Humanistická perspektiva Kontext zrodu humanistické perspektivy • v 60. letech 20. století v Americe jako protipól behaviorismu a psychoanalýzy – tyto psychologické směry „pohlížejí na člověka jako na výslednici působení vnějších vlivů, jimž tak či onak svým přizpůsobováním podléhá“ (Helus) • neklade se důraz na objevování a uspokojování vnitřních potřeb a pudů (instinktů) • důraz klade na objevování a aktivizaci vnitřních možností (potencialit), na uspokojivou seberealizaci • dívá se na člověka z pozitivní stránky, uznává problémy, ale dává šanci se z nich dostat Základní prvky humanistické psychologie (Mareš a Čáp) • celistvost osobnosti • individualita = jedinečnost • specificky lidské motivy (potřeba porozumění, péče o druhé, poznávací potřeba, naplnění životního cíle apod.) • vývojový přístup – osobnost se mění • směřování do budoucnosti, cíle, perspektiva • optimismus • aktivita, autoregulace, snaha o sebeurčení, vnitřní motivace • partnerský vztah s klientem – je expert na svůj vlastní život • nedirektivní, aktivní naslouchání • Abraham Maslow, Carl Rogers, ale i Fritz Perls (gestalt), Viktor Frankl (logoterapie) Humanistická psychologie Abraham H. Maslow (1908 – 1970) • jak mají být potřeby (fyzické, bezpečí) adekvátně naplněny než se sebe-vědomí stane problémem Carl R. Rogers (1902 – 1987) • být na plno člověkem znamená být v neustálém stavu učení • snaha o maximalizaci vnitřní motivace žáků k učení prostřednictvím minimalizace faktorů, které tento proces podkopávají A. Maslow • hierarchie potřeb – naplnění nižší potřeby před postupem do vyšší úrovně • potřeba seberealizace, poznávání a estetická potřeba – „růstové“ potřeby • překročení aktuálního stavu, nadosobní cíle • ostatní potřeby „nedostatkové“ – neuspokojení ohrožuje biologickou a psychologickou existenci jedince Maslow zjistil, že zdraví a seberealizující se lidé mají • objektivnější pohled na skutečnost • dobré sebepoznání a kladné sebehodnocení i hodnocení druhých • schopnost prožívat velkou radost, živé prožívání • dovede být sám a potřebuje to, aby mohl přemýšlet nad životem • samostatnost, nezávislost na konvenci • tvořivost a také mají • altruismus, umění pomáhat • toleranci • ochotu přijmout zodpovědnost • daleké životní cíle, obecně lidské hodnoty • ale mají i své chyby, nedostatky a problémy „Abychom se vyhnuli zklamání v lidské povaze, musíme se napřed vzdát iluzí o ní“ (Maslow) 1 % v populaci Carl R. Rogers • člověk je ze své podstaty schopný příznivého vývoje • nepříznivý vývoj – výsledek vnějšího působení - „fasád“ (neadekvátních rolí) • vrozená potřeba sebeaktualizace a rozvíjení se • schopnost adekvátního hodnocení x rozpor s hodnocením druhých = nevhodné techniky zvládání situací = nepříznivý vývoj Učení jako přirozený proces • učení je základní silou • to jak se cítíme je silně ovlivněno efektivitou tohoto procesu • faktory, které zvyšují či snižují schopnost žáka věnovat pozornost požadavkům učení Učení jako přirozený proces Kongruence (Rogers) • jednota prožívání a chování • nedostatek kongruence – uvnitř jedince nebo mezi jedincem a okolím – znamená konflikt • být sám sebou bez nutnosti skrývat se za „masku“ role • autenticita, opravdovost Učení jako přirozený proces • nedostatek kongruence se často projeví v nežádoucím chování • část osobnosti se snaží naplnit své základní potřeby (Maslow) • bezpodmínečné pozitivní přijetí (Rogers) – plná možnost rozvíjet svůj potenciál Reflexivita Mysl je jako padák, funguje jen když je otevřená = schopnost reflektovat své myšlenky a pocity v reakci na zkušenost • umožňuje to rozhodovat se a ne jednoduše a automaticky a rigidně reagovat na určité podněty • schopnost poučit se ze zkušenosti • co snižuje reflexivitu a kreativitu – stress, ohrožení, nevyřešené problémy • může to vést k nežádoucím reakcím na situace (může to fungovat nyní, ale ne dlouhodobě) Reflexivita • význam sebe sama = individuální reflexivita a zkušenost sociální interakce • to, kdo jsme, se učíme od významných druhých z jejich reakcí • rozvoj pozitivního sebe-pojetí vede k menší závislosti na okolí a k odolnosti vůči výzvám života Fyzično • prožíváme svět skrze fyzické tělo stejně jako skrze mysl • pocity nás motivují k jednání • negativní zkušenost lze změnit do pozitivní zkušenosti Socializace • ovládání emočních procesů – kluci nepláčou • často vede k nedostatku kongruence mezi pocity a vnímáním – od chlapců se nečeká, že se budou bát a tak pocit zranitelnosti často přejde do navenek orientovaného vzteku Důležitost vyjadřování pocitů a potřeba pozornosti • ke zdraví člověk potřebuje vyjadřovat pocity, jinak to může vést k uzavřenosti • neventilované emoce mohou v dlouhodobé perspektivě vést k fyzickým obtížím i psychickému konfliktu • k vyjadřování pocitů je třeba cítit se bezpečně • nepodmíněné pozitivní přijetí – vyjádření zájmu o dítě Důležitost vyjadřování pocitů a potřeba pozornosti • vynucení pozornosti „špatným“ chováním • otázkou je kvalita takové pozornosti • i chabá pozornost je lepší než žádná? • nejtěžší trest je být ignorován, nevšímání si • při absenci pozitivních emočních interakcí, jsou tu interakce s negativním emočním nábojem = pocit existence, žití Důležitost vyjadřování pocitů a potřeba pozornosti • taková odezva však nenaplňuje aktuální potřeby dítěte • dítě své chování opakuje v naději, že „tentokrát to zafunguje“ • paralela se závislostmi – dočasnost „řešení“ – Učitelé často neúmyslně reagují spíše na chování než na potřebu, kterou dítě svým chováním vyjadřuje – To často vede ke zhoršení potíží v chování – Odhalení skrytého cíle – Dítě si často ve škole říká o pozornost, kterou doma nemá – Škola může nabídnout příležitost k úspěchu, k rozvoji pozitivních vztahů • Pravidla chování, která vytvářejí bezpečí, kladou důraz na: • jasnost, srozumitelnost • důslednost a • férovost a zaměřují se na pozitivní rozvoj žáků a jejich sebe-vědomí • Pravděpodobnější minimalizace problémů v chování • Škola nemůže naplňovat potřeby z minulosti dítěte • Může ale pomoci naplňovat aktuální potřeby v prostředí a atmosféře: • fyzického a emočního bezpečí • kde žák může prožít ohodnocení a sounáležitost • žák může zažít vzdělávací úspěch a rostoucí sebedůvěru a kompetence • Tím může dojít k minimalizaci spouštěčů obtížného chování a maximalizaci odolnosti, důvěry, růstu a nadšení do učení Emoce jako spouštěče problémů v chování Fyziologické potřeby • Kyslík • Svačiny • Pitný režim • Dostatek spánku • Přiměřená teplota v místnosti, vyvětráno Mnohdy nejsou v rodině/doma dostatečně naplněny. Potřeba bezpečí • emoční a fyzické bezpečí x • fyzické či psychické týrání, sexuální zneužívání (CAN) • šikana • události minulé, promítající se do současnosti • bezpečné možnosti zabývat se emočními problémy Potřeba bezpečí – domácí prostředí Prostředí problematických dětí • nejasné a nedůsledné hranice (potřeba pořádku, řádu) • nedostatek vřelosti, pozitivní zpětné vazby, ohodnocení, nedůslednost v tomto ohledu • kde jsou reakce vůči dětem založeny na pocitech dospělých a ne na respektu, logice a racionalitě • dostávají pozornost jen když si o ni řeknou (často nepřijatelně) Potřeba bezpečí – domácí prostředí • nejsou v bezpečí (přímé zneužívání nebo vystavení nežádoucí zkušenosti) • kde se s nimi zachází jako se špatnými, když se chovají špatně • mají málo možností trávit čas s dospělými, kteří jim věnují plný zájem a pozornost – bezpodmínečné pozitivní přijetí • nemají se od koho naučit jak správně zacházet se svými pocity (Dělej, co říkám x Dělej to jako já), pokrytectví Potřeba bezpečí – škola • kde dospělí působí sebejistě • kde jsou jasná pravidla a očekávání, která jsou důsledně prosazována • kde jsou logické důsledky za špatné chování • kde jsou reakce na dobré i špatné chování předvídatelné a férové • hranice jsou známé a nejsou závislé na učitelově míře tolerance v určitém dni • kde nejsou žáci nuceni do situací, které nemohou zvládnout Potřeba bezpečí – škola • atmosféra je pozitivní a povzbuzující • kde je jasné, že když se něco stane, dá se s tím něco dělat • kde je nasloucháno i zájmům dětí • kde je opakovaný přestupek vnímán vážněji a žák to chápe • kde jsou dobré vrstevnické vztahy • kde se objevují příklady dobré práce a chování více než těch špatných Sociální potřeby Pocit sounáležitosti  rituály, shromáždění, týmové sporty  Někdy jsou problematické jak skupinové, tak individuální odlišnosti  Vylučovaní žáci  Změny škol, přechod mezi třídami Sociální potřeby Školní strategie – pocit sounáležitosti – prezentace školy, nač je škola pyšná – jak se učitelé i žáci k sobě vzájemně chovají – jak se chovají k rodičům a návštěvníkům – na zdi a nástěnky – aktuální témata – týdenní shromáždění – kam jsou umístěni ti, kteří jsou vyhozeni ze třídy Sociální potřeby Třídní strategie – pocit sounáležitosti – společné aktivity, týmové sporty k posílení skupinové identity – vytváření „našich“ třídních pravidel – zvaní návštěv – speciální role jak něco udělat pro třídu nebo školu – učení se strategiím zvládání konfliktů, asertivita Potřeba uznání sebedůvěra, sebeúcta, prestiž Sebe-důvěra je budována na reakcích okolí – rozdíl mezi ideálním a skutečným Já Významní druzí – rodiče, později vrstevníci a další • respekt za názory a úhly pohledu • rodiče hodně o dítěti vědí a dávají mu najevo zájem • rodiče dávají dítěti najevo lásku • důslednost v používání disciplinačních prostředků Potřeba uznání sebedůvěra, sebeúcta, prestiž Zjišťování sebe-důvěry - Potřeba uznání sebedůvěra, sebeúcta, prestiž Strategie rozvíjení sebedůvěry • vytváření příležitostí pro úspěch • minimalizace možnosti selhání • identifikace povedených krůčků a chvil, kdy se to nepokazilo • připomínání minulých úspěchů • SMART (konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické, časově omezené) cíle • dostatečně pravidelná a častá zpětná vazba Potřeba seberealizace sebeaktualizace, sebenaplnění • Z individua se v této fázi stává nezávislý člověk. • Z žáka nezávislý student. • Seberealizace – ve škole, někdo mimo školu – sport, umění • Mnohé děti nemají příležitosti či podporu • Přirozená potřeba dospívajících zkoušet vlastní možnosti – pokud je nedostatek legitimních příležitostí, sáhnou po těch nelegitimních – počítačové hry, experimenty s drogami, kriminální aktivity Klíčové zdroje • Vojtová 2010 • Ayers... • Čáp a Mareš • Vojtová a Červenka 2011