Ne všichni vědci souhlasili s konceptem Velkého třesku. Odpůrcem teorie žhavého počátku vesmíru byl Fred Hoyle a jeho kolegové. V roce 1949 přišli s alternativním kosmologickým modelem stacionárního vesmíru. Využili toho, že z pozorovaného rozpínání vesmíru ještě logicky neplyne, že by musel mít svůj časový počátek a vývoj. Kdyby ve vesmíru neustále vznikala nové hmota, hustota galaxií by mohla zůstávat konstantní i při jeho expanzi. Takový vesmír by byl věčný a neměnný.
Souboj těchto dvou konkurenčních teorií byl pro rozvoj kosmologie stimulující. Díky němu se postupně podařilo objasnit spoustu klíčových faktů a souvislostí