Mediace a probace v praxi Mgr. Petra Straková pstrakova@pms.justice.cz 1 Podmínky pro ukončení: •kazuistika •práce s trestními předpisy •test 2 Doporučená literatura Ø trestní předpisy ØH. Zehr: Úvod do restorativní justice ØP. Štern a kol.: Probace a mediace ØO. Matoušek, A. Kroftová: Mládež a delikvence ØL. Holá: Mediace: způsob řešení mezilidských konfliktů • Ø 3 Velmi stručná historie trestání •oko za oko, zub za zub •exkomunikace •mučení, smrt •izolace (vězení, kláštery) •alternativní tresty: •20. léta 20. století – Anglie 1971 OPP •60. léta: TDV, podmíněné tresty +dohledová činnost • 4 Retributivní x restorativní justice •Retributivní justice – odplata, represe •Restorativní justice – obnovení vztahů, navrácení původního stavu 5 Howard Zehr nastiňuje rozdílnosti ve vnímání trestní spravedlnosti těchto dvou odlišných přístupů následovně (Zehr, 2003, s.15) : TRESTAJÍCÍ JUSTICE RESTORATIVNÍ JUSTICE ŸTrestný čin je primárně porušením práva a prohřeškem proti státu. ● Trestný čin je prohřeškem proti osobě a narušením vzájemných osobních vztahů. ● Porušením zákona vzniká vina. ● Porušení normy vytváří závazky a povinnosti. ● Spravedlnost je naplněna prostřednictvím uznání viny pachatele a jemu uložené újmy. ● Spravedlnost je naplněna prostřednictvím poškozeného, pachatele a členů komunity, kteří usilují o obnovu narušeného stavu a vztahů. Hlavní zřetel je kladen na to, aby pacha- Hlavní zřetel je kladen na potřeby poško- telé byli podle zásluhy potrestáni. zeného a odpovědnost pachatele v pro- cesu nápravy. 6 Restorativní justice • Zhruba v polovině 80. let 20 století došlo, nejdříve v USA, později také v západní Evropě, k návratu k myšlenkám na navrácení trestní spravedlnosti do rukou těch, kteří jsou trestnou činností nejvíce dotčeni – obětí, pachatelů a jejich sociálního okolí. • Koncem osmdesátých let se potom vyprofilovala nová koncepce trestní spravedlnosti – restorativní justice (obnovující justice), jejímž cílem je především směřovat ke znovuobnovení narušených sociálních vztahů mezi pachatelem, obětí a dotčeným společenstvím. 7 Tři hlavní pilíře restorativní justice: 1)újmy a potřeby trestný čin je vnímán jako újma způsobená jedinci a komunitě, snaha o nápravu se proto nutně zaměřuje na potřeby poškozených a usiluje se o obnovu toho, co bylo narušeno. Ačkoli jsou primární potřeby poškozených, je třeba se zabývat také potřebami pachatelů a komunity, protože to může vést k pochopení příčin a souvislostí trestné činnosti 2)závazky a povinnosti - újma způsobená poškozeným vede k závazkům a povinnostem. „Restorativní justice klade důraz na odpovědný přístup pachatele. Pachatelé jsou vedeni k tomu, aby porozuměli důsledkům svého chování. Zároveň je jim dána kompetence napravit škodu, a to v konkrétní i symbolické rovině náhrady škody.“ (Zehr, 2003, s.16) •3) angažovaná účast – restorativní justice je založena na tom, že se všechny strany trestního konfliktu významným způsobem podílejí na procesu řešení. 1) • 8 Principy restorativní justice •respekt – vůči všem zainteresovaným •odpovědnost – pachatel je odpovědný za způsobenou újmu •dialog – řešení konfliktu formou dialogu •participace – aktivní zapojení všech účastníků i jejich okolí (řešení je v rukou těch, kterých se bezprostředně týká) •vyváženost – vyvážení zájmů zúčastněných, hledání řešení přijatelného pro všechny strany •dobrovolnost – nikdo nesmí být ke spolupráci nucen •pospolitost – zapojení okolí pachatele i oběti (TČ není izolovaný jev) •individualita – individuální posouzení a vnímání situace 9 •Vznik Probační a mediační služby ČR je výsledkem zavádění myšlenek a postupů restorativní justice do praxe systému trestní spravedlnosti. •Z restorativní justice vycházejí • 3 ZÁKLADNÍ CÍLE ČINNOSTI PMS: 1.integrace pachatele 2.podpora poškozeného 3.ochrana společnosti 4. • 10 Probace •Probační činnosti – slovo probace je odvozeno z latiny (probare = zkoušet, ověřovat, dohlížet) •V praxi = realizace výkonu alternativních •řešení trestních věcí. • •Nejčastěji organizace a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným či odsouzeným, kontrolou výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, sledování chování pachatele ve zkušební době, individuální pomoc klientovi a působení na něho, aby vedl řádný život a došlo k obnovení narušených právních a společenských vztahů. • •probace = pomoc a kontrola (specifikum sociální práce v trestní justici) 11 Mediace •Mediační činnosti – slovo mediace také pochází z latiny (znamená zprostředkovat). •V praxi = řešení konfliktu mezi dvěma (nebo více) stranami formou osobního setkání řízeného nestranným mediátorem na neutrální půdě. • •Oblasti využití mediace: •partnerské a rodinné poradenství •obchodní spory •spory v civilním právu •trestněprávní oblast – činnost PMS • 12 Podmínky realizace mediace: •kompetence mediátora (znalosti, dovednosti, osobnostní předpoklady) •nestrannost •vyváženost (stejný prostor všem) •respekt předem daných pravidel •dobrovolnost •respekt druhé strany •snaha o konsenzus • • 13 VZNIK A VÝVOJ PMS ČR •do roku 1989: •1971 – Výzkumný ústav kriminologický •zaměření na pospenitenciární péči •výzkum faktorů recidivy à nová profese SOCIÁLNÍCH KURÁTORŮ à po několika letech KURÁTOŘI PRO MLADISTVÉ • (práce s delikventní mládeží, zejména prvky kontroly) •konec 80 let - začlenění složky pomoci + práce s rodinou • - sociální pracovníci ve věznicích • (kontakt s rodinou, příprava na propuštění) • 14 VZNIK A VÝVOJ PMS ČR •po roce 1989: •jiné společenské klima, nárust drobné kriminality •hledání nových řešení, inspirace ze zahraničí •1991 – projekt Mimosoudní alternativa pro delikventní mládež •cíl: aktivní zapojení pachatele se zaměřením na odstranění následků TČ, uplatnění prvků mediace •1993 – novela tr. řádu umožnila odklon v trestním řízení: PZTS •1994 – vznik Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici •(nyní Sdružení pro probaci a mediaci) •- hybatel vzniku PMS, realizace školení prvních pracovníků 15 VZNIK A VÝVOJ PMS ČR •1996 – zavedení institutu narovnání a trestu OPP → zřízení pracovníka u každého okresního soudu, jehož úkolem bylo zajištění a kontrola výkonu trestu OPP •1997 – zavedení podmíněného upuštění od potrestání s dohledem a podmíněného trestu odnětí svobody s dohledem → otázka kdo bude dohled realizovat •1999 – O. Motejl (ministr spravedlnosti) navrhl další etapy reformy trestní justice: •změny v trestním řízení (více alternativ) •návrh nového Zákona o Probační a mediační službě České republiky • (schválen Parlamentem ČR v roce 2000) → • 16 VZNIK A VÝVOJ PMS ČR •1999-2000 – Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici (SPJ) organizuje Kvalifikační vzdělávací program pro (budoucí) úředníky a asistenty probační služby • •2000 - schválen Zákon č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě s účinností od 1.1.2001 •Zákon o PMS je složen ze 3 hlav: 1.zřízení, organizace a činnost PMS 2.úředníci a asistenti PMS 3.státní správa • • • 17 ZŘÍZENÍ PMS •zákon o PMS zřizuje Probační a mediační službu, která je organizační složkou státu •definuje probaci jako kontrolu nad realizací trestů nespojených s odnětím svobody •definuje mediaci jako mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu v souvislosti s trestním řízením 18 ORGANIZACE PMS • Ministerstvo spravedlnosti • • PMS ČR Rada pro probaci a mediaci • - poradní orgán ministra spravedlnosti • - členy jmenuje ministr: soudci, SZ, úředníci PMS a další osoby mající odborné znalosti v dané oblasti 19 ORGANIZACE PMS •Probační a mediační služba: • ŘEDITEL PMS • (jmenovaný a odvolávaný ministrem) • •74 středisek ředitelství PMS •u každého okresního •(městského, obvodního) soudu regionální vedoucí • odpovídá za řádný chod středisek v regionu 20 ORGANIZACE PMS • Středisko probační služby: •VEDOUCÍ STŘEDISKA •jmenovaný ministrem na návrh ředitele po projednání v Radě pro probaci a mediaci •odpovídá za chod střediska •probační úředníci • bezúhonnost • magisterské vzdělání společenskovědního oboru • absolvování KVK •probační asistenti • bezúhonná fyzická osoba straší 21 let • středoškolské vzdělání společenskovědní oblasti 21 KLIENTI PMS •klienti: dobrovolní • nedobrovolní • •klienti: dospělí (+ rodinní příslušníci, partneři) • mladiství (15-18 let) • nezletilí (do 15 let) • •klienti: oběti x pachatelé protiprávního jednání • • • 22 SPOLUPRACUJÍCÍ INSTITUCE: •orgány činné v trestním řízení: •PČR, státní zatupitelství, soudy •státní instituce: •ÚP, OSPOD, vězeňská služba ČR, sociální kurátoři •nestátní organizace: •poradenské instituce (občanská, dluhová, rodinná poradna), instituce pracující se závislostmi, pomoc obětem TČ, poskytovatelé probačních programů, charita •další instituce: •lékaři, školy, PPP, SVP, zařízení ústavní výchovy, zaměstnavatelé klientů •poskytovatelé trestu OPP ( viz. dále) 23 REJSTŘÍKY A REGISTRY využívané probačními pracovníky v praxi •Rejstřík trestů (výpis RT x opis RT) •Centrální evidence obyvatel (bydliště) •Centrální evidence stíhaných osob •Centrální evidence vězněných osob •INFOSOUD •Insolvenční rejstřík •Registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů •Obchodní rejstřík 24 Konec • • Děkuji za pozornost • • • •Petra Straková 25