Nerovnost
- zásadní sociologické téma:
Proč existuje nerovnost mezi lidmi? jaké jsou její příčiny? Může být zmenšena či odstraněna? Nebo je nezbytnou součástí struktury iidské společnosti?
Dahrendorf (1970)
2 způsoby chápání nerovnosti
1. nezbytný důsledek společenského života
2. důsledek určitého uspořádání společnosti (tedy nikoli logický atribut společnosti)
Základní typy nerovnosti:
• třídní (statusová, kastovní)
• v příjmech a majetku (bohatství)
• v moci, privilegiích a prestiži
• pohlavní (gender)
• etnická
• mnohé další - příklady?
Vývoj nerovnosti
středověk
- funkcionální diferenciace
- různost a nerovnost připodobňována různosti orgánů v lidském těle
- stavovská společnost
- hierarchie společnosti dána principem reprezentace (moc a privilegia člověka odvozena z moci a privilegií toho, koho reprezentoval (královská od Boha, šlechtická od krále); neodvozena tedy od majetku - nerovnost původu
Novověk
- třídní stratifikace
- postupně nahradila všechny ostatní typy stratifikace
- pozice ve společnosti už není dána při narození (skutečně?), ale odvozuje se od úlohy a úspěšnosti jedince v procesu práce, produkce, obchodu
- "přirozenost" společenského řádu
Výklady původu a úlohy nerovnosti ve společnosti
Konzervativní tradice
* nepředpokládá přirozený stav rovnosti
* akcent na svobodu jedince a různorodost společnosti
* svoboda neoddělitelně spojena s přirozeně existující diferenciací, mnohotvárnosti a rozmanitými příležitostmi
* základ nerovnosti je v přirozených dispozicích (geneticky a sociálně předávaných)
* mechanismy zajišťující rovnost jsou považovány za ohrožení svobody jedinců/ skupin
Liberalismus
ve spontánně vznikajícím řádu je nerovnost přirozená a z hlediska fungování společnosti nutná cíl ekonomického systému: produkovat bohatství, cíl sociálního systému: podpora této produkce. Nerovnost tuto podporu zajišťuje, reguluje totiž poptávku a nabídku na trhu soc. rolí (strach z chudoby jako nastroj soc. kontroly a motivace k výkonu)
Socialistická tradice
■ nerovnost výrazem nerovného přístupu ke zdrojům v důsledku existence privilegií či majetku
* založena na skutečnosti, že jedni (menšina) kontrolují výrobní prostředky a druzí (většina) jen svou pracovní sílu.
• pracovní síla je vykořisťována, protože vyrobila celý produkt, ale dostává jen jeho část (hodnotu své pracovní síly), zatímco nadhodnotu si přivlastní vlastník výrobních prostředků.
• tak vznikají třídy (charakterizované podílem na produkci a životními podmínkami)
- protichůdnost zájmů tříd způsobuje třídní konflikt, hnací sílu historického vývoje
Typy nerovnosti
- příjmová nerovnost
- nerovnost bohatství
- nerovnost ve schopnostech
- nerovnost na trhu práce , . > -njÉ1
- nerovnost ve vzdělání a v přístupu ke vzdělání (příklady skupin?) *    - '
- nerovnost v privilegiích a síle sdílených sociálních sítí (teorie soc. kapitálu)    :*' -ÉV : .
- nerovnost rozdělení vlivu a moci (teorie politického kapitálu)
Príjmová nerovnost
- dána sociální pozicí, ale může se jevit i jako nerovnost daná etnickou příslušností, pohlavím, věkem a profesí (důsledek diskriminace)
- diskriminace:
• přímá (nižší mzda za stejnou práci)
• nepřímá (alokace na nevýhodný sekundární trh práce)
r PRÍKLADY?
- vliv nemoci, rozvodu, změny/ztráty pracovního místa t
- moderní společnosti - rozdíly v příjmech rozloženy tak, že od průměru se neodpichují nejchudší, ale nej bohatší
schopnostech, vzdělání a přístupu ke vzdělání
- významný aspekt sociální nerovnosti
- proto vzdělání často chápáno jako prostředek zrovnoprávnění, společenského vzestupu
- ale : také nástroj reprodukce nerovností - proč?
Ivan lllich: Skryté kurikulum školy
• Škola plní úlohu dozoru nad dětmi, rozdělení osob do jednotlivých typů zaměstnání, osvojení dominantních hodnot a získání těch znalostí a dovedností, které společnost schvaluje
• Školy povzbuzují pasivní konzumaci, tj. nekritické přijímání existujícího spoelčesnkého řádu. Děti se učí, že jejich úlohou v životě je znát své místo a ukázněně sedět.
Ulrich Beck
• ve společnostech s masovými vzdělávacími systémy dochází k tomu, že vzdelanostní kritéria pro lepší pozice splňuje tolik kandidátů, že ke slovu se opět dostávají taková kritéria, jakým je pohlaví, náboženské smýšlení, etnicita^t^AjjÄ
• dobré vzdělání už není klíčem odemykajícím dveře k dobrému zaměstnání, ale pouze oprávněním ke vstupu do předpokoje, kde budou tyto klíče (podle libovolných pravidel) rozdělování (Beck 2004:246)
Pierre Bourdieu
Školství jen potvrzuje výsadní vlastnosti elit Škola umocňuje rozdílnou kulturní orientaci a hodnotová měřítka získaná v časné fázi života (kulturní kapitál) - omezuje tak šance jedněch, ale usnadňuje postup druhých
Vzdělávací systém naopak je jedna z nejdůležitějších institucí sloužících k sociální reprodukci moderních společností {Bourdieu, Passeron 1990, orig. 1970;
Bourdieu 1998). titferň'' * *~
Vzdělávací systém nevybírá nejschopnější žáky, ale vybírá žáky „již vybrané". Ti jsou ze své rodiny vybaveni dostatkem kulturního kapitálu, který je ve školním prostředí zvýhodňuje, protože odpovídá kulturnímu kapitálu učitelů
- Školy, které navštěvují studenti z relativně privilegovaných rodin, zvyšují svou kvalitu/kvalitu škol navštěvovaných dětmi z deprivovaných vrstev drží převaha těchto nekvaliních studentů u dna
- nejde jen o rozdílné materiální vybavení škol a různou kvalitu učitelů, ale i o kvlitu interakce učitele s žáky, atmosféru spolupráce ve třídě...
- ztížený přístup dětí z nižších tříd na elitní soukromé školy je odřezává od kvalitnějšího vzdělání a také od možnosti získat sociální kapitál
- nerovnost vzdělání vychází z rodin - děti z různých společenských vrstev si vytvářejí již ve svém raném vývoji různé jazykové kódy a formy řeči, odlišný způsob používání jazyka, odlišnou schopnost verbalizovat myšlenky. To také ovlivňuje budoucí školní výsledky. *■
- Omezený vs. Rozvinutý řečový kód
Fl-ldlhlYllI-tlr.ťtuilJ IU1EII Eii ik
Onw renfr t ůát - Iwmn t *« ipoťtii u
■k!
5 ■
.H"
- Rozdílný způsob komunikace mezi dětmi z různých sociálních poměrů a jeho vztah k akademické kultuře školy
Omezené kódy - komunikace spočívá na nevyslovených předpokladech, odkazuje na konkrétní a blízké, výchova pomocí přímých odměn a trestů, sdělování především praktických zkušeností ^ * •
Rozvinuté kódy - zobecnění, abstraktní ; vyjadřování, rodiče vysvětlují   .; ^vPflP^
Nerovnost na trhu práce
- plyne zejména z rozdílného vlastnictví
- lidský kapitál (sociální, kulturní, ekonomický), jehož velikost zařazuje jedince na trhu práce do výhodné či nevýhodné pozice a predestinuje ho k většímu/menšímu příjmu a větší/menší jistotě zaměstnání
- lidský kapitál spojen zejména se vzděláním
- nerovnost spojena taky s diskriminací na trhu práce či diskriminací obecně
- může se týkat etnických supin, žen, starých lidí, nekvalifikovaných osob,...
- přímá diskriminace těchto osob - odmítáním zaměstnat osoby určitých charakteristik, jejich nižší mzdou, snahou bránit jim v přísupu do školy, omezit jejich možnost čerpat úvěry
- nepřímá diskriminace - prostřednictvím kulturního vyloučení nebo v jemnější formě ignorováním jejich kulturních handicapů a neochotou pomoci jim tyto handicapy vyrovnat (Romové, lidé s tělesným postižením)
- ekonomicko- politický rozměr doplňován problémem uznání a morálně - kulturního hodnocení
- přidávány další rozměry (kromě ekonomické, genderové a rasové nerovnosti)
- nerovnost na základě věku, zdravotního stavu, sexuální orientace