Statistika -1. lekce Co je statistika? Data, proměnné, škál) f . •** mm Prezi 1 1 Statistika -1. lekce Co je statistika? Data, proměnné, škály r r Proč se učit statistiku? • každodenní setkání se statistickými daty v médiích i v našem živote • citování statistik často slouží k potvrzení správnosti argumentace vs. "Nevěřím žádné statistice, kterou jsem si sám nezfalšoval." • značná část sociálněvědných závěrů a generalizujících výroků je založena na statistických analýzách • i pň kvalitativním výzkumu je třeba vědět, jak statistika funguje (jak vznikají statistické údaje, kde mohou být "čertova kopýtka) Co statistika umí? 1. Popsat jevy za pomoci získaných dat (deskriptívni statistika) 2. Vysvětlit jevy prostředictvím nalezení pravděpodobnostních či příčinných (kauzálních) vztahů 3. Předpovědět (predikovat) jejich budoucí chování či existenci Deskriptívni statistika - popis získaných dat o jevech, které se vyskytují ve větších množstvích Př. Kolik jakých jevů v jaké kvalitě se v populaci vyskytuje? Kolik žen starších 100 let se vyskytuje v populaci ČR? - tyto jevy zachycujeme pomocí proměnných (zahrnujících charakteristiky jevu) □ Popis proměnných: jaké podoby jevu, jak časté? □ Popis vztahů mezi proměnnými GevY) Inferenční statistika - statistické usuzování - ukazuje, za jakých okolností je možné z údajů, které získáme z výběrových souborů, zobecňovat na celou populaci • pravděpodobnostní usuzování • konfrontace očekávání se získanými daty • testování hypotéz r Data • data vznikají měřením (aplikací metod) jevů • v kvantitativním výzkumu pracujeme s hromadnými daty • data získáváme na základě designu výzkumu, který se odvíjí od naší výzkumné otázky (ta určuje, co sledovat, jaké vlastnosti měřit) r Proměnné • Proměnné tvoříme z dat - Proměnné reprezentují znaky, charakteristiky, atributy, vlastnosti zkoumaných jevů či objektů, popř. jejich kombinace • Proměnné představují logicky uspořádané charakteristiky/ vlastnosti zkoumaných jednotek (hodnoty proměnných) • Dovolují zkoumané jednotky podle jejich vlastností zařadit do kategorií (př. nominální proměnné - pohlaví -> kat. muž/žena), nebo do kategorií podle nějaké míry (ordinální proměnné -vzdělání) či intenzity (kardinální proměnné - věk, příjem) • Proměnné vznikají kódováním • Z jedněch dat můžeme udělat více proměnných • Každý jev můžeme popsat velkým množstvím proměnných • Člověk jako statistická jednotka, nositel určitých vlastností uvnitř daných proměnných • Proměnné nabývají různých hodnot, pokud ne (nabývají jen jedné hodnoty), jsou to konstanty m Typy škál Měření = přikládání měřidla. K jevu přikládám předem definovanou škálu (měřící stupnici) a říkám, kde se jev na této škále vyskytuje. • každý jev můžeme měřit na mnoha škálách • různé škály kategorizujeme podle jejich matematických vlastností Úroveň Nominální Ordinální Intervalová Poměrová Operace = t - * > < = t > < + - = t > < + —X "T" Příklady pohlaví, tramvaj, hodnota známky, souhlasení °C IQ, „dobré" psychotesty K, váha, počty, frekvence 1+2: kategorické, 2:pořadová; 1: kvalitativní 3+4: metrické, kardinální Podle úrovní škál rozeznáváme proměnné nominální, ordinální a kardinální! Typy škál Nominální škála • kvalitativní škála • separátní kvality jevu, které jsou navzájem výlučné - jev se nevyskytuje/vyskytuje se v té a té kvalitě • její hodnoty jsou kategorie označené číselnými kódy, které jim výzkumník arbitrárne přiřadil (přiřazené číslo je jen symbol, neoznačuje množství měřené vlastnosti) • jevy můžeme srovnávat jen tak, že se podíváme, zda jsou stejné či ne • příklady: pohlaví, čísla tramvají, barva vlasů, druhy zaměstnání Typy škál Ordinární škála = pořadová škála • jednotlivé hodnoty můžeme uspořádat do pořadí, porovnávat (podle velikosti či intenzity) • příklady: školní známky, stupeň dosaženého vzdělání, výsledky v soutěži krásy míra spokojenosti: l. velmi spokojen 2. spokojen 3. nespokojen 4. velmi nespokojen • zobrazují pouze pořadí, nikoli stupeň odlišnosti! Typy škál Intervalová škála • patří mezi kardinální proměnné (její číselné kategorie vyjadřují skutečné množství sledované vlastnosti) • existují smysluplné intervaly mezi jednotlivými hodnotami proměnné • jejich stupnice nemá přirozenou smysluplnou nulu • můžeme počítat s rozdíly, můžeme přičítat a odečítat, vzdálenosti mezi jednotlivými body mají smysl • příklady: stupnice Celsia, IQ Typy škál Poměrová škála • patří mezi kardinální proměnné (její číselné kategorie vyjadřují skutečné množství sledované vlastnosti) • sen každého výzkumníka • podobná intervalové škále, ale má bonus -absolutní smysluplnou nulu • abs. smysluplná nula umožňuje násobit a dělit • jsme schopni říci nejen, o kolik se kategorie liší, ale také kolikrát je nějaká kategorie vyšší než jma • příklady: věk, váha, příjem respondenta, počet porozených dětí, četnosti (Pavel chodí do kina 2x tak často než Petr Dekuji za pozornost Statistika -1. lekce Co je statistika? Data, proměnné, škály