 prevence
 přecházení vzniku a rozvoje PCHE
 intervence
 rehabilitace/reedukace
 způsoby úpravy vztahů s cílem začlenit se do sociálních aktivit
2) Zhodnocení žákova problému (oč jde?)
3) Formulace problému (proč se to děje?)
4) Intervence - cesty jak pracovat s problémem
5) Vyhodnocení intervence - efektivita
1) Identifikace žáka/dítěte jako důvodu zájmu (proč právě
tento žák?)
 navázání vztahu
 poskytnutí psychické podpory, vyjádření zájmu, budování důvěry
 shromažďování informací
 identifikace (pojmenování a popis) problému a jeho zhodnocení, rozlišení podstatného od
nepodstatného, reflexe souvislostí, začlenění problému do kontextu: důsledky (osobního
vývoje, jednání na rodinné vztahy a okolí), šíře problému (aktivní pole problému)
 intervence
 vlastní průběh řešení: přímé ovlivnění klienta – vyjádřením názoru, radou, vnesením
nového porozumění, nové perspektivy (jiného úhlu pohledu), zprostředkováním jiné
služby, plánováním: tvorba individuálního plánu služeb, léčby
 ukončení práce
 zhodnocení průběhu práce a její závěr, následné monitorování případu (katamnéza,
zpětná vazba)
 chování a jeho stereotypů
 porovnávání výchozího stavu se stavem během intervenčního procesu
 potřebná struktura, strukturované hodnocení
 informace o účinnosti a efektivitě intervenčních opatření, zpětná vazba
 postoje dítěte v jeho životní situaci
 kontext jeho emocionálních a sociálních zkušeností –
biografie
 kontext jeho sociálních sítí
• strukturované hodnocení – prozkoumání a zhodnocení problému,
anamnéza, podpora motivace k angažovanosti a participaci na řešení
svého problému
• speciálně pedagogická diagnostika – formulace, přesné vymezení
problému a stanovení hypotéz k dosažení cíle
• intervence
• ukončení – důležité je zhodnocení spolupráce, pre- a post-intervenční stav
 Začít vnášet do případu jasno
 Působit jistě a rozhodně – jistota a bezpečí pro dítě
 Strukturované hodnocení problému je způsob jak začít
ZÁKLADNÍTÉMATA
 Jaké jsou základní problémy? Koho se týkají? Kdo se na nich podílí, proč?
▪ Zjistit podrobnosti o problému – kdy vznikl, jak dlouho trvá, intenzita,
okolnosti, následky
 Postoje zainteresovaných osob – žáka samotného, jeho rodičů, učitelů,
spolužáků
HISTORIEVÝVOJE
 Událo se něco v životě žáka, co by mohlo mít vliv na jeho současný problém?
 Jaké jsou zdroje pozitivních emocí?
 Jaké jsou zdroje negativních emocí? (resp. podněty
adaptivního/maladaptivního chování)
SOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ
Vztahy k autoritě…
Vztahy v dětské skupině
Jaké jsou zdroje sociální opory:
a) v rovině personální – kdo;
b) v rovině instrumentální – k čemu a jak ji dokáže využít;
c) v rovině situační – kdy a kde ji dokáže využít;
Dokáže sociální oporu sám/sama vyhledat?
a) je aktivní při hledání;
b) je pasivní při hledání;
c) vytváří si vztah závislosti vůči opoře…
Jaké jsou zdroje sociálního stresu, resp. konfliktů:
a) v rovině personální – kdo;
b) v rovině situační – v jakých situacích;
c) v rovině instrumentální – jaké podmínky, činnosti, režimové prvky se
na vzniku konfliktu mohou podílet.
ŠKOLNÍVÝKON
 Odpovídá jeho nadání?
 Strategie učení
- Motivace k učení
ZÁJMY AVOLNOČASOVÉ AKTIVITY
 má nějaké zájmy;
 zajímá se vůbec o něco;
 jak tráví volný čas a s kým.
TRAUMATIZUJÍCÍ UDÁLOSTI
 Nestalo se něco v blízké minulosti, co by mohlo být příčinou nynějších
problémů?
KONTAKTY S ŠIRŠÍ RODINOU
 frekvence kontaktů;
 forma kontaktu;
 hodnocení kontaktů - těšení se, obavy, emoce spjaté se vzpomínkami… opět v
distinkci zdroje a hrozby.
CHOVÁNÍ DÍTĚTE
 nálady - smutek x veselí x morosní (naštvaný);
 impulzivita x vyrovnanost;
 introverze x extroverze;
 aktivita x pasivita;
 vytrvalost x přelétavost ve vývojově relevantních činnostech;
 agresivita x podbízivost x otevřenost x ostych;
sociální dovednosti standardy
príležitost k ucení
(intervence)
sociální dovednosti dítete
(aktuální stav)
INTERVENCNÍ TRIANGL
Literatura
Ayers, H., Clarke, D., Murray A. 2000. Perspectives on Behaviour. A
Practical Guide to Effective Interventions for Teachers. David Fulton
Publishers: Oxon
Elliot, J.; Place, M. 2002. Dítě v nesnázích. Prevence, příčiny, terapie.
Praha: Grada
Vojtová, V.; Pavlovská, M. Dramatická výchova jako komunikační most
v procesu prevence a intervence u dětí v riziku poruch chování