Nerovnost - zásadní sociologické téma: Proč existuje nerovnost mezi lidmi? Jaké jsou její příčiny? Může být zmenšena či odstraněna? Nebo je nezbytnou součástí struktury lidské společnosti? 7 r Dahrendorf (1970) - žádná společnost nezaručuje faktickou rovnost všem svým členům, i když ne všechny jsou ochotny to přiznat - společnost diferencována do vrstev a skupin, lišících se podílem na státních a službách, přístupem k moci a výší své prestiže • dáno nedostatkovostí statků a služeb 2 způsoby chápání nerovnosti 1. nezbytný důsledek společenského života 2. důsledek určitého uspořádání společnosti (tedy nikoli logický atribut společnosti) - různé společnosti se liší nejen charakterem nerovností, ale především charakterem legitimizací, proč je nerovnost přijatelná Vývoj nerovnosti Středověk - funkcionální diferenciace - různost a nerovnost připodobňována různosti orgánů v lidském těle - stavovská společnost - hierarchie společnosti dána principem reprezentace (moc a privilegia člověka odvozena z moci a privilegií toho, koho reprezentoval (královská od Boha, šlechtická od krále); neodvozena tedy od majetku - nerovnost původu Novověk - třídní stratifikace - postupně nahradila všechny ostatní typy stratifikace - pozice ve společnosti už není dána při narození (skutečně?), ale odvozuje se od úlohy a úspěšnosti jedince v procesu práce, produkce, obchodu - "přirozenost" společenského řádu Výklady původu a úlohy nerovnosti ve společnosti Konzervativní tradice * nepředpokládá přirozený stav rovnosti * akcent na svobodu jedince a různorodost společnosti * svoboda neoddělitelně spojena s přirozeně existující diferenciací, mnohotvárnosti a rozmanitými příležitostmi * základ nerovnosti je v přirozených dispozicích (geneticky a sociálně předávaných) * mechanismy zajišťující rovnost jsou považovány za ohrožení svobody jedinců/ skupin Liberalismus ve spontánně vznikajícím řádu je nerovnost přirozená a z hlediska fungování společnosti nutná cíl ekonomického systému: produkovat bohatství, cíl sociálního systému: podpora této produkce. Nerovnost tuto podporu zajišťuje, reguluje totiž poptávku a nabídku na trhu soc. rolí (strach z chudoby jako nastroj soc. kontroly a motivace k výkonu) Socialistická tradice ■ nerovnost výrazem nerovného přístupu ke zdrojům v důsledku existence privilegií či majetku * založena na skutečnosti, že jedni (menšina) kontrolují výrobní prostředky a druzí (většina) jen svou pracovní sílu. • pracovní síla je vykořisťována, protože vyrobila celý produkt, ale dostává jen jeho část (hodnotu své pracovní síly), zatímco nadhodnotu si přivlastní vlastník výrobních prostředků. • tak vznikají třídy (charakterizované podílem na produkci a životními podmínkami) - protichůdnost zájmů tříd způsobuje třídní konflikt, hnací sílu historického vývoje Typy nerovnosti třídní (statusová, kastovní) v příjmech a majetku (bohatství) v moci, privilegiích a prestiži pohlavní (gender) etnická mnohé další - příklady? Příklady - nerovnost ve schopnostech - nerovnost na trhu práce - nerovnost ve vzdělání a v přístupu ke vzdělání (příklady skupin?) - nerovnost v privilegiích a síle sdílených sociálních sítí (teorie soc. kapitálu) - nerovnost rozdělení vlivu a moci (teorie politického Pierre Bourdieu - Druhy kapitálu pozice člověka v sociálním prostoru, resp. v sociálním poli je „pozicí ve struktuře distribuce různých druhů kapitálu" • vlastnictví různých druhů kapitálu (a jejich různého objemu) určuje pozici aktéra v sociální struktuře / v sociálním poli / v sociálním (a také fyzickém) prostoru. KaPitál Druhy kapitálu ekonomický - hlavní stratifikační efekt v moderních společnostech kulturní - vzdělání, kulturní kompetence, předměty sociální - sociální sít známosti a kontakty. Podstatná velikost sítě a její kvalita symbolický - aktér prostřednictvím něj získává „explicitní nebo praktické uznání" - společensky vnímaná hodnota ostatních druhů kapitálů daného jedince, vyjádřená úctou, prestiží, mocí • vzdelanostní • rétorický • fyzický (Loic Wacquant) • erotický (Catherine Hakim) - obecně můžeme kapitál chápat jako cokoliv, co má v příslušném sociálním poli či prostoru diferencující (resp. ^stratifikační) efekt, tzn. co způsobuje nerovnou distribuci^ uznania moci. Schéma soc. prostoru obj*m kapitálu * pravice, dominující levice vedoucí pracovnici v* veřejném sektoru ui t« t . t*r: Iii nim k moru ekon. kapitál -kult. kapitál ♦ bílé iimečkv KíedoUoiiti učiteli SocialiSticKá Strana umelci intelektuálovi Ultra-levícovi hnuti učitelé m prvním Hupni industrialist* vedouci pracovnici v touk/omtm sektoru pravte e inženýři liberálni pravice Gaul lištička pravice farmáře ckon.kapital + kvit. kapitál - kvalifikovaní dělnici nsKwal-fiUDvani dělnici Komunistická strana objem kapitálu- levice, dominován* y. ipnditucmnxíOC' w> Příjmová nerovnost - dána sociální pozicí, ale může se jevit i jako nerovnost daná etnickou příslušností, pohlavím, věkem a profesí (důsledek diskriminace) - diskriminace: • přímá (nižší mzda za stejnou práci) • nepřímá (alokace na nevýhodný sekundární trh práce) PRÍKLADY? - vliv nemoci, rozvodu, změny/ztráty pracovního místa - moderní společnosti - rozdíly v příjmech rozloženy tak, že od průměru se neodpichují nejchudší, ale nejbohatší Nerovnost na trhu práce - plyne zejména z rozdílného vlastnictví - lidský kapitál (sociální, kulturní, ekonomický), jehož velikost zařazuje jedince na trhu práce do výhodné či nevýhodné pozice a predestinuje ho k většímu/menšímu příjmu a větší/menší jistotě zaměstnání - lidský kapitál spojen zejména se vzděláním - nerovnost spojena taky s diskriminací na trhu práce či diskriminací obecně - může se týkat etnických supin, žen, starých lidí, nekvalifikovaných osob,... - přímá diskriminace těchto osob - odmítáním zaměstnat osoby určitých charakteristik, jejich nižší mzdou, snahou bránit jim v přísupu do školy, omezit jejich možnost čerpat úvěry - nepřímá diskriminace - prostřednictvím kulturního vyloučení nebo v jemnější formě ignorováním jejich kulturních handicapů a neochotou pomoci jim tyto handicapy vyrovnat (Romové, lidé s tělesným postižením) schopnostech, vzdělání a přístupu ke vzdělání - významný aspekt sociální nerovnosti - proto vzdělání často chápáno jako prostředek zrovnoprávnění, společenského vzestupu - ale : také nástroj reprodukce nerovností - proč? Ivan lllich: Skryté kurikulum školy • Škola plní úlohu dozoru nad dětmi, rozdělení osob do jednotlivých typů zaměstnání, osvojení dominantních hodnot a získání těch znalostí a dovedností, které společnost schvaluje • Školy povzbuzují pasivní konzumaci, tj. nekritické přijímání existujícího spoelčesnkého řádu. Děti se učí, že jejich úlohou v životě je znát své místo a Ulrich Beck • ve společnostech s masovými vzdělávacími systémy dochází k tomu, že vzdelanostní kritéria pro lepší pozice splňuje tolik kandidátů, že ke slovu se opět dostávají taková kritéria, jakým je pohlaví, náboženské smýšlení, etnicita atd. t *. • dobré vzdělání už není klíčem odemykajícím dveře k dobrému zaměstnání, ale pouze oprávněním ke vstupu do předpokoje, kde budou tyto klíče (podle libovolných pravidel) rozdělování (Beck 2004:246) v - • mladí lidé zůstávají déle ve školách, aby se vyhnuli nezaměstnanosti - škola jako čekárna, neplní úkoly v oblasti profesní kvalifikace • labilizace přechodu do systému Pierre Bourdieu Školství jen potvrzuje výsadní vlastnosti elit Škola umocňuje rozdílnou kulturní orientaci a hodnotová měřítka získaná v časné fázi života (kulturní kapitál) - omezuje tak šance jedněch, ale usnadňuje postup druhých Vzdělávací systém naopak je jedna z nejdůležitějších institucí sloužících k sociální reprodukci moderních společností {Bourdieu, Passeron 1990, orig. 1970; Bourdieu 1998). titferň'' * *~ Vzdělávací systém nevybírá nejschopnější žáky, ale vybírá žáky „již vybrané". Ti jsou ze své rodiny vybaveni dostatkem kulturního kapitálu, který je ve školním prostředí zvýhodňuje, protože odpovídá kulturnímu kapitálu učitelů - Školy, které navštěvují studenti z relativně privilegovaných rodin, zvyšují svou kvalitu/kvalitu škol navštěvovaných dětmi z deprivovaných vrstev drží převaha těchto nekvaliních studentů u dna - nejde jen o rozdílné materiální vybavení škol a * ■ různou kvalitu učitelů, ale i o kvlitu interakce učitele s žáky, atmosféru spolupráce ve třídě... - ztížený přístup dětí z nižších tříd na elitní soukromé školy je odřezává od kvalitnějšího vzdělání a také od možnosti získat sociální kapitál - nerovnost vzdělání vychází z rodin - děti z různých společenských vrstev si vytvářejí již ve svém raném vývoji různé jazykové kódy a formy řeči, odlišný způsob používání jazyka, odlišnou schopnost verbalizovat myšlenky. To také ovlivňuje budoucí školní výsledky. - Omezený vs. Rozvinutý řečový kód li - Rozdílný způsob komunikace mezi dětmi z různých sociálních poměrů a jeho vztah k akademické kultuře školy Omezené kódy - komunikace spočívá na nevyslovených předpokladech, odkazuje na konkrétní a blízké, výchova pomocí přímých odměn a trestů, sdělování především praktických zkušeností Rozvinuté kódy - zobecnění, abstraktní vyjadřování, rodiče vysvětlují Dědičnost vzdělání" Odlišné aspirace dětí z různě sociálně postavených rodin Nikoli inteligence, ale rodinné prostředí, vzdělání a postoje rodičů jsou klíčové pro výsledky ve škole (Rabušicová 1995} Práce Tomáše Katrňáka „Odsouzeni k manuální práci" Dělničtí rodiče • Nemají se školou dobrý vztah (také vlastní zkušenost), se vzděláním v životě nepočítají • Důraz na materiální strategii (vydělávat, být nezávislý). m ^ v ' -' % ;\' " Vysokoškolští rodiče • Klíčová role vzdělání v jejich životní strategii • Zájem o dění ve škole, kultivaci schopností svých • 1 - --i- *• fi? V*- • v - ekonomicko- politický rozměr doplňován problémem uznání a morálně - kulturního hodnocení - přidávány další rozměry (kromě ekonomické, genderové a rasové nerovnosti) - nerovnost na základě věku, zdravotního stavu, sexuální orientace