1
Vzdělávání žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami
Principy inkluzivní edukace:
• zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a
jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění
zákona č. 472/ 2011 Sb.
• prováděcí vyhláška č. 73/2005Sb., o
vzdělávání dětí, žáků a studentů se
speciálními vzdělávacími potřebami a dětí,
žáků a studentů mimořádně nadaných ve
znění vyhlášky č. 147/2011 Sb.
2
Další dokumenty:
• Rámcový vzdělávací program pro základní
školy
• Národní program rozvoje vzdělávání v ČR
(Bílá kniha z roku 2001)
• Národní plán vyrovnávání příležitostí pro
osoby se zdravotním postižením na období
2010–2014
• Národní akční plán inkluzivního vzdělávání
(NA PIV) z roku 2010
ČR se vydala cestou inkluzivního přístupu k
heterogenitě ve školách. Tento postoj
charakterizuje Hájkova jako přístup, který:
„pracuje s termínem různorodost, která je
vnímána jako přínosná a obohacující pro
společnost, jednotlivce i pro školu“ (Hájková
2010, s. 43).
Při inkluzivním edukačním přístupu se
heterogenita principiálně chápe jako
normalita (Lechta 2010).
3
Pojem žáci se speciálními vzdělávacími
potřebami začal byt používán poměrně
nedávno (r. 2004, 2005) a je zakotven ve
školském zákoně:
- žáci se zdravotním postižením
- žáci se zdravotním znevýhodněním
- žáci se sociálním znevýhodněním
Za zdravotní postižení je zákonem
považováno:
mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové
postižení
vady řeči
souběžné postižení více vadami
autismus
vývojové poruchy učení nebo chování
4
Kategorie „postižení“ se v běžných
speciálněpedagogických přístupech
chápe jako:
„relativně trvalý, ireparabilní stav jedince
v kognitivní, komunikační, motorické
anebo emocionálně-volní oblasti, který
se manifestuje signifikantními obtížemi
při učeni a sociálním chování“ (Vašek
2003).
Za zdravotní znevýhodnění je zákonem
považováno:
- zdravotní oslabení,
- dlouhodobá nemoc
- nebo lehčí zdravotní poruchy
vedoucí k poruchám učení a chování,
které vyžadují zohlednění při vzdělávání.
5
Sociální znevýhodnění je zákonem
definováno jako:
- rodinné prostředí s nízkým sociálně
kulturním postavením,
- ohrožení sociálně patologickými jevy,
- nařízená ústavní,
- nebo uložená ochranná výchova.
Ve vyhlášce č. 147/2011 bylo sociální
znevýhodnění blíže specifikováno jako
prostředí, kde se žákovi nedostává
potřebné podpory k řádnému průběhu
vzdělávání, včetně spolupráce zákonných
zástupců se školou.
Do kategorie žák se sociálním
znevýhodněním patří také žák s
nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka
(Felcmanová 2011).
6
Podpůrná opatření pro žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami = nástroje podporující
inkluzivní vzdělávání:
využití speciálních metod, postupů, forem a
prostředků vzdělávání
kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky,
speciální učebnice a didaktické materiály
zařazení předmětů speciálněpedagogické péče
poskytování pedagogicko-psychologických
poradenských služeb
zajištění služeb asistenta pedagoga
snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině
jiná úprava organizace vzdělávání (potřeby žáka)
Vyrovnávací opatření = prevence a
minimalizace školního neúspěchu:
využití pedagogických nebo
spec.pedagogických metod a postupů
(podle potřeb žáka)
poskytování individuální podpory v rámci
výuky a přípravy na výuku
poradenské služby a školská por. zařízení
individuální vzdělávací plán - IVP
služby asistenta pedagoga
7
Individuální vzdělávací plán obsahuje:
údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu
poskytování individuální spec.ped. nebo
psychologické péče žákovi, včetně zdůvodnění
údaje o cíli vzdělávání žáka, časovém a
obsahovém rozvržení učiva, včetně případného
prodloužení délky středního nebo vyššího
odborného vzdělávání, o volbě pedagogických
postupů, způsobu zadávání a plnění úkolů,
způsobu hodnocení, úpravě konání závěrečných
zkoušek
vyjádření potřeby dalšího pedagogického
pracovníka nebo další osoby podílející se na práci
se žákem a rozsah práce
seznam kompenzačních, rehabilitačních a
učebních pomůcek, speciálních učebnic a
didaktických materiálů nezbytných pro výuku žáka
nebo pro konání příslušných zkoušek
jmenovité určení pedagogického pracovníka
školského poradenského zařízení, se kterým bude
škola spolupracovat při zajišťování speciálních
vzdělávacích potřeb žáka
předpokládanou potřebu navýšení finančních
prostředků
závěry spec.ped. nebo psychologických vyšetření
8
Za individuální vzdělávací plán zodpovídá
ředitel školy.
IVP zpracováván ve spolupráci se
školských por. zařízením a se zákonným
zástupcem žáka (zletilým žákem)
IVP má být zpracován před nástupem žáka
do školy nebo do 1 měsíce po nástupu
IVP může být doplňován a upravován
Asistent pedagoga:
pedagogický pracovník (resort MŠMT)
zaměstnanec školy – náplň práce stanovuje
ředitel školy
kvalifikace podle školského zákona
o zřízení pozice žádá ředitel školy
příslušný krajský úřad
9
Osobní asistent:
pracovník v sociálních službách (resort
MPSV)
zaměstnanec nestátní neziskové
organizace – náplň práce stanovuje NNO
kvalifikace podle zákona o sociálních
službách (č.108/2006 Sb.)
o osobního asistenta žádají rodiče nebo
zletilý žák u nestátní neziskové
organizace
Asistent pedagoga - činnost:
pomoc pedagogickým pracovníkům školy při
výchově a vzdělávací činnosti, pomoc při
komunikaci se žáky a zákonnými zástupci žáků a
komunitou, ze které žák pochází
podpora žákům při přizpůsobení se školnímu
prostředí
pomoc žákům při výuce a přípravě na výuku
nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním
postižením při sebeobsluze a pohybu během
vyučování