Vegetační typy v ČR
D:\Clu\Downloads\vegetypy\ceske_stredohori-770x380.jpg D:\Clu\Downloads\vegetypy\prales.jpg
D:\Clu\Downloads\vegetypy\IMG_3654.jpg

D:\Clu\Downloads\vegetypy\lípa.jpg
Rostlinstvo ČR
soubor rostlinných společenstev utvořených během doby pololedové z přirozených vegetačních struktur
v procesu sekundární sukcese pod přímým i nepřímým vlivem člověka
›
›
›FYTOCENOLOGIE (geobotanika) je botanický vědní obor, který studuje rostlinná společenstva ,
klasifikuje je, vymezené jednotky charakterizuje pomocí abiotických faktorů a mapuje jejich výskyt.
›SUKCESE - je ekologický termín označující vývoj a změny ve složení společenstev v ekosystému a
představy o něm. Rozlišujeme tzv. primární sukcesi, odehrávající se de novo na novém území (čili
popisující vznik společenstev)
›SEKUNDÁRNÍ SUKCESE – zaobírá se vývojem v již existujících společenstvech – například zarůstání
uměle vzniklých a neudržovaných luk
›
›

Rostlinstvo ČR
›Původní rostlinný kryt byl člověkem narušen a zmenšen a na bitopech se tak objevila náhradní
společensktva
›Odstraněním lesů došlo k rozšíření světlomilných společenstev
›Doprava, pohyb lidí a zvířat poskytly nové šíření diaspór
›
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\myceni.jpg D:\Clu\Downloads\vegetypy\389.jpg

D:\Clu\Downloads\vegetypy\large.jpg
Vegetace České republiky
›Lesní vegetace
›Alpínská vegetace
›Vegetace skal, sutí a primitivních půd
›Vodní a mokřadní vegetace
›Vegetace pramenišť a rašelinišť
›Polopřirozená travinná vegetace
›Synantropní vegetace
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\vegetace-ceske-republiky-1.jpg
D:\Clu\Downloads\vegetypy\vegetace-ceske-republiky-2.jpg
D:\Clu\Downloads\vegetypy\vegetace-ceske-republiky-3.jpg
D:\Clu\Downloads\vegetypy\vegetace-ceske-republiky-4.jpg

Fytocenologie
›Společenstva jsou uspořádána do jednotlivých hierarchických systémů na základě
floristicko-fytocenologických principů
›
›ASOCIACE – základní jednotka systému, označuje výrazný typ rostlinného společenstva s určitým
floristickým složením a ekologickou garniturou
›FYTOCENOLOGICKÝ SVAZ – tvoří floristicky podobné asociace atd.
›
rank
koncovka
příklad
asociace
–etum
Melampyro nemorosi-Carpinetum (hercynské dubohabřiny)
svaz
–ion
Carpinion (dubohabrové a dubolipové háje)
řád
–etalia
Fagetalia sylvaticae
třída
–etea
Querco-Fagetea (mezofilní až hygrofilní opadavé listnaté lesy)

Lesy Plocha lesů: 34,9 % rozlohy ČR
›lesní kryt ČR
›

D:\Clu\Downloads\vegetypy\contentItem-840565-5035531-5k3o49o8fdzir-or.jpg
›Jehličnatý les:
›Převládají jehličnaté stromy (75 – 90 %)
›Přirozené/monokultury
›Odolné vůči výkyvům teplot
›Opad: postupně, pomalý rozklad, méně živin
›Smrk (Picea), jedle (Abies), borovice (Pinus)
›Lišejníky, mechy, vřes (Calluna), brusinky, borůvky
›Břízy (Betula), topoly (Populus), olše (Alnus) (směrem k jihu)
›
›Listnatý les:
›
›
›Opadavé listnaté stromy (alespoň 75 %)
›Snižování počtu
›Opad: najednou, rychlý rozklad, živiny
›Dub letní (Quercus robur), jasan (Fraxinus), habr (Carpinus), lípa (Tilia), jilm (Ulmus), buk
(Fagus), vrba (Salix), olše (Alnus), topol (Populus), bříza (Betula)
›Byliny, kapraďorosty, lišejníky, méně mechorosty
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\IMG_3654.jpg

D:\Clu\Downloads\vegetypy\1680.jpg
›Smíšený les:
›
›
›
›
›
›
›
›
›Přechod mezi listnatým a jehličnatým lesem
›80% veškerých lesních porostů
›Dominantní dřevina = základní (hlavní)
›Ostatní dřeviny = přimíšené
›Pod 5 % zastoupení = vtroušené
›Buk (Fagus), dub (Quercus), javor (Acer), bříza (Betula), lípa (Tilia), topol (Populus), jilm
(Ulmus), vrba (Salix)
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›Smrk ztepilý (Picea abies), jedle bělokorá (Abies alba), borovice (Pinus)
›Jaterník podléška (Hepatica nobilis), borůvčí
›Trávy, mechy, kapraďorosty
›

Typy lesů podle ovlivnění člověkem
›Les původní (prales) – člověkem  neovlivněný les odpovídající potenciální přirozené vegetaci (u
nás vzácně na Šumavě, v Krkonoších, Jizerských horách, Slavkovském lese a žlebech Morav. krasu)
›Les přírodní - vznik přírodními procesy, hospodářsky ovlivňován, ale dřevinná skladba, prostovová
a věková struktura víceméně odpovídají původnímu lesu
›
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\prales.jpg

Typy lesů podle ovlivnění člověkem
›Les přírodě blízký - ovlivněn hospodařením, dřevinná skladba ale převážně odpovídá stanovišti,
prostorová a věková struktura je však jednodušší než v původním lese
›Les kulturní - člověkem pozměněná dřevinná skladba s nepůvodními dřevinami
›
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\smrk.jpg

Dubohabřiny (Carpinion betuli)
›Na živiny bohaté, hluboké půdy na svazích i plošinách v teplejších oblastech. Podloží od kyselých
hornin přes vápence a slínovce až po čtvrtohorní sedimenty
›
›
›Habr obecný (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Q. robur), lípa srdčitá
(Tilia cordata).
›Líska obecná (Corylus avellana), svída krvavá (Cornus sanguinea), zimolez obecný (Lonicera
xylosteum)
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›České středohoří, Mostecká pánev, Pojizeří, Polabí, podhůří Orlických hor, okolí Prahy, Český
kras, okolí Plzně, Křivoklátsko, oblast JV okraje Českého masivu od Znojma po Brno, podhůří
Drahanské vrchoviny a Rychlebských hor
›

Dubohabřiny (Carpinion betuli)
›Jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorasa), lipnice hajní (Poa
nemoralis), jestřábník zední (Hieracium murorum), lecha jarní (Lathyrus vernus), strdivka nící
(Melica nutans)
›
›

Bučiny a jedliny (Carpino-fagetea)
›Hlavně ve středních nadmořských výškách
›Dominantní přirozená vegetace vlhkých oblastí
›Na kyselých i bazických půdách, nerostou na podmáčených půdách
›Buk + jedle + smrk
›
›
›
›Buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), dub zimní (Quercus petraea), dub
letní (Q. robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), jedle bělokorá (Abies alba), smrk ztepilý (Picea
abies)
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›Český a Slavkovský les, Šumava, Krušné, Lužické a Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory,
Českomoravská vrchovina, Hrubý Jeseník, Rychlebské hory, Ostravská pánev, moravské Karpaty,
Moravskoslezské Beskydy
›

Bučiny a jedliny (Carpino-fagetea)
›Keřové patro většinou chybí
›Metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika bělavá
pravá (Luzula luzuloides subsp. luzuloides), brusnice borůvka (Vaccinium myrtilus), bukovník
kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), žebrovice různolistá
(Blechnum spicant), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), bika lesní (Luzula sylvatica), ostřice
třeslicovitá (Carex brizoides), netýkavka nedutklivá (Impatiens noli-tangere) a šťavel kyselý
(Oxalis acetosella)
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›Na mírných i strmějších svazích s minerálně chudými půdami, na žulách, svorech, fylitech,
břidlicích, buližnících, slepencích, znělcích a pískovcích
›

Teplomilné doubravy (Quercetea pubescentis)
›Plošná vegetace suchých, strmých, často skalnatých svahů
›Na rule, žule, granulitu, břidlicích, vzácněji hádcích
›Dub zimní (Quercus petraea), dub pýřitý (Q. pubescens), dub letní(Q. robur)
›Kostřava ovčí (Festuca ovina), lipnice hajní (Poa nemoralis), tolita lékařská (Vincetoxicum
hirundinaria), mechy a lišejníky hojně
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›Údolí Vltavy, Berounky a Sázavy, okolí Prahy a Český kras, okolí Brna, jihovýchodní okraj Českého
masivu mezi Brnem a Znojmem, východní okraj Drahanské vrchoviny, Chřiby, vzácně i jinde
›
http://dendrologie.upol.cz/dendrologyphoto/138/source-Acidofilni-teplomilne-doubravy.jpg

Acidofilní doubravy
›Živinami chudé půdy v pahorkatinách a podhorských oblastech
›Dub zimní (Quercus petraea)
›Keřové patro málo vyvinuté
›Kostřava ovčí (Festuca ovina), lipnice hajní (Poa nemoralis), tolita lékařská (Vincetoxicum
hirundinaria)
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›Moravské podhůří Vysočiny, Drahanské vrchoviny, stř. Čechy
›
http://dendrologie.upol.cz/dendrologyphoto/139/source-Acidofilni-teplomilne-doubravy.jpg

http://flora.upol.cz/data/photos/388.jpg
Mokřadní olšiny a vrbiny (Alnetea glutinosae)
›Podmáčená místa se stagnující vodou
›Pánevní oblasti, říční nivy, okolí rybníků
›Olše lepkavá (Alnus glutinosa), bříza pýřitá (Betula pubescens)
›Vrba ušatá (Salix aurita), krušina olšová (Frangula alnus), ostružiník maliník (Rubus idaeus)
›
›Vysoké ostřice (Carex), blatouch bahenní (Caltha palustris), kosatec žlutý (Iris pseudacorus),
třtina šedavá (Calamagrostis canescens), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), karbinec evropský
(Lycopus europaeus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), rašeliník (Sphagnum sp.), měřík
(Plagiomnium sp.)
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›Chebsko, Karlovarsko, Brdy, Českomoravská vrchovina, Česká křídová tabule, Hodonínsko, Ostravsko
›

Lužní lesy
›Velká druhová rozmanitost
›Vrba (Salix), olše (Alnus), topol (Populus), jasan (Fraxinus), dub (Quercus)
›Střemcha (Prunus), svída (Cornus), zimolez (Lonicera), kalina (Viburnum), bez (Sambucus)
›Chmel otáčivý (Humulus lupulus), popenec obecný (Glechoma hederacea), ostružiník sivý (Rubus
Caesius), svízel přítula (Galium aparine)
›Orsej jarní (Ficaria verna), bledule jarní (Leucojum vernum), sněženka (Galanthus), děhel lesní
(Angelica sylvestris), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), kosatec žlutý (Iris pseudacorus),
pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), kostival lékařský (Symphytum officinale), kopřiva dvoudomá
(Urtica dioica)
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›Přítomnost vodního toku nebo velké množství podzemní vody
›
File:Podtrosecká údolí, lužní les potoka Jordánky.jpg

http://i.idnes.cz/11/084/cl6/TOM33634a_smrcina.jpg
Jehličnaté lesy
›Bory – borovice lesní (Pinus sylvestris)
›
›Smrčiny – smrk ztepilý (Picea abies)
›
http://www.rodon.cz/admin/upload/ModuleObraz/4172.jpg

http://www.botanickafotogalerie.cz/highslide/images/large/21/Pinus_mugo2.jpg
http://botany.cz/foto/rejviz2.jpg
›Kosodřevina
›Druhově chudé porosty borovice kleče (Pinus mugo)
›V Krkonoších samostatný výškový stupeň nad hranicí lesa
›Na Šumavě pod lesní hranicí (sutě, skalní sruby)
›V Hrubém Jeseníku a na Kralickém sněžníku přirozeně chybí
›
›
›
›
›
›
›
›
›Rašelinné lesy – bříza (Betula), borovice (Pinus), smrk (Picea), mechorosty
›

Louky a pastviny
›Typické sekundární fytocenózy – původně les, rašeliniště, močály, břehy řek, ..
›Druhy charakteristické pro středoevropské louky: jitrocel kopinatý, jetel plazivý, kostřava
červená, psineček tenký, pampeliška podzimní, kopretina bílá,...
›
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\JB358efc_12.jpg
D:\Clu\Downloads\vegetypy\pension-bila-voda-harrachov-rozkvetla-louka.jpg

Louky nejnižších poloh
›Náhradní společenstva po vrbovotopolových lesích a jasanojilmových lesích
›3 typy:
1.Produkční louky vyvinuté na bohatých hlinitých a jílovitých půdách – několikrát ročně
zaplavované: psárka luční, lipnice, psineček výběžkatý a jiné nitrofilní druhy
1.Louky na těžkých  v létě vysychavých půdách – 2x ročně kosené– metlice trsnatá
2.Louky střídavě vlhké (původně olšové močálové lesy) – bezkolenec modrý a „pěkné byliny“ – oman
vrbolistý, hořec hořepník, kosatec sibiřský, žluťucha žlutá
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\13761-p8230421.jpg D:\Clu\Downloads\vegetypy\image.php.jpg

Louky vyvinuté na močálech
›3 typy:
1.pásy středních toků v blízkosti lužního lesa a křovišť – kakost bahenní, tužebník jilmový, kuklík
potoční aj.
2.Vlhké terénní sníženiny – blatouch bahenní, rdesno hadí kořen, pomněnka bahenní, pcháč potoční
aj.
3.Rovinatá podmáčená místa bohatá na CaCO3 – ostřice Davallova, ostřice dvoudomá
4.
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\gerapalherb2.jpg D:\Clu\Downloads\vegetypy\o_davall.jpg
D:\Clu\Downloads\vegetypy\Carex_davalliana6.jpg

Kulturní louky
›Různý podíl živin (hnojení) – pestrá skupiny společenstev, převaha ovsík vyvýšený
›Kakost luční, kozí brada luční
›Vznikly vymýcením dubových habřin dubin a bučin
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\Kulturní-louka_2.jpg D:\Clu\Downloads\vegetypy\kozibrada_lucni1.jpg

Louky v montánním a subalpínském stupni
›Louky na výživnějším podkladu:
›Bohaté na počet druhů, vysoký výnos sena, kosené 2 x ročně,
›Trojštět žlutavý, rdesno hadí kořen, kakost lesní, bojínek upolín evropský aj.
›V CHKO (Tatry) zarostlé lesem
›
›
›Louky na chudším, kyselejším podkladu:
›Smilka tuhá, psineček tenký, vřes obecný
›Kosené, spásané nebo i přirozené louky
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\34990.jpg D:\Clu\Downloads\vegetypy\fatra2a.jpg

Pastviny
›Spásány celé vegetační období
›Porost přízemní
›Smilka tuhá, máčka ladní, prskyřník prudký
›Pastviny nížin a podhorského stupně: Jetel plazivý, řebříček obecný, jitrocel kopinatý, štírovník
růžkatý, černohlávek obecný
1.
›Další travnatá nebo trávníková společenstva:
›Porosty sešlapávaných míst, plážové trávníky, břehové fytocenózy, lemová společenstva různých lesů
atd.
D:\Clu\Downloads\vegetypy\pastvina-u-jablonneho-v-p-388.jpg
D:\Clu\Downloads\vegetypy\Lotus_corniculatus14.jpg
D:\Clu\Downloads\258px-Lotus_corniculatus_1614.JPG

Synantropní vegetace
›Společenstva, jejihž existence je ovlivněná činností člověka.
›Synantropní veg. rychle vzniká, bez rušivých stádií však přechází v křovitá stádia. Mají
expanzivní tendenci.
› rozšíření – kosmopolitní od nížin po hornatiny - faktorem antropický tlak
›uměle vytvořené ekotypy přizpůsobeny trvalým rušivým zásahům
›zahrnuje nitrofilní společenstva skládek výsypek, rumišť, míst znečištěných odpadem, plevelová
společenstva okopanin a zahrádek, volná místa
›
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\Fig11_opt.jpg
D:\Clu\Downloads\vegetypy\466517_article_photo_fthM1Cm0_900x.png

Synantropní vegetace
›Vyskytují se zde nitrofilní druhy a druhy, které se šíří spolu s člověkem.
›archeofyty a neofyty a rostliny dobře reagující na zvýšený světelný požitek, nadbytek živin
(dusík, fosfor) a snášejí mechanický zásah do porostu a půdního prostředí
›Diaspóry se přenášejí hlavně pomocí zoochorie a antropochorie.
›
›Čeledě: merlíkovité, rdesnovité, hvězdnicovité, hluchavkovité, miříkovité a jiné.
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\skola\neofyty\křídlatka japonská,.jpg

Tradiční středoevropská klasifikace synantropních druhů
›APOFYT - druhy z místní květeny migrující na antropogenně vytvořené biotopy, tedy na místa
vytvořená lidskou činností.
›
›třtina křovištní, kopřiva dvoudomá, třtina chloupkatá, vrbovka úzkolistá, pelyněk černobýl,
chrastice rákosovitá, rákos, pýr plazivý + dřeviny: bříza bělokorá, jasan ztepilý, vrba jíva, bez
černý
›

›ARCHEOFYT – druhy cizího původu, zavlečené k nám člověkem do konce středověku, většinou z Blízkého
východu nebo Mediteránu
›
›měrnice černá, sveřep jalový, úhorník mnohodílný, hulevník Loeselův
›
›
›

›NEOFYT – nepůvodní rostlinný typ, který se do míst nynějšího výskytu dostal úmyslně nebo neúmyslně
v období od začátku novověku většinou z jiných kontinentů
›
D:\Clu\Downloads\vegetypy\skola\neofyty\křídlatka japonská,.jpg
D:\Clu\Downloads\vegetypy\skola\neofyty\dvouzubec černoplodý.jpg
› vovrbovka žláznatá, sítina tenká, křídlatka japonská, zlatobýl kanadský, netykavka malokvětá,
netykavka žláznatá, dvouzubec černoplodý, rozrazil, a vesnovka obecná, heřmánek vonný
›
›
›

Členění synantropní vegetace
ruderální vegetace (lat. rudus = rumiště)
›• eutrofizace vlivem imisí a ukládání odpadů
›• vyšší pH půdy v místech akumulace stavebního odpadu
›• nižší pH půdy v místech akumulace popílku
›• kontaminace půd toxickými látkami, např. těžkými kovy a organickými polutanty
›• zimní údržba silnic způsobuje zasolování
›• vegetace je často mechanicky narušována
›

›Města
›heterogenní substrát (vrstvy stavebního materiálu)
›vyšší teploty než v okolní krajině
›sušší půdy kvůli odběru vody a nahromadění substrátu
›Vesnice
›stanoviště ovlivňovaná domácími zvířaty, hnojiště, průsaky močůvky
›kontakt s vegetací okolní krajiny – vyšší podíl druhů přirozených
›ekosystémů a apofytů
›zástupci: lebeda lesklá, merlík bílý, lebeda podlouhlolistá, ječmen myší, sléz přehlížený, milička
menší, pelyněk pravý, vratič obecný, devětsil lékařský, bršlice kozí noha, bolševník velkolepý
›




segetální (plevelová) vegetace (lat. seges = obilí)
›Adaptace plevelných druhů
›schopnost rychlé regenerace po mechanickém poškození orbou nebo okopáváním
› životní cyklus je přizpůsoben periodicitě obhospodařování a klimatu
›převládají terofyty a geofyty, hemikryptofyty jsou častější jen ve víceletých kulturách a vyšších
nadmořských výškách
›snášejí zastínění plodinami nebo je využívají jako opory, aby se dostaly ke světlu
›schopnost odolávat herbicidům
›Zastoupení: dejvorec velkoplodý, rozrazil trojklaný, pýr plazivý, svlačec rolní, kokoška pastuší
tobolka, starček obecný, ptačinec prostřední
›

›



Zdroje
›http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-cr/Veg-CR02-Lesy.pdf
›http://www.biomonitoring.cz/stanoviste.php
›http://www.biolib.cz
›http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-cr/Veg-CR08-Antropogen.pdf
›http://www.botanickafotogalerie.cz
›
›
›
›KREJČA, Jindřich. Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. 1.vyd. Bratislava: Príroda,
[asi 1993], 384 s. ISBN 80-07-00595-1.
›