České dějepisectví 16. století


Václav Hájek z Libočan (+ 1553)

Ø Kronika česká  (1541)


Dlouho nejoblíbenější česká kronika. Obratně spojovala potřebu

·       lidového čtení

·       s humanistickými prvky,

·       oslavou národních dějin

·       i s umírněnou katolickou tendencí.


Vliv humanismu

v výrazný, bohatý jazyk

v tolerance


Hájkův záměr

·       vyplnit mezery, vadící jeho humanistické snaze o rovnoměrný rozvrh látky v obvyklém
liviovském analistickém schématu.

·       podat národní minulost pojal co nejbohatěji a nejrozmanitěji,

→ vymýšlel si – postavy i události.




Církevní dějiny u nás hlavně uvnitř Jednoty bratrské.

Akta Jednoty bratrské

v Jan Černý, biskup v Mladé Boleslavi

v Jan Blahoslav (1523–1571)]

v 14 svazků, Blahoslav sám se podílel na 2.–9; sám zpracoval 6.–9.


Blahoslav: O původu Jednoty bratrské a řádu v ní (1551–1552)

Zevrubná a spolehlivá zpráva o počátcích Jednoty, cenné dílo v kritice i podání.


Jakub Bílek: Život Jana Augusty


Jen málo historických knih vycházelo tiskem, pouze populární jako starší kroniky nebo historické
kalendáře. Seriozní díla existovala jen v rukopisech.


Kronika Václava Březana, rožmberského správce

Kutnohorské paměti Mikuláše Dačického z Heslova


Václav Budovec z Budova

Ø podrobná akta sněmovní 1608–1610


Karel st. ze Žerotína

zápisky o soudnu panském z let 1594–1614