VÝZNAM DEMONSTRAČNÍHO POKUSU
VE VÝUCE CHEMIE
Eva Trnová
Pedagogická fakulta
Masarykova univerzita
Súčasnosť a perspektívy didaktiky chémie III, Donovaly 2013

OBSAH
nÚVOD
nHISTORICKÝ POHLED NA EXPERIMENTY
nSROVNÁNÍ ŽÁKOVSKÉHO A DEMONSTRAČNÍHO POKUSU nVÝHODY A NEVÝHODY DEMONSTRAČNÍHO POKUSU nJAK
AKTIVIZOVAT ŽÁKY PŘI DEMONSTRAČNÍM POKUSU
nZÁVĚR
n

1. 1 ÚVOD
nPokus patří mezi nejvýznamnější motivační činitele ve výuce chemie nVýzkumy ukazují, že v ČR
žákovské i demonstrační pokusy z přírodovědné výuky na školách mizí nDemonstrační pokusy: 19 %  ANO
x 36 %  odpovědělo „nikdy“ nebo „téměř  nikdy“
nŽákovské pokusy:  9 % provádějí  x 42 % Ne

1.2 ÚVOD
nNezastupitelná role pokusů z pohledu konstruktivistické teorie poznání. nDůraz na žákovské
experimentování - vyšší aktivita žáka a větší přínos pro jeho aktivní konstrukci poznání.
nNezastupitelné místo demonstračních pokusů:  bezpečnostní předpisy, finanční důvody… nPodpora:
Žáci si pamatují zajímavé a vhodně do výuky zařazené DP více než žákovské pokusy, které byly pouze
provedením činností přesně podle návodu daného učitelem.
n

2. HISTORICKÝ POHLED
    NA EXPERIMENTY
nNejprve byly experimenty součástí výuky chemie na univerzitách - začátek 19. století. n První
laboratorní výuka v chemii založena v roce 1807 T. Thomsonem na Universitě v Edinburghu. nNa konci
19. století byly v Anglii žákovské experimenty součástí výuky. nObjevily se první diskuse o vztahu
žákovských a demonstračních pokusů – časová i finanční náročnost a malá efektivita ŽP.
n

3. SROVNÁNÍ ŽÁKOVSKÉHO A DEMONSTRAČNÍHO POKUSU
nPodle PISA převažují ve výuce demonstrační pokusy. nVíce pozornosti je však věnováno žákovským
pokusům. nDůvod – aktivita žáka - aktivní konstrukce poznání.
nJe však žák při každém ŽP aktivní???
nMladší žáci – význam manipulace s předměty.
nStarší žáci – smysluplná činnost.

4. VÝHODY A NEVÝHODY DEMONSTRAČNÍHO POKUSU
nHlavní VÝHODY demonstračního pokusu:
-časově i finančně méně náročný;
-správné provedení – podpora pro ŽP;
-učitel může ovlivnit zaměření pozornosti žáků na významný děj nebo objekt, který by žáci při ŽP;
opominout; -řízení pozorování a komentování - žáci si vytváří správné představy; -učitel může
efektivněji než u ŽP kontrolovat, zda žáci vyvozují správné závěry ze zjištěných faktů.
-
n
n;

4. VÝHODY A NEVÝHODY DEMONSTRAČNÍHO POKUSU
nMezi významné činnosti učitele při řízeném pozorování patří:
nExaktně stanovit cíle pozorování (žáci musí přesně vědět co, jak a proč mají pozorovat).
nUčit žáky, jak a co pozorovat, čeho a v jakém pořadí si všímat.
nStanovit přiměřené úkoly pozorování (nesmí být ani příliš jednoduché ani příliš obtížné -
respektovat věkové a individuální zvláštnosti žáků).
nSpojit pozorování vždy se slovním doprovodem, komentářem, slovním popisem sledovaného objektu,
jevu nebo děje.
nVést žáky k soustavnosti, samostatnosti, vytrvalosti, rozvíjet vyjadřovací schopnosti.
nShrnout pozorování a vyvozovat závěry (důraz je kladen na podstatné znaky, které je možno pro
lepší zapamatování opakovat).
nUdržet pozornost všech žáků (přiměřená doba trvání experimentu, podněcovat jejich pozornost
otázkami apod.).
nZajistit možnost kvalitně sledovat pokus pro všechny žáky ve třídě.
n

5.1 JAK AKTIVIZOVAT ŽÁKY PŘI DEMONSTRAČNÍM POKUSU
nNejvětší NEVÝHODA DP – malá aktivita žáků
nAktivizace:
n1) Ž se mohou podílet na návrhu aparatury nebo postupu při demonstračním pokusu. -Skupinová práce
- každá skupina navrhne vlastní postup pro realizaci určitého pokusu. -Při diskusi jednotlivých
skupin může učitel korigovat nesprávné názory a ověřit například, zda žáci znají názvy a správnou
funkci jednotlivých chemických pomůcek a nádob.

5.2 JAK AKTIVIZOVAT ŽÁKY PŘI DEMONSTRAČNÍM POKUSU
n2) Předvídání průběhu pokusu:
-Ž nejprve sami vytvoří a zaznamenají názor, jak bude pokus probíhat a proč. -Ž formulují své
představy vztahující se k danému tématu či jevu. -Ž konzultují svoje názory se spolužáky ve skupině
- žádoucí konfrontace konceptů jednotlivých žáků – možnost odhalení případných miskoncepcí  a
doplnění chybějících poznatků. -Při provádění pokusu žáci konfrontují své představy s reálným
průběhem experimentu.

5.3 JAK AKTIVIZOVAT ŽÁKY PŘI DEMONSTRAČNÍM POKUSU
n3) Předvídání výsledku pokusu: Ž nebo učitel
-Ž po skončení DP diskutují o výsledcích nejprve ve skupinách. -Ž porovnávají svoje předpoklady a
zdůvodnění s realitou. -Učitel koriguje závěry - míra zapojení učitele je dána úrovní vědomostí a
dovedností Ž; má možnost sledovat, zda žáci vědí, co a proč se při DP dělo, a kontrolovat úroveň
vzdělávacích výstupů.
n

5.4 JAK AKTIVIZOVAT ŽÁKY PŘI DEMONSTRAČNÍM POKUSU
n Je vhodné nechat žáky vyjádřit jejich názor, aby učitel mohl odhalit, zda správně chápou
předváděný jev. nTakové zapojení žáků plně odpovídá konstruktivistické výuce a minimalizuje rozdíly
mezi žákovským a demonstračním pokusem. nPodle výzkumů jsou žáci motivováni takovými činnostmi více
než prováděním laboratorních prací, které jim neumožňují žádnou vlastní aktivitu.
n

6. ZÁVĚR
nDemonstrační pokusy patří mezi klasické prostředky výuky chemie. nJejich efektivita je někdy
v souvislosti s konstruktivistickým pojetím výuky zpochybňována. nJak dokládají výzkumy, je
demonstrační pokus při vhodné realizaci, která umožňuje zapojit žáky, velmi dobrým prostředkem pro
rozvíjení nejen zájmu žáků o chemii, ale také jejich vědomostí a dovedností.

Děkuji za pozornost
n
n
n
n
n
n
n
n
n
nMasaryk University
nBrno, Czech Republic
ntrnova@ped.muni.cz
n
logo_mu normal_011_Brno11.jpg