nové gramatické formy. Částicí бы je tvořen podmiňovací způsob
slovesa: Написал бы ты нам.

Částice да, пусть, пускай tvoří ve spojení se slovesy 3. osoby Sg. a Pl. přítomného a budoucího
času rozkazovací způsob:  Пусть всегда будет солнце!