Hypotézy, výzkumný soubor Zuzana Lenhartová Kvantitativní nebo kvalitativní výzkum? Dedukce x indukce Práce s čísly, kvantifikace x práce se slovy, významy, interpretace Ověřování hypotéz x vytváření teorie Zjišťujeme, zda konkrétní struktura existuje v datech x sledujeme, zda je v datech nějaká struktura Standardizované metody sběru dat x nestandardizované metody sběru dat Tab. 1 Rozdíly mezt kvantitativním a kvalitativním přístupem kvantitatívni přistup kvalitativní přístup extenzívni Setřeni zkoumané skutečnosti intenzívni setření zkoumané skutečnosti dedukce: nejprve formulace vztahu, pak s bér dat indukce, nejprve sbor dat. pak lormulace vztahů zkoumáni předpokládaných vztahů, ověřováni hypotéz identifikace vztahů, vytvářeni nových hypotéz zkoumání několika aspektu u mnoha objektů zkoumáni mnoha aspektů u mála objektů postup předen naplánován projektem ikoumánl postup flexibilné reaguje ne zjiatěné informace získáváni údajů vysneo standardizovaná získáváni údajů značně nestandardizovanó sběr a analýzu dat lze provést pomerné rychle sběr s analýza údajů jsou většinou časové náročné po výzkumu výbérovéno souboru sbér dat končí sbor dat končí po teoretickém nasyceni vyhodnocováni dat po ukončeni jejich sbéru : >' icidnocováni dal v průběhu jejich sběru statistické zpracování dat nezbytné využití statistik/ minimálni až nulové kvantifikace dat, unifikace výpovědi vysoká výpoved nekvantifikovaná, jedinečná, obrazná zobecnení výsledků možné a očekávané zobecnění výsledků problematické, spiše nemožné výsledky relabvně nezávislé na výzkumníkovi výsledky mohou byt ovlivněny výzkumníkem testuje validitu porozuměni zkoumanému problému pomáhá porozumět zkoumanému problému závory někdy příliš abstraktní pro konkrétní podmínky dobré poznání konkrétních podmínek a situaci Reichel, Jiří: Kapitoly metodologie sociálních výzkumů (2009) Kdy zvolit kvantitativní přístup? • Fenomén, o kterém máme nějaké informace • Aplikace teorie • Máme v úmyslu provést standardizované srovnání, určit tvar a dimenze, kvantifikovat vztahy mezi proměnnými a popsat variabilitu • Dokážeme zformulovat hypotézu, známe proměnné • Ambice zobecňovat závěry na populaci (nelze vždy!) Kdy zvolit kvalitativní přístup? • Nové téma, neexistují teorie, je těžké identifikovat proměnné • Chceme usilovat o podrobnější studium fenoménu nebo situace, holistický a v kontextu, se zaměřením na interpretace, významy, porozumění a/nebo na procesy • Je třeba studovat aktéry v jejich přirozeném prostředí • Nemáme-li ambici zobecňovat naše závěry na populaci Kroky v kvantitativním vyzk • formulace problému a výzkumné otázky • informační příprava výzkumu • formulace hypotéz • rozhodnutí o populaci a vzorku • pilotní studie • rozhodnutí o technice sběru informací • operacionalizace • konstrukce nástrojů pro tento sběr; • předvýzkum; • sběr dat, zpracování dat • analýza dat • interpretace • závěry Hypotéza Hypotéza je očekávání o charakteru věcí, vyvozené z teorie Hypotéza je ověřitelný výrok o vztazích mezi dvěma jevy Pravidla pro tvorbu hypotéz • Je oznamovací, jednoznačně formulovanou větou • Obsahuje závislou a nezávislou proměnnou • Obsahuje měřitelné proměnné • Obsahuje tvrzení o rozdílech, vztazích nebo následcích Príklady hypotéz • Čím větší kontakt mají lidé s osobami s postižením, tím pozitivnější k nim mají postoj. • Mladší učitelé mají pozitivnější postoje k inkluzi než starší učitelé. • Sledovaní programu s násilným obsahem zvyšuje agresivitu u dětí, • Zvýší-Ii učitel počet pochval, výuka bude efektivnější, • Na alternativních ZŠ učitelé komunikují s žáky více partnersky než na běžných ZŠ. • Sociální status rodiny ovlivňuje školní úspěšnost potomků • V současných příručkách pro rodiče je více prvků liberální výchovy než v příručkách starších. Časté chyby Hypotéza není výrokem o vztazích mezi dvěma jevy • Na vybrané ZŠ Rynárec se šikana nevyskytuje. • Znalost pojmu kyberšikana je mezi dětmi velmi nízká. • Metodický materiál rozšíří teoretickou základnu učitelů odborného předmětu a stane se účelnou a vítanou pomůckou při praktické výuce žáků. • Pod pojmem zooterapie si většina respondentů představí nejčastěji psa a koně. Hypotéza není ověřitelným výrokem • Pokud se mezi žáky kyberšikana objeví, žáci nebudou vědět jak na tuto situaci správně zareagovat. • Informovanost lidí o osobách s postižením zvyšuje snahu jim pomoci v MHD. • Čím více bude doba pokrokovější (ekonomicky), tím méně bude lidí věřících. Časté chyby 3. Odhadujeme výsledky výzkumu S drogami se již na ZŠ setkalo více než 70 procent žáků. 4. Snažíme se vysvětlit výsledky výzkumu Žáci s postižením neužívají drogy příliš často, protože nemají šanci se k nim dostat. 5. Samozřejmá tvrzení Sociálně silnější rodiny si mohou dovolit lepší, nákladnější technologie pro své děti se sluchovým postižením. Studenti prvního ročníku medicíny mají méně informací o lupénce než studenti pátého ročníku. Čím více času tráví matka ve společnosti lidí, tím méně trpí sociální deprivací. Možnost komunikovat se slyšícími je pro sluchově postižené přínosem, integrace posiluje rovnost možností rozvoje a sebeuplatnění. Konceptualizace, operacionalizace Konceptualizace Je přesnou definicí konceptů (a jejich dimenzí), používaných ve výzkumu. Operacionalizace • Neříká, co to je studovaný fenomén, ale říká, jak jej poznat. • Definované pojmy převádíme do zkoumatelné podoby, tj. na empiricky zjistitelné, nějakým způsobem měřitelné údaje. • Operacionalizace vyjadřuje koncept popisem operací, kterými bude měřen. • V praxi probíhá jako stanovování indikátorů. JEV ZKRESLENI OPERACIONALIZACE INDIKATOR Příklad hypotéz a procvičování indikátorů 5. Děti žijící po rozvodu rodičů ve střídavé péči jsou v životě úspěšnější než děti žijící po rozvodu převážně s jedním rodičem. 1. Lidé, kteří jsou deprivovaní, více tíhnou k náboženství než lidé, kteří nejsou deprivovaní. z. Pohádky rozvíjejí obrazotvornost dětí. 3. Dívky jsou v učebnicích prvouky zobrazovány stereotypněji než chlapci. 4. Čím je společnost frustrovanější, tím je také krvelačnější. Basí Příklad: Koncept deprivace Deprivace K0CET ^^^^^m dimenze Fyzická Psychická konceptu Sociální deprivace je situace strádáni ve společenské oblasti, sociální izolace a narušeni sociální identity a dovedností. konceptu alizace Indikátor č. 1 Sociální izolace: - Počet přátel - kontakt s rodinou - angažmá v organizacích - kontakt se sousedy Indikátor č. 2 Nedostatek oceněných rolí - povolání - stav Indikátor č. 3 Sociální dovednosti -introverze/extrovezr e -asertivita operacionalizace Príklad: Koncept religiozity |~ Religiozita ] K0NCET Postoje DIMENZE KONCEPTU Chování KONCEPTU ALIZACE Indikátor č. 1 Indikátor č. 2 Indikátore. 3 OPERACIONALIZACE Kdy hypotézy v kvantitativním výzkumu neformulujeme? Je-li výzkum deskriptívni a má jen jednu proměnnou Příklady: • Jaké jsou souhrnné výkony žáků v testu PISA? • Jak vypadá typický den svobodné matky? • Jaké jsou projevy agresivity ve škole? • Jaké je časové zastoupení jednotlivých činností učitele na hodině biologie? Validita • schopnost indikátoru merit koncept, který skutečně měřit zamýšlíme • validní měření je pak takové, kdy měřicí nástroj skutečně měří koncept, který má být měřen, zatímco nevalidní měření zamýšlený jev nepostihuje • validita indikátoru platí vždy pouze pro kontext, v němž byla ověřena, tzn. v kontextu daného jevu Reliabilita • schopnost indikátoru měřit koncept bez náhodného kolísání a zkreslení • reliabilní měření je takové, kdy v případě, že se stav pozorovaného předmětu nezměnil, dosahuje měření stále stejného výsledku. • metodou, jak zajistit co nejvyšší míru reliability je standardizace, neboli zajištění totožných podmínek pro všechna měření. Zajišťujeme, že sběr empirické informace musí probíhat ve standardizovaném prostředí (např. domácnost respondenta), za standardizovaných podmínek (rozhovor tváří v tvář, bez přítomnosti další osoby) a pomocí standardizovaného výzkumného nástroje (dotazník s předepsanými otázkami i odpověďmi, daným pořadím atp.). Reprezentativita • Možnost zobecnění výsledků - určuje, zda to, co bylo vyzkoumáno, je možné vztáhnout i na další objekty, které přímo nebyly předmětem zkoumání. • Generalizovat informace lze pouze v případě, že výběrový soubor je zmenšeninou souboru základního, tzn. že oba soubory se neliší v rozložení žádné z myslitelných vlastností, jenom svojí velikostí. • Vzorek reprezentuje populaci ,je "obrazem" záklaního souboru. • Teoretický ideál: Vyjma počtu prvků je ve všem shodný s populací. • Praktický ideál: Je shodný ve všech DŮLEŽITÝCH proměnných -charakteristikách zkoumaného jevu a souvisejících jevů. • Reprezentativita není určována jen počtem zkoumaných jednotek a návratností, ale i mechanismem jejich výběru ze základního souboru. Na čem závisí reprezentativnost vzorku? Způsob výběru vzorku Př. VÝZKUM POSTOJŮ KE KURZU METODOLOGIE 1. Vyberu prvních 10, kteří přijdou na přednášku 2. Podívám se na seznam zapsaných studentů v IS a vyberu každého pátého člověka ze seznamu. Získám celkem 10 lidí. Populace x vzorek Můžeme zkoumat všechny výskyty jevu v populaci? Základní soubor x výběrový soubor Redukce populace na vzorek Obvykle musíme použít VZORE K(= výběr) jevů a z něj usuzovat (=generalizovat) na POPULACI Vzorek (výběrový soubor) = skupina jednotek, které skutečně pozorujeme Populace (základní soubor) = soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné Jak dosáhnout co největší podobnosti vzorku a populace? Výběr vzorku L Výběry zajišťující reprezentativitu Náhodnývýběr - každý prvek populace má stejnou pravděpodobnost, že se do vzorku dostane - reprezentuje známé i neznámé vlastnosti populace - jsme schopni vyčíslit, jak se vzorek liší od populace Prostý náhodný výběr, systematický výběr, náhodný stratifihovaný výběr, vícestupňový náhodný výběr Závislost na tzv. opoře výběru: seznam jednotek základní populace, z něhož vzorek vybíráme Kvótní výběr - imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace - omezujeme se jen na několik málo proměnných - musíme populaci znát - závislost na tazateli atd. Výběr vzorku II. Výběry nezajišťující reprezentativitu - Velké omezení pro generalizaci našich závěrů Účelový výběr/Záměrný - je založen na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno a co je možné pozorovat Samovýběr/Anketa - odpovídá ten, kdo má zájem Příležitostný výběr -levný, snadno realizovatelný, spojený s nízkou externí validitou výsledků -příklad: Kolemjdoucí na ulici, spolužáci v kurzu, lidé reagující na inzerát o výzkumu Sněhová koule - získávání kontaktů na další respondenty od stávajících respondentů - vhodné pro získání respondentů z těžko dostupných skupin Orientační návod pro vztah mezi velikostí základního a výběrového souboru (Gavora, 2010) Základní soubor Výběrový soubor ^^^^^^^^^^^ 200 135 300 169 400 196 500 1000 278 1500 357 ^^^^^^^M 10000 370 Pilotní studie • cílem je zjistit, zda je náš výzkum napr. v dané populaci vůbec možný • overuje, zda informace, kterou požadujeme, v nasi populaci vůbec existuje a zda je dosažitelná • je prováděna např. na malé skupině vybrané z populace, kterou hodláme studovat • často kvalitativní techniky • důležitá hlavně tehdy, pokud nemáme opravdu hlubokou znalost o zkoumané populaci Předvýzhum účelem předvýzkumu je odzkoušení nástrojů (př. dotazníku), které jsme pro náš výzkum zkonstruovali zkoušíme i analytický postup Děkuji z ozornost!