5. Metoda pozorování, druhy pozorování, oblasti, vedení záznamů
•„Pozorování je proces systematického sledování a zaznamenávání projevů dítěte s cílem rozhodnout o
optimálním vedení dítěte.“
•(Zelinková, 2001)

•Pozorování je zaměřeno na takové projevy dítěte, které lze vidět, slyšet, měřit.
•Rozlišujeme:
•Strukturované
•Nestrukturované

Druhy pozorování z různých hledisek:
•
–Introspekce - extrospekce (podle toho kdo je pozorován)
–Volné, přirozené, navozené, řízené (podle zásahů pozorovatele)
–Přímé - nepřímé (podle toho, kým jsou informace získávány)
–Zúčastněné - nezúčastněné (podle účasti pozorovatele)
–Krátkodobé - dlouhodobé (podle času)
–Strukturované - nestrukturované (podle přípravy pozorovatele)
•

Nestrukturované pozorování:
•
–snadnost a šíře použití (malá náročnost
•   na přípravu, prostředí, tvorbu nástrojů)
–přirozenost prostředí
–pružnost použití
–obtížnější na zachycení a vyhodnocení záznamů
–různé přístupy a varianty v uplatnění  a zaznamenávání pozorování
•

•Poznámky
•Terénní zápisky


Strukturované pozorování:
–zvyšuje validitu pozorování
–pracná příprava metodických materiálů
–náročné na čas
–jednodušší varianty záznamů jsou       v MŠ použitelné
–„snazší” zaznamenávání a vyhodnocení

Snížení negativních vlivů na pozorování:
–výcvik pozorovatele
–autodiagnostika, sebehodnocení, příp. korekce přístupu učitelky k dítěti
–účast dalších pozorovatelů
–využití techniky (např. videozáznam)
–použití dalších diagnostických metod
–vypracování a zpřesnění nástrojů pro pozorování (schémata, škály, kategorie)
•

Předpoklady žádoucího pozorování a závěrů:
•-  jasný předmět a cíl pozorování
•    (co chceme sledovat a zjistit)
– volba způsobu a postupu pozorování
– příprava vhodného záznamu
•    z pozorování
– určení zpracování a využití výsledků
•    pozorování
– „častost” cílených pozorování (přispívá
•    k přesnosti závěrů)
•

•VTI






•Zásady pro pozorování:
–odlišovat pozorované skutečnosti od domněnek (výkladů, uvádění příčin)
–nejprve zaznamenávat skutečné jevy a projevy dítěte bez jakéhokoliv hodnocení
–rozčlenit pozorování na části - dílčí úkoly
–sledovat projevy dítěte po delší dobu
–výsledky pozorování jasně písemně zformulovat
•

Zaznamenávání jednotlivých jevů
•
•
–použití dílčího pozorování
–určení sledovaných jevů (jejich důležitosti) dle potřeby
–pozorování doplněno o vlastní poznámky, subjektivní názory, atp.
–snadnější pořizování zápisků
•

•Soustavné sledování a zaznamenávání
– uplatnění dlouhodobého pozorování
– zaměření na určitý jev (problém)
– doplnění o výsledky dalších metod
•    diagnostiky
– hlubší a komplexnější poznání reality
– formulování závěrů a opatření na
•    základě řady dalších dílčích zjištění
•

Záznamy z pozorování
•
–Volné listy (příležitostné, připravené)
–záznamové archy a schémata
•   - dílčí
•   - doplňkové
•   - orientační
•   - komplexní
–využití techniky škálování
•

•Údaje v záznamech by měly obsahovat
•tyto informace:
–o místě a času pozorování
–o předmětu pozorování
–o situaci v níž pozorování probíhalo
–kdo pozorování prováděl a zaznamenal
–metodické poznámky
–informace o výsledku pozorování
•

Pozorování hry
•
•
–základ diagnostické činnosti v MŠ
–sledování her z obsahového i formálního hlediska
–vypovídá o vývojové úrovni dítěte
–umožňuje diagnostiku úrovně schopností v různých druzích her

•Pozorování je podmínkou individuálního
•přístupu k dítěti
•Předpokládá:
–opakované pozorování
–průběžné chronologické záznamy
–analýzu zaznamenaných údajů
–vysvětlení pozorovaného jevu
–formulaci diagnostického závěru a opatření
–stanovení postupů a opatření
•