Obsah O autorovi Podékovánt PhDr Josef Smol.k Ph D SUBKULTURY MLÁDEŽE Uvedení do problematiky Vydala Grada Publishtng. a s U Průhonu 22. 170 00 Praha 7 tel .430 234 264 401. f„: .420 234 264 400 wwwgrada.cz jakosvou411S publikaci Receniovali: PtiDr. Václav Bélik. Pti.O.. Pedagogická fakulta UHK PhDr. Joseí Kaial. Pedagogická fakulta UHK Fotografie archív autora. lotograľie t fotbalového prostřed. Pavel Lebeda (wwwsport-pics.cz) Odpovědná redaktorka Hana Vařáková Sa/ba. ílom a zpracovaní obálky Vojtech Koci "ocet stran 288 rdáni ].. 2010 'tiskly Tiskárny Havlíčkův Brod. a. s. Grada Publishing, as. 2010 ""• 978 80 247 2907-7 Uvod 1. Vymezení problematiky Literatura 1.1 Mládei 1 1 1 Charakteristika mládeže Literatura 1.2 Kultura/subkultura 121 Kultura 122 Subkultura Typologie subkultur Literatura 1.3 Subkultury mládeže 131 Vymezení základních pojmů Literatura 1.3.2 Subkultura versus hnutí Literatura 133 Rizikovost subkultur mládeie Literatura 2. Jak zkoumat subkultury mládeže? 21 Kvantitatívni a kvalitativní výzkum 2 2 Techniky pro sbér informací o subkulturách mládeže 2 3 Zásady realizace terénního výzkumu subkultur mládeže Literatura 3. Teorie subkultur mládeže Literatura 17 18 19 19 25 25 26 30 34 34 34 36 41 42 44 44 48 49 50 53 55 56 57 58 Subkultury mládeže 31 ft>;ätky»yrtumu.ch,cagskáSkola 31 První(generace chicagské ik°ly ]u D^haU-e chicagské ikoly 3J3 Třet, generace chicagské školy 31.4 Následovnici chicagské školy Literatura 3.2 Birminghamska škola. UU> 3,2.1 Kulturálni studia Literatura 3.3 Postsubkulturni teorie "i S2Ä á P"**-- ™suMuiturami Literatura 4. Ženy v subkulturách mládeie Literatura 5. Typologie subkultur mládeže Literatura 6. Subkultury mládeie a média Literatura 7. Subkultury mládeie a trh Literatura 8. Subkultury mládeže a politika Literatura 9. Vybrané subkultury mládeie Literatura 9.1 Hippies 9.1.1 Ideoví předchůdci subkultury hippies 9.1.2 Beat generation 9.1.3 Hippies 9.1.4 Y.ppies 9.1.5 Yuppies 9.1.6 Subkultura hippies v Československu Literatura Film 9.2 Skinheads 9.2.1 Předchůdci subkultury skinheads 9.2.2 První vlna viestupu subkultury skinheads 9.2 3 Punková vlna ve druhé polovině sedmdesátých let 9.2.4 Typologie skinheads S9 68 S n 78 BS 87 B9 90 91 95 97 101 103 105 107 107 107 109 110 113 119 121 122 126 IX 126 127 131 134 136 Obsah 9.2.5 Charakteristika skinheads 9.2.6 Subkultura skinheads u nás Literatura Filmy 9.3 Fotbaloví chuligáni 9.3.1 Charakteristika subkultury fotbalových chuligánů 9.3.2 Subkultura fotbalových chuligánů z pohledu sociálních vědců 9.3.3 Fotbaloví chuligáni na českém území Literatura Filmy 9.4 Punk a hardcore 9.4.1 Vymezeni pojmu punk 9.4.2 Vývoj punku 9.4.3 Vývoj punkové subkultury u nás Literatura Filmy 9.5 Graffiti 9.5.1 Vymezeni pojmu grafftti 9.5.2 Graffiti subkultura a hip hop 9.5 3 Vývoj graffiti subkultury 9.5.4 Graffiti subkultura v České republice Literatura Film 96 Metal 9.6 1 Vývoj metalové subkultury 9.6.2 Metalová subkultura u nás Literatura Filmy 9.7 Gothic rock a emo 9.7.1 Gothická subkultura 9.7.2 Emo Literatura 9.8 Taneční scéna i 9.8.1 Vývoj subkultury taneční scéna i 9.8 2 Techno v České republice Literatura Závér Příloha: Novi vlna se starým obsahem Literatura Jiné materiály, zrny. hudební nosíte Vybrané hudební a DVD nosiče Rejstřík 137 144 150 150 150 150 1S5 159 168 169 169 170 171 185 191 191 191 191 193 196 198 206 206 206 207 218 227 227 227 228 231 233 233 233 239 245 247 251 257 269 273 fM* , koniuofct. Flower Power, využili přechcKzrsério Zaped A jak ye to s myšlenkami hippies dr.es? Existuje v CR htpp«' Nebo rsou hippres divnou minulostí? Filozofie g), h,pp« í šedesátých let /sou minulostí-. Literatura a^^^^H Blažek, p Dejte šanci míru! In Vanék. M. a kol. (2002): Ostrůvky Kulturní a občanské aktmty mladé generace v 80 letech o CaZ. uensku Praha Ustav pro soudobé déjmy AV ČR a Votobia. s 11-1GS Brooks. 0 (2001) Sobos Novo americká elita ajejistyl Praha: lV*o(V Hanák. 0 (1992) Hippies. Slepé rameno mrtvé My Praha: Argo. Jankowski. K (1975) Odvrácena tvař Ameriky. Hippie hledají < term Praha Orbis Thoreau. H 0 (1994) Občanská neposlušnost o jiné éaajB Chrrstiama Tyterl. J (1996) No(iandélé Olomouc: Votobia. Film Wo.uiii.i,.i 1979 9.2 Skinheads SloriW. Sainřieod. bomber jelene,, tétký boty of no «taj SlirtW. Skinhead/e vyholenej o to není (pkáipnýl kapela Orlík. .Skinheeď Vyvo, subkultury skinheadi je často , různý, li ,„ „mcnech a tulným aktt rypotMovÉn značné midline Důvodem je pledeviím odliiný nihWl»» »da skinheads maj, primárné rasistický původ • (náttMu ti njtot Sk*a# ľ'^ľ**' ""*'* " Wke B"""" "» iedetuitych let 20 «o** W Předchůdce „ viak mo,* ,„ ,hruba 0 ^ k, dnV, (KsW V" ' ^ "éKl««e popsat i subkultury. Her, porié, I* .7«^ ,l",he,d' Tim"° I»" Tsrddy bot*-* Vybrané subkultury mlidete 921 Předchůdci subkulturyatmfewb Anglicka mládež byl. zachycen. , ^ , "r oľZar," 'S.1*11 **1 hlu. ku^ozhorclrnVo^^ «***» kon»eevam prob „„de *e™»yprA,, - ■ IM. iľ!^ Tato generace .roz*«ve«n»ch- tf**, M^^^™ vym, titulky, klete inrtjrmovaly rayenom o Teddy bow mocK „»w .a. loHelľsAr^tPtd^v^gea *^**Z^JľrEZ ry V období p*le^tytj, let «V^ zvyšovala se rwe;ame»laynoit cot ste odrat*,, .., ,. — ^ k nesp«kO)erio»ti iáitj ritjyyaityj.it,,. Teddy boyl Pravé v tomto období. tonkreW je uv*»4« tt* a východních částech Londýna mestská .subkultura, která je mama jako Teddy boys. Teddy boys jako mládež déknjcké t/xty m mW o - ľ kotuumni vyžití a trávení lulutto (am Patrny byl i vhv kultúry USA 6 Itálie (srov Hebdige. 1979. Cross. 1998) Cross (1998) ixxjauya ntpHiiiil jevy této taibaulcuty. Iura byta c lenstrcka svým, pouličními proyevy iviaal a éhum ta I Důležitou rok Khréwall i v tomto péspadé media, jel často r.taVj»«la vanu na Teddy boys a iinila I ntdi v mnoha případech obetní beranky' Rr>atou-11 kriminalita", rasoví nass*, ni.rn.eank nit a hrubé crvcweni byly atributy které media IMOjcycajia i Teddy boys výru lltnafer a rnaadWtvy dekávent v tomto období byla vnimana lenstV (ako fynexvyene Do některých barů. restauraci a kin mek prtaWrá této Mablrultury ttanravi takat vxatiapu I proto teto subkultuře (byla poule uiecc. kde mladej trávil uřtda.kun víkendové dny. Vit.» příslušníků léto subkultury tvtařsta tin svaWdoaalal sako (podkt střihu saka Edwarda VII. který vlád v krtadi 1901-19» saxnotne Teddy je zdrobnelinou od lÓMnU často i kuattwliausym «antee» a saassatovyn. I.nx:em a vétftrtou Iso^ •".~ad.ll99« xn. U aaéat látate o»é a)likni|r> •líprMv i.'tuuot. rseaajca oara) ubkultui» M , komunách Flower Power. "V"*'" prechodného uvolnení » ^ ^ ^ je .o s mvilenkam. hippies dnes? Existuje v CR něco ^ f hippies' Nebojsou h,pp,es dávnou minulost,? F.lozofie h,pp1M "« airh.pp.esz šedesátých let jsou m.nulost,... Literatura Blažek P Dejte šanci míru! In Vanék. M. a kol. (2002): Ostwoiy s,^ Ku/mrm o občanské aktiuity mladé generace u 80 letech a CeskoZ uenska. Praha: Ustav pro soudobé dejiny AV CR a Votobia. s. II-105 Brooks. 0. (2001) Bobos Nouó americká elita ajeji styl Praha Doj,ofi|1 Hanák. 0. (1992): Hippies. Slepé rameno mrtue reky. Praha: Argo. Jankowski. K. (1975): (Wordcenó tuář Ameriky. Hippie hledali (asliberm zrmi. Praha: Orbis. Thoreau, H. D. (1994). Občanská neposlušnost a /mé eseje Poprad Chnstiania. Tytell. J. (1996): Na(i andělé. Olomouc: Votobia. Film Vlasy (Hair). 1979. 9.2 Skinheads Skinhead, Skinhead, bomber jelenej, tělký boty a{ na horu (ouatpny! Skinhead, Skinhead je uyholenej a to neni zakázaný! kapela Orlík. .Skinhead" Vývoj subkultury skinheads je často v různých pramenech a různými aktéry popisován značné rozdílné. Důvodem je především odlišný náhled na to. zda skinheads mají primárné rasistický původ a podstatu, či nikoli. Subkul tura skinheads vznikla ve Velké Británií na konci šedesátých let 20. století, její předchůdce je však moiné najít již zhruba o deset let dříve (Marei. 2003). Proto bude vhodné nejdříve popsat i subkultury, které pozdéji měly vliv na subkulturu skinheads. Těmito subkulturami jsou Teddy boys. mcds a rockers. V,btane subkultury mláděte 9.2.1 Předchůdci subkultury skinheads Anglické mládež byla zachycena v l„eratuře ,,ž, „desátwk L.-*. ^ na prozaiků a dramatiků (napr K Am,s. j War^TtľľL .rozhnevaní mladi muž,", jeji predstaviteľa J, Sľ * <*° hrdinu, ktery rozhořčené SSZ2Í Ä ?T~> konvencím, pro,, nudé stereotypního a zmechanizovaného žnJZľá .zařadit se . rezignuje na osobni kanéru a radé,, se živí prac, ľ v chudobe mez, obyčejným, lidmi. oékdy na dné společnost, (Hol 1993) Tato generace .rozhnevaných" mladých l,d, byla často utvářen, ranovými titulky, které informovaly nejenom o Teddy boys. mods roclers ale i o Helľs Angels (Polišenský, 1982). Na mládež té doby méty vl„, M faktory. V období padesátých let se Velká Br,tán,e nacházela v eWnxké knzi. zvyšovala se nezaměstnanost, což se odrazilo v socialn, oblasti, jež vedia k nespokojenosti části obyvatelstva. Teddy boys Právě v tomto období, konkrétně je uváděn rok 1954. se objevuje v jiímch a východních částech Londýna městská subkultura, která je známa jako Teddy boys. Teddy boys jako mládež dělnické třídy se snažil, o maumalnt konzumní vyžití a trávení volného času Patrny byl i vliv kultury USA či Itálie (srov Hebdige. 1979; Cross. 1998) Cross (1998) popisuje negativní jevy této subkultury, která byla charakteristická svými pouličními projevy násilí a důrazem na kult mužnosti Důležitou roli sehrávala i v tomto případě média, jež často svalovala vinu na Teddy boys a činila z nich v mnoha případech .obětní beranky" Rostoucí kriminalita", rasové násilí, nesnášenlivost a hrubé chovaní byly atnbuty, které média spojovala s Teddy boys Výraz teenager a mladistvý delikvent v tomto období byla vnímána téměř jako synonyma Do některých barů. restaurací a kin měli příslušnici této subkultury dokonce zákaz vstupu I proto této subkultuře zbyla pouze ulice, kde mládež trávila především víkendové dny. Vizáž příslušníků této subkultury tvořilo tzv edwardovske sako (podle stř,hu saka Edwarda VII. kter, vládl v letech 1901-1910: samotne Teddy ,e zdrobnelinou od Edwarda), často s kostkovaným vzorem a sametovým límcem a většinou košile bez vzoru Kalhot, byly uzke (tzv střih droinzvpr ...»tl pravé v obdob, 19SS «4 000 trestných ímúl .119591« 000 .resmr* 6nU 1 trousers). nezbytným doplňkem byla uzka (.tkaničková . 6oo(fett). ,a. naleštěné polobotky - učes -na patku Cely styl přlpomma| ké filmové hrd.ny z westernu. Tento sty kopírovaly , dívky (nekrjyľ^ označovány jako Teddy g,Hs). které nosily šaty vhodne př, tancova,™' oblíbeného ,.vu Teddy boys byl, prvn, anglickou subkulturou, která utvor la vlastni styl. Na tento styl měly vliv americké filmy, napr The Wildc <_, (1953) s Marionem Brandem či snímky jako Cosi. Boy. ľiorent Playgroil The Angry Silence. Fbme m tne Streets (srov Cross. 1998 2S0) tľľľ významný byl I amencky rokenrol, např. Heartbreak Hotel. Gene V,n«nl d, Elvis Presley Vrcholem subkultury Teddy boys byl rok 1956. definitivní zánik lzeda,0 vat po rasových nepokojích roku 1958 v Notting Hill Gate v zapadnim u» dýně. (Cross. 1998) Subkultura Teddy boys se poté objevila v sedmdesátých letech I kd,; obě skupiny Teddy boys - z roku 1956, z roku 1978 - vyznávaly tytéi hrd,, ny (Elvis. Eddie Cochrane. James Dean), pěstovaly si stejné patky a nachá-zely se na přibližně téže pozici v sociálním žebříčku, nebyly rozhodně stej ně. (Hebdige. 1979: 84) Gilbert upozorňuje na fakt. že subkultura Teddy boys měla v sedmdesátých letech kmenovou strukturu, byl, to opilci, násilnici, všechni do jednoho z nuzných poměrů a velice konzervativní Mnozí z ntch byli muži středního věku. kteří vyrůstali na rokenrolu padesátých let. Jejich synove je v tom často následovali, jako by se jednalo o rodinnou firmu Kultuře Teddy boys se dařilo v nemoderních předměstských čtvrtich jako Harrow a Croydon v Londýně. Mods Na původní Teddy boys navázaly subkultury mods a rockers Mods (z modernists) vznikly v roce 1958 a konec teto subkultury bývá uváděn o deset let později. V nových poválečných sídlištních čtvrtich anglických mést vyrůstala děl meká mládež, jejiž část se cítila znevýhodněna vůči svým vrstevníkům ze střední třídy. Na počátku šedesátých let se v londýnské čtvrti Soho v rámci mistni mládeže konstituovala subkultura mods. která se brzy rozšířila do mnoha britských měst Její příslušnici se snažili přehnanou péči o svůj zevnějšek, drahým oblečením a módními doplňky alespoň vizuálně změnit •vůj vpoteceniký statui (což je mj. nutilo k hledáni vedlejších zaměstnáni) a zpočátku ironizovat střední třídu Nebrali však ohled na společenské konvence, jejich víkendový život byl charakteristický alkoholem, hudbou. Vybn ubkultury mládeže tancem (twistem"), ienami a „4,,|im v ^ VKlsae. - , několik hospodských rvaček m-----1. "* .1963-"64 t,sk zveUčil a paralelní subkulturou rocken i hospodských rvaček mez, mods Dodal tím mods ještě více násilnícke imase , řadu osob z mládežnického lumpenprcľL 1 c,í. (Mareš. 2003) "W***" a vedlo ke střetům s poli- Mods byli popisováni |ako mladi a .sed,, okouzlen, a fasc.novan, sty y. Je„ch hlavn.m programem byl nákup deganlniho oblečen,, „ávšté-va klubu, poslech hudby (moderního jazzu). úprava vlasů apod. Důraz byl kladen na e^ganc, a uhWnost. což se projevovalo i M výběru decentniľh ľ^TL ,f 7, °b"!,'', ■* ^ " vKod"» > 'ep™en,a„vni př, návštěvě školy č, zaměstnání, ale, pro tráveni volného času (srov Hebdige. 1979; Mareš. Smolik. Suchánek. 2004). Mods obvykle nosili krátké vlasy bez ozdob a dával, přednost neznatelnému lesku ve stylu bezúhonného .francouzského personálu", spíše než zjevné vrstvě pomády, kterou preferovali více maskulinni rockeři (Hebdiíe 1979: 52) Jedním ze symbolů mods se staly skútry italských značek Vespa a Lambretta. Tyto skútry byly často přcstřikány. pochromovány a vybaveny specifickým příslušenstvím podle vlastníka skútru. Tak bylo možno spatřit skútry ozdobené liščími ohony. praporky, maskoty, parohy, zrcátky atp. Tyto doplňky tak rozšiřovaly původní vzezřeni designu. Zrcátka a chromováni .klasických" skútrů vyjadřovala nejenom skupinové aspirace, ale rovněž .historickou představivost", resp. .představivost o blahobytu' poválečné generace. Na skútry byla zaměřena i pozornost britských médií, kdykoli byla popisována subkultura mods Skútry znamenaly pro mods symbol skupinové identity (srov. Hebdige, 1979). Média většinou informovala o setkáváni a nepokojích mladých rebelů na jižním pobřeží Anglie a střety mezi mods a rockers (představující rozdílný styl i hodnoty) v Margate či Bnghtonu byly komentovány jako bitva o Brighton (.Battle of Brighton" v roce 1964) s mnoha výtržnostmi Tyto výtržnosti a nepokoje byly popisovaný tiskem a později i zfilmovány (film Ouadrophenia z roku 1979) (srov. Hebdige. 1979). Násilné střety této subkultury probíhaly nejenom ve vztahu k rockers. ale i mezi jednotlivými partami mods. ' wVesľ, "kltit «) jako unec « «-< - * ■ «"g Tľt^tJSttf^ Jeho symbolem se ,1.1 zpév.k Chubb, Checker. pM .Lets I.« '«'« " •■*» Československa (příkladem je h,l Ev, Pilařové .CH,ver Tmi 1 V polovin* šedesátých let došlo v subkultuře k rozkolu Část t mez, mods vyrůstali, nastoupila »tehdejší bouřlivé atmosféře n unive,,, a akceptovala zde tehdy moderní společensky angažované názory j, ' a levicových intelektuálu. Stali se z meh tzv smooth mods (jemni JJJ a boy jako samostatná subkultura lanilli Naproti tomu další mods začal, více zohledňovat své dělnické kořeny a současné byli nuceni akceptuj své finanční možnost, Namísto dražších restauraci se i nadále setkával, v hospodách s levným pivem, odmítli drahé oblečeni a nosili diiny. délnieke vysoké boty a trička. K nepokojům, které tehdy vyvolávali intelektuále, a studenti kvůli válce ve Vietnamu, konzumní společnosti a západnímu syv ternu obecné, se hard mods stavěli lhostejné Hippies pro né byly zhýčkané děti střední třídy. Zábavu nacházeli spiše ve fotbale, jehož obecná popu lanta byla umocněna vítězstvím Anglie na mistrovství světa v roce 1966 (viz Mareš. 2003) V roce 1966 se subkultura mods. objekt soustavného tlaku ze strany médii, trhu" a obvykle sady vnitřních kontradikcí (mezi udržováním soukromí a veřejnou prezentaci, mezi touhou zůstat mladý a dospět), začínala štěpit do množství různých scén. (Hebdige. 1979: 54-55) Hard mods se promisili s různými partami fotbalových fanoušků (kvůli botám se jim říkalo boot boy*), kteří doprovázeli jednotlivé kluby, své výjezdy však začali doplňovat násilnými střety s policií i s příznivci protivníka Hard mods byli udajné ovlivněni i nekonvenčním a drsným životním stylem některých přistěbovaléckých subkultur, především jamajských gangů. tzv. rude boys (soudobí rasističtí skinheads však tento aspekt popírají a ozna čuji jej za propagandu) (srov Mareš. 2003) Od počátku šedesátých let byl silný vztah mezi subkulturami bílé dělnické třídy a pravě přistěhovaleckymi mládežnickými gangy Tento fakt se projevoval i v hudbě, prostřednictvím specificky karibských forem jako ska. bluebeat ald. (Hebdige. 1979: 49) Rude boys měl, nakrátko sestřihané vlasy (což údajné řada hard mods okopírovala, podle |inych informaci byla holá hlava převzata od holohlavého vůdčího člena maryhillského Voung Team Gangu, který se hlásil k mods) a poslouchali ska (např kapely Symarip. The Specials. The Selecter. Bad Manners. Madness). jež bylo kvůli své melodičnosti a jednoduchosti phja Wné . pro mnoho bílých mladých lidi. kteři odmítali tehdejší složité psy cnedekkě rockové skladby (srov Mareš. 2003) Ze ska se vyvinul hudební Vvbrani |V__ L_ F/ •'«'" bntské mladel, polovin, leaVsilych W « «* **" W k Kho vrtni™ „. w„Kh Atlantik, (D* ubkultury mládeže styl rocksteady, který se obyevil phbl,žné v roce 1966 a U n**. ™^ vin jako skinhead reggae (srov Spulik 2009) °™ío' Mods byl, první v dlouhé řad* subkultur mUdych dé,„,W. kteří vyroa I, v okol, přistěhovalců ,e západn, Ind,, „jp^, JJLl na^d, přítomnost a pokouW, ve emulovat (pozměn*) k£ J Heslem subkultury mods bylo známe .Ready Steady So" logem pak popartov* vyvedeny napiš .5.4. 3 2 1 the .eekend suruber*- fW .Ready Steady Go" se stal tak populárním, že od konce roku 1963 běžel na nezávislém kanálu ÍTV rockový TV pořad toho jména a moderátorce Cathy McGowan. která ho uváděla, se pak navyklo hkat .Queen of the Mods" (Hrabalik. 2008) Rockers Oproti mods představovali rockers příslušníky dělnické tndy. kten ■ spv še zaměřovali na tráveni času v restauracích, na fotbalových stadionech a při posloucháni rokenrolovych nahrávek Nesnasek uhlazenosL zženštilost a intelektuální vzezřeni mods (srov Mareš. Smolík. Suchánek. 2004) Dalším prvkem, který se podílet na vzniku subkultury skinheads byt, tzv rude boys (Bastl. 2001b) 9.2.2 První vlna vzestupu subkultury skinheads Ze všech výše zmíněných kořenů (hard mods, boot boys, atmosféra kých hospod a pouličních rvaček, image rude boys apod) se i roce 1Í vytvořila nová subkultura, která byla kvůk svému vzhledu, původu a aj sivnimu jednaní protikladem dlouhovlasých hippie Isrov Marei 2003) Gangy nespokojených mladých mužů z dělnického prostředí začaly působit v Londýně (především v East Endu. který je pokládán za rod** skinheads). Liverpoolu. Birminghamu. Bnitonu a dattJch městech Zpo-čálku se pro né v různých regionech užívalo různých názvů - noWs (ne-hlavy), cropWs (osekané hlavy). 6o*d egos Ivareni vejcdačispy Ms (špionážni deti) V roce 1969 se však masov* .ŽJ untdMMft bi.n - kůže. Ws - hlavy, voln* přeloženo hole hU-ry. v řeitm* se použv ,4 , název holé lebky, v angličtině, češun* esisluj. I zkrácené výra* skms. Tkinnľl na konc, šedesátých let MM ^'^^ Ve snaze vyjádřit př-snějš, .dělnickou- .den.*" * gea (1979) inspirovali dvěma očrvrfn* nekompatWn-v zdrc, kufcurou západoindických imigrantů a bíle dělnické thdy Vybrané subk' Agresivně proletářšti. puntánšti a šovinističtí, oblékali se v ostrém k trastu s jejich předchůdci ze subkultury mods do uniforem, které Ph,l rj*' popsal jako -druh karikatury modelového dělníka- (Hebdige. 1979 55) Ustálila se výrazná subkurturni uniforma - vyholena hlava, vysoké bo (v rámci skmheadskeho kultu je preferována značka Dr Martens". avšak d po zákazu bot National Coal Board s kovovými špičkami), džíny (především značky levis SOD. kostkovaná košile (oblíbené byly značky Ben Shermm • Fred Perry). popř. sportovní trika (hlavně od boxerské firmy Londsdale) a šle Později se přidalo i tetovaní a někdejší americké letecké bundy - tI, bombery (americká letecká bunda MA-1, udajné proto, že jsou bez lim ců. což znemožňovalo ve rvačkách přidrženi za límce). Hudební skupiny se v rámci subkultury ještě nevytvořily. Pěstován byl kult mužnosti, násilí a patnotismu. zdůrazňován byl i dělnický původ (Mareš. 2003: Dacík 2000. 2001: Daly. Wice. 1999) Pro skinheads byl a je typicky krátky učas či zcela vyholena hlava, což je velice praktické z mnoha důvodů, af již proto, že skinheada nelze chytit při potyčce za vlasy, anebo kvůli tvrdšímu drsnějšímu výrazu tváře První skinheads. jak již bylo uvedeno, rovněž vzešli z working class (byli to často dokaři či dělnici v těžkém průmyslu), takže lze spekulovat o tom. že jejich účas byl praktický z důvodu péče o vlasy (vzhledem k prašnému prostředí doků či továren). (Mareš. Smolík. Suchánek. 2004) Jedním z nejvyznamnéjších působišť skinheads byly fotbalové stadiony a jejich okolí, kde v rámci tzv. třetího poločasu (tj nefotbalových aktivit) docházelo k eskalaci násilí. Avšak i běžný skinheadsky život byl poznamenán násilnými střety v rámci boje o rozděleni revírů v různých čtvrtích a konflikty s policii (řada skinheads byla spojena s kriminálním podsvětím). Nebojovalo se pouze pěstmi, ale i tyčemi, kovovými špičkami bot. naostřenými mincemi či baseballovými pálkami (ty se rovněž staly pro skinheads typickými). Přestože podle některých zdrojů existovalo ještě v letech 1968-1969 určité sepětí některých skinheadských gangů r"™?"prorrinenounohu. M.rt™,,,,,,„».,, p^,mat,l,,^ okľlal. , " """""^ ***** "««• ""''"hu. Boty byly patentovány o 0». ?«72^™,ZZ1 *^f"^ ■"riírn, ienam, jako ortľpídK.á obu, VAn,l, *-m£2l!Xl£Z ■*» 8 C° Pó^n, model 1460 , osm, din, ■«. ^íľ " Sľí ' W"i"tt' *ngl,ítí rtmhead,. kteh odh.1,1, potekl pies), postupné začali byt hlavním imigranti (navíc i jamajská hudební scéna se terčem skinheadského násilí barevní skmheadskeho pohledu bylo phstéhovalcům vyč„ano předevš™ blokován, pracovních pr,lez,tosti a bytů. Rasové nás,l, bylo označováno mj. jako Paki-•Bashing- (výprasky Pakistánců). protože z Pák.stanu pocházelo množství přistěhovalců a .Pak,' se stalo slangovým vyrazem pr0 označen, ,m,g,anta obecné (srov. Hebdige. 1979) Vůči aktům agrese Pákistán oficiálně protestoval u britské vlády První vlna vzestupu subkultury skinheads. která je považována za její zlatou éru (hovoří setéžoduchu devétašedesátého roku - .Spint of 69", což je, titul nejreprczentativnější knihy o skinheadske historn). však brzy skončila bez státních zásahů. Na počátku sedmdesátých let většina příslušníků subkulturu kvůli vstupu do dospělého věku a pracovního a rodinného života opustila, přičemž dorost neexistoval. Skinheads byli spjati s násilím a agresivní starší členové gangů na případné zájemce v pubertálním věku nahlíželi opovržlivé. Neexistovala kontinuita nastupujících generaci (důležitá k dlouhodobému udrženi existence jakékoli subkultury) Dílčí zbytky skmheadstv, (krátké vlasy, některé časti oděvu, nikoli však těžké boty) přežívaly v subkultuře suedeheads (Mareš, 2003). Suedeheads zpopularizoval kultovní film Stanleyho Kubncka A Oockwork Orange (Mechanicky pomeranč) (Smolík. 2008c). Film vznikl podle stejnojmenného románu Anthonyho Burgesse v roce 1971. Název pochází z londýnskeho pořekadla .divnyjako mechanicky pomeranč". Jedná se o knminalni satiru s prvky sci-fi. která se odehrává v Londýně v nedaleké budoucnosti. Hlavni postavou filmu f: Alex de Large. vůdce party chuligánů, který žije pro tři věci: násilí, sex a zvrácený obdiv k Beethovenovi. Členové gangu nosí bílé kostýmy s buřinkami a před výpravami za ultranas.lim popíjejí drogový koktejl (tzv. Moloko). Na základě filmu vznikla i hudebn, odnož punku. tzv. Clockwork Orange punk (např. kapely The Ad,cts. Major AccidcntJ (srov. Bulldog. 1999). Přesto se však skinheads znovu ve Velké Bntanu objevu,,, a to v souv,s-losti s punkovou vlnou ve druhé polovmé sedmdesátých let. 9.2.3 Punková vlna ve druhé polovině sedmdesátých let nům punkové subkultury a začínají hrat tzv. street punk. reo pu Subkultury mládeže Vybra ně subkultury mláděte téi tvorhng cfass punk. ftada příznivců tohoto stylu se chtěla odl*, H módních punkerů a znovuobjevila takřka deset let starý kult »k,nhead.tvr se všem. jeho vnějšími projevy. Jednoduchá tnakordova punková hudba byla ovlivněna . návratem ska a souběžnou módou reggae. Vž.lo se pr0 ni označeni Ot udajné potě. co Cockney Rejects začínali svě písně odpočítávat nikoli tradičním .one. two, three". ale -Oi!. 0.!, Oiľ a publikum tento pokrik frenetický opakovalo nejprve na koncertech a pak jej začalo vyrvá. vat i na ulicích a na stadionech. (Mareš. 2001) Nihilistický protest proti západní společnosti, vtělený do punku, byl nejprve vyjadřován v jednoduché hudbě a textech slavných hudebních skupin Sex Pistols. Stranglers či Clash (tj. vlny slavného punkového roku 1977). avšak uchopení punku komerčními médii i hudebními ftrmami znevěrohodnilo jeho původní ideje. Jako výraz protestu se konstituoval tzv. street punk (téi real punk či working ctass punk), který se projevo val snahou o skutečnou společenskou alternativu vůči konzumu a životu .zlaté mládeže" V jeho rámci byla v roce 1979 výrazněji znovuobnovena subkultura sktnheads (skinheadský vzhled měla jiz punková skupina Slade, jednalo se však o účelovou image připravenou jejím manažerem bez skutečné vazby na skinheads). Streetpunkove cíle formulovaly především skupiny Sham 69 (zpěvák Jimmy Pursey se pohyboval v subkultuře skinheads). Angelic Upstarts. The Business. 8litz. Cock Sparrer či Cockney Rejects. Cast street punku absorbovala i zvuk jamajského ska a reggae. což vedlo ke vzniku hudebního stylu, nazvaného Oi! (Oi! se stalo symbolem skinheadstvi obecně). Některé takto hrající skupiny se soustředily u firmy 2 Tone Sound. S oživením kultu násilí a mužnosti skinheads se však opětovné objevuje také rasistické dědictví roku 1969. doprovázené i povrchním přejímáním nacistických symbolů Na některých koncertech docházelo k hajlovaní. na ulicích probíhaly skin-headské rasistické útoky. Většina streetpunkovych skupin se ale od rasismu distancovala, vytvořila se i koncertní platforma Rock agamst Racism (zaměřená proti vzrůstajícímu vlivu Národní fronty). Když však Sham 69 zahrad s vyslovené levicovou skupinou The Clash na koncertě Antmacistické ligy, začaly být jejich koncerty terčem útoků rasistických skinů (Hebdige, 1979. srov. Mareš. 2003: Gilbert. 2007: 231). Mnozí skinheads se však přidávali k ultrapravicovým organizacím a politickým stranám, zaměřeným proti imigrantům. jako je např. francouzská Národní fronta nebo Britská národni strana (Daly. Wice, 1999). Ze strany skinheads došlo k poměrné k«| L_i subkulturou, tzv. rastafanán^ ' '"'^ Národní fronta identifikovala rastafanánstvi jako druh děrného bac*, Napnklad plakat Národ™ fronty. I0DfaiU)icl terny ob| , j*£ vajicm, se do bntske vlajky vykládal přítomnost černochů jako skutečné .pošpiněm britské kultury (Hebdige, 1979:150) Rasistická část skinheads se soustředila kolem konkurenční plarfor-my Rock agamst communism Nejvyznamnéjš, skinheadskou rasistickou hudební skupinou se stala skupina Skrewdnver. které vnukla v punkovém prostredí v roce 1977, Její vůdčí postavou byl lan Stuart Donaldson. který se stal jednou z nejvýraznéjšich osobnosti skinheads, poválečného neonacis-mu. Rasistické orientace se snaiila vyuiít 1 britská pravicové extremistická strana National Front. především prostřednictvím své mládeinické organizace Young National Front. Zapojeni skinheads do přímé politické činnosti (coí s sebou časem zpravidla nese 1 opuštěni subkulturniho rámce) se stalo charakteristickým rysem vývoje ultrapravice 1 v řadě dalsich zemí. přestože pro National Front zvýšeni volebních výsledků nepřineslo. Skinheads se postupně rozšířili 1 mimo uzemi Velké Bntánie do britských dominii. Spojených států amerických, zemi západní a později 1 východní Evropy (zvláště po pádu komunismu) V USA však nebyli přímo ovlivněni .kultem roku 1969". ale spíše se konstituovali na bazi newyorského punkového směru hardcort punk. přičemž uniformitu anglických skinů přebírali postupné a nikdy ne zcela dogmaticky. Do západního Německa přišla velká skinheadská vlna v letech 1980-1981. male skupinky skinheads se však objevovaly udajné již drive především v okoli britských kasáren Průkopníkem skinheadské hudby s rasistickými texty se v SRN stala skupina Bohse On-kelz (vznikla v punkovém prostředí v roce 1979). která se však později od skinheads a pravicového extremismu distancovala. Zázemí subkultuře skinheads poskytla 1 původně punková nahrávací a distnbučni firma Rock-O--Rama. V Německu se velká čast skinheads poklonila k neonacismu. avšak tradiční neonacisté na jejich primitivní agresívnu a alkoholismus nahlíželi s opovržením. Teprve postupně se německé ultrapravic, podařilo využívat skinheadský potenciál. Skinheads stál. 1 za masovou .dnou rasistického Afce-kantak. církev r.st.f.riánú „kárala « *£££££S£~ kmhy MojMo.y «1:5) V osmdesátý k** - £?£^££Ld, feN* mmm * spokč"«ho.. bri,» ^t"'|g Smi M> pnp-~~ « , nedostatečné kvalitním. .1«, » ™tou """^J' ' l(llck,m, n*o noh,- skutečných nebo umělých .lasu V,sledne pseudodrrf, v > ^ skym.) uk umožňuji získat e.otri, ..hled prakt.k, tonukok (ttahl-W««- ■» t. jsou módou nejenom . subkultuře punk. * I ■ 13S Vybrí našili v SRN v devadesátých letech po sjednocení Silné kořeny Úpu** lal(é ve Skandinávii, v jižní Evropě jsou přítomni zvláště v Itáln a ve Spanéliku slabší je jejich základna ve Franci, (přesto vsak enstuje). (Mareš. 2003) 9.2.4 Typologie skinheads Obecné se subkultura skinheads v západních společnosteh a postkomunistických společnostech etablovala, přičemž odcházející příslušníky staril generace již stabilně nahrazuji noví příchozí V rámci skinheads však došlo k výrazné vnitřní strukturaci především podle ideové orientace, příklonu k hudebním stylům či propojeni s dalšími subkulturami, přičemž společ-nými prvky všech směrů zůstávají již pouze hola hlava a násilné jednání Přesná typologie je však s ohledem na častou nezřetelnost, propojenost (současné však i vzájemné nepřátelství podle ne zcela jasných linii), bouřlivý vývoj všech směrů a odlišnou situaci v jednotlivých zemích velmi obtížná Ti skinheads. kteří odmítají politizaci doprava či doleva a navazuji na původní kult roku 1969. charakteristicky pouze uniformitou, rvačkami, alkoholem, fotbalem, odporem k hippies apod . se označují jako tradicio-nahstičti skinheads S nimi jsou často propojeni Oi! skinheads. kteří svoji identitu odvozuji především od streetpunkovych a Oi! kořenů konce sedmdesátých let. což je dostává do blízkosti klasického i novějšího punku (a tedy k odporu vůči maloměšťácké konzumní společnosti) Takovéto vymezení Oi! skinheads je však platné především pro přelom tisíciletí a současnost, protože ještě v první polovině devadesátých let bylo 0i! jako symbolické zvoláni typické i pro řadu rasistických, resp. nacistických (a tudíž antipunkových) skinheads v mnoha zemích (včetně CR). Rada Oi1 skinheads i tradicionalistů jsou patrioti, kteři sice odmítají nacismus, ale nevylučují násilí proti přistěhovalcům a kriminálním živlům, což je někdy zase spojuje s rasistickými skiny. Tradicionalisté i Oi! skinheads se snaží zachovávat i původní vztah ke skinheads. včetně značek Lonsdale, Fred Perry. 0r. Martens apod.. zatímco rasističtí skinheads již striktní skinheadskou uniformu opouštějí (srov. Mareš. 1997). Z MrMiUkkýdi skinheads se ve druhé polovině osmdesátých let vytvořila v Minneapolis skupina Anti-Racist Action. na niž navázalo několik gangů v USA. V New Yorku posléze (zřejmé v roce 1987) vznikl kolem skinheada s přezdívkou Marcus smér. nazvaný SHARP (zkratka pro Skin Heads Against Racial Prejudice - Skinheads proti rasovým předsudkům). Záhy se rozšířil i do Evropy (především diky zpěvákovi velšské skupiny The Oppressed Roddymu Mořenoví, který SHARP plánoval i jako organizaci) a postupné se stal silnou protiváhou rasistickým a nacistickým skinheads (pro néž se sharpové stal, jedněm, , hlavních nepřátel) Castn se ocmem SHARP ne zcela ptatf označuji všKhn, ne,as,s,',,TnheI ^ Ultralevicove rfeje začal, akceptovat „v red Red skin, se kon-stituoval, ,,ž koncem sedmdesátých let v A„gl„. když někteří skinheads , ohledem na sve délmcké kořeny vstoup.1, do komunistické stran, Ubou-r,st,cké strany č, Soc,al,st,cké dělnické strany a akceptoval, různé levicové .deologie. Začala pro ní hrát, skupina Redskin, Rozšířil, se také do dalších zemi. včetné USA. Na jejich bázi se v roce 1993 vytvořil v New Yorku (brzy nato se opět rozšířil do více zemi. včetné CR), konzistentnější proud RASH (Red and Anarchist Skin Heads). |ehož příslušníci jsou často členy militant nich anarchistických organizaci (proto jsou někdy znepřáteleni i s apolitickými Oi! skinheads) Slovo skinhead se však stalo především synonymem pro urtraoravico-vého skinheada, ačkoli v současnosti je již v celosvětovém rámci zřejmé významnější Oi! skinheadský směr Postupné je opouštělo i označeni SHARP, které již je chápáno tradicionalisty a Oii skinheads jako levičácké a zpolitizované. Pro neonacistické skinheads se užívá označeni nazí skinheadi či NS skinheads (podle některých interpretaci však NS nemusí znamenat pouze příklon k nacionálnimu socialismu hitlerovského typu. ale k nacionalismu obecné) Bili rasističtí skins se často označuji jako WP (White Power. Bílá sila) skinheads. mnohdy je však tento výraz používán synonymné s NS skinheads. případné i fascho skinhead* (. některých společnostech je však NS a fascho smér oddělen). Pravicovost je vyjadřovaná i označením RAC skinheads (odvozeno od Rock Agamst Communism). Odpůrci rasismu nazývají rasistické a nacistické skiny též boneheads (Mareš. 2O03. srov Danics. 2002; Mareš. 1997) Přestože je každá klasifikace jednotlivých skinheadských proudů odsouzena k uznáni dalších a dalších vy|imek a specifických gangů, lze skinheads členit na původní skinheads. tzv. tradicionalisty (apolitické skinheads). SHARP skinheads. RASH skinheads. WP skinheads a zcela českou záležitost, tzv kaliiníky 9.2.5 Charakteristika skinheads V lokálním rámci teťj.i ve velkoměstských aglomeracích, nebo v menších městech č, vesnicích) subkulturu skinheads tvoř, s upinky lu tráví volny čas. setkávají se v hospodách, případně jsou *M kolem in iravi voiny i- i a^rMi eangy na lokální úrovni se místní hudební skupiny či Zinu Skinheadske gangy často nazývaji crew (posádka). Intenzivní styk, (vzájemné nav*évy. spo Subkultury mladeic lecne party, výměna materiálů) a přátelství vsak men sebou skinheads ze vzdálenějších lokalit (i v transnacionalnim rámci vytváří b* Ideové zázemí Dacík (2000) spatřuje společenské pnč.ny vzniku subkultury skinhead v několika faktorech, z nichž uvádí faktor úspěchu, nejistoty, absence sou-kmenovstv. apod . přičemž s. je vědom, že subkultura skinheads je přuažh. vá i pro lidi s vyšširn vzděláním (nejenom pro tzv working class). Ideové zázemí většiny ultrapravicových skinů je zpravidla male. často se jedna o nekonzistentní komplex rasistických předsudků, provokativního pň-hlasem se k zakazované anebo ostrakizované ultrapravicové ideologu a agresivit*. Pro ultrapravicové skinheads je důležitá i přítomnost nepřátel, kterými jsou osoby jiné barvy pleti anebo ultralevicovi aktivisté. Vůči nim podnikají zpravidla nepříliš organizovane (což ale neznamená, že není nebezpečné) násilí, které vsak může zasáhnout i jiné. zcela náhodně vybrané objekty (Mareš. 2003) Rasističtí a neonactsttčti skinheads uctívají různé „hrdiny tule rasy", mezi něž jsou kromě nacistických pohlavarů (zvláště Rudolfa Hesse) a lana Stuarta Donaldsona řazeni napr Robert Jay Mathews. David Lane či Joe Rowan. Užrvaji symboliku, vycházející jednak z tradic nacwnálniho socia hsmu a jednak z pohanskych a mytologických kořenů Hudební styly WPM Pro konstituovaní, stmeleni a ideové vybaveni se rasističtí skinheads. jejichž významná část převzala wbite power music (WPM. hudba bílé sily), brzy odpoutali od Oi' stylu (přinejmenším do poloviny devadesátých let vsak ještě řada WP skupin Oi! styl hrala) a hudebné začali spíše přebírat metalové a další tvrdé rockové prvky. V devadesátých letech se objevuje i white power techno music {napr DJ Adolf v tomto stylu hudebné úpravu je proslovy Adolfa Hitlera), především v USA existuje whitc power country, v Evropě i USA působí folkoví hudebnici s nacionalistickými proskinhead-skymi texty, do WPM patři rovněž national socialist black metal (NSBM) a čast pagan metalu apod Hudebních stylů WPM je velké množství. Rozhodující pro WPM byly a jsou rasisticky a nacisticky orientované texty, nastal i výrazný příklon mnoha skupin ke keltským, germánskym a (ve střední a východní Evropě) slovanským mytologickým tématům, z nichž jsou čerpaný ideály pro současny boj Přes zdůrazňovaní nacionálnich spe cifik v textech mnoha skupin je pojetí WPM internacionální (Mareš. 2003. srov Munkova. 2008) Charvát upozorňuje, že „podnikatelská činnost spo jena s tímto druhem hudby (koncerty, hudební vydavatelství, trička atd) představuje mimořádné výnosný byznys" (Charvát. 2007 126) Subkultury mladeic Tak jako jiné subkultury . subkultura skinheads byla vhodným těmatcni pro filmová zpracování nejrůznějšich námětu. Filmy týkající se skinheads jsou napr. RompcrStomperiím). Kult hókoocho M$ (American H.st0ry X. 1998) nebo Thts is Englond (2006) Fannův a Seídel-Pielenův výzkum skinheads v Německu Pro dokreslení lze přiblížit situaci na počátku devadesátých let v SRN p0. dle Fanna a SeidelPielena (1993) bylo v německy mluvicích zemích kolem 8000 skinheads 5000-6000 v bývalém západním Německu, kolem ?000 v nových spolkových zemích, cca 600 v Rakousku a necelá stovka ve Švýcarsku. Počet vsak neustále vzrůstal, stejně jako v zemích střední a východní Evropy. Problém ohledně počtu skinheads byl v tom. že se čísla výrazně lišila. Například německý Úřad pro ochranu ústavy operoval a operuje se špatnými odhady. Jednou započítávají dvě třetiny celkové scény (nebo dokonce všechny skiny z NDR) k militantním neonacistům. jindy jsou považováni pouze za nepolitické výtržníky bez organizačního napojení Jednou uvedli počet skinheads v Německu 5400. Čtyři týdny pote jich bylo více než 6000. (Fann. Seidel-Pielen, 1993: 183. k tomu srov. McGowan. 2004: 229) Farm a Seidel-Pielen (1993) v roce 1992 zkoumali skinheads pomoci dotazníků, které zanechaly na festivalech a hospodách v 50 obcích celého Německa. Zanechaných 4000 dotazníků se týkalo hudebních preferenci, politického přesvědčení, příslušnosti ke scéně, vlastního vnímáni a volno-časových aktivit. Autorům se vrátilo pouhých 265 dotazníků, z nichž bylo pro výzkum použitelných 234. Spíše než za výzkum tak lze toto šetření považovat za sondu do subkultury, presto Fahn a Seidel-Pielen považuji vzorek za reprezentativní. Poukazují na to. že všechny spolkové republiky byly zastoupeny (70.6 X bývalá SRN. 24.4 % bývalá NDR), stejné tak obé pohlaví (muži z 85.5 X). různé věkové kategorie, rozdílná povoláni, různá příslušnost ke scéně a různá politická přesvědčení. Autoři se dotazovali např, na to. jak dlouho jsou respondenti skinheadem, kolik je jim let a jaké mají povoláni (viz tab. 4. 5.6). Tab. 4 Délka skinheadstvi u respondentů (v X) Skinheadská kapela The R.ot. festival Streetk.ds. 26. června 2009 Vybrané subkultury mláděte T»b. S Věk respondentů (skinheads) (v X) Ment net 18 let 18 20 IM 21-13Wt Z4-Z6IC1 Z7-30le( Více nei 30 let Tab. 6 Povoláni respondentů (skinheads) (v X) Tab. 7 Nejdůležitéjši/nejlepší sktnheadská píseň 1 .CW (4 SW 2 .Sk.nheriM0oo«0mp-(Sym*np) 3 AiAH (4 Skini] 4 .SkinhMd- (LjurH AitWn) 5. (v ■,: B i ► the SW (Jud* (>-...! 6 JMI* (BoW Onkefe] 7 Jf (he Kkji Are ",. <■ i (Sham 69) fl .Oi' Oi1 O1* (Cockney Rejects 9 .Rudy. t MMUge to W (The Sprtuh] 10 .England Brfonft to Me' (Cock Sptrrer) Autory výzkumu rovněž zajímalo, jsou v rámci subkultury skinheads Výsledky jsou uvedeny v tabulce 8. Studen! Úředník / velrjn* tluiby NeiaméUMný Podle Fanna a SeidelPielena (1993) není pojítkem skinheadské scény jenom rasismus nebo výtržnictví, ale hudební styly jako ot-punk. ska/skinhead-reggae. soul. hardcore a německy politicky metal. Autory výzkumu tedy pochopitelně zajímalo, zda existuje píseň, která je nejdůležitějši a rovněž nejlepší. Výsledky vyplývající z výzkumu jsou uvedeny v tabulce 7. .SkinhMctfir ÍSymjno) \2 .H*k«nkr*ul" (R*lik*M) 13 .Pobd und CnotkV (BXk * Pmolií 14 .TheSno-FtU' (Skre**rv«») 15 -On< Strp Bryond" l>A«**s«) 16 .W-tefWMSkre-dnWf) IB .«um*iRK*-lCockSp*rm) 19 .1.« Och tfchl Umerkí-etrn- (Endrtutó 20 .PUM* &•«<«»•»' které hudební skupiny (a interpret.) považovány za nejdůlež-tějš. a nejlepš, Subkultury mljiit ii Tab. 8 Nejdůki-tejší/rrejlepŠ. kapely (a interpreti) subkultury Skinheads riti/triIrMi kapel» ■ »"''"' ">l«rprtli v.rch dob 11 Iru H 1? Pnnce Buster 13 Ihr si ,f,m,, 14 Shorn 69 15 Ri.ŕ M - . ■ 16 Judge Dread 17 Loll Retort ib Condemned 84 19 ftodikohl 20 Angel* Upstarts Dalším tématem výzkumu byla německá skinheadska scéna. Respondenti měli uvést nejdůležitějŠí a nejlepši německou skinheadskou kapelu Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9. Tab. 9 Nejdúlezitéjší/nejlepší německé skmheadské kapely 3 Boh* Onkeli M 5 Storlron 6 No Sport* 7 Radikahl 8 The Busters 9 Messer Haniarm 10 The Mi 14 Doly Terror 15 Commando Pernod 16 The Shamrock i 17 Kahlkopf 18 The Butten 19 Ngobo Ngobo 20 El Bosso 8 Die Ping Pongs Následujíc, otázky se týkaly politické orientace a zařazeni respondentů do jednotlivých proudů v ráme, subkultury: 38.9 X dotázaných se přiřadilo k SHARP skinheads nebo k nim vyjádřilo své sympatie; 12 X je tolerovalo, ale nepovazovalo se za né: 44.9 % byl, odpůrci tohoto proudu v ráme, subkultury skinheads. Dvacet a půl procenta respondentů se přiřadilo nebo vyjádřilo sympatie k red skinheads; 20.1 % ,e tolerovalo, ale nepřiřadilo se k nim: naopak iJ_9 Ije povazovalo za své protivníky a názorové oponenty. za naz, skinheads se povazovalo nebo tomuto proudu vyjadřovalo sym-paue l/.l X: 8.5 * respondentů tento proud tolerovalo, ale nepřiřadilo Vybrané subkultury mládeie se k nim: oproti tomu 69.3 X označiln >».., l l a ideové odpůrce **** ■ <* P"*»™«Y Vzorek respondentů se vyjádřil rovno k punluavé subkultuře 14 5 X respondentu s punkery sympatizovalo; 18.8 X je tolerovalo « ľ, * povazovalo za protivníky a ideové odpůrce * Respondent, se také vyjádřil, k homosexuálni mensir* 5.6 X se k homo-sexualum přiřadilo č, ,,m vyjádřilo sympatie; 49.6 X tuto menšinu tolerovalo: 40.6 X je povazovalo za nepřijatelné, resp protivníky Z politického přiřazeni respondentů vyplynulo následující 19 6X se označilo za pravicové radikály (nacionalisty/ národní socialisty); 21.4 X se přiřadilo k pravici; 15.0 X se neřadilo ani k pravic, an, k lerne,, an, k liberalům nebo tolerantním: 17.1 X se označilo la levici nebo zelené. 8.6 X se přiřadilo k levicovým radikálům; 12.8 X se povazovalo za apolitické. Dalším logickým krokem tedy bylo optat se respondentů na je|ich volební chováni. Z výzkumu vyplynulo, ze 28.2 X respondentů volby bojkotovalo: 8.4 X volilo SPD; 8.1 X DVU/NPD (Nemeckou národní unii/Nacionálnědemo kratičkou stranu Německa): 7.5 X Spojenectví 90/Zelené (Bündnis 90/Die Grunen); 5.6 X PDS (Stranu demokratického socialismu): 5.6 X Republikány: 3.0 X NF (Národní frontu); 2.8 X FAP (Nezávislou dělnickou stranu); 1.6 X komunistickou stranu; 1.3 X CDU; 1.2 X ostatní pravicově radikální strany: 0.9 X FDP; 25.8 X se nevyjádřilo nebo uvedlo ostatní uskupeni (blíže viz Farm. Seidel-Pielen. 1993: 183-202: McGowan. 2004: 228-230) Nejdúležitéjši politické a společenské požadavky respondentů jsou uvedeny v tabulce 10. Tab. 10 Nejdůležitějši politické a společenské požadavky Ncjdulri, teil, politickr/spolnrt...' peiiatUvky toürvre» Žádna multikulturní spoWiWt / Nemecko NemcCirt. | ekonom lili alylanti Multikulturní společnost / otevřen* hráme/ proti r* * iwonacismu Sociální poladavky /odstraňovaní ne tarnest nanosti Steina pravá pro viethny /sociální spravedlnost Vytvořit alternativu ke kapii i Vyřešeni svít / .i,, -.i - ■ - doslaleŕneho a levného bydlen. Nestigmatiíovani iiinheads Podpora nových spolkových ttni ^^^^^ V-ce tolerance / mírumilovněji! jedním meti I» Proti drogám e*/taMtao>*vM 83131.SX) 45(17.1« 31(11.8 0 2017.6« 16(6.01) 13(4.9X1 13(4.91) 11(471) U (4.2 U 10 0.9 U 10 0.9 tí Subkultury mladeíe Vybi Dalším tématem výzkumu byl vztah mez, vzděláním a pravteově 6 levicově radikálním, názory. Výsledky setřen, jsou uvedeny v tabulce 11 (srov. Farm. SUM*** 1993). Tab. 11 Vzdělán, ve vztahu k politickému radikal.smu (v X) Saniozrejmě ze je obt.ine z tohoto výzkumu dělat závěry pro celou subkulturu skinheads v Německu, přesto jsou některá zjištění zajímavá. Minimálně lze identifikovat dvě hlavni skupiny skinheads: nacronálnésocialistické a apolitické. 9.2.6 Subkultura skinheads u nás Subkultura skinheads se po roce 1989 rozšířila i do tzv postkomunistického prostoru (srov Kupka. Laryš. Smolík. 2009) Jaká byla situace v Československu a později v Ceske republice7 Ve druhé polovině osmdesátých let v Československu mládežnickou dělnickou třídu oslovoval především metal, výrazem provokace a odporu proti systému byl hlavně punk. Na českém uzemi se první příslušnici subkultury skinheads objevili počátkem druhé poloviny osmdesátých let Subkultura skinheads byla a nadále zůstává významným tématem pro média, ale ■ pro policejní složky . především pak rasisticky proud subkultury. Danícs (2002) upozorňuje, že skinheads se vyznačují silnou skupí novou identitou, potlačením individualismu a výraznou snahou odlišit se vnéjšim vzhledem (viz vyše) a symbolikou od ostatní mládeie. S Damcso-vým hodnocením lze do značné míry souhlasit, stejné jako s členěním do tří základních proudů subkultury (ultrapravicoví, nacionalističtí/apolitičtí a levicově orientovaní). Přesné určeni prvního Českého skinheada či skmheadské party je však problematické. Jednotlivé osoby se nechaly subkulturou skinheads. o nii se dozvídaly hlavně z kusých informací komunistické propagandy o nárůstu 70 V matenakech Policejního preudu CR i rohu 1993 se rxpf pile o tom. íe .ftoup* agresivit* »k*nCi" ■ jhanktti lejxh trestných 6nú je ravaíneii. a stoupl počet mater letních shod na majetku' JtiJOvi nenésrtit •kinu byla zpočátku ,amefena . proti Vwtnamcúm a podle po;nátků hlisné sluíby « **<"• podíleli na agreti vůc. občanům Bulharska Rumunska a v jednom případe proti ttátmmu přWuirnku Egypta' (Pokejni pre«Jnjfn CH. 1993 6) tane subkultury mladeit nasil, a neolašrsmu v západních zemích a , mládežnických časopisů které byly dováženy přes železnou oponu (např rodič, e, ,„ámými). inspirovat postupně a mnohdy nezávisle na sobě. Zpočátku byl, informace (č, jejich interpretace) o skinheads (ale často , punku) ne zcela objektívni a často neodpovídaly realitě. V CR byl t rasisticky a nacionalistický prvek ve druhé polovině osmdesátých let částečné spojen s punkem Z punku také vzešla řada průkopnických českých skinheads T, byli osloveni agresivním étosem ostrakizovane subkultury, přestože vzhledově byl v puritánske společnosti .gulášového komunismu" více provokatívni punk Avšak možnost realizovat a odůvodnit si našili proti Romům a zahraničním studentům či dělníkům (z Kuby. Vietnamu a dalších zemi levicového třetího světa) a současné vyjádřil antirežimni postoje zlákala první jednotlivce ke konstituováni českých skinheads. Stabilnější party vznikly především v Praze, zřejmě v Liberci, v severních Cechách, v Plzni, v Brně a na Českomoravské vrchovině. Před listopadem 1989 existovalo na českem uzemi zhruba 70-90 nepříliš vyprofilovaných skinů Již v polovině osmdesátých let vznikla v Liberci kapela Oi Oi Hubert Máchané, jejíž vazba na skinheads však nebyla zcela jednoznačná, protože působila i v rámci punkové subkultury Zpívala dodnes populární texty jako .Bilej rajón" či .Práskni negra do hlavy", avšak po hudební strance nebyla s to oslovit větší počet příznivců. Mnohem dokonaleji se nechala dobovým vývojem skinheadstvi a Ol1 stylu inspirovat první skutečné skinheadska česká skupina Orlík, která vznikla koncem roku 1988 v Praze." Specifikem stylu skinheads v CR bylo. že zde v prvních fázích vývoje subkultury měli vůdčí úlohu a silne zastoupen, student, a intelektuálové (byt žijící bohémskym, resp .hospodským" životem), na rozdíl od čistě dělnických kořenů skinheads v zapadni Evropě a USA Orlik vytvořil důležitý zaklad pro počáteční ideové a hudebn, „baven, subkultur, skinhead*. Jej, masivní rozvo, nastal po roce 1989. J,ž na jaře 1990 » mnoha místech republiky první skmheadské party dostála v tomto roce výrazný ,mpulz vydáním prvnidesk, £££ tím se dvě je,, písně objevily na komprlac, Ant ^ <*> «J ^oo f* ^^^^^^^^ zřejmé nekupoval, pouze skinheads Stala se mimorou k»i- 71 Daniel Landa byl v tí dobi studentem lotb.lo.eho 1987 ho režisér Karel Smycie. obsadil do snímku ««> ^ fc „bia 11« -TA, 0«k»-sk.tednost, n*d, nebyl Ort* byl pó-odn* t**"" "ľ*"' ' K ohledné skinheadu.. 0 Landy se ida|, nekonečne řasl. tehdy dospivajm mládeže a některé písně z n, zlidověly. Brzy skonč,la , nočatečm symbióza mez, punkery a rasistickými skinheads. protože díky JnulnŤ pHswu informaci ze Západu došlo k včasném směřován, obou subkultur příklonu mnoha punkerů k propracovanému anarchismu d, ľa"mul,rL,co,»m smírům" (Mareí. 3001. 2003) Vybrané subkultury mládeže zákona. Je otázkou, zda postihovat napr tetován, starogermánských (odaln, runy. runy života, keltského krize atp) ft celé diskusi 5rov Grun 1997; Mazel. 1998; Chmelik, 2000, 2001; Danes. 2002. 2003 Stuchlík 2002; Mareš. 2006; Cerny. 2005. 2008) Část subkultur? skinheads se hlási k odkazu tzv. šedesátého devátého Apolitičtí skinheads jsou či byli reprezentováni několika hudebními kapelami (napr. Operace Artaban. Protest. Pilsner Oiquell. Way to Victory. The Riot). gangy, ale i časopisy a vydavatelstvími Rozhovor s příslušníkem subkultury skinheads Apolitickou část subkultury skinheads může přiblížit krátky rozhovor s Martinem, kytanstou skmheadskě hudební skupiny Operace Artaban: Obr. 2 Keltský křiž CeStí rasističtí skinheads navázali velmi rychle i mezinárodní kontakty a začali tói výrazněji přebírat nacistickou ideologii Subkultura skinheads dosáhla největšího početního rozmachu v prvních porevolučních letech. Jak již bylo zdůrazněno, jsou velmi významným prvkem pro vytvoření svetonázorové profilace skinheads hudební skupiny (Buldok. Valašská liga. Vlajka. Braník. SAD. aj.). Těchto hudebních skupin působilo od devadesátých let několik desítek (blíže viz Marei. 2003: 418-420; Rataj. 2001). Dalším tématem, které je v souvislosti se skinheads (především s ultrapravicovými) diskutováno, je symbolika (ve formě tetováni či nášivek na trikách), která bývá často knminalizována a postihována na základě § 260 a 261 trestního Přes permanentní mens. konflikty mezi punkery • skinheady nedoilo k většímu, politicky motivovanému stretu do 30 května 1991 V tento den m konala anafch.st.cka demonstrace prot. Vieobec ne jubilejní výstave Cílem této demonstrace byl krom* protestu prot. vystav* zároveň protest proti zásahu policie, který 1S dm předtím (15 května 1991) ukoní.l obdobnou anarchistickou demonstraci u Výstavišti, přičemž došlo ke srážkám mezi anarchisty a pokuty Anarchisté hodnotil, policejní zásah jako nepřiměřeny Anarchistickou demonstraci u Výstavišti napadla skupina neofašistických *,nhe* du i okruhu Národní obce Fašistické vedena tehdy marnými bratry Procházkovými Konflikt v vyiada jednoho téíce raneného anarchistu Tento moment byt velmi významný ve vývoji vztahů českých anar chistú a radikálně pravKovych skinheadu Od tohoto okamžiku averze přerostla v otevřené neprat*! rtvi a verbální. fyzické střety se staly jeho běinou součástí (Basll. 2001a 21) Dalim podstatným faktorem byty rasistické ti politicky motivované vraždy ze strany fašistických skinheads. přičemž mezi oběťmi byli i dva lide spojení s prostředím anarchismu blízkých subkultur ■ t anarchistickými myšlen kam. - Filip Venclik. zpěvák punkové skupmy Rusko (zavražděn S /..., 1993). a Zdeněk Čepela. clen Tanvaldského anarchistického sdruženi (zavražděn 5 srpna 1994) domek Slacálek, 2006) Kdy ses poprvé setkal se skinheads? Bylo to asi o roce 1997. mohl jsem mít 13 nebo 14 let. a o skinheadech jsem se dozvěděl - jako asi oétšino - od kamarádů. Byly to první informace o módě. hudebních skupinách a náborech. Zpětné mi to pbpada tak. Že hlavni bylo mlátit cikany. opíjet se a nosit .sproone oblečení' Byl to pocit hrdosti a soudržnosti, který mé od (qčátku fascinoval. Moina proto. <*e jsem do té doby neměl partu a neumel se bit. Kdy sis uvědomil, fe existuje oice proudů subkultury skinheads? Tohle prohlednuti přišlo (hrubo u době. kdy jsem nastoupil no učilíitě a poinal víc lidi. oic napru Začínal jsem si uvědomovat, ie vše kolem skinheadů nem tok jednoznačne, jak se mi doposud zdoto. Začal tsem se o to oic obénla «"*o subkul- na jednu subkulturu, zpravidla docL lT ' T. '"""'"1 P°UM apod). Nejvétš, rozmach pr„ 0 ľľ" ""'I"" **« «. ska nové se však objevu,, , vľu as ' ,,1 í£ ' ^ , starší tituly (Mareš 20oľ e ,„ ľoIl'T íf*" ' ^f** internetových stránek, které Z tel "ľľ ľ* ^ ^ komunikačním kanálem ÄÍ£f * ^ Subkultura skinheads v současnosti Stejné jato v némeckém případ* lze, v CR jen obtížné určit přesné či ph-b zne pocty skinheads. Minis.ers,™ ,n„ra CR uvádí počet skinheads pn-bhzne S000 osob. Celkové lze shrnout, že subkultura skinheads v současné CR se profiluje především ve dvou základních proudech, phčemž prvním je apoliticky proud a druhým ,e ultrapravicový (nacionalnésocialisticky) (srov Mazel. 1998). Druhý proud v průbéhu devadesátých let téméř opustil klasickou skmheadskou image a zaméřu|e se na politickou agitaci, vzdelávaní a politicky aktivismus. Zcela marginální jsou RASH skinheads. V CR se jedna o nepříliš rozšířenou odnož subkultury skinheads. která se hlási k radikálně levicovým názorům, jež vycházejí z revolučního marxismu (srov Mazel. 1998). Subkultura skinheads není totéž, co byla před deseti lety. Je méně rozšířena, avšak na její bázi se konstituovaly různé ideově a organizačni formy působení ultrapravice. které vzbuzuji obavy Jejich aktivisté se již často ke skinheadstvi nehlási a nemusí jako skinheads vypadat Bombery a mar tensky se v Česku hojné nosí, ale ne každý, kdo je ma. patři ke skinheads (Mareš. 2001) Přesto i nadále existuje kult skinheadstvi. který je pro část mládeže spojen se zlatým rokem 1969. Podrobnější výzkumy v rámci celé subkultury, které by byly srovnatelné napr. s uvedeným německým výzkumem, nebyly realizovány. I v tomto případě je subkultura skinheads zajímavým tématem pro média, která se často při popisu spokojí s jednoduchou, ale ne zcela jednoznačnou rovnici skinhead = neonacista (fašista). ubkultu'v mljdcír Literatura farm. K. Seidel-Pielen. t (1993) Skinheads. Munchen C H Beck Hebdige. D (1979) Subculture The Meaning of Style London RoutlcoW Manrf. M (?003): PravKOvy eitremismus a radikalismus o CR Br nojj nster 3 Principal. Centrum strategickyth sludii Filmy rtu/r hakooeho khje (American History X. 1998) Romper Stomper (1992) Tnrs is England ( skinheadi lidnou z dominantních událost, týdne Bastl (2001a) uvadi intenzivní násilí provázející zejme na fotbalové zápasy jako charaktenstický inak nové (ormované subkullury V sezoně 1968-1969 se začaly formovat první velké skupiny (chuliganske gangy) skinheads a modi. které doprovázely př, utkáních tymy |jko Leeds United. Liverpool a Everton Samozřejmé i velké fotbalové kluby jako Manchester United mely skupiny skinheadi fans (v Manchesteru napr nazývané Red Anny). |e|ichi poéet dosahoval i několika tisíc Bylo lhostejné, jestli šlo o jiiní nebo severní klub. počet fanoušku vidy dosahoval minimálne několika set skinheadi (Koubek. 2001) Našili na fotbalových stadionech probíhalo jak v době zápasu (lejména gol byl príležitosti pro případný útok na souperovy fandy), tak i před utkáním á po něm Pro skinheads bylo násilí spojené s utkáním rituálem, stejné jako později úspěšné schováni zbraně pred strážníky. Policie se v reakci na tyto udaloiti snažila znepřátelené skupiny separovat, výsledkem však bylo přesunuti našili mimo prostor sportovních utkaní Napadaný byly restaurace nádražní stanice, tj. většina míst. kde se dala předpokládat přítomnost fanoušků jiného tymu. Společenskou nebezpečnost těchto výtržnosti se policie snažila reduko vat zákazem zbrani používaných při těchto incidentech, aby byl eliminován rozsah zraněni Je třeba připomenout, ze i zmíněné pracovní boty byly napr vybaveny ocelovým hrotem (nebo měly minimálně ocelovou špič ku) a proto nošeny jako zbraň. Užívaný byly samozřejmě i nižné lahve, tyče vzduchové pistole, dlažební kostky, žiletky apod Poté co byty tyto napadne- zbraně polici zakázaný, dokázali fotbaloví ,,ne. rafinovanější Jako přiklad je uváděna (srov VWno 18/1990 87-9« tzv millwallská cihla - novinový papír dlouho skládaný a tvrzeny ták. že vytvořil zbraň obuškoveho typu. Různé dalš, .zbrane", napr nabroušené kovové hřebeny se zašpičatělou rukojeti určenou k bodán, nebo naostřené Samotné pojmenován, chuligán vzniklo v 19 stolet, « londyné podle infc imigrantske rodiny jménem Mooligan í, Houlihan (Mareš. Smolík. Suchánek. 200«) Pojem byt později poul" f «0 všeobecný popis pro jakékoli kriminální 6 vytrimeke chovaní V souvislosti . lotbatovym rhul.gánslvmi je uiiván př,W,iné od iedesátych lei 20 stolet. pro popis asoc.alnKh č. anlisot.aln.ch \kupin. PropuHnoil íhupffly Homo|eniU/htlcfoífnili Orientace skupiny Hodnotou* orientace Min utpokojrni Stupen libosti Mi li kontroly Ntulne chováni Projevy njtn>tiíli>mu Projevy lenofobie ■ rauimu Stupeň ideologie vkupiny Hodnoceni lapatú KlutHtmui nízU ntiU nilfcy niiki Objektivní nitky %trrdni irytokj homogenní Miedni strední Itredni strední •tfetini rráke ««ok» vysolil vyvAt vyteU m«U vysoU iráU vyviki vywki vyioke í«te subjektivní Fotbaloví fandové svoji identifikaci prezentují především oblečením (replikami dresů, klubovými šalami, kšiltovkami, tričky, vlajkami, odznaky apod.). Samotný princip fandovství je založen na faktu, že při zápasech v kopané vzniká určitý druh rivality, přičemž se příznivci jednoho týmu stávají skupinou s vlastní identitou a brání se proti těm. kteří ji narušují, tedy proti fanouškům soupere. Pro fotbalového fanouška je již charakteristické dělení na -MY" (fanoušci klubu, dresu, barvy) a .ONI" (fanoušci jiných klubů) (srov. Slepička. 1990). Subkultury mládeže a antropoJogtckým výzkumům, které byly prováděny britským, a němec kými vědci, napr lanem Taylorem, Johnem Clarkem. Stuartem Hallem Peterem Marshem, Johnem Williamsem. Anthonym Kingem. Wilhelmern Heytmeyerem, Gunterem Pilzem Podle Carnibelly a kol. (1996) nelze v současnosti prezentovat čistý, nepředpojatý a zároveň kntický přehled l,tera. tury věnující se fotbalovému násilí v Evropě. Zásadními charakteristikami souboru teorií vztahujících se k fotbalovému násilí jsou podle Carnibelly a kol (1996) nejednotnost a hluboké rozdíly v eiplanacích Carnibella a kol. (1996) se domnívají, že téma fotbalového chuligánství není možné omezit na projevy radikálních fanoušků při fotbalových zápasech. Mělo by podle nich být nahlíženo spíše v kontextu obecnějšího nárůstu kriminality a delikvence mládeže a výskytu nových deviantních subkultur. (Carnibella a kol.. 1996: 33; Vochocová. 2005) Jedním z prvních sociálních vědců, který se věnoval fotbalovému chuligánství. byl britský psychiatr John Harnngton. Soustředil se hlavně na sledováni individuálních patologických reakcí fanoušků během zápasů, často užíval pojmy jako .nezralost" a -Ztráta kontroly". Interpretace jeho studie posílily populární názor, že chuligánství je vysvětlitelné jako důsledek psychologických problémů jednotlivců (emocionální nevyrovnanost, abnormální temperament) (srov. Carnibella a kol.. 1966). Z výše uvedených britských vědců se sociolog lan Taylor na počátku sedmdesátých let 20. stoleti snažil vysvětlit fotbalové chuligánství z marxistických pozk Dospěl přitom k závěru, že fotbalové chuligánství je projevem především nižších tříd (srov. Mikšik. 2005) Fotbalové chuligánství vysvětloval mj. měnící se podstatou fotbalu a s tím související změnou role hry a lokálního klubu v životě dělníků. Zdůrazňoval proces „zburžoazněm" fotbalu, jeho profesionalizaci a komercializaci v poválečných letech. Vlivem těchto faktorů podle něj fotbal postupné přestal být součástí dělnické komunity. Takové odcizení fotbalu podle Taylora navíc provázely hlubší změny na pracovním trhu a s nimi související rozpad mnoha dělnických komunit. Násilí při fotbalových zápasech je proto podle Taylora třeba chápat zčásti jako důsledek úpadku tradičních hodnot dělnické třídy, zejména ale jako pokus znovu ovládnout hru na úkor bohatých elit. (Vochocová. 2005. Charvát. 2008) Tato koncepce se určitou dobu jevila jako uspokojující, ale záhy se proti ní postavily argumenty a statistická fakta, která opět připomínala, že významný počet osob zainteresovaných do násilností nepocházel ze stereotypně vnímané working class. ale ze středních i vyšších tříd. Problém fotbalových násilností se tedy nedal vysvětlit pouze specifickým de-viantnim chováním v rámci určité společenské vrstvy. Taylorovu přístupu ane subkultury mládě; Chul.gánské skupiny se na rozdil od U™*.- ^ s fotbalovým klubem, ale pouze se svo„ sk T° I-**** ligánské skupiny vzn.ká , KAASí í ?W>I'""M chu" srov. Smolík. 2008c. Sekoľ^fi5* Sud,4n* Jistou .nadstavbou" fotbalového chuligány ,e v některých případech jeho propojen, s organizovaným zločinem (řada chuligánů m^*X buje v knm,naln,m podsvětí, kvůl, mdivrtualn, trestľe £22 v^ na fotbalové prostředí) (vrz Smolík 2008c) teta 20 stolet,. která byla charakteristická eskalaci násilí, agrese a nepokojí pr, fotbalových zápasech, před n,m,, po „*„. ChcLgánstvi se , osmdesátých a devadesátých letech stávalo stále vétsim problémem daleko od fotbalových stadionů (srov. Smolík. 2008c). Za projevy fottetového chuligánství lze označit vmknuti na hrací plochu, házeni předmětů na hrac. plochu , aktéry hry. výtržnosti, varvdaiismus. verbální i brachialn. konflikty ústící v agresi mez. chuligány a rozhodčím, chuligány a hráči, chuhgánskymi skupinami navzájem (Mareš, Smolík. Suchánek. 2004; Smolík. 2008c) Typickým výrazem chuligánské totožnosti jsou symboly jednotlivých chuligánských gangu Tyto užívané symboly (prezentované na vlajkách, šalách, oblečeni) napomáhají pocitu ztotožněni a sounáležitosti skupiny příznivců jednoho mužstva. Symboly umožňuji jasné odlišeni skupin Jednotlivé skupiny fotbalových chuligánů splňují všechna kritéria malých sociálních skupin. Těmito kritérii může být např. stabilita, strukturova-nost. integrita, soudržnost, atraktivita, stálost, uzavřenost, mteraktivita jednotlivých členů, intimita, homogenita, specifický hodnotový systém, systém kontroly hodnotového systému, zamerenost a skupinové cíle. uspokojení jednotlivých členů a další. Postupem času jedinci ve skupině získávají zkušenosti, prohlubuji se vztahy mezi jednotlivými členy, mění se i motivy chování skupiny apod. Lze pozorovat jistou dynamiku skupiny, která je založená na stejných hodnotách i cílech (např. averze k policii, důvěra v chuligánskou skupinu, snaha být nejlepší skupinou chuligánů). Každá skupina má své specifické normy a limity pro meziosobni vztahy a chováni (např. ne/podporováni reprezentace, politické postoje). í.3.2 Subkultura fotbalových chuligánů z pohledu sociálních védců Hlavní výzkumná a teoretická východiska fotbalového chuligánství vznikala od konce šedesátých let 20. století diky sociologickým, psychologickým Vybrané subkultury mláděte se blíží závěry sociálních vědců z Le,cest- v h i l . a násilné chováni provázeííci tahal „i ľľ lt" "»"*NI *N pro nevzdělaného'' socálním statusem". Auto, kTk3Äti?ľ^ÄÍÄ aspekty ž.vota.,ako,sou deprivace frus 1^1 T ľí"** na mechan,smy. kterým, „ subkulí,, , ' * Mu«'«'uli* (srov. Carnibella a ko7l9^ M™ « «*■ Jako protiklad k výše uvedeným s««**ck»m ^ 1 „„,,, ra studie Foc,6c orvj Mlgomm ,„ furopf fj* JJ a chuligánství v Evropě). Ten ve svých studiích vycházel u .úí^neneh. pozorován, fotbalových chuhgánů , , ^ , „lmi Mif5h ^ ,. roky na fotbalových zápasech, ve vlacích a autobusech plných fotbalových fanoušku a chuligánů, v hospodách a na j.ných místech, kde chuligán, trávili volný čas. Jeho záměrem bylo získat na fotbalové chuligánství náhled jednoho l meh" a využit ho k vytvořen, vlastní teorie o fotbalových chuligánech. Marsh dospél k záveru, ie násilí má zásadní význam pro konsti-tuov.ní identity mladých fotbalových fanoušku, a ie ,eho negativní dopa dy jsou ve srovnáni s pozitivy minimální. 0 svých zkušenostech s projevy radikálních fotbalových fanoušků Marsh píše: .Většina projevů, které jsou považovány za násilné mrzačení, je ve skutečnosti vysoce ntualizovaným chováním, které je ve fyzickém smyslu mnohem mené škodlivé, než by se mohlo zdát Zdánlivý chaos má ve skutečnosti přísný řád a akce na tnbu-nach je řízena jemnými pravidly. To umožňuje projevit .mužnosť, ale diky ntualizaci agrese je možné .hrát hru' za relativné bezpečných podmínek Status .fotbalového chuligána' umožňuje mladým mužům s malými šancemi uspět ve škole nebo v práci, aby dosáhli pocitu osobni důležitosti a identity skrze uznání svých přátel. Fotbalové tribuny jsou proto v tomto smyslu místy alternativních kariér - takových, v nichž jsou úspech a vlastni důležitost dosažitelné. Ačkoli je násilí ve smyslu působeni fyzického zranění částí cesty k úspěchu, neni příliš častou aktivitou. 0 násilí se mnohem víc mluví, než že by se přímo realizovalo" (viz Carnibella a kol.. 1996:41). Marsh byl následně obviněn, že omlouvá agresivní chováni fotbalových fanoušků, jelikož na základe mnoha empirických studii prokázal, že míra fotbalového násilí byla v sedmdesátých letech 20 století vysoce přeceněna Jedním z prvních výzkumů subkultury fotbalových chuligánů byl známy výzkum trojice autorů Marshe. Rosser a Harrého z roku 1978 (srov Marsh. Rosser. Harré. 1978). Na základě výsledků zúčastněného pozorován, a analýzy videozáznamu chovaní fanoušků oxfordského FC klas,ľ,koval. sedm týpú sociálních rolí mez, akbvnim, fanoušky v .koti,", které představo- ny mláděte valy různé typy jednání a vyžadovaly rozličné individuální kapacity: chám leader (iniciátor chorálů), aggro leader (útočník), nutter (šašek). hoollgan organizer. fighter (rváč) a heavy dnnker (opilec). Z pohledu Eliase a Dunnmga (1969. podle Pácl. 1978) jsou projevy fot bálového chuligánství projevem tzv. příjemného vzrušení, které člověk poskytuje neobvyklé zážitky. Charakteristickým rysem moderní společnosti je totiž podle autorů její „nevzrušivost". Člověku chybí vzrušeni, niko li autentické, které by prožíval ve skutečných kritických situacích, nýbrž jeho příjemná imitace, jez by mu po fyziologické stránce poskytovala jistou změnu vnitřního napětí a po psychologické stránce určitý druh katarze (srov. Raci. 1978). Pro mnoho lidí je monotónní nejen zaměstnáni, nýbrž i jejich soukromý život (Pácl. 1978). I z tohoto důvodu mohou být „vzrušu jící" aktivity, napr. právě fotbalově chuligánství. osvěžením všedního a stereotypního života. G. Pilz se zaměřil i na ženy v této subkultuře, přičemž vymezil čtyři typy žen z chuligánských struktur podle rolí. které hraji ve vztahu k fotbalovému násilí: 1 Ženy, které hrají aktiuni roli u tematitpoánt našili. Zeny jsou v takových případech oběťmi násilí. Jsou napadány proto, že fotbal je považován za .mužskou záležitost", a přítomnost žen v ochozech, či dokonce v kotlích, je vnímána jako rušivá a -znevažující" 2 Ženy, jet] hraji pasiuni roli ue odtahu k násilnému jednám mu(ů. Nepřímo je posilují tím. že je nepřeruší. 3. Zeny, které suým obdiuem posiluji násilne jednaní mužů jako jejich .přívěsky' na základě tradičních roli pohlaui a sexistické socializace. Tyto ženy sice přímo násilné jednání nerealizují, avšak akceptují je a nezřídka i obdivují. Přispívají k eskalaci násilí (napr. pořizuji fotografie a videonahrávky násilných střetů -jejich" mužů chuligánů, objednávají autobusy k výjezdům na souperova hřiště, slouží jako kurýrky k pronášení zakázaných předmětů na stadion). Nezřídka platí dluhy svých mužských partnerů. Důvodem k takovémuto jednaní může být jak vlastní fascinace násilím, tak i fascinace sportovní mužností chuligánů. 4 Ženy, jet samy realizuji násilí, a to nejenom vůči ženám ze znepřátelených gangů, ale i přímo vůči mužským chuligánům. (Mareš. Smolík. Suchánek, 2004) Mnoho výzkumů v minulosti poukazovalo na nízky sociální status chuligánů a jejich nízké vzdělání, hledáni identity, potřebu provokovat či šokovat, nezájem o samotnou hru. nebo naopak zdůraznění přímé souvislosti mezi násilím a děním na hhšti (napr. rozhodnuti rozhodčího jako spouštěč agre- Vybrai ne subkultury mládeže sivního chování fanoušků). Carmbella a kol (1996! -■■ ^ skutečnost, že pokusy vysvětlit rh. i„ . spfavn* upozorňuj. ( na 1» rave part.es se šotl^^'T', " 9.3.3 Fotbaloví chuligáni na českém území Přestože je fotbalové chuligánství často vztahováno pouze v Angl,, lie Ion-statovat, že v posledních letech patř, k neproblematičtějším př,,n,vcům v Evropě také fanoušci italských, řeckých, tureckých, polských, srbských, chorvatských, španělských, francouzských, niroiemských. německých a ruských klubu. Při jejich střetech není neobvyklé používáni nožů. želej-nych tyči, nebo dokonce zápalných lahvi, což má často lávažne následky (v posledních letech i ztráty na lidských životech). A jaká je situace v České republice7 V dosavadním vývoji fotbalového chuligánství na českém území lze rozeznat dvě Základní vývojové etapy První z nich je možné nazvat .pre-chuligánskou etapou neorganizovaného fotbalového násilí, výtržnosti a vandalismu- Druhou etapu lze charakterizovat jako .moderní Fotbalové chuligánství organizovaných gangů* Neorganizované fotbalové násilí, vytržnosb a vandalismus V pre-chuligánské etapě se jednalo o nahodile incidenty páchané jednotliv ci či nekonzistentními skupinami Tato etapa v podstatě trvala od počátku fotbalu v českých zemích na přelomu 19 a X století, s vétii relevancí zkoumaného fenoménu viak od počátku osmdesátých až do poloviny devadesátých let 20 století (Marci Smolík. Suchánek. 2004) Projevy chuhganského násilí na českých (tehdy československých) fotbalových hřištích a v jejich hledištích a okolí se objevuj- už ve druhé polovině M. století (ojediněle incidenty se však odehrávaly mnohem dříve) Vzhledem k represivnímu charakteru tehdy panujícího ntmtumjm učmny prostředek jednán, s jákkol, odlišným, skupinám, l«M« výtržníky nevyj.maje. považovala jejic h J*M 11m lljr»«*g policejní sbory. Ofaálni Ital* -dúrazAovalá. h zoejš, mWež. nezatížen. né subkultury mládeže minulostí, se vychována komunistickým, idejem, stane nos.telkou zřtřkú- a tedy jakakol, skvrna na tomto v jasných barvách nakresleném ob-raze se retušovala, resp. jej, původe, se tvrdé trestal, Za původce se o*em označoval, nejen akteř, v hled,št, sportovních podn.ků. ale třeba ' učitHe treneř. novinař,, č.novn.c. klubů č, mládežnícke organ.zace. v jejichž dosa. hu k diváckym výstřelkům došlo Z toho vyplynula zřetelná snaha zameta, podobne .mimořádné událost." pod koberec, nezveřejňovat je. bagateW vat a zapírat. Proto se důvěryhodných pramenů o počtu a rozsahu excesů spojených s fotbalovým, zápasy v obdob, komunistické správy nedostává, resp nejde na ně pohlížet jako na důvěryhodné. (Charvát. 2008 72) I na českém uzemi se tak postupem času násilnosti spojene s fotbalem a s negativní jevy staly *polečenským problémem Pokud pomineme Často úsměvné incidenty mezi jednotlivci na fotbalových utkáních v první polovině 20 století, pak prvním z významnějších incidentů splňujícím atri-buty fotbalového chuligánství se stalo zdemolovaní vlaku vlajkonoši Sparty Praha v roce 198S. kteří cestovali na fotbalové utkaní do Banské Bystrice, 0 incidentu natočil režisér Karel Smyczek film Proč7 (1987), který paradoxně zpopularizoval chuligánství mezi mládeži (dodnes je pokládán za kultovní film. roli skinheada v něm navíc ztvárnil i Daniel Landa, pozdější zpěvák dnes již kultovní skupiny Orlík, viz výše) (srov. Rock 6 Pop 7/1990. Rock Ô Pop 13/1991), V Československé socialistické republice se projevy fotbalového chuligánství objevovaly zcela spontánně v osmdesátých letech, ale od devade sátých let se Česka republika radi k mnoha zemím, v nichž dochází k akti-vizaci chuligánských skupin Moderní fotbalové chuligánství organizovaných gangů V druhé polovině devadesátých let se -po anglickém vzoru" konstituovaly při několika klubech konsolidované gangy se specifickými názvy a začala druhá „etapa moderního fotbalového chuligánství organizovaných gangů", charakterizovaná cílenou činnosti stabilních skupin, jejichž členové sami sebe chápou jako příslušníky specifické (chuligánské) entity (bliže Mareš. Smolík. Suchánek. 2004). Zájem o subkulturu skinheads vyvolal i zájem o problematiku fotbalového chuligánství Od druhé poloviny devadesátých let až do současnosti byla česká veřejnost konfrontovaná s několika případy fotbalového chuligánství. které byly náležitě medializovány. Jeden z nejzávažnéjšich incidentů se odehrál v srpnu 1999. kdy byla těžce zraněna dvaatřicetiletá žena. která cestovala vlakem do Ostravy spolu s příznivci olomoucké Sigmy. Chuligáni Baníku Ostrava napadli jedouci rychlík kamením. Pachatele ostravsky soud potrest.il nepodmíněnými V44 ' r Zásah policie při pražském derby Sparta-Slavia '• "Níženi odnětí svobody v de.ce od 26 mésíců do čtyř let (výtržnictví.. na zdraví, obecné ohrožení) Stejné jako u subkultury skinheads je velice obtížné určit alespoň př ,y ^ porty fotbalových chuligánů. Na základ* operativních informací Polte; Cr v České republice působilo v roce 2000 přibližné 300-350 fotbalový chuligánů (srov. Burei. 2005. Smolík. 2008c). Tyto pocty jsou samc*^ pouze orientační Neexistuji přesná kritéria pro příslušnost k subkultuře fotbalových chuligánů Stejné jako u jiných subkultur jsou i fotbaloví chuligáni vítaným námětem pro podrobné reportáže (srov. Filípek. Fejgl. 2003: Vítek. 2003). f,^ (Proč?, Footbafí Factory, Grecn Street Hoohgans. Coss) a kn.hy {Sam mffl rowdies. Fotbalová fabriko. Anglie hraje oenku. Hoolifan 30 let násilí aj) Mezi Ofitnavé ziny fotbalových ultras a fanoušků lze zařadit tyto tituly Bohéma i. Eogle. Orthodox. Bafal. Ultra a Footbal Factory (bliie viz Wí nam literatury) Výzkum subkultury fotbalových chuligánů Subkultura fotbalových chuligánů je pro širší veřejnost jen obtížné pocho pitelná > založena na mužské maskutimté a násilných konfrontacích, kte ré se v průběhu posledních let přesunují mimo fotbalové stadiony a ode hrávají se tak často na parkovištích nebo odlehlých místech Pohled českých sociologů a sociálních psychologů na fenomén fotba lového chuligánstvi a fandovství je zachycen v některých monografiích ci výzkumech (srov Slepička. 1990: Večerka. 1991: Mareš. Smolík. Suchánek. 2004; Smolík, 2008c. Kupka. Laryš. Smolík. 2009). Beyer a Smolík (2007) se při výzkumu, na kterém participovaly osoby z české .fans scény", pokusili zmapovat návštěvníky tzv kotlů na fotbalových stadionech Výzkum proběhl formou dotazníkového setrem a snažil se zachytit sociální skladbu, postoje a názory osob. pro které .fandovství" představuje aktivní způsob trávení svého volného času Výzkum proběhl za účasti aktivních fanoušků přímo v ..kotlích", tedy mezi respondenty, jejichž názory nejsou obvykle snadno _k máni" Je třeba rovněž připomenout, že výzkumy či dotazníková šetřeni mezi fotbalovými fanoušky (včetně fotbalových chuligánů) nejsou v CR. na rozdíl napr od VHke Británii rozhodíkě na denním pořádku. Nedostatek relevantních informaci o této sociální skupme pak může způsobovat nepochopeni jejich postojů a motivaci, nebo zapříčinit neadekvátní opatření, která bývají vůči teto specifické .subkultuře" přijímaná, ať už na legislativní, nebo klubové úrovni Záměrem dotazníkového výzkumu tedy bylo získat prostřednictvím a % pomoci samotných fans obrázek o postojích specifické komunity, kterou jne subkultury mládeže akl,»ni fotbakrr. lanou*, bezesporu r»uD.«rttk1^b^D0-ll jako pilotáž, kde neslo aru tak o repreÄnubm* „rtu. akt o c*r«r. hypotéz a vypovídací hodnot, ,»kar*t, ^ „ ltnMÍ M se s velkou pravdepotžobnon, irtho doutrvkrjveho iefem neut«t™u Vzhledem k obeiretnosti a obecné nedúvere těchto fant k .cáoakW aktivitám byli ta lametě ^btáta ucastnci t)rc.ektu. tedy kde phmo I .kotlů", kteří snaie idolaval. zmaWiou banem a přeoSuvovaá urätou .bezpečnou" autoritu uznávanou v teto subkultuře Krom* ověřeni lákladmch demografických charakterní* zkoumané skupiny byla pozornost namířena i na možnost vyjádřen se k aktualrwn otázkám, které jsou v komunite fanoušku diskutován, popi k tématům, jež jsou relevantní při popisováni problematického jednar. K strany tam Celkové se dotazníkovým setřením podařilo získat názory lMrestácndentů z řad fans sedmi prvoligových klubů (Barak Ostrava - 44 respondentů Slávia Praha - 39. Sparta Praha - 12. Bohemujns Praha - 12 FC Brno - 21 FK Teplice - 10 a Slovan Liberec - 16} Samotný sběr dat probíhal phmo v .kotlích" v průběhu fotbalových utkáni A co vyplynulo z vyhraných výsledků setrem'1 Není rhnjmě prtkáfiym překvapením, že typickými respondenty ze získaného vzorku nou muži ve vékové skupine od 20 do 29 let. ale i skupma mlads^h 20 let byla pomémt silné zastoupena Co se tyce vzdelanostní struktury sc.se překvapením bylo velké zastoupeni středoškoláku s matuntou stejné jako nuky poett nezamestnaných pn délen, podle sotioetorw™cke aktn*, 2a,mW okruhem výzkumu tedy byiá i soc«eW~cia aktanta resporvjenu. přicemž se ukázalo, že vytrujmnou skup™ MM student, a tanvHtnenc, (blíže viz tab 13. 14.1S) Tab. 13 Fanoušci podle vekových katejor. I. U tonut »-»Ut U T«b. 14 fanoušci podle vzdělaní (v tt St i r drn lín mjiuntt VvtO.oUollkf Tab. 15 Fanoušci podle socioekonomické aktivity (v X) 47.4 Vybrané subkultury mladeic .. ,d.\- r,r rnwiy 10.6 Fanoušci v kotlích se často zaštiťují tvrzením, že představují „pravě" a nq. věrnější fanoušky, proto jedna z otázek směřovala na zjištění frekvence jejich návštěv domácích a venkovních utkání - dá se říct. že většina z nich patři k opravdu pravidelným divákům, jejichž návštěvy zápasů nejsou při|^ závislé na momentální formě týmu Či kvalitě hry. Tab. 16 Pravidelnost návštěv fotbalových utkání (v X) Vidy Véti-nou Obtn 41.7 2S.2 15.9 Výzkum se pokusil fanoušky zjednodušené rozdělit na. sportovní diváky (hlavně sledují hru), fanoušky (aktivně povzbuzuji), ultras'" (vymýšlejí cho^ reograFie. k fandění používají pyrotechniku, transparenty apod.) a chuli gány (v souvislosti s fotbalem vyhledávají možnost .vyřádit se", poprat s fanoušky soupeře apod.}. Tab. 17 Identifikace návštěvníků fotbalových utkání podle kategorii (v X) UHr. 3B5 2S.9 19.3 Z dalších výzkumných otázek vyplynulo, ie je potřeba udržovat komumkac. mezi fans a lastupci klubu, a že pyrotechnika na fotbalových stadionech by měla být povolena Naopak - i neivětšim odporem ve setkalo tvrzeni, ie klub by mél zamezovat vstup problémovým fanouškům, tj fotbalovým chuligánům (blíže Beyer. Smolík. 2007. Sekat. Smokk. 2009) Tab. 18 Vitane aktivity klubu směrem k fanouškům (v X) p.4.1 de lne komunito*.* »* iMIttau hn ijmurmt pouii.jnt oetpeín*. pi.ot» typické vytvářeni atmosfér, na fotbalových slad.onech (s,o. Smolík ?008.1 Rozhovor s vydavatelem Zinu Football Factory Českou fanouškovskou i chuliganskou scénu lze čtenářům přiblížit na zaklade rozhovoru s dlouholetým vydavatelem Zinu Football Factory vladi mírem Novákem: brané subkultuiy mláděte y se chuliganstvi v Československu objevilo? Kdy ses s nim setkali,.. Ho jokemsi rozmachu chuligánské scény u nos měl ve dwhé polovine osm desátých let podii film Proč' o cestifans Sparty do Banské Bystrice v roce 1985 Rozhodně to vsak nebyl skvtečny začátek chuligónstvi v nás Ppk^ jde o Ostravu, tok ui koncem sedmdesátých let se odehrávalo mnoho výtržnosti především pň zápasech evropských pohárů Sb hlavni v duely s německými kluby, nezapomcnvtelný je i {opas s Ferencuorosem Budapeit Na domácí scéně se v roce 1983 priostrila situace mezi Baníkem a Spor. tou Rivalito existovala samozřejmě již dříve, ale timto topasem přeife oe skutečnou nenávist Baník tehdy po pěti letech na Bozplccb prohrál a Spartu přijelo podpořit dost/ans. což v te době bylo {jejich strany no Bafalech výjimečně. Po zápase spartane tohli průvodem na ostravské hlavni nádraží o banikovci no ně z okolních ulic naběhli Strhla se velká bitko, ve které Pražane dost inkasovali. Od tohoto zopasv byly béjnc ataky chochorú na vlaky, jimif cestovali spartane na Slovensko, na ostrovských nádražích, jelikož phmo na Bazalech se pražští fans objevoval, pouze sporadicky. 0 strety mezi spartany a banikovci nebyla nouze ani v Praze, kde Pražané no bonikovce podnikali různé akce. Já osobně si z té doby. kdy jsem byl ditě ikolou povinné, pamatvji zmínky o chuligánslvi pouze z toho mála. co do vysílaní pustilo tehdejší komu mstická televize (nopř. Brusel 198S). Phmym svědkem chuliganstvi jsem se pak stol v Novém Mině při zápase Interpoharu mezi Baníkem o Chemie Holte, kom mé vzat otec Vlak s východoněmeckými fans sice kvůli výtržnostem na sever Moravy vůbec nedorazil a byl vrácen, ale přesto do Nového Jičína přijelo množství Němců, s nimiž bani kovo svedli těžké boje. Samostatně (bez doprovodu otce) jsem byl svědkem chuligonskych akci především na výjezdech od počatkv devadesátých let. Nejčastěji se něco semleto v Praze nebo v Bratislavě s fans Slovanu. Jaký je stav teto scény ve srovnání s Německem. Polskem a Slovenskem? Vrchol scény podle mého názoru přišel o letech 1998-2000 Poté se v nás vše začalo tak nějak kultivovat, což je P"> část spektra pozitivní, jiným je tento trend proti srsti Postvpně téměř vymizely zbraně, časem jsou stole více ojedinělé i partyzánské akce" a oie se omezuje čím dál více pouze na domluvené bitky v ústrani. Tento trend je samozřejmé ovlivněn rozrůstajícími se represemi Porovnáni se zbytkem Evropy je poměrně složité. Celkově je povědomí. Že nopř zo Německem česká scéna výrazné zaostává. Na druhou stra- nu z různých .porty' s ndmeceúm „ nějak jednoznačně špatně MooL se š, • "*»V mu nepostav, ( jakés, obavy , rZnoZZl " i. Rusy- Každopádně mZiZ^^jT, <° <**« Z východního Německa zaostáváme PtaW" <° to6°T Polsko je úplně mima. zdejší scéno *,« „ —i, chuligánskym, táhány zde disponjcal TlduĹ"™ ľľl soutěžích, takže se zde tuden „ti aí? "*** 11 ně nefér okem, -ÄS^^/^*^^ družeb Nen, M**^*^**.!*** mrkvím Předem z kotlů. 4, *tľÄÍ"^ sebou mnohdyncnaoist. O*,* zde „kas, hrdost, cos* se tobJrJZ JUJ, naprosto účelově, oby měly na jmeho prouvnika vztahy. Ukovav uravn, za nám, zaostáva, o to přeóevbm um. že disponuje úzkou špičkou ľdôory Spartaku Trnava o v poslední době především Slovanu Bratislavo by v Česku patřily do utke špeky mám' scénu, ale dali, tábory jako Košice. Banská Bystrica. Nitra či Žilina již zaostávaj, ,ák početně, tak především čosto ochotou vyjet na půdu protmnka Jake byly uýznamne události na scéně od roku 1993? Českou scénu nejuKe ovlivnilo datum 15 srpen 1999. kdy chuligáni Baníku Ostraua kameny zaútočili před Ostravou na vlak s fons Sigmy Olomouc Do te doby laxní policie se o chuligány začalo podrobně zdiimat. byly založeny databáze problémových fanoušků o následovaly represivní kroky. Z mého pohledu bych mezi akce. které způsobily největši humbuk, zařadil derby Opovo-Baník v letech 1999 a 2004. dále pak nepochybně nej-vyhrocenější derby zápasy Slovio-Sporlo či nejpočetnějši .gnlovačky'*' u příležitosti zápasů Sparta-Bonik Zo významnou událost je možno označit i vypovězeni reprezentačního smíru ze strany chuligánů Baníku v roce 1999. což méfo ZP následek nopř. velkou bitku ph utkání reprezentace s Bulharskem na letně, kdy se v pražské Stromovce pobili fans Baníka se zbytkem scény. Které chuligánské gangy považuješ stabilně ío kvalitní? To je celkem jednoduché. Dlouhodobě stoji za zmínku Baník. Sparta. Brno. Slávia. Bohemians. Opava a Olomouc. Zo touto sedmičkou zeje e. tj. předem nedohodnuté střety, napadáni souperů bei vazby na fotbalové utkán. 80 Střety men fotbalovými chuligány Subkultury mládeže Z dlouhodobého hlediska propastná díra. Občas se predoedli, chu(,gán, Liberce. Mostu. Plzně. Jablonce. Zima a dalších. Je tahle scéna spjata s nějakým hudebním stylem? Na tuto otorku nejde dost dobře odpovědět Je to absolutné rozličné někdo poslouchá techno. jiny punk, metal, ska, mdustnal. popík. Maji chuligánské střety nějaká pravidla? Pravidla jsou podle domluvy U většiny Českých .grilovaČek" funguje sys-tím „beze (oraní" a -bez uétšího dokopáváni", oe oétšmé případů jsou tyto .normy" dodripoony. V časti .setkám" jde o akce .banda na bandu', kde počet bojovníků nem dán. V části pak .počet na počet". Objeuuji se ošak občas výjimky, které respektované zásady ignorují Příkladem je bitko z počátku roku 2008. kde politicky motivovaná ekipa s nálepkou Sigma Olomouc s tyčemi a jinými zbraněmi rozsekala chuligány Bohe mians Osobně neschvaluji trend, kdy se mnohé skupiny na bitky posiluji o nejrůznějši uyhazovače. politicky motivované spojence Či účelová spojeni s chuligány jiných klubů. Tohle s hrdosti na svůj klub či tábor nemá podle mého názonj nic společného. Pohled širší veřejnosti a medii na fotbalové chuligány lze shrnout do vzor ce: fotbalový chuligán ■ nezamestnaný a frustrovaný mladík hledající vlastní identitu. Ale není fotbalové chuliganstvi spíše svéráznou -adrenalinovou zábavou"? Literatura Frosdick. S., Marsh. P (2005): Footbafí Hooliganism. Devon: Villan Publishing. Charvát, M. (2008): Hostilita ve sportovním prosředi. Brno: BMS Creative Mareš. M.. Smolík. J.. Suchánek. M (2004): Fotbaloví chuligáni Europ ská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studii. Barnster S Principát. Marsh. P. Fox. K.. Carnibella. G.. McCann. J.. Marsh. J. (1996): Footbollvio- íence in Európe: A report to the Amsterdam Group. Oxford: The Sociál Issues Research Centre Marsh. P. Rosser, E.. Harré. R. (1978): Ue on the terraces In Gelder, K Thornton. S. (eds.. 1997): The subcultures reader London and New York Routlcdge. s. 327-339. Slepička. P (1990): Sportovní diváctvi. Praha: Olympia. Vybrané subkultuiy mládeže Filmy Football Factory (2004). Green Street Hooligans (200S). Non Plus Ultras (2004). Proč? (1987). 9.4 Punk a hardcore Ifthe kids are umted. then ive'll never be divided. Sham 69, Refrén pisné Jf the ktds are united" Punk je jediným hudebním směrem, který mluví o tom. co se děje u nitru mladých lidi Těch bílých samozřejmě Cemi ma/i dávno svou muziku. Je to jejich tradiční hudba opřena o mocny hudební zaklad - reggoe Společnost je pramenem odcizeni Nikdo se o tebe nezajíma... Mick Jones. dlen skupiny The Clash. in Vaněk, 2002:175 Punk... je v něm spousta sroček. Jsou to fakt sračky, děsně se nafukujou a dělaj punku strašný jméno. Spousta skupin ho ničí. kdyi se vrhnou na hvězdnou dráhu nebo jdou přesně opačným směrem. Johnny Rotten. červen 1977. in Thomas. 1993. 39 S postupným ústupem zajmu mladých lid, o underground ZdčmameZ' volnou mládež,' vzrůstat zajem o tíu novou o/nu. o hudebn, směr PUNK ROCK který je ve svem důsledku mnohem rad,kalnéjši nez ustupuj underground ChoroktensUcké pro tento směr je to. re věková hranice potenaaln, nebezpečnost, vyznavačů uvedeného směru * posouvá H khron,cil6kt Správa SNB Operatívni situace v predematice tzv. volně mládeže, s. 2 násilná jako ve Francii. 1t toho důvodu, že anglických studentů bylo měn, V šedesátých letech popisovali spisovatelé, romanopisci a dramatici ve svých dílech ducha vípoury proti .systému", Říkalo se |im -rozhněván' mladi muii" (srov Maurois. 1993). Toto rozhněváni mělo vsak teprve pi,,í,' Přestože v Anglii bylo mnoho mládežnických subkultur (viz yýj^j začátku sedmdesátých let nastal útlum, který měl předznamenat pomysl nou bouř, let 197671977 Rozpory mez, generacemi v sedmdesátých letech 20. století byly velifcj (proslulý .generation gap" - generační rozdíl spise rostl, nei se zmenšo. val), a tak problém mladých lidi. zejména z postižených oblasti a ze skupm obyvatelstva nejvíce zasažených nezaměstnaností, byl jedním z problémů vůči nimž byla později vláda M Thatcher bezradná (srov. PoliŠenský. 1982) Právě v letech 1976 a 1977 se objevuje punková subkultura Inspiraci k rozvoji byl anglickému punku francouzský situacionismus. anarchismus a revoluční události roku 1968 (srov Sokačová. 2005). Komárek (2007) historické kořeny punku spojuje s Charlesem Baudclai rem. anarchistickými básníky, rozervanými romantiky, dekadenty. dadais-ty, situaciomsty atp. Z hlediska hudby uvažuje o Elvisovi a Chucku Berrym Punková subkultura obsahovala zdeformované reflexe všech hlavních povélerných subkultur (Hebdige. 1979: 26) 9.4.1 Vymezení pojmu punk Termín punk má mnoho významů. Punk znamená napr slangový výraz označující nepotřebný materiál, veteš, krámy, ale je to také označeni pro mlade surovce, darebáky, kriminálníky V americkém slangu označuje punk přisluSníka gangu, který v sobě ztělesňuje vše. co většinová morálka odsuzuje (násilnosti, vulgarity, provokativní chování). Další význam termínu punk pochází z vězeňského prostredí a je označením pro mladého delikventa, který je ve vězeni nucen k homosexuálnímu uspokojováni spoluvězňů. Podle další možné varianty je punk i mladý, ještě nevytrénovaný cirkusový slon Později se výraz punk definitivně spojil s punk rockem, aby byl označením pro fanouška této subkultury i hudebního stylu, který se snaží Šokovat a provokovat nejenom pomoci své specifické image (srov. Podzemák. nedat.; Svitek. 1991; Mareš. 2003; Klimeš. 1998; Vaněk. 2002) Pojem punk byl v sociokulturním žurnalismu zřejmě poprvé použit v roce 1970 v americkém časopisu Vision a o rok později ve spojeni punk rock v časopise ůram Davidem Marshem Novinář a spisovatel Lester Bangs termín poté rozvedl pri sledovaní počínání The Stooges a estetických teorií vizionáře Richarda Helia Pojem označoval hudbu, v niž byla obsažena Vybrané subkultury mladeie nám jako The význam však že stejné jako : a stuHľnttL» nihilistická nespokojenost s osudem lha, Stooges. MCS. Modem LoverHtľ Ä" ? t *~ zůstal malý. (Mareš. 2003; Komáľeľ W7) ' *** * " vé filmu - " ,i 5 ľ"'"'"1' P"J"«* v kultuře (např. ve filmu, v iteratureUe , v sociální a ekonomické sféře. Punk » kultúrni oblas , ,e JhM (imroou Pro každou .živou, skutečnou" ^ pUti ie se kolem n, soustreduje víceméně konzistentní skupina lidi. ma,ici odliš-né názory, pohledy, hodnoty, orientace a přesvědčení od těch které isou v daně společnost, převládajícím,. Totéž lze M o punku v jeho .dějinách- 9.4.2 Vývoj punku Ve vývoji punku tak lze určit tři období: 1 protopunltooé období, polovina šedesátých let-1967/1977 (USA. Velká Británie); l klasické punkové období. 1977-1984/1985 (rozšířeni i do některých východoevropských zemi); 3 postpunkooé období. 1985-současnost - vznik hardcoru na jedné strane a totální komercializace na straně druhé (srov. Svitek. 1991). Protopunkove období První etapa punku je spojena s tzv. glam rockem81, který byl části interpretů zavrhnut a místo složitých hudebních aranžmá se hudebnici spiše zaměřili na energii a jednoduchá poselství. Po jistém útlumu ve světovém vývoji rockové hudby v sedmdesátých letech se mnoho výrazných osobnosti druhé generace rockových hudebníků začalo věnovat stále složitější technizaci sve hudby a tím se pozvolna vzdalovali živé realitě své doby. Souběžné s tím se odcizovali mladé generaci. Bývalé rockové hvězdy začaly nudit, ale přesto si stále uzurpovaly místo na slunci. (Vaněk. 2002:177) " ml rock L narcismu*. lIlMM - i™**™* '™ten' £ m*Z (nlpr .hnehead- od Ramon« «bc .1 Stup*" od Cnn*). M *i a sklon V srtcpoikon-vém (Hcbdigí. 1979 2S) 171 Subkultury mládeic Vybra Tato první etapa je spojena s hudebními skupinami, jako byl, tggv a The Stooges. The Heartbreakers. Blond.e a pozdě). I Ramones. Místo teatrálnosti, vážných a sofistikovaných textů glamrockovýcn hvězd se objevila původní jednoduchost a udernost rokenrolu, která byla skryta v několika akordech a jednotvárném a hutném rytmu. Texty se nav* obohatily novou poetikou, poetikou drsného života na ulic. života bez bu. doucnosti. (Vaněk. 2002) Jak však tvrdí Svamberk (2006), kořeny punku by bylo možné vysledovat , v garážovém rocku šedesátých let a ještě hlouběji v rokenrolu. V tomto prolopunkovém období sice existovali interpreti a hudební skupiny vystupující v klubech jako CBGB. ale necitovala žádná širší subkultura V šedesátých letech termín punk označoval nevěřící a kacířskou mladou generaci amenckých garážových kapel, které experimentovaly s britským postbeatlesovským vlivem a prvními psychedelickýmt látkami (srov Daly. Wice. 1999). Stejné tak se výraz punk objevil v souvislosti s anglickými „mods" kapelami typu The Who. Kmks. Yardbirds. Small Faces v polovině šedesátých let. Hlavně skladby The Who -My Generation" a -Substitute" byly mnohými pozdějšími punkovými kapelami citovány nejčastěji. Podruhé se začalo o punku hovořit v souvislosti s americkými kapelami přelomu šedesátých a sedmdesátých let. pocházejícími z Detroitu. jako byly např. MC5. Grand Funk Railroad, The Stooges. Ty už plné využívaly vynález P. Townshenda (The Who) - krabičku zvanou booster, která přeměňovala čistý kytarový zvuk v plný, rezavý dlouhý tón (booster se stal oblíbeným hlavně u hardrockových skupin). Tyto kapely druhé .punkové" vlny své koncerty odehrávaly v ještě větší zvukové intenzitě a i jejich pódiové vystupování bylo minimálně stejné divoké jako u souborů mods Abychom měli v tomto ohledu jasno, stačí jmenovat třeba frontmana The Stooges - nebyl jím nikdo jiný než Iggy Pop. Newyorská punková vlna byla ovšem silně intelektuální, a nikoli chultgánská (proto byla v tisku nejprve označována jako newyorsky undergroundový rock). Tito punkoví umělci se věkové většinou blížili třicítce a ve svých textech se nechávali inspirovat poezii francouzských .prokletých" básníků Rimbauda. Verlama. Baudelaira. ale také poezii beat nickou nebo texty Boba Dylana. Takže americký punk byl vlastně rafinova nou vzpourou dekadentního intelektuála, oproti anglickému punku, který se stal hudbou pracující třídy (srov. www.report-tv.cz/specialy/bigbit/punk/ 01-vesvete.php). Na tomto místě je dobré se zastavit ještě u New York Dolls. První album této kapely s glamrockovou vizáži a hudbou ovlivněnou hard rockem - subkultury mláděte (a také legendou rokenrolu - The Rolling Stoneri vyšlo v m, 1973 druhé nedlouho potom (1974). I když nem*,, komertnilipech. Jalo ľľ alespoň vytvoř,, zívnou pudu pro pozdější nástup punku ľuSA , Zl V newyorském klubu CBGB-OfMUG však v letech M74-J97S vyT,. lo několik skupin, které se oznacov.lv jako nový punk rock (Patľsnl a Television. Ramones. Blondie) a získal, s, uriitou popularitu jedncxlušši hudbou a texty, které neodpovídaly složným kompozicím tehdejšího majoritního rockového proudu Jednalo se o kulturní trend bez politického prvku, který byl hlavně záležitostí intelektuálních třicátnikú (Mareš 2003) Klasické punkové období Druhá etapa punku |e spojena především s klasickým punkovým obdobím, které se odehrávalo zejména v Anglii po roce 1976 (blíže Gilbert. 2007). V době. kdy se anglická punková scéna teprve formovala. Ramones a Patti Smith v New Yorku nejen pravidelně hráli, ale už |im vyšla debutová alba. zatímco pro kapely ve Velké Británii byl v šestasedmdesátém nedostižným snem i singl. (Svamberk, 2006) Ačkoli skupiny jako London SS připravily cestu pro punk během roku 1975. až do objeveni se Sex Pistols se punk nezačal profilovat jako rozezná-telný styl. První zpráva o skupině, která přinejmenším pro tisk byla vždy ztělesněním esence punku, se objevila v Ařeoi Musical Express 21. února 1976. (Hebdige. 1979: 142) Nejčastěji zmiňovaným momentem v historii punk rocku pak je 4 čeř- věnec 1976. kdy se v Roundhouse v Londýně konal prvni koncert Rámo-nes. Tato kapela, o kterou v Americe téměř nikdo nejevil zájem, vyvolala v Anglii doslova bouři. -Když Ramones odlétali na svoje prvni vystoupení v Londýně, příliš neočekávali. Jejich koncert 4 července - tedy na dvousté výročí americké nezávislosti - v klubu Roundhouse a dalši den narychlo přidané vystoupení v klubu Dingwalls se však staly začátkem punku se vším všudy.' (Vedral. 2006) Tento koncert se stal inspiraci pro celou nastupující generaci anglických punkrockovych kapel - v publiku bychom tenkrát mohli najít třeba zakladatele britského punkového lanzinu Sniffm Glue Marka Perryho. nebo členy Sex Pistols a budoucích The Clash. Sex Pistols údajně neměli peníze na vstupné, a tak šplhali do zákulisí, při čemž jim sami Ramones pomáhali. Během tohoto podivného apokalyptického léta prožil punk s», senzační debut v hudebním trsku. V Londýně, zvláště v j.hozapadn, čas a přesně,, v okolí Kings Road. se zrodil nový styl. jenž kombinoval prvky převzaté z. iiroké skaly různorodých životních stylu mládeže Ve skuteč-nost, má punk sporné kořeny. Punková estetika, formulovaná v rozšiřujíc, 2 •vky ultury mladeie se mezeře mez. umělci a publikem, múze být vnímána jako pokus vy. stavit přímé kontrad.kce (v subkultuře) glam rocku. Například .déln-ctv (příslušnost k dělnické třídě), ošuntělost a světskost punku přímo odpo rovala aroganci, eleganci a mnohomluvnost, glamrockovych superstars (Hebd-ge. 1979:63) Podněty od Oavida Bowieho^ a gl.tter rocku (.třpytivého rocku") byty smíšeny s vlivy z americké protopunkove scény (Ramones. The Heart breakers, Iggy Pop. Richard Hell). z tohoto směru londýnského pUD rocku (the 101-ers. The Gonllas atd.) inspirovaného subkulturou mods ze šedesátých let. z revivalové scény čtyřicátých let z ostrova Canvey, z rhythm'n'bluesových kapel ze Southendu (Dr Feelgood. Lew Lewis atd). ze seveřanského soulu a z reggae(Hebdtge. 1979: 2S) Tato nepravděpodobná aliance rozdílných a na první pohled neslučitelných hudebních tradic, mysteriózně završena punkem, získala potvrzeni ve stejně eklektickém stylu oblékání, který reprodukoval stejný druh kako fonie ve vizuální dimenzi (blíže viz Hebdtge. 1979). Vliv na punk mělo především reggae. které mnoho bílých punkových hudebníků považovalo minimálně za inspirativní." Mnoho bílých hudebníků .jammovato" s černými umělci, zatímco ostatní si půjčovali (někteří by řekli .kradli") hudbu, překládali a zasazovali ji do jiného kontextu8'' (srov. Heb dige. 1979: 46). Hebdige (1979) tvrdí. Že rigidní odlišovaci linie mezi punk rockem a reggae je příznakem nejen .identitami krize" neobvyklé pro punkovou subkulturu, ale také obecnějších kontradikci a napětí, jež bránily rozvoji otevřeného dialogu mezi kulturami imigrantů se silným .etnickým" charakterem a domorodé dělnické třídy, která je formálně .obklopovala". V tomto období dochází u mladých k pocitům nudy. frustrace a nespokojenosti (srov Komárek. 2007). Z těchto pocitů byla i hudba vhodným východiskem Řada i mladých skupin hrála písně jednoduchým agresivním stylem, který zaujal protestně naladěnou a znuděnou mládež. Vycházely Vybrané subkultury mladeie 82 Bowie byl odpovědny za otevřeni otázek sexuálni identity, která byla v předchozích obdobtch potil cována. ignorovaná nebo lehce naťuká vana v rocku a kultuře mladeie (Hebdige. 1979 61) 83 Všechny tyto posuny byly zprostředkovaný tém ilenům bíle délnirke třídy kteŕí i.li ve stejných ob tastech. pracovali ve stejných továrnách a školách a pil. v sousedících hospodách Zvláité trajektorie .lpět do Afriky" v subkultuře mladeie ze druhé generace přistéhovalcú byla podrobné monitorovaná sousedíc, bílou mládeií. která mela zájem na vytvořeni vlastni subkulturni volby (Hebdige. 1979 43) B4 Né.trre skupiny (např The Clash. Alternativě TV) zakomponovaly do svých nahrávek vlivy reggae • z tohoto spojeni vznikla nová hybridní forma - punk dub (Hebdige. 1979 67) BS Hebdige (1979) poznamenává, ie punková estetika m«íe byt vnímaná částečné jako bílý .píekW černé .etnicity" však ze iWMIlll a dělnického prostřed,. , nich . ,. Ptóo|s oslov.1 podn,ka,el , hudební manaie, Malcolm McLaren. Her, pl, pobytu ľ it!!? i^ P'°S'ěs,vno,t punku. Skupme s rebelskym image (na kterém se podilela módní návrhářka V,„enne Westwood) a provokahvnim albem Ancrchy ,n tne UK zajistil propagaci, které v letech 1976-1977 míla k punkové vlné (hovoří se , o punku styl 77). do níi se ve Velké Bntán, kromě Sex Pistols (vystoupil, mj 7 července 1996 v praiské Sportovní hale) zapojily i skupiny jako The Clash-. Oamned". Buttocks". Sham 69 Angelic Upstarts. GB H.. Exploited a další, v USA byly hlavním, představiteli punku Ramones. Pomérné primitivní hudba a militantní rétonka hudebních skupin našla odezvu v širších vrstvách nespokojené mládeže a vytvořila se punková subkultura Vycházela především z totálního odmítání společenských konvenci a norem ve spojem 5 nihilistickým náhledem na svét (punkeři neméli rádi hippies, kteří chtéli v šedesátých letech svét změnit, tatimco punkeři jej chtěli zničil) (Mareš. 2003). Korunu všemu, vedle čelných přisprostlých výrazů a gest, nasadil Rotten v televizním interview v pro- 86 Joe Strummer. Mick Jones. Terry Chimes. Paul S«menon Is obdivem ke skmheadskemu Mytu) a Keith lev.ne se dal. dohromady koncem roku 1976 Irvine však kapelu brzy opustil • dal hrál. ve čtyřech Kapelu pojmenoval Paul Simenon. který si vinni, jak často se v novmach turning Standard objevuje slovo .clash" (sratka. konlUO V zař, 1976 ishajovali The CUsh spokj se Se. Piston punkový festival v londýnském klubu 100 Skončil neslavné, jedna nsené otrii lanynka přišli o oko • úřady, tisk i mra vokirci re všeho obvinili kapely na půdiu - rorsévečky il.i (vu Spulik. 7009) Po účinkováni na Anarchy Tour přišla na jaře 1977 untouva s CBS a vydaní prvního alba - The Omh Chimese nahradil ta bicími Topper Headon a s tímto stabilním Ixie-upem hral. at do loku 1987 Druha deska - Glue ím Enough Rope t roku 1978 - méla byt průlomem na americky trh. limer se však (přes úspech v Britanii) nepovedl O rok potdeji nasleduje kritikou i fanoušky nejurnávantrli deska The Clash - výberové dvojalbum London Colling To ul se slušné prodává i ve Spoyených státech. ■ tak se The Clash ješté tehoi roku vydávají na amencke turné Na tondon Cořlinp najdeme všechno, díky čemu byl, The Clash jednou i tvejuspéšnéjsich .sedmdesatkovveh- kapel a nejv.r.rnejšim, nástupe. Sex P,,tols • m,x eneMPckvch punkrockových skladeb s inspirací od klasického rocku přes reajujie .1 ke sk. S rokem 1980 a vydáním dokonce trou*. Sondini.to' pM The Cla*svef.nouik, mačet Na původně punkrocko™ kapelu se piikš ponoř* do „perimentovam . m«t, --UII-I ««!e» Comta Dock , roku 1987 se stal v podutí lumcem ™ ^„^™ bum nikd, nepřijal,a naturne. kteréTb,Cla*.trvohov.hsp*M.n'^'r^STÍi , pod,a Pak ui nasledoval, jen per>°»* .měn, na postu buten.ka. *^^"ť£ «uepa.nduj.ci album Cu, Tři, Ovo a v roce 1965 def.~.,vn, '~****T £* 2?2 Cla* byli TSmá punkových kapel nqvvditelné,. inspi.ov.n, neien hudbou, ale ■ vi.uiln, .kóno,,.!,, stylu černé Jamajky (Hebdige. 197» 78) 87 Vroce tMI^^^^^^^'^T^T^lľl 88 Tuto kapelu , Manchesteru „lot,,, v únoru ^^^6^^'^.^^ k„.,a). .........1 S-ey^^ffgS Ibasova. Pozdéj. (červen 1976). a aby |,m na druhem mohl, predstuauMi. p, s. i» ekektneká k,tara) a Johna Mahera (bicí). 174 175 Subkultur, mládeže srnci 1976. V Jébo průběhu moderátor 11,11 Grundy neustále přemlo,, , johnnyho. aby řekl nějaké ty sprosté výrazy, přičemž Sex P,s,ols a Zj jako takový pohrdavě přehlížel a zesměšňoval jako nějakou krátko^ módn, filmovou příšerku. Od Rottěna s, sliboval pouze nějaké to v„uimj ve svém nudném programu. Dočkal se svého: .You Dirty Fucker - Ty Spi vej kurevniku- (viz Hebdige. 1979: Svítivy. 1991). Daily Mim* (2 prosince 1976) otiskl příběh fid.ee nákladního «,„ který byl natolik ovlivněn vystoupením Sex Pistols. ie rozkopl obratový své barevné televize: -Mulu přísahat stejné jako kdokoli ,mý. ale nechci aby tohle svinstvo vstupovalo do mého domu v době odpoledního čaje" (Hebdige. 1979 156) Na punku anglické veřejnosti a mediím vadily především vulgarity (/<,„/ language) a obscénní chování (např. na letišti Heathrow) (viz Hebdige. 1979: Svítivy. 1991). Začátkem roku 1977 vyšlo album Neixr Mmd the Bollocks. Heres tře Sex Pistols." Snad není třeba podotýkat, ze ve své době mělo obrovský vyznám i vliv: .Najednou zde bylo něco jako programové prohlášení - zni to sice ošklivě ai šroubovaně, ale vystihuje to význam tohoto LP. Celá punková scéna se tak přes některé dřívější aloové pokusy pořádné odpichla od svého počátku a ostatní hudební svět ji byl přinucen brát velmi vážné' (Stefl. 2005) Texty samotných punkových kapeľ0 vyjadřovaly i díky syrovému zvuku kytar nekompromisní postoj části britské mládeže k ožehavým tématům, napr. k politice (typicky The Clash41) V textech se objevovala kritika domáci i mezinárodní politiky, ale také témata nezaměstnanosti, policejních represí atp Punk však nehledal nějaká řešení, spiše jen popisoval krizi a chaos kolem. Verše z .Anarchy in the UK" od Sex Pistols .Dont Vybi 89 Ješté pod nazvem The Swankers a ve slotem Steve Jones (zpěv). Wall, Nightingale (kytara). Gkn Matlock (baskytara) a Paul Cook (bicí) se roku 1974 seznámili s Malcolmem McUrenem. který se stal jejich manažerem John L,ndon, znám, později pod jménem Johnn, Rotten, přišel do kapel, roku 197S - poprvé si ho všimli, kdy; se objevil s ručné vyvedeným nápisem .Nenávidím Pink Floyd" Po vydán, AJeuer Mind the Boibcts se v lednu 1978 vydali na turné po Spojených státech Vystoupen, byla poznamenaná vzájemnými neshodami a drogovými problémy Svda Viciouse Koncert 14 ledna 1978 v hale Winterland v San Francsku se stal pro Sex Pistoli posledním 0 tři dny později, mechu ceny ovzduším v kapele i vztahy s McUrenem. oznámil Rotten svůj odchod Později si Rotten iménil příjmem zpět na Lyndon a začal vystupoval s kapelou PI L. (srov Svítivy. 1991. Thomas. 1993). 90 !JJl"0,l,,»m Punkovým skupinám lze nalert informace v knize Punk.', dui texiíon od Ch Grala (2003) Sděleni The Claih bylo zredukováno na rakladm krédo Nevěř autoritám, rapoj se do politického procesu, mysli sam za sebe (Gilbert. 7004 27Z) 91 „ne subkultury mládele know vvhat I vvant / But I know how t„ „ „- _ . to dostat) hovoří ,a vše (srov Thomas 19931 " ^ äte *'m- # Clark (2004: 225) punk def,nn„l „i lizac, rokenrolu Jeho pÓrľľk ľ, ľ *«* "* ii i. íi t~""uwy byly tievne apolitické, přesto se otevřen* a výlučně stavěl proti tradicím a normám otevřeně Negativním pro sam«ný punk a pro některé punker, rvlášť se stalo uii. van, heroinu (např,,,povány Snd VK«x,s Mmře, na predávkovaní hl- Tmoa7kľerľ tT T" ^ " "* *»* k' **-, kampaň, která ho obviňovala z toho. ie tavraidtl svoj, phtelkyn, Nanc, KomuniluK. , punkort subkultur, byl, „dována díky někohka vzniklým zinum (v USA to byl Punk. v Anglu Snijjin' G/ue. Ripped ond Tom. Maximum RackaRall č, Punk Pfanet). z „„„z se postupně staly profesionálni hudební časopisy. Existence alternativního punkového tisku demonsuovala. ie ne,en iaty a hudba mohou být okamittě a levné produkovaný z omezených a pravé dostupných zdrojů. Fanziny byly žurnály editované jedincem Ě. skupinou a obsahující reviews. editonaly a rozhovory s prominentními punkery. vydávané v malých nákladech tak levné, jak to bylo možné, spojené sešívačkou (svorkou) a distribuované prostřednictvím nékolika spřátelených maloobchodních prodejen. Různé manifesty byly napsány zaryté .délnickým* jazykem (např byl volné prokládán různými přísahami), byly v nich tiskové a pravopisné chyby, překlepy a přeházené stránkováni, které bylo při finální korektuře zachováno. (Hebdige, 1979:111) S anglickým punk rockem |e spojován i squatting což .je ze své podstaty politický akt; počna s ilegálním zabráním cizího majetku' (Gilbert. 2004: 87). Část anglické punkové generace prošla i fázi squattovani. Stejné tak je punk rock spojován s fotbalovým chuligánstvim. čast interpretů i posluchačů se povazovala za radikální fotbalové příznivce (srov. Gilbert, 2004: 435). Výrazem toho všeho byl i scénický projev, oblékáni a životni styl ..nové generace", která navazovala - ať vědomé, či nevedomé - i na nové trendy v jiných uměleckých disciplinách (nako např. body-art). Vizáž prvních punkerů a příznivců nove vlny méla za ukol provokovat měšťáka , establishment a zároveň vyjádřit poct odozenost. ve stale složitějším Podle legendy př.šel Richard Hell. bývat, basový kytar*. Television.».pevni M"** «J* rjeien,™...s a sp,n.c,m, špendlík,, yet,sou dodne;'f^^l^^^^í ,„l se dostal pře, oceán d,k, Malcolmu Md^Mj^ jJ^^Sg pánskou modu (a bývalému manaierov, v.leanářu Ne. fork Dolní, "«y je pms~ ců Sex P,stols (Daly. W«e. 1999) 176 177 I Subkultury mládeže a mnohdy nepřátelském svítě, s nimž mládež spojovalo přeoW, stlné a «á,emné nepochopen, (Vaněk. 2002) P^'dn.ch leted, se v SRN íast klasických punkerů \EEĽĽ 'fZflT'í" W "°" ■P0l",cl" l»"l""<»"- Ceftov, vyznám telo subkultur, iTľľr^" T !""~•« ultrapravicové mladeíe) jr však s „hledem na neperWkt„nost a yn.tln, rozporuplnost velmi mala (sto, Mare!. 2003) Vybrané subkultury mládeže Punk byl v menších městech vetší než kd, U, a . Prot, takovéto .degradaci" s, viak postavila -■ H hudébntch skuptn ktera chtéla zachová, -WľZÍS Intodd3 S,rM,PUnl,U * "* l""'*tU0Va'a ' d'uhi *"«« Postpunkové období Třetí etapa vývoje punku je charakteristická jakous, roztJíitěnost, punku Na jedné straně je punk komerčním produktem, na druhém se jedná stále o subkulturu, která nechce s komerci mít co do čmeni. Punk od té doby přettvává jednak ve formě hudby pro mladé lidi která je komerčně modifikovanou dědičkou původního punkového stylu (slavila úspěch v devadesátých letech díky neopunkovym skupinám |ako Gteen Day či The Offspnng). jednak jako subkultura protestní antikonvenční mládeže, která se vzhledem a stylem života distancuje od konzumní společnosti (pro udrženi ideálů si pomáhá heslem .Punk s not dead"). V teto subkultuře, která ve svých propracovanějších částech přejímá také některé anarchistické a další levicové (včetně marxistických) prvky (dalši část však nemá jakýkoli jiny program kromě konzumace alkoholu a drog. žebraní a občasných výtržností), působí i řada nekomerčních hudebních skupin, vydávány jsou subkulturni ziny. existují také specializované internetové stránky, tabely" apod. Na bázi punku se vytvořily i novější hudebně-•subkulturni styly jako hardcore či grunge s na ně navazujícími scénami. Jak již bylo uvedeno, punk je spjatý především se sice antipolitickou (či asociální), ale v celkovém kontextu spiše (anarchollevicovou orientaci (odpor ke společenskému řádu. odmítnuti bohatství a konzumního života, ochrana zvířat apod). Velmi malá část punkerů je viak zařaditelna mezi ultrapravici. Zpravidla se označuje jako run punkt Původ tohoto směru punku je problematické přesné určit. V počátcích punkové vln, byly jako výraz provokace vůči společnost, napr náušnice ve formě hákových knžu č, jiné nacistické symboly (typické bylo užíváni svastiky"). které však neznamenaly příklon k nacistické ideolog,., ale spíše odpor vuč, konvencm. popř. ■ ■ a ■ • * ■ _ . . Mbí , fungueř jako.ynonymum pro 93 tabel „ původně anglicky „r.z označujíc, nálepku, ale, bud*«1«tauo výr., hudební vydavatelství - myšlená jsou «™»'l™ """"" nezávislá n. oficiální distribuční sít, (Komankova. 1998) ^ ^ 94 Sv.stik. ,.k. symbol byla poměrné běiné používaná punke^ d kyj^ ^ ^ ské fázi") Navic jasné odrážel, z.iém punkeiu ^, ^„k. obvykle pro budoucno,!" (no future). To evokovalo obdob, p(,pom,n.j«. siicwou n. Vybrané subkultury mladele ČZáľ^Ĺ Pnklad udákyst. která .e „,la roku 1976 n. karnevalu y londýnske čt.n, UmLttLtt tZ PO,'C,,'Í * 60 ut"""W wWeda, lékařské osetien, Punková kapela Exploited ibkulturv mládeže Stejné jako j.ne subkultury byl - punk rock pohlcen med,, , trhen, n,m a hudebním průmyslem). Sokačova (2005) tvrd,. že punk v v pa+Z ,Ul kortsti showbyznysu už v dobé svého vzn.ku. předevšmi pak ech společnosti Hardcore Poté co se punku .ujaly- velké gramofonové firmy a vydavatelstv,. po^ Co se punk stal zbožím, se cast - především amerických - punkenj navrátí ke kořenům samotne subkultury a odmítla z punku m,t jen dobry p^ ni artikl Témto ortodoxním punkerum se tak stal východiskem hardcore Hardcore je možno hodnotit jako proud subkultury mládeže 6 svébytné hnuti, které se stavt jako reálna a stabilní alternativa vůči tomu. co zábavn. průmysl predkladá mladým (srov. Svitek. 1991) Americký punk se pod vlivem britských kapel, zejména The Clash, zpolrt. /oval Restriktivní ekonormcka opatřeni v osmdesátých letech si nevybírala a tvrdé dopadla na značnou čast společnosti, v níž byly prosazovány konzervativní hodnoty (bliie Svamberk. 2006 49) V USA se formuje hardcore jako odpoveď na komercializaci punkové scény Prvním britským punkenjm stačilo provokovat (a dé*o-li se tak na půdé kon zervativní televizní stanne či mamutího vydavatelského koncernu, tím lepe) Američtí hardcoráŕi však chtěli vidět výsledek svého vzdoru Hardcore se stal tivútum ttyiem. jehož ústřední myšlenkou je dodnes aktivní odmítaní konzumu: ovšem nikoli ve smyslu .destrukce z principu", ale ve smyslu angažované politiky za nenásilí. dodržováni lidských prav. ochranu zvířat a přírody obecné. Hardcore je jediná scéna (snad kromě not grrrís). v niž neexistuje výrazná dékcí čára mezi kapelami a fanoušky Stejné jako punk i hardcorove desatero hlásá, že hrat ve skupině může každý. Z toho - kromě oné obrovské masovosti - plyne závěr, že hardcore je hnutím, které tvoři kapely i obecenstvo rovným dílem Teze o tom. že hardcore je maximálně expresivním, na energii a výrazu bazirujicim hybridem punku, hard rocku a heavy metalu, je vsak stále obecné platná Pro lepši orientaci nicméně rozlišujeme styty jako tzv. melodický hardcore, punk core, crust, skate core, grind core, thrash core 6 nejrůznější crossovery s dalšími, mnohdy nemyslitelnými žánry Pro hard corovou hudbu zůstává stále určující, že je ve sve prapodstate chápána spiše jako doplněk, vnější znak hardcorove subkultury, mající svůj jasné stanovený účel Také podle toho. do jake míry se toto .pravidlo" respektuje, je možne od sebe jednotlivé kapely odlišit {srov Handliřová. 1998) Pro hardcore je charakteristická strategie DIY. která se vymezuje vůči kornercializaci ponku Hudebné se hardcore posunul k tvrdším melodiím a politicky a společensky angažovaným textům (i k takovým tématům. Vybrané subkultury mláděte ,ak„ ,e gk.bal.ace. lidska prava. p,„a ^ ^ ^ «„ „van hudebním, kapelám, ,ak. ^ ^ * £J Jt,ks. Bad Brains. Husker Du. B* M#M Hellnation. MDC^B-Red AOK. Earth Crisrs. (Wksand. Agnosbc Front (srov Handl.iová 190» Bartas. 200S; Kosténec. 2001) nanomova. im Na popularizaci pojmenováni hardcore mel, neopome™,,^ „Juhu DO A svou deskou .Hardcore '81" (Kosténec. 2001) Hardcore tím. že nepriznáva hierarchu, cenlralizac,. neuznávi vztah tvůrce-spotřebitel Ideálne je každý príslušník hardcoru učastmkem né-které z existujících forem komunikace, hráni v hudebni skupme, psan, do fanzinů. organizace koncertů, nahráváni atd Počet lanzinů a skupin je velmi vysoký Kazety a gramofonové desky skupin cirkulují komunikačním, kanály hardcoru a každý fanzin přináší recenze prací z mnoha zemi (Svítek. 1991) Hardcore nesnáší sektařstvi. etitárstvi. faštsmus/neonacismus" a modni styly Presto se v hardcoru často objevuji „ideoví vůdci", kteří jsou schopni reflektovat hardcorovou scénu a upozornit na některá zajímavá témata, trendy atp. Ideové politické hranice nejsou přesné určeny, ale lze říci. že jde spiše o orientaci vlevo Z internacionálního charakteru hardcore vyplývá jeho zájem o mezinárodní politiku, ekonomické vztahy, budoucnost impéria hsmu atd (Svitek. 1991) Samostatnou kapitolou se stava kapela Minor Threat1*' (po rozpadu kapely Teen Idles) a její frontman lan MacKaye. který |aVo člen Minor Threat scénu spoluvytvářel, aby ve Fugazi překročil limity formy nadupaných agresivních písni a vytvořil vlastni pojetí, které se od nich značné vzdalovalo Především však stál u prvního pozitivního proudu v punku, u subkulturniho proudu ttraifht ««»e" (podle pisně 98 Kapel*, sc orientovala na ostrý politicky punk se sžíravé satirickými teity Kontroverzní byl ui první singl .California uber Alles" z roku 1979 V pnni jejii naiev parafrázoval hymnu nacistického Nemec kj. si vyřizoval úcty s guvernérem Jerry m Brownein Skupina se v roce 1980 etablovala na scení vynikajícím debutem Fresh Fruit for Rotling Vegetables (Svamberk. 2006 52-53) 99 Cast hardcorove scény se podii' na aktivitách v rámo kampanr Good Night White Pnde 100 Minor Threat se dali dohromady v roce 1961 po rozchodu Teen Idles a do toku 198S. kdy se roipadli. natočili dvé kratka alba ostrého nabroušeného hardcore punku s výbornými texty, v mehi byl patrny osobni pohled autora Věrni heslo Do it yourself, je vydak na vlastni doposud cxtstujki znaíce Disc hord kterou rakoiil lan MacKaye spolu s Heftem Nelsonem, bubeníkem Minor Threat (Svamberk. 2006) 101 0 tom. ,jk tento smer hardcore punku liskal sve pojmenován-, koluje teméf legendární story Bubeník Minor Threat Heft Nelson pry jednou maloval plakat na jejxh koncert a pouirvel k tomu mj dřevení pravítko A pravé jeho prima hrana (angl straight edge) mu pripomínala způsob íivota. jaky v ťle nov* kapely zvolili • byt píimy. byt odpovědny sam sobí. neklamat se ladnými .z.votabudtcV A tak 182 .83 Subkultury mládeže Minor Threat10') odmítajícího nejen alkohol a drogy, ale také sex,SmUs , vůbec všechny amoralm nešvary (v,z Daly. W.ce. 1999; Svamberk. 2003. 2006) Subkulturn. proud straight edge vyrostl pŕ,mo z punkového podhrab, washmgtonské mládeže, a asi právě proto se jej, do te doby v rokenrolu neslýchaný apel pravě na drogovou abstinenci a sexuální zdrženlivost chytil, na rozdíl od pwtobnych kampani z oficiálních míst (Kosténec. 2001) Později se hardcore. ale i myšlenky straight edge dostávaly i do Kanady. Austrálie a Evropy, kde se objevuji kapely jako Exploited. Discharge, You. th of Today. A18 a mnohé další (v zemích, jako je Itálie. Španělsko. Nor. sko. Japonsko. Finsko. Švýcarsko. Rusko. Polsko i Bělorusko aj.) Příznivci straight edge svými postoji i činy bojuji za prava zvířat (upřednostňují vegantstvi). proti nadnárodním korporacím {nekupuji běžné dostupně značkové zboží), sexismu. imperialismu, vystupuji na podporu ochrany přírody atd. Samozrejmé Že i v proudu straight edge existuji různé formy a názory (srov Daly. Wice. 1999) Některé extrémní odnože straight edge označované jako hard line (tvrdá linie) proklamuji boj za veganský svět a uchyluji se k ozbrojeným akcím proti laboratořím, kde se na zvířatech testuje kosmetika, nebo proti dealerům drog. (Kosténec. 2001) Tak jako u jiných subkultur mládeže se i u punku da vysledovat rozdíl mezi zakladateli a následovníky (u punku 77 a u postpunkovych kapel z MTV) (srov Hebdige. 1979). Na punkové energii se svezl postpunk. ktery zasáhl všechny myslitelné směry. Revivaly (ska. rockabilly, mods), ale i svébytné skupiny, které si z punku berou jeho nekompromisnost, energii, revoltu a touhu experimentovat (napr crossover) (Svamberk. 2006; Komárek. 2007) Na konci devadesátých let se objevuje neopunková vlna. která byla patrna především v USA a Velké Britanii Punk je již poněkolikáté mrtev. .Punk už není jen subkultura, ale tei subekonomie." piše v časopise Punk Planet Daniel prý tato nenápadná metafora dala jméno smíru, ktery v podstate zmínil tvar punku v osmdesátých letech {Kosténec ?001) 10? I'm * person just like you (Jsem i lovek jako ty) But lve got better things to do (Ale mam ktpti v*ci na prao) Than srt around and fuck my head (Nei se flákat a ničit si hlavu) Hang out with the living dead (Pařit pořad dokola) Snort while shit up my nose (Snupat bil, svinsto) Pass out at the show (Omdlívat na představeni) I don't even think about speed (Ani nemyslím na speed) That* something I just don t need (Je to neco, co mi vůbec nechybí) I've got the straight edge (Mam straight edge) ■ subkultury mládeže Stnker a dodává: Je jedno i iVrd* že jsme underground Skutečnost ,e lakoval™ ""T?*" "* *be-na systému, který chceme zn,č„ a kténH, J™",áv'slí realitu naprosto přesné, memené lze s?^™" 75* groundove komunity p„,a,a y S^Z^ft grungeovych. nebo punkových) jako zradu vůč, deZ iľ-ľ? dání konzumní společnosti Sk ani 3SľÄ 'Ť™ " P0,"■ Green Day a The Offsprmg na černou^ ,'0kammt "aP5al' ni hardcorový časopis Mo.imum a^^^ZTE**?** (Handliřová. 1998) V průbéhu osmdesátých let se rovnéž projevily ,1-, ■ . metalem, které jednotlivé kaoely ,ko £ZTy prezentovaly ve svem prístupu (srov Sport 8*36) Dráhy punku a meta se naprosto propojily v katalyzačnim projektu ^ „ byl vedlejs, hardcorový projek, zformovaný , dubnu 1985 člen, skupin, Anthrax (viz Chnste. 200S 183-188) Když se metal setkal s punkovou hudbou, módou, politikou a etikou rozvinul se u posluchačů širší smysl pro identitu Metaliste si uvedomil, že v životé existuje víc vécí než jenom nenávidel pozéry a usilovat o nadvládu nad svétem. Začali o své scéné přemýšlet v podmínkách existující kultury a oddélovat se od kontroly impéni masových medii, která |im ste|né nikdy nerozumela (Chnste. 200S: 191) 9.4.3 Vývoj punkové subkultury u nás Rocková hudba se v Československu béhem sedmdesátých a osmdesátých let stala mnohem spiše politikem než tim. čím by v normálních podmínkách mela byt - tedy prostředkem zábavy. To se netýkalo pouze umélců otevřené protestujících proti režimu, ale i těch. kteří jen toužili .hrát písničky" po svém a bez omezujících příkazů (srov Weiss. 1998; Správa SNB. 1983) Koncem sedmdesátých let se překvapivé a neočekávané objevil punk a nová vlna jako subkultura mládeže také v Československu (Vaněk. 2002) Přibližné v roce 1978. kdy začaly být poslouchány zahraniční punkové kapely, se začaly zakládat punkové kapely (Energie G. Zikkurat. Hlavy 2000) či jenom byl nazkoušen nékterými rockovými kapelami (Extempore) punkový repertoár od punkových kapel (např Sex Pistols. The Clash) (srov. Svitek. 1991; Mareš. 2003; Vanék. 2O02; Fuchs. 2002) Státní moc se s punkem začala potýkat až po článku v propagandistickém časopisu řréuno. kde byl (zřejmé pod pseudonymem) otištén článek s názvem .Nová vlna se starým obsahem" Bylo to v březnu 1983 Pod član- 18S Subkultury mládeže íybrane subkultury mládeže kem byl podepsán Jan Kryzl (viz příloha knihy). I když články - především Krýzlův (ale ■ v Rudém průoum) - četli rockoví fanoušci jako humoristický text a týdeník Tnbuna byl snad poprvé za dobu své existence vyprodán situace kolem dalšího působeni kapel punku a nové vlny začala být opravdu vážná. Především proto, že výpad v Tnbuně byl neskrývanou direktivou zřizovatelům, pořadatelům, provozovatelům a všem kulturním institucím které zajišťovaly a schvalovaly veřejná vystoupení, aby neumožňovaly nadále skupinám nové vlny vystupovat. (Vaněk. 200?. srov. Fuchs. 2002) Dalším úderem pro rockovou hudbu v tehdejším Československu bylo zrušeni Jazzové sekce Svazu hudebníků CSR. která vznikla 31 listopadu 1971. Ke zrušeni došlo 19. července 1984 rozhodnutím Ministerstva vnitra CSR o zrušeni celé organizace Svazu hudebníků CSR (tedy i Jazzové sekce) (blíže Vaněk. 2002: 190-192: Správa SNB. 1983: 8-10). Režimu ve vztahu k punkové subkultuře vadila Jazzová sekce i z důvodu vydáni materiálů s názvem _Rock na levém křidle" (červenec 1983). který reagoval na Krýzlův článek v Tribuně. Státní moc se zaměřila na potlačovaní punkové subkultury v rámci tzv. profylaktickorozkladných opatření (srov. Správa SNB. 1983). Pod „profylakticko-rozkladným opatřením" ze strany StB si lze představit zákazy vystoupeni kapel, tlak na zřizovatele kapel či přímo jednotlivé hudebníky (srov. LN. 2008). O neúspěchu represivních opatření vůči příznivcům punku v ČSSR svedči i počty punkerů. které na základě X. správy SNB (Vyhodnoceni výslednosti prace v problematice mládeže) uvádí Vaněk (2002). Podle tohoto hodnoceni v tehdejší CSSR bylo 5185 osob inklinujících k této subkultuře. Správa SNB (1983) se punk rocku a punkerům věnovala podrobné: „Z hlediska sociální příslušnosti se jedná zejména o žáky z učňovských škol. další skupinu tvoří mladí dělníci bez odbornosti, u nich je radikál-nost punku z převážné části podporována požíváním alkoholu a návykových léků. Nejmenší sociální skupinu tvoří studenti středních škol. u nichž je zájem většinou soustředěn na vlastní hudební tvorbu punkrockových skupin. Vysokoškolští studenti jsou mezi přívrženci punk rocku naprostou výjimkou. Vyhodnocením dosud získaných poznatků je zřejmé, že převážná většina vyznavačů punku jsou mladí lidé z dělnických profesí." 103 Jaru Krýzla podporila o týden poidčji v Rudém prauu Zdena Bakesová Článkem .Převil rock - a my", jenž vsak byl pouhým výtahem myilenek jejího kolegy a neprines) po obsahov* stránce nic nového Jeho publikováni v deníku Rude prouo viak dávalo tušit, že důsledky pro skupiny punku a nove vlny. ale také pro jejich přiznivce z rad mlade generace budou tvrdé a bolestné (Vaněk. 2002) Subkultury mládeže k prezentaci řady invektív proti současné politické linu KSC. Tato skutečnost byla zjištěna zejména u punkrockove hudební skupiny OZW. je.jmi zřizovatelem je ROH při Muzeu hl. m. Prahy." Snaha o účelové využiti vyhraněného antimilitansmu rockové a folkové hudby se však v posledních předlistopadových letech setkala u posluchačů s minimálním ohlasem. Ukázal to napr. mírový festival v plzeňském amfiteátru na Lochotmě dne 15. září 1987. Koncert uspořádaný v rámci mezinárodního mírového pochodu Olofa Palmeho Československým mírovým výborem (CSMV) ve spoluprací s několika dalšími organizacemi navštívilo okolo 12 tisíc posluchačů. Kromě domácich a východoněmeckých hudebních skupin byly pozvaný také západoněmecké skupiny Die Toten Hosen a Einsturzende Neubauten. Michala Davida, proslulého jako skladatele spartakiádní skladby „Poupata", publikum doslova vyhnalo z podia. Proti divákům nakonec zasáhla připravená policejní jednotka se psy a po výrocích zpěváka Die Toten Hosen, jenž označil Československo za policejní stát. byli členové západoněmeckých skupin násilně odvezeni na hranice a vyhoštěni. (Blažek. 2002: 235) Jeden z účastníků koncertu o této akci uvedl: Zi bude průser. se dalo čekat, když jen z východního Německa přijely skoro tři tisíce fanoušků, našich tam bylo asi také tolik. Proto tam byla spousta estébáků. Die Toten Hosen dohráli, všechno bylo dobré, a myslím si. že by to asi bylo dobré, kdyby po nich hned dali Neubauten, protože pak by se lidi sebrali a šli by pryč. Možná toho se báli. tak tam dali Husákem protežovanýho komunistu Michala Davida To bylo. jako když naliješ benzin do kamen Příznivci punku hned začali na podium házet kelímky a štěrk" (Vaněk, 2002: 233) Pro punkery v zahraničí i v CSSR byl a je charakteristický nezvyklý účes (číro, bodliny. vyholená šachovnice, obarvené vlasy ad.), používáni slango vých výrazů, gest. módní doplňky (řetězy, náušnice, vysoké kožené boty. zavírací špendlíky), pogo (viz výše). Punk v době svého importu do českého prostředí, adaptace v tomto prostředí, ani v době prvních českých kreativních pokusů a výsledků nebyl politickým fenoménem. Komunistické státní moci (a zejména jejím repre sivnim složkám a orgánům) se jej vsak během jednoho desetiletí podařilo svým způsobem zpolitizovat. (Vaněk, 2002) V ideově rovině je pro punk charakteristicky pacifismus. odpor k byrokracii, státní mašinérii, nedůvěra v instituce (rodina, stát), kapitalismus, imperialismus apod V punku jako takovém je základním pozitivem poukázáni na sociální rozpory v současné kapitalistické společnosti (Svitek. 1991). Tuto skutečnost však nevyužili k propagandě představitelé minulého režimu, ale jak již bylo naznačeno, punk i nová vlna byly systematicky potlačovány. Správa SNB (1983) uváděla, - .nové vlny' vytvořit si na stál valy -signály získané v několika kra,«r7čSSR lny vytvořit s, rva 5Utu^XÍsCíu!llÍ<:h "* >táw__n_- . kul«urn. tvorivú-rnl ™_ " tvorbu\ c ot potvrzo- dec Králové, české Budé,ov,ce". bZ^U. ^^^^ ie zde existuji nelegální .punkrockove' hudeb!,!|í c™ """t "P» l«»P. První punková vlna v CSSR dikv n«*, , , , se prezentovat lormou koncertu M ľ ""*"" Vaněk. 2002: 215-225: Mareš. 2oľ3) " M <«•■ Po hudební a vzhledové strance byl protest veden úvl^. nistickému režimu g mJSZSSX£SľÍZ , proti pni* slonie hudbe a textům ktere hrály underg,„„ndove b,gbea- tove skupiny. 6 Skutečný nástup íeskěho punku nastal, polovině osmdesátých let. a to jak vznikem několika významných hudebních skupin (Visací zámek. Hrdinove nové fronty. Plexis. Sanov apod). tak vytvorením M členské základ, ny subkultury Vzhled punkerů byl sice v komunistickém režimu vnímán jako provokativní, stejně jako absurdní či nihilistické texty, avšak v rámci postupného přestavboveho uvolňování již represe nebyly natolik tvrdé, aby punk potlačily (některé první punkery se však pokoušely v polovině osmdesátých let VB a StB obviňovat i z propagace fašismu) Do roku 1989 bylo na českém ůzemi zhruba několik set punkerů. (Mareš 2003) Správa SNB (1983) rovněž popisovala situaci v hlavním městě, kde bylo registrováno 200 přívrženců punk rocku. .Tyto osoby se seskupuji kolem hudebních skupin Kečup. Dvouletá lama, HSG. Garáž a dalších, při jednotlivých vystoupeních, která probíhají na území Prahy a Středočeského kraje. Patrony těchto vystoupeni jsou ve většině podnikové organizace ROH a SSM" Dále je ve zprávě s názvem .Operativní situace v problematice .volná mládež" popsáno vystoupeni punkových kapel na parníku (srov Svítivy. 1991): „K uskutečňováni svých koncertů zneužívají uvedené skupiny i pronajatých parníků DP hl. m. Prahy. Konkrétně bylo zjištěno, že dne 19 9. 1983 s. přívrženci hnut, PUNK rezervoval, dva parníky a zorganizovali sraz cca 350 osob. V této souvislost, bylo uskutečněno opatřen, k zamezen, dal ších možností zneužit tuto formu koncertního vystoupen, ke srazu osob z řad punku. Punkrockove hudební skupiny jsou zřizován, prevažne p„ obvodních kulturních domech , ramc, zajmove umělecké ,o legahzace jednotl.vych vystoupeni,. hudebn,m, skup-nam, znívaná 187 Vybi ine subkultury mládeže Na punku muselo totiž tehdejší moc, ,ad„ úplni vseej™ se prii* nezdahlo ho .zkulturnť a cenzoru, , " metal) do podob, vhodne'"^T***"* mladež,. Pot.že nebyly t.T£ZZZÍZ~m4ss. Papagájůo hlasatel. Epidemie. Exp/o^e ad.) na konci devadesátých let částečné nahrazeny i internetovými stránkami (např czechcoreci s nepřeberným množstvím mp3 písni) a blogy jednotlivých punkenj. Přes-to je za 5téžejní místo střetávání příznivců punkové subkultury považován koncert či festival (v minulost, např. Antifest v Trutnove a pozdéji ve Svoj sicích u Přelouče) s účasti českých i zahraničních interpretů. Ideové kořeny současného punku navazují na myšlenky ze sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Punk odmítá kapitalismus, stát. církve, armá- t odporu k ponižující všeobecné vojenské sluíW Dalším významným vlivem byly kulturné-socilh ondergroundove komun.ly azejména punková subkultura Na začátku devadesátých let se čäct z při-zrnseú punkové subkultury ztotožnila s anarch.stickymi myšlenkám, (srov Tomek. Slirakt. »0i) Anarchistickí myšlenky se významné iihly , proto, že je za své přijala velká dast pliznivcú některých hudebních proudu ■ s mm, spojených subkultur (zejména punk a hardcore) Jednotlivé skupiny lích to smíru mnohdy ve svých te.tech popularuovaly (, pod zahraničními vl.vy) anarchistickí mysk* nebo (častí,,) spoleíenskou kntilu. která se shodovala s tou anarchistickou K anarchismu K htts* i níHeí, stoupenci antifašistické a antujsisMke vétve subkultury skinheads. 1 pozdí,s, doby 1« .*".'."!.'" T"> » íreetekno subkultury s ,e,im kočovným životním stylem a pořídí™" hudebních pmei be, ohledu na nesouhlas uíadú (Tomek. Slačálek, 2006) 105 Noví "niklá f„ma Momto, dvíma kompilacem, Jfebefe - PunknW a IW honily def™^ ov. zann,, tterí se pro českou rockovou scénu začátku devadesátých let staly celkem phiiučny™ H prvn, ovládl, punkoví l.pe,,. „i m„ wMcl( ^M , ^ ^ „,nalw„J>a|, maavni e*l» W 6 Našrol) a , nichž se nékteré od rev,val,zu|íc,bo žánru odpieNy ŽZJU 2Í f,eto°"«"lWi treodú Ateue non^ntu uvedl, kytarovou scénu . kapeto* ľ" J,tn, pol. Toyen atd (s.ov Weiss. ,998, ^ ' ' ,rane subkultury mládeže ttv' TT Í. ""T ,tPreW™m -UU- a část punkerú se podil, a fungován, neych ^ charakteru) č, * hlas, k myšlenkám ,na,ch,sm„ Přesto všafnelze jedno znavné generalizova, a považovat rovrac, punke, . ,„,chlsta „ subkulturou pod názvem Taky sem byla punk od V Hladilove Punk . stá-le živou a především ž.lou subkulturou mládeže Tuto kap,tolu 1« uz«ŕ„ obligátním Punk s not dead Literatura Fuchs. F. (2002): žtutory o řeu oneb Co bylo ta zdi. Punk rock o hardcore u Československu před rokem 1989 Brno vlastni náklad Svítivý. E (1991) Punk not dead Praha AG kult Svamberk. A. (2006): Nenech se | iTT, m a komunikační problémy současné doby) Existuji různé názory zda ,de o umělecký protes, , ^ dych dospelých prot, špatné, fádni architektuře, nebo o podvědomou obranu prot, nadutosti a hloupost, konzumní společnosti Proslíedn.c-tvim graffit, v němž hraje podstatnější rol, forma než obsah, nechává autor odkaz a nezajíma |ej. jak bude interpretován veřejností Pro některé writery je potřeba zanechat odkaz nebo poselství vůbec nedůležitějším motivačním faktorem od začátku tvorby a provází je po léta. I když časem tato motivace slábne, nikdy nemizí. Vzkaz či vzpomínka je nejsilnějši pravě při ilegální tvorbě a úzce souvisí s prestiži ve skupin*. Podstatnou roli hraje faktor reálného nebezpečí a v podstatě vnuceni svého výtvoru ostatním (blíže Kajanová. Jersáková. 2009). 9.5.2 Graffiti subkultura a hip hop Samotná graffiti subkultura je úzce provázána s hiphopovou scénou, což vychází z vývoje obou fenoménů. Subkultura hip hop není pouze hudební, ale i životni styl, jak je u subkultur běžné. Jako umělecká forma v sobě hip hop zahrnuje čtyři elementy: graffiti. breakdance15'. MCing a DJing1"". Subkultury spolu již velmi dlouho úzce spolupracuji, hudebnici si nechávají od wnterů vytvářet plakáty, často se v textech objevuje téma graffiti Wnteři mnohdy poslouchají hip hop. hudební prostředí se objevuje jako námět jejich tvorby (Weiss. 1998; Holíš. 2006: Nový. 2006) Hip hop Než se zaměříme na fenomén graffiti subkultury, je vhodné si phbližit i hip hop. Základni všeobecná definice, kterou zřejmé nezpochybni n.kdo. zní Hip hop je umělecká forma zahrnující graffiti. breakdance, DJ,ng a MCing. DJmg je základní prostředek k vytvářen, h,phopove hudby, jehož součástí bývá dnes obvykle kromě vlastni drskžokejské práce s gramofono- tSmJSSi " POhk0- " *" 8"'f'" subl",l,ur» 1 "»jednotlivé fotbaloví kluby 107 Breakdance „ taneťn, «,l. ktery vznikl v p^-sky* pořatcch h,p rW» * , break be.t.ngu - prapůvodní technik, deejay.níu. „„mi vynaleK.m JiW se pomoc, ni udriLl tak. ie » stNdaví přeharov.l, pi™«ky n. dvou ,r.mofec«h « M>M deskou (vn kap. 9.8). _, ., j 108 MC,„8 jezuse řečeno rap.«, oreity rpú»b *h> ^XXiTZT prostředek k vytvářen, h.phopové hudby >kr,« gmoUm- m*' »"*** <"* "™ V mládeže .ými deskám, (cutting'", scratching, puch phasing aid.), obsluha m ru a mixu MC,ng"° BI rap je. podobné jako napr scat. pouze způsob ^ luce textu (Heřmánek. 1998) Za paty element h.p hopu se dá po,aiovjl beatboi Hudebně hip hop není jednotným hudebním žánrem, ale^ spiše směs nejrůznéjéich přístupů a stylů. K základním směrům hip hopu lze řadit gangsta"' rap. Glhetto).^ pop rap. freestyle rap (rapuje se na určite téma. v textech jsou p^ i vulgansmy na jme interprety atp) a latin rap (ve španělštině). Hip hop lze chápat jako hudební směr. jehož tvář byla určována „zdola" a jehož tvůrci si v začátcích nekladli žádna omeieni Zlomovým mornen, tem. který položil základy pozdější mutaci původně rebelantského hip hopu do mamstreamoveho popu. bylo bezesporu album Dr. Oře s názvem The Chronic Dre. vlastním jménem Andre Young, byl původně členem sku piny N.W.A. (Niggaz With Attitude). (41200. 1998) Stejně jako Jiné subkultury byl i hip hop pohlcen trhem a vznikl komerční proud s hiphopovými celebritami, festivaly, cenami a samozřejmé vlastním hudebním a oděvním trhem. Hip hop postupem času potkalo to samé co jiné hudební styly či subkultury. Vliv gramofonových firem, masmédii i posluchačů velkou část hip hopu proměnil v mainstreamovou záležitost V roce 1988 začaly byt udělovány ceny Grammy v kategorii Best Rap Performance. MTV zahájila pořad Yo! MTV Raps. O rok později začínají vzhledem k většímu zviditelněni první problémy s cenzurou 1 srpna 1989 poslala FBI do kanceláře labelu Priority Records dopis, v němž oznámila, že se píseň -Fuck tha Police" z (platinového) alba Straight Outta Compton skupiny N.W.A. ocitla na indexu, protože podněcuje násilí a neúctu k policii. Necelý týden nato. 6. srpna 1989. byl detroitskou policii ukončen poslední koncert prvního celoamenckého turné skupiny ihned po prvních tónech této skladby (kterou jinak N.W.A. během celé šňůry ani jednou nezahráli) Šestého června 1990 rozhodl federální soud ve Fort Lauderdale, že album As Nasty as They Wanna Be od 2 Live Crew je .obscénní". V srpnu téhož Vybrané subkultury mládeže 109 Cuttingje základni technika OJingu. př. n,i se .vysekávají" (curi části nahrávek z gramofonový* desek a .skladaj." do nového podkladu pod rap (41200. 1998} 110 MCing - odvozeno od zkratky MC. která se původně vykládala ,ako Master of Ceremon.es (tedy nta> jako mistr obřadmk. ceremoniál), v současnost, se užívá spii M.crophone Controller nebo Mitroplio ne Cnecker - ten. kdo drž, mikrofon (Skařupova. 2002) 111 SErí? ľ.í'V'" " r°" 1987 M1UÍ«™ h'phopovych kapel amerického západ"1" JMta pro néi byly typ,cké drsne chlapské „„y („fc „ fa^, pIfpis řemoisl,, .^„nosti skM gang, Za původního gangsta ,appe,a je mnohými považován Schoolly D z Filadelfie, ale popise tento zan. plne dostal ke Uovu na albu «n„me ft,„, , dilny Ice-T. (Daly. Wice. 1999) roku David Geffen. šéf Geffen Rernrrk „.,- . i kvůl, textu písně .Mind **^£Z£r"?"b«*" . . . • ac"<"1 eho firma mě a s labelem Def věděl. V zaří 1990 předala FB, Kongresy hudba a |eji vliv na národní bezpečnost". Jedním z nejdůležitějších dat vůbec je 15. červen 1991. den vydání třetího alba N.W.A. rV,09oz4í,/e (někdy kvůli zrcadlově obrácenému náp,su na obalu uváděného také jako IfM^gm). To bez jakékoli reklamy vylét-lo ihned na druhou příčku popového zebřičku a druhý týden neohrožené postoupilo na post nejvyšši Stalo se tak nejen nejrychleji prodávanou hiphopovou deskou všech dob (během prvních dvou týdnů po vydáni jeden milion kopii!), ale pro všechny velké firmy také konečným důkazem, že se na hip hopu dají vydělat peníze i bez závratných počátečních investic (blíže viz Heřmánek. 1998). Hiphopová scéna v USA se rozděluje na východní a západní styl Do hip hopu bylo v průběhu devadesátých let vneseno násilí (gangů) a zločin, drogová problematika a cenzura. Smrt hip hopu ale zdaleka nezavinila jenom cenzura, jak to ted možná vypadá Dalším důsledkem zájmu masmédii a gramofonových firem byla i dobrovolná komercializace rapperů kvůli většímu úspěchu u bělošského publika, protože bez kupní sily whites by naprostá véšina hiphopových alb nikdy nemohla dosáhnout zlatých či platinových prodejů (viz Heřmánek. 1998). Mimo USA se utváří také silné hiphopové komunity v Evropě, ale i v Japonsku či v průmyslových oblastech Afriky (srov. Heřmánek. 1998) K úspěšným interpretům patřily skupiny či interpreti jako Dj Kool Herc. Grand Wizard Theodore. Afrika Bambaataa. TheSugarhill Gang. The Fugees. The Wu-Tang Clan. N.W.A.. Dr. Dře. Snoop Doggy Dogg. Ice Cube. Vanilla Ice. 50 Cent. Public Enemy. Beastie Boys. Eminem a další. Pro hip hop je charakteristické volné sportovní oblečeni, sportovní obuv. kšiltovka, zlaté řetězy, tmavé brýle atp. Hip hop je propojen i se skate-boardingem či snowboardingem. i když to nemusí být pravidlem Stejně tak se i v této subkultuře projevuje svébytná slangová komunikace, často plná vulgárnosti a násilníckych sklonů. Pozdě,, přibyly také automobily jeep. píoaky (beepers) a marihuana a h.p hop začal postupně vytvářet amenckou popkulturu. od filmu pres módu a televizi až po reklamy (Daly. Wice. 1999) Hip hopu se v devadesátých letech pářilo kulturně navázat «.jM soul blues a další hudební styl, kterým dala vzniknout afroamen komunita. A ačkol, devadesátá léta byla především ve známem velkých Subkultury ml..... výdělků Versaceho obleků a drahých limuzín, nelze zapomínat na to. }e * NI tohoto stylu Wh a Ml především obrovská základna talentů na ul,cic„ amerických velkoměst (41200. 1998: Novy. 2006). H,p hop změnily ^ peníze a móda. které se z ně) stala. I u nás můžeme vídat zástupy m|adych lidí v typických vytahaných kalhotách, ležérních mikinách, řepicích atd Hiphopové oděvní firmy jako Fubu nebo Racawear vydělává,! miliony do|a. rů (viz Nový. 2006) Spjatost hip hopu a graffiti. ,ak ,ii bylo uvedeno výše. ,e prezentována i v termínu „hip hop graffiti". který má nepochybné své opodstatněni pra* vzhledem ke spojeni graffiti s hiphopovou subkulturou Toto označeni vsak vylučuje ostatní výtvory, které vznikly bez vazby na tuto subkulturu (burj s napojením na jinou subkulturu - napr. punk. fotbalové chuligánstvi -. č, stojící osamocené mimo prostředí subkultury) (srov Smolík. 200Sa). V některých zdrojích se proto objevuji pojmy jako aerosol art. spraycan art apod Jejich uiití je ale také problematické, protože |Sou příliš úzce vymezené (v protikladu k širokému záběru terminu graffiti) a nepostihuji všechny formy projevů graffiti subkultury (srov. Téra. 2007). 9.5.3 Vývoj graffiti subkultury Přestože byly jednotlivé tágy"' na mnoha místech USA, první komunita sprejem se utvořila v New Yorku První graffiti. jak jej známe dnes. vzniklo v šedesátých letech v New Yorku. Autorem byl jistý Demitrios. přezdívaný Takí. Zrvil se jako doručovatel zásilek a jednou uviděl při své pochůzce na zdi starého domu nápis JULI0 204. Následující den již vyrazil na pochůzku vybaveny sprejem a na roh prvního domu. který mijel. napsal svou odpověď: TAKI 183. Tak vzniklo oficiálně první graffiti na světě (srov. Wolters. 1997; Téra. 2007). Díky němu se v roce 1971 fenomén graffiti poprvé objevil i v médiích (konkrétné v New York Times) a tak se fenomén graffiti masové rozšířil (Smolík. 2005a). Proč se zrovna New York stal kolébkou graffiti? New York se v sedmdesátých letech potýkal s těžkou sociální a ekonomickou krizí. Prudce narůstala kriminalita, přibývalo narkomanů, rozrůstala se chudinská ghetta ovládaná pouličními gangy. Zvětšoval se rozdíl v životní úrovni bělochů z vyšší a střední třídy a převážné barevných obyvatel z chudých čtvrtí jako Bronx. Harlem nebo Brooklyn. Právě v těchto 11? Terminem tag(,,ngl ,mrno,k.) st oinaíujeslylirovaný podpis Ivůrce graffit, Jedna se o nejráklad néjil formu gralfin. yylvoŕenou nejeiué. pomoci spreje nebo fixy. rane subkultury mládeže čtvrtích se graffn, ucrryt.lo nejdříve a jeho ■ afroamenckého a hispánského původu GraflT' ,MniW'' spojilo s hiphopovou kulturou, která má mali?,1* cestou ných sociálními problémy. nez kořeny v ghettech sužova- Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let K . , cházel významnou kulturně sociálni a oolit l Yo,k "» o období spojené s rozvojem politickvclVL u. vm*mi " Hnalo se amenčanů. hnuti za práva M fJS, ^ " *■ *• nanosti a změnou infrastruktury £ZZ1 ÍJ* °,l,vnéní «»"*«• se gra.fi., rozš,* po celém Z^Ĺ^t S* *"* gangů a skupin - „v cr„vs. ZS^^J?*!? d° sociálních vrstev, kteří byl, p£Z£ neležím ľ ' Ť"*" původu či barvy plet, týče. jednotná (v,, Smolík 2005a) Zpočátku byla podstatou graff,,, kvantit, tagú Účelem bylo mi, svů, tag všude na co nejvíce místech po celém městě. S př,b»,a„t,m, wntery ale bylo stále těžší se vyčlenit a objevila se potřeb, originálního .pracováni tágu tak. aby vynikal. Jejich stavba a velikost procházel, zménam, ktere přinesly postupne zvětšování i nové způsoby tvorby Místo klasických fixů x začaly používat co nejširší značkovače a aerosolové spreje Velmi oblíbeným se rovněž stalo tagováni v metru, které projíždělo celým městem a dopravilo wnterúv podpis i do vzdálených čtvrtí. Na počátku sedmdesátých let 20. století se na newyorské scéně objevil writer s pseudonymem SUPER K00L 223. který si své místo v historii vybojoval výměnou originální trysky u spreje Nahradil ji širši tryskou z jiné-ho druhu plechovky, což mu umožnilo pokrýt daleko větší plochu během kratšího času. Nová technika wnterúm umožnila výrazné zvětšit jejich díla a dala podnet k novým experimentům s tvarem písma. Objevitel -široké stopy" spreje je také znám jako autor prvního piecu (díla) Dalším milníkem ve vývoji graffiti se stal rok 1973. kdy writer FLINT 707 pokryl celou přední stranu vagonu a vytvořil tak první wholecar. Pomyslného vrcholu dosáhli v roce 1976 CAIN. M AD 103 a FLÁME ONE. když pokryli motivy americké vlajky přední strany všech 11 vagonů vlakové soupravy metra a zapsali se do historie jako tvůrci prvního wholetramu (viz Téra. 2007). Rychlost šířeni a především množství graffiti brzy přerostly v celospolečenský problém Nespokojení občané se začali dožadovat řešení, což vyústilo v řadu represivních opatření, zákazů a omezení Na počátku osmdesátých let bylo graffiti částí odborné veřejnost, přijato jako umělecký projev. Část wnterů využila této situace k vystoupen, z ilegality a navázala spolupráci s galeriemi a soukromým, sběratel,. Tvůrcům Subkultury mládeže graffiti se tak otevřela cesta k oficiálnímu uznáni a možnosti vysokých, výdělků Mez. nejznaméjši wntery. kterým se to podařilo, patři studova. ny „tvárník Keith Harring (19S8-1990). který byl medu pasován do rok. mluvčího celé subkultury (viz Tera. 2007) V tomto období se subkultura štěpí na dva proudy, první z nich je ocho ten ke spoluprací s majoritní kulturou, druh, graffiti stale považuje za sub, kulturu, která by měla zůstat v .undergroundu" S rozvojem graffiti se rozpoutaly diskuse o tom zda graffiti je. či není uměni Ještě v polovině osmdesátých let byl tento fenomén ve Francii vnímán jako svérázná forma pop-artu. Nesrozumitelné nápisy, barevné plochy a -tágy- (nejjednodušší forma graffiti zahrnující pouze nickname /přezdívku/ autora) na zdech městských budov přitahovaly pozornost sociologů, psychologů i teoretiků uměni Na pařížské Sorbonně a několika soukromých školách vznikly katedry pro studium graffiti. Pomalovaných ploch však neustale přibývalo, motivy se opakovaly a sprejeři se nezastavili ani před soukromým majetkem či historickou budovou, a veřejnost začala graffiti odmítat (srov Wolters. 1997). Graffiti se spojilo s hip hopem, kulturním projevem spojeným především s rapovou hudbou a OJingem ä vytvořilo samostatnou subkulturu s vlastním hodnotovým systémem. (Dennant. 1997) V Evropě se graffiti začalo objevovat na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. 0 nový fenomén se začali zajímat obchodnici s uměním a samozřejmé take tisk Skutečny boom ale nastal až s celosvětovým úspěchem hip hopu. Je pozoruhodne, že graffiti se šíři po celém svété. tedy i do oblasti s diametrálně odlišnou kulturní, ekonomickou a sociální zkušenosti než New York sedmdesátých let 20. století. (Tera. 2007) Ačkoli formy graffiti zůstávají pro všechny tvůrce graffiti obdobne, je možne mluvit o tom. že v každé evropské zemi se vytvořil částečné samostatný styl a především odlišný přistup ke graffiti. (Smolík. 2005a) 9.5.4 Graffiti subkultura v České republice V Československu se graffiti objevilo až po roce 1989 Ačkoli jme formy psaní po zdech samozřejmé existovaly již dříve - v této souvislosti je třeba jako specificky fenomén zmínit tzv Lennonovu zecf v Praze na Male Straně (srov. kap. 9.1). teprve změna společenských poměrů po tomto roce umožnila, aby se graffiti jakožto samostatný fenomén rozšířilo i v České republice (srov. Černoušek. 1999. Smolík. 2005a) Stejné jako v zahraničí je graffiti často propojeno s hip hopem Jednotliví hudební interpreti mnohdy maji blízky vztah ke graffiti či přímo patři nebo Subkultury mladíte v minulosti patrili k některým sprejerským crew. Mezi nejznámější a nej-uznávanější interprety či skupiny lze bezpochyby řadit tyto: Lesík Hajdovský (s písní Jiiák"). Piráti. Michal V. (s písní „Jakýpak vokolky..."). Chaozz. PSH. Indy S Wich. Supercrooo. Vladimír 518. Marpo. Hugo Toxxx. Orion. James Cote. VVWW. Abdul 52. Coltcha. Afro. Gipsy Stejně tak dochází i k ovlivňováni českého a slovenského hip hopu (např. se skupinami či projekty Vec. Kontrafakt. H16. Moja reč) (blíže viz Vedral. 2008) Současná scéna je představena nejenom na DVD 20ers. ale i ve hrnu Česká RAPubliko (2008) V minulosti byl rap prezentován v časopisech pro mládež jako Filip. BBarák. Street či Filter. Hip hop je prezentován také v médiích, např. na TV Očko (5. element) či v Českém rozhlase 6 v poradu To Da Beot Yol. Stejné jako u jiných subkultur má velký vliv osobní setkáni na festivalech (např. na Hip Hop Kempu). Propojenost hip hopu s graffiti scénou je neoddiskutovatelná. Obecně je za prvního českého writera považován MANIAC z Ostravy, který se ještě bez znalosti širších souvislosti pokoušel o výtvarné zpracování městského prostoru. Krátce po revoluci s několika známými zakládá crew (skupinu) ZDG (Zero Dimension Gang), jejímž programem je zejme-na barevné oživení šedivého prostředí Ostravy. S pádem komunismu se kusé informace o graffiti začaly objevovat v oficiálních médiích. Osvětovou úlohu hrála i dříve zapovězená zahraniční média - např. hudební stanice MTV. která graffiti prezentovala jako součást hiphopové kultury (srov. Téra. 2007) Díky návštěvám ze zahraničí se v CR začalo objevovat graffiti od zahraničních, především německých, writerů. To byla vítaná inspirace pro české sprejery. kteří na počátku devadesátých let 20. století zakládají první sprejerské party (crews). Je příznačné, že u prvního průniku do dopravního systému hlavního města byli přítomni němečtí wnteři. Význam tamní scény je pro vývoj českého graffiti nepopiratelný. Graffiti subkultura na internetu Stejně jako na celém světě hrají i na domácí scéně podstatnou úlohu grarňti časopisy ze zahraničí Graffiti subkultura je do značné míry intěr-nacionalizovaná a čeští writeři tak k přenosům sdělení využívají i graffit, časopisy obsahově zaměřené na jiné části světa. Jejich tvorba se praví-dělné objevuje např. v německých, polských nebo francouzských graffiti časopisech. (Téra. 2007) Většina poznávacích graffit, výprav směřovala právě do německých mest. Nejvétš, pozornost získal Berlín, jehož styl dlouhou dobu ovlivňoval podobu graffit, nejen v Praze, ale , v dalších českých městech. Díky ,l,vu Subkultury mláděte subkultuře atd. Oproti osobním webům maji tyto stránky větší tendenci referovat o vybraném tématu z většího odstupu (blíže viz Téra. 2007). Samotná graffiti subkultura je prezentována i v některých zinech (£7M Disgrafi*. Teronst. Clique). Vliv na vznikající graffiti scénu měl take časopis Poplife. který otiskoval některé graffiti na zadni straně. Poplife se profiloval jako časopis pro teenagery a věnoval se zejména dobové mainstreamové hudbě, módě a komerč-ní kultuře obecně. Fakt. že se právě v tomto médiu objevovaly názory a díla pražských writerů. byl zdrojem konfliktů a podle některých byl i jednou z příčin štěpeni české scény. MANIAC - ostravsky veterán s kořeny v punkové subkultuře - spolupráci s Poplitém zcela odmítal: .Byly tam hlavně fotky věcí pražských wnterů. kteří byli určité velmi rádi.... protože jinak by je as, neposkytl,. Já jsem se vůbec divil, že v takovémhle časopise, mezi články o nějakých pophvězdách. tohle vychází a lidi ze scény se toho účastni." (Maniac. podle Overstreet. 2006) Někteří wnteň ale namítají, že v době. kdy scéna neměla žádné vlastni plnohodnotné médium, měla spolupráce s Poplifem smysl: .Poplife lezl všem krkem, ale byla to jedna náhodná šance, jak v tý době graffiti Sířit. Je nutný si uvědomit, že ještě neexistovaly graffiti časopisy, teda kromě Druhý barvy, což ale byla spíš lokální záležitost TCP crew..... Nebylo to vůbec tak. že by se někdo rval o to bejt v novinách nebo co. Když jsme už pak byli schopný vydávat si svoje časáky. nikdo na nejakej Poplife nebo něco podobnýho ani nepomyslel, to je jasný!" (V518. podle Overstreet. 2006: 54) Diky Poplifu se skutečné podařilo přenést graffiti k velkému počtu lidi. což ovšem mělo i negativní důsledky. Kromě sprejerů. kteří to s graffiti mysleli vážné, se na scéně začali objevovat lidé. pro něž to byla pouze móda a dočasný trend. Jejich aktivity ale do značné míry ovlivňovaly výslednou podobu celé scény. Generační obměna v polovině devadesátých let V polovině devadesátých let konči obdob, objevováni a zkoušeni a dochází ke .generační obměně" Mnozí z průkopníků končí a na scéně se objevují lidé. kteři již mají k dispozici (relativně) kvalitní barvy i informace o vývoji v zahraničí. Nová generace si o podobě a smyslu graffiti tvoří zcela konkrét-ní jasnou představu, která se s pojetím jejích předchůdců v mnohém rozchází. Nové skupiny jako DSK nebo NNK svou aktivitou a přístupem výrazné poznamenají celou scénu. V letech 1995 a 1996 tak dochází k výraznému navýšeni počtu writerů Zvyšováni kvantity ovšem ne vždy znamená zvyšováni kvality. I to byl jeden z důvodů, proč se někteří zkušenější writeři rozhodli regulovat přiliv nováčků, kteří nedokázali respektovat zavedená Vybrané subkultury mládeže svých německých vzorů zaťali {ešti „,,„.„ ^ tury. velikost a čitelnost pisma. (Téra 2007) ** "a ■*< kon- Stejné jako jiné subkultury mládeže , »,«■„, „ . nějších internetových stránkách kdeisouo, na č, jednotlivé crews (existuji desítky ,ak,0 ľ "T "*»Y (viz Smehlík. 2004). ""Mřených webových n,iwk) Kromě webů vytvářených a navStévovanveh a. ,e řada stránek, které o graffit, * *» se jedna, např. o dokumenty snažící se JZ^ZZ"^ 5? komerčn, sděleni, materiály věnovaná nrľfclL> informace ohledné prevencia ľ^lí^J**" J* Métajazyková funkce má za cí, komunikace a odlisi, tento matená, „d „ranek „rte„ych m ~ subkultury. Jako u Jiných typu med,, se tak déje prostřednictvím několik aspektu typických pro danou subkulturu. Jedna se napr. o speof.cky ,az,k jehož znalost,e od návštěvníka očekávána, nebo o vyznáváni norem které jsou často v rozporu s hodnotám, dominantní společnosti. Metajazyko-vou funkci mohou mít rovněž struktura a další formální prvky jednotlivých graffiti webů. Na jejich základě lze určit primární funkce stránky, od n,ž se odvíjí obsahová naplň. Internetové stránky využívané wntery k vzá|emné komunikaci lze rozdělit do několika kátegoní. První z nich jsou stránky jednotlivých writerů nebo skupin, které slouží výhradně k prezentaci svých autorů Oommant-ni rol, v této formě vyjádřeni hraje emotivní komunikační funkce Autoři těchto stránek dávají prostřednictvím jejich formy a obsahu najevo své subjektivní postoje. Náplň stránky vypovídá o stylové orientaci, vztahu k legálnímu/nelegálnímu malováni, technické vyspělosti atd. Komunikovány jsou rovněž názory ohledné fungováni subkultury (např. vztahy mez, generacemi, respekt k jiným writerům nebo skupinám), otázky, které ji přesahuji. V obsahu převažuji fotografie, ale v případě individuálních stránek se občas objevuji také prezentace jiných aktivit (street art. graficky design, ilustrace apod.). Druhým nejčastějšim typem graffiti webů jsou stránky urazené na lokální scénu (město. kraj). I v tomto případe je většina obsahu typicky věnována fotografiím. Opomíjena ale není ani textová část. Vzhledem ke snaze prezentovat místní scénu se zde objevují články např z historie lokálního graffit,. rozhovory s .domácím," wntery. reportáže z proběhlých graffit. jamů (případně z jamů v jmych městech. ,,chž se zúčastn,!, zástupe, prezentované scény), preprsy nov.novych článku vénujícch se m,stn, graffit, 201 p,av,dla a dostatečně sebeknhek, hodnotit svoj, prác, v Brně lze oořátk. graffit, datová, do le, 1995 a 1996. tedy do obdob,, kdy vycházelazmiňovaná graffit. stránka a v Praze byla ne,vyra,ně,š, skup,-nou pravé NNK. Brnénšt, wnteř, potvrzují, že ve svých začátcích byl, s.lně ovlivněn, pražskou scénou a zejména stylem NNK Převzali od meh nejen způsob práce s písmem, ale i přistup k nováčkům a dodnes jsou považováni za pravzor brněnského graffiti V druhé polovině devadesátých let se české graffiti definitivně stalo součásti evropské scény. Situace se postupně uklidnila a obě města (Praha i Brno) zůstala věrná svému pojetí graffiti (blíže viz Overstreet. 2006). Mezi významne graffiti crew podle Overstreet (2006) patří např. ZDG. GEG0S. AST. FT, CSB. TCP. CSA. DSK. NNKABX. BGH. NSB Z velkých aglomeraci - Prahy. Ostravy, Brna. Plzně aj. - se graffiti rozšířilo i do dalších měst. kde začaly vznikat nové party sprejerů. které často jezdil, -na zkušenou" do Prahy. Berlína Ě, Amsterdamu Trestní stihán, tvůrců graffiti Tvorba se da rozlišit na legálni a ilegální graffiti Ilegální zahrnuje veškerou tvorbu na cizim majetku bez předchozí dohody a souhlasu Objevuje se na zdech domů. vybaveni města i veřejné dopravě. Legální tvorba zahrnuje tvorbu na předem smluvených legálních plochách (i soukromých). Bezpeč-nostnimi složkami je graffit subkultura spojovaná s vandalismem stříkáním po fasádách, soupravách metra či vozech městské hromadne dopravy, zdech, kulturních památkách atp Až do roku 2001 byla tvorba graffit. stihána pouze jako přestupek anebo jako poškozováni c.zi věci. Tato srtu-ace panovala více než deset porevolučních let. Podle , 50 odstavce 1 p«-mene a) zákona č. 200/1990 Sb. bylo graffit, hodnoceno jako přestupek, nepřekročná-!, způsobena škoda 2000 korun, anebo jako poškozován, a» věc, podle § 2S7 trestního zákona (byla-l, škoda vyšš,). V prvmm pnpa cľnÄ autor graffit, jutován ma,,málně ~am^ resp 1500 korunám,, jednalo-l, se o mladistvého Pokud způsobena Sibyla vy" nez MO0 Ln. moh, být pachatel potrestán odnětím svobody do výie jednoho roku. (Hohš. 2006) Mkt*i Sprejeř, mohou svým jednaním 11.1 ll Novel„3c, ä„u pod* § 2« (poková, «^J~££S novy i 257b. trestního zákona ze dne 1. _ který upravuje poškozen, c,z, věc, p-wto*".pmm ^ ^ ^ odnětí svobody pro pachatelé, který svým ^ m rozsahu. Tím se výrazně zpnsno l"***?^ ,akt0 t„da opatřen, tak rozhodla následovat státy (např. Nemecko), které Itury mládeže přijaly jii před několika lety. Zvýšené riziko pro wntery dále posiluje náni poctu kamer v ulicích a rozšířeni mobilních telefonů, které občanům umoj" ňují okamžité informovat policii. Slangové výrazy graffiti subkultury Stejné jako jiné subkultury i subkultura graffiti používá hojné slangových výrazů a spojení. Mezi nejčastéji se vyskytující terminy z oblasti grafe,, patři tyto: ■ Cnew (čes. posádka, hovorové parta, banda) - skupina tvůrců graff, ti pracujících společné ph vytvářeni jednotlivých děl. Má proměnlivý počet členů s daným rozdělením funkci. Specifikem je. že tvůrci mohou být členy více skupin zároveň (tímto se „crews" liší od „graffiti gangů" s pevnější strukturou a .výlučnou příslušnosti" - v prám není možné být současně členem více gangů. Existence graffiti gangů je navíc spoje, na spíše s americkým prostředím (Wolters. 1997; Kajanová. Jersáková 2009). Gangy jsou svým způsobem jako rodiny, které si označuji své teritorium pomocí graffiti značek. Často tak může docházet i k válkám jednotlivých znepřátelených gangů (platí pro situaci v USA) (srov. Wolters. 1997). ■ Wnter (z angl. fo mrite = psát) - autor, tvůrce graffiti. sprejer. ■ Wnting (z angl. to wnte = psát) - vytváření graffiti, sprejování. ■ Toy (čes. hračka) - denunciačni výraz označující začátečníka nebo tvůrce, jehož výtvory nejsou příslušníky dané subkultury příliš ceněny. ■ Old school (čes. stará škola) - graffiti nebo jeho tvůrci z počátečního období; tento termín může být užit i jako označení pro specifický styl projevu (bublinová písma, nepříliš komplikovaný styl). ■ Nem school (čes. nová škola) - graffiti nebo jeho tvůrci z pozdějšího období; tento termín může být užit i jako označení pro specifický styl projevu (též mild style). V obdobném významu jsou termíny old school a new school užívány i v rámci celé hiphopové subkultury, napr. v hudbě. ■ Blockbuster style - poměrné čtivá písmena (v pravoúhlých křivkách) tohoto stylu jsou vhodnou technikou pro sprejování vlakových souprav • Simple style - jednoduchá a základni technika s nekomplikovanými a snadno čitelnými písmeny. I Tog (čes. klička, smyčka, jmenovka, etiketa, štítek) - jednoduchý, ale stylizovaný pseudonymní podpis autora graffiti. Vedle tagú vytvořených stříkáním sprejem se objevuji i tágy napsané popisovačem či štětcem I Piece (čes. kus. dílo. práce) - vytvořený konceptuálnlm umělcem I Whole car (čes. celý vůz) - dílo umístěné přes celý vagon (včetně oken) I Whole tram (čes. celý vlak) - dílo pokrývající celou soupravu metra či srlak Vybr ané subkultury mládeže ■ kViWstu/e (čes. divoký styl)-sty, kter. kódu téměř nečitelná, různým ■tZľľľ*.*' pK*™* městský úřad) č, dílo vytvořené nVzakiT '""^ plochV"»P* garáže, rockového klubu). ™př "ľ* obchodu. ■ llególn, (eď. ,legál - dílo vytvořené be, r^vnlení ■ Can - plechovka spreje. ■ Cop - tryska spreje. ■ Chrom - střibrno-černé graffiti. ■ Stetch - skica, návrh pozdějšího výtvoru ■ fr"Ĺl1 ane'rí0 Tř: ^"k* k«*«o - 'v™. tág nebo piece (srov. Wolters. 1997; Dennant. 1997; Stowery TO Legálni plochy a nálepky Předcházet tomu. aby wnteři sprejoval, svá dila kamkoli se jim zachce je velmi obtížné a často i nemožné. Přesto se městské času a sarrrtsprávy snaží vyhrazovat tzv. legální plochy, kde se mohou wnteři realizovat Tyto plochy však mnozí z nich nepojímají, protože jim chybí pocit -adrenali-nové činnosti" Legálni plochy se mohou významnou měrou podílet na prevenci -graffiti vandalismu" především mladých svnterů. Slouží tak především jako alternativa k nelegálni tvorbe, u mládeže se může rozvíjet zájem o architekturu, výtvarné uměni a estetiku, legální plochy mohou byt i výchovným činitelem rozvíjejícím talent. Stejné tak legální plochy mohou být místem setkáváni mládeže a zlepšit komunikaci mezi zástupci měst a obci a dospívajícími. Další možnou variantou, jak změnit šedivý prostor velkoměst, jsou i nálepky - stickers. Nálepky maji různou podobu, jsou barevné i černobílé, někdy jsou na nich jen slova Ipicky. togyi. jindy obrázky. Původ nekomerčních nálepek, které se objevují ve všech velkoměstech světa spolu s dalšími pouličními výtvarným, technikami, je v graffiti. Nálepky jsou ale základním stavivem tzv Street irtu (což je širší kategorie než graffiti). Stickers začaly nejspíše psaním tagů na obyčejné samolejKÍ štítky a jejich vylepovaný (blíže Jungová. 2002). V současnost, ,e vylepováni nálepek vel.ee obl.be ným doplňkem (č, samostatnou kategoni) grafit,. Stickers jsou často spja ty , se subkulturou fotbalových chukgánů č, ultra, M^ftfM ohran.čuj, sva teritoria, prezentu,, svo,, ultrasskupinu tu,í, sjmym, materiály č, časných trendech lze naopak vysledovat poklon il*M « metodám, mez, něž patří graffit, vyrobene, polystyren, překližky, p ubkultury mládeže sádry. provázků apod.. umisťované do veřejného prostoru bud ,cela >jjt ni. nebo pomoci lepidla, hřebíků a kladiva K dokonalosti je tent„ přj. stup dotaien u graffiti promítaného na skalu, či vytvářeného v interiérech budov určených k demolici." (Overstreet. 2006: 7) Graffiti se rozšířilo i do |inych forem uměni a jeho atributů využívá široké spektrum subjektů (např. reklama či výrobky pro mládež) (blíže viz 0^, Street. «7006: Černoušek, 1999) Tuto kapitolu lze uzavřít konstatováním že sprejer« vandal Literatura Černoušek. M (1999): Graffiti - řeě prázdnych duši Vesmír, t 11 s 638-643 Overstreet. M (2006) In Graffiti We Trust. Praha Mlada fronta. Film Česka RAPublika (2008). kVfrafetrain (2006). 9.6 Metal V sobě má posedlej suét Nemíní se spokojit s molem Vybírá pro majetek Koho oboini (e spolku s Ďáblem Skřípot pátečnic, kdyl dohnáni schází Plamenů (ár. ip břichy fen Soět čarodějnic, lidi duou tuoři Všechno se (do jak silenej sen Hlod. řetězy, skřipce, roiřhauenej koo fyeň. kleště, břitce, pár šponělskejch bot Pak přihnáni dostane lehce ( díoek oen A postaui hranici pro očistu těl Monitor (oedá suúj kř% Horši nei mor Inkoiytorje Torr. íást písně .Kladivo na čarodějnice" brané subkultuiy mládeže Popsat metalovou subkultutu ve všech Itx t. Důvodů může být mnoho. Jedním faktem J"T "Hlce *<*'*■ diska jednotlivých stylů a proudů nesmirľé Voli?*"' ^ * ' hte" obtíží může být skutečnost, že metalnv ľahmp'*km"»"« «ejr«jakodalši kulturám, a styly (punkem. h,p hopem häiľ ľ ST!* * d*m'sub významných stylů a podstylů metalové huľbvT ľ"*" *"** ne publikace. Pokud vezmeme v potaľž ceU mľ'i dynamická a jednotlivé kapely se vy,L a „mľ líľ " ukázkou značné roztĺišténoľ. |ÄS £tÄ£ než jednotnou subkulturou vZTZTZ****'*** 9.6.1 Vývoj metalové subkultury Mládež vnímá metal nejenom jako hudbu, ale často , ^ zcela specific kou subkulturu (či spise jednotlivé proudy subkultury) nebo pňmo irvotni názor či svéráznou filozofu. Kde tedy začít? Album Paranoid Většina autorů věnující se fenoménu metalu začíná historii této subkultury 13. února 1970. kdy vyšlo album Paranoid birmmghamske kapely Black Sabbath Album bylo nahráno za pouhé dva dny pro společnost Phillips Records. Tvorba této kapely od počátku vyjadřovala silné vášně a tlumočila názory překračující veškeré všeobecné uznávané hranice. Členové Black Sabbath. sami ověšeni výraznými stříbrnými kříži, kladli důraz na zvláštní image - zahalenou do čarodějntctvi a mysticismu tehdy velmi populárního. Tak skupina získala proslulost v kruzích samozvaných satamstů1" a podnítila pár veřejných protestů, o néi se postarali církevní představitelé.'^ Black Sabbath kromě originálního zvuku představovali i originální 113 Zařazen, některých skupin Um c. onam je viak samozřejmí proWemiticke a drslutaMn. a katdy to múze vnímat jinak Stejné lak obtížně je vysledovat, které ze skupin pou I v souťasnost. aktivm. 6 ui se rozpadly 114 Satan (, hebr. „tón - protivník, odpůrce í, žalobce) nebo iabel (l ie= ***« ■ P°"»«™<> I"" základní názvy pro odpůrce Boha (bliie ,.z Vo,liiek. 2004. MMWDES. 2007) US Klíčovou rol, srtiralo z.loien, Pr,n, Orkve Satanovy (f irst Chorch ol !»un>. S.n f»d"^ 1966 Zakladatelem a ustředn, postrou Meknézem) Pr.nl Cirk., U Ve, (1930-1997) Za dobu nejrftiiho lort-ém Pr.ni Cirk* Saiai... * sedmde^tych Ie, 20 století Poie, ílenú byl . «0 dob. odhado.an M *** "»~« P™ M. S.tano„ se „láv ro.nč. Crke. Sat.nova . t-*>??*>» 2wu«S 1991 hudebníkem met.love k.pely Root Jiřim V.lt-em. (Surhanek. 2003. MNIUJutS. ZTO Subkultury mládeže paganmetalové scény tak háže na tento subžánr špatné světlo a ^ kapely jsou nezasvěcenými pozorovateli často nepravém zavrženy. V České republice je pagan metal stejně jako v celé Evropě na vzes,u nicméně vysokému množství příznivců neodpovídá kvalita a počet ak,,vn, tvořících hudebních skupin. Za čisté pagan/folkmetalovou kapelu 1» u ni považovat snad jen havířovskou Vesnu a právě Zrec. Další kapely. pySnJc. se přívlastkem pagan. mají už blíže k blackmetalovému pojetí tohoto stylu Nicméně četnost koncertů, zaměřených žánrově jedním směrem. přibý»á a zájem o koncerty špičkových zahraničních paganmetalových kapel doklá. dají plné koncertní sály. často vyprodané již několik týdnů před začátkem A jak vypadá život takového pagan metalisty? V dnešní době je as; těžké najít někoho, kdo jejím .na plný úvazek'. Především je tam ta obliba v melodické hudbě, v niž se mísí tvrdost a naléhavost s líbezností a roman-tičností lidových melodií a která dává vzpomenout na dávné časy. kdy lid-ské hodnoty byly Jiné něž dnes. věřilo se v sílu přírody, v přátelství, v čest Mnozí fandové se aktivně zajímají i o pohanská náboženství, účastní se obřadů v dobových kostýmech, věnují se historickému šermu či chodí do přirody rozjímat. Nejčastěji ,e však najdete u počítače při stahování hudby nebo v typických černých mikinách s přáteli v hospodě u piva a medoviny A to i presto, že nejpočetnéjší skupina přívrženců tohoto žánru nedosahuje zdaleka ani hranice 20 let. Je to internet, díky kterému zájem o tento styl. který byl u nás dříve znám jen několika vyvoleným, vzrůstá u stále mladších fanoušků, a přestože se pořád jedná o nesrovnatelné méně populární odnož, jako je black metal, death metal či gothic metal, je snadné najit na internetu mnoho paganmetalových fór. hemžících se čtrnáctiletými horlivě diskutujícími. Jestli je to pro budoucnost žánru dobře, špatně, nebo úplné jedno, je na posouzení každého." uzavírá Ingvarr. Blackmoon (2004e. 0 upozorňuje i na výraznou vnitrostylovou různorodost pagan metalu, přičemž hlavním kritériem je folklorní složka, což někdy bývá spojováno s nýzvy jako pagan-folk nebo již zmiňovaný pagan metal. I tento exkurz do jednoho z proudu současného českého metalu ukazuje složitost jakékoli větší generalizace buď žánru, či subkultury Připadne zájemce o problematiku lze odkázat na časopisy věnující se metalové hudbě, např. časopis Spark. Tuto kapitolu lze uzavřít následujícím tvrzením: Není metalista jako metalista (metalista « vždy satanista). Tak jako existují kapely opěvující satana, existují i křesťanské metalové kapely. Vybral „e subkultury mládeže Literatura Brown. A. R. (1997): Heavy Metal and S, h, i Case of Neglect? In Gelder. ^Z^s^T" Paradigmatic der. London and New York. Routled«, s ?no ,Í ^""ures Rcc~ Bukszpan. D. (2004): Heavy Meto, - * Christe. I. (2005): ôáblúv hla, Heavy * ce. Praha: BB art. 1 '°' "«tone pro P m ^ —jjarf „Ho než bordel pro eseucke dústojn.ky . ..mesto.™* l»gru čpe»»» p,„,ř „b,.. -Je to vyjádřeni našeho vztahu k průmyslu ..bavy BudM °ud« "a". unvMce dnešní doby jako prostitutky" (Mludek. 1996 281 mternetu ve forméblogů. Možným nebezpečím a~ od reality" a snížená schopnost vyrovnat se s * Goths se často ohrazuji prot, ,vrze„, h J^T* pro sociálně patologické jevy jako sebeoMk™. POuhou ,as*kou se. (Dostálová, 2008) an'' "wtiwnu, a depre- Goths se také snaží o zbavení se nálepky satan*,",- u dávána (část gothrků se však ,a satan.sty označu*)Zv ľ * ^ la F,zeho jsou však členové této subkult ry -do^lT^ mladých" a absolutní vétšma z n,ch ne,I d vtt, aľ"? *f MIVILUDES. 2007:4S). " "'•* V České repubhce ,e podle odhadu pouze nékokk „ ^ ^ stylu., když image gothic rocku je rozšířena mnohem více Gothika postupné pronikla do mnoha oblast,, někdy jako výrazný proud, jindy jen jako lehká inspirace. Do výtvarného uměni, designu, mody, do filmu. Zvláště film učinil načas tuto kulturu atraktivní (Bastl. 2004) Gothická subkultura majoritní část společnosti dráždi především ..provokativnini chováním mladých, oblečených do černého, kteří okázale vystavuji peir cing, obrácené kříže, pentagramy atp". (MIVILUDES. 2007 82) Pro gothickou subkulturu jsou charakteristické velké srazy či gothic party (jedním z nejvétších setkání je tzv. Wave Gothik Traten v SRN) Stejné tak jsou v zahraničí běžné speciální obchody zabývající se gothickou módou a doplňky. (Rychetský. 2006) 9.7.2 Emo S gothic rockem částečné souvisí i tzv. emo styl (odvozeny od slova emotivní), který se v posledních letech dostal u dosptvajKi mládeže do popředí (i v důsledku médií pro -náctileté). Emo styl je považován za podstyl gothic rocku, resp punk rocku Představile emo stylu jsou hodnoceni jako melancholičtí, frustrováni a psychicky nevyrovnaní. Emo f spjat s hudební scénou v USA a od devadesátých let 20. století se tento styl uchytil , v evropských státech. V současnost, se emo styl dá považovat terně, za celosvětový fenomén. Prvním, představitel, emo stylu byly hudebn, skup, ny jako Husker Du. Rites of Spring aj. Teprve na konc, devadesátých let se začínal postojově však vyprofilovaný styl. který se označoval emo a -ahov, širokou paletu hudebních stylů s ^^^5 spektivy zahrnuje styl, j*> ^-W^ ^holickou nal, emo skupin je často kytarový s výraznou - lk dou a niterným, texty Hudba nepůsob, jako jxos.redek Itckou nal1,rané subkultury mládeže kapela Big Life v roce 1988 uspěla ,, (Cybotron) „bral, styl house o ,eh0 * rychlou, strohou hudbu vhodnou pro ti™ P"* "a Atkins 'ásvet ,r^,..w,------«m muuuu vnoanou pro taneční nAa ---- více než na tradic, rhythm and blues odvoláJT,LÍT * nálady německé skupiny Kraftvzerk. (Saunders 2'?°!* Daly. Wice. 1999) S' "* M0f. Hardcore techno i přes různé mistni vanace obecně n™z, promisní mládku divokých rytmů spojených, [T^ZZ^ počátku devadesátých let. kdy syrový úónek speedu nahradil JĽ skou zář drogy extáze. Hardcore ,e přesný opak ,mb«n,„iho teTa Britsky kritik S.mon Reynolds přirovnal toto schizma k lodnímu m. dělení rockové hudby na přelomu šedesátých a sedmdesátých let kdy progresivní rock sloužil jako potrava pro klidnější střední třídu, zatímco heavy metal lákal především lumpenproletanát s vřelým vztahem k alkoholu. Z dnešního pohledu je ambient doménou přemýšlivějších starších posluchačů a hardcore poslouží zase spiše te chlapštější vrstvě hudebního publika. (Daly, Wice. 1999) I Trance vznikl z techna jiným způsobem práce se zvukem - přes poměrné rychlý rytmus se vrstvily psychedelické a chytře vygradované zvuky, které vy volávaly poněkud jiný pocit a často silnější individuální prožitek než původní techno. (Kománková. 1998) Technošamanstvi? Techno samo prodělalo také mnohé mutace a dodnes je zdrojem nových stylů (a nových zážitků). Zrychlilo se a pretransformovalo do tvrdšího hardcore techna či tzv. stylu gabber alias gabba (srov Komankova. 1998) Název techno sám vypovídá, že je výsledkem moderní computenzact bud by. Není náhodou, že kořeny techno scény sahají do šedesátých let v USA. do psychedelícké epochy, která vznikla jako revolta po* vyhunenem" individualismu, charaktěnstíckému pro tehdejší an,enckou společnost cipace Techno. zdá se. už ideu nep.tnebuj.-J« Syrový (1999) však uvádí, ž. rodič, prvmtecJft kteří vyrostl, na obřích hudebních ^^a, a, např též vysvětluje nejen zálibu |éj,ch deti v masovém ^ f*«s. m,n,mální výskyt násili na prvních. jejichž duchje samozřejmě „ž KMm , f.z. stěta-tyP™ Hudební složka, tj. gradace děje. pote vy fc ^ hudbě melodiky zůstávají stejné. Starší generace by, Subkultury mladeic Vybra"* chyb. melodie As. praveni V léto hudběje totiž forma, která davá fktf ^ M metod... nepodstatná (Sole 1999. srov Skařupova. 200?) Daly a W(f (1999) hovoř, o tžv techiwiamin.tvi což podle jejich názoru je pra^ n. moderní techniky se starobylou vírou, přičemž repetitivn, hudba sty|u techno či ambient společně s fraktalnimi obrazy vytvořeným, počítač^ muže vest k navozeni určitého transu Ten ma uda|ně podobné pn^ ,ako trans navozeny tradičními technikami tzv primitivních národu, třeba samanskym zařikavanim nebo monotónním rytmem bubínků Subkultura techno se děli na tzv nekomerční (pro něj se vlil název tekno či freetékno) a komercializované techno Ilegální parties Zásadním fenoménem taneční scény byly a jsou kromě oficiálně orgamzo váných akci v klubech či venku pravé ilegální parties Vznikly jako reakce na vysoké náklady na pořádaní .normálních- večerů á později také v důsledku krimmalizace kočovného životního stylu, jejž mnozí nadšenci pěstují Nej. dříve v Americe a Anglii, později i v dalších zemích začaly být pořádány akce v prostorách bývalých skladišť a dalších budovách a mnohdy take. pokud to počasí jen trochu dovolovalo, v přírodě Pro rozvoj hudby jako takové byly často tyhle noci zásadní, protože pravé tady se děly přelomové udalosti Poznávaní nove hudby, zážitek z protančené noci. noví známi, prvek překvapeni a úžasu nad tím vším a asi i jisté spiklenectvi dane zvláštním způsobem propagace (leták nikoli s nazvem místa konaní, ale s telefonním číslem, na kterém jste se dozvěděli další instrukce - a často ani potom jste přesné nevěděli, kde akce bude. jen varn někdo pověděl, po které silnici jet) (Komankova. 1998) t na tomto jevu je vidět důležitý přinos cizinců: speciálně pote. co byl v Britanii schválen zákon Cnminal Justice and Public Order Act zakazující kočovaní, jež k životnímu stylu oddaných příznivců hnuti, spojeného s parties pod širým nebem bez vstupného a ofical.t. patři, se kmeny nad šenců rozjely do mnoha jiných zemi a nevyhnuly se ani Cecham a Moravě (Kománková. 1998) Cnminal Justice and Public Order Act z roku 1994 zavedl nové prostředky k potlačováni hnuti rave Termín rave se dokonce objevuje v záhlaví zákonů Jak definuji zákony, rave je .shromáždění sta či více osob v krajině pod otevřenou oblohou (nebo i na částečné zastřešeném místě, na cizím, nebo vlastním pozemku), kde je v průběhu noci pouštěna zvukově zesílena hudba (s přestávkami či bez přestávek), která z důvodu své hlasitosti a zmíněné denní doby vážné obtěžuje obyvatele dané lokality- Hudba f ubkultury mládeže popisovaná jako .zvuky naprosto č, převážné charak, opakujícím rytmem". (Saunders, 19%. %) aMt"z°vané neustále se Zpřísněni zákona, namířené proti .LaJ. důsledky. Prvním byl fakt. že nová legiTtivľus^ľ' * W*"* techno stylu zpět na povolené akce a do nočnvhľľ-'í"^ flima kem zpřísněni zákona byla emigrace zvukařů ľ, ľ - ľ*" * začal projevovat ihned po ZľtŽSľ*?'.***' drakonickym zásahem, ktery znemožni vedlo k odhodlání pořádat ješté větší a lepš, akce E***^- Filozofie techno kultury Žádna filozofie techno kultury vlastne neeitstu^ * aloiena pouze na individuálním prožitku každého jednotíivte. Techrvo už ideu wpotřebuje jak tvrd. každý raver. cítí ji na základě prožitku. Zakladn. myšlenky teck nokultury/technoparties lze shrnout pod kryptogram PLUR (peace. love. unity, respect) (srov. Syrový. 1999; Posolda. 2004). Hodné se v této souvislosti hovoří o podobnosti s pravěkými rituály a skutečně, hodiny a hodiny, až do rozbřesku tančící dav je pro mnoho lidi. kteří jsou v něm. zdrojem nemalých individuálních prožitků a při tom umocňuje kolektivní vnímáni Dost těch. kteří si takovou zkušenosti prošli, tedy jednou Čt tisíckrát .zešíleli* (odtud výraz rave). nezůstalo stejných Uvažováni člověka, jenž zažije takto silnou zkušenost, se často mění a obraci poněkud mimo všednodenni realitu. Proto hodné bytostí začalo mít snahu být. zjednodušené řečeno, hodnější na ostatní, více rozumět mentálním pochodům a hledat určité duchovno (Kománková. 1998). Evidentn.m pokrokem bylo spojeni house parties s mobilním ozvučo-vacím systém po vzoru kočovných hudebních festivalů, které se v Bntan., konaly již od šedesátých let. 98.2 Techno v České republice V České republice se fenomén techna objevuje ve srovnaní se západním světem později. Za důvod můžeme jednoznačně označit u nás panující politické Mima v osmdesátých letech. I před pádem socialismu u nas na nelegálních burzách sice bylo možne sehnat nahiavky zapadni elektronické hudby, oorádani velkých techno parties však bylo nemyslitelné. S postupným uvolňováním socialistického zřízení a následnými událost-mi roku 1989 se změnilo společenskopoliticko-ekonomicke klima, které umožnilo vznik fenoménu techno parties Prvm techno parties v CR se ■ bkultury mládeže konaly v roce 1992 v Praze a postupně se (tehdy housová hudba) Sířily po celém uzemi našeho státu. První velká house party se odehrála 16. zad 1994 v Praze (srov. Ledabyl. 2004). V současné době se tyto parties konají v obrovském počtu po celé České republice: každý víkend je možné najít ve větších městech minimálně pět house/techno parties. (Ledabyl. 2004) Dalším zajímavým fenoménem je existence již zmíněných street parties Tento špeciálni druh techno parties (pokud je vůbec možne ho tak chápat) je obvykle druhem protestu proti konzumnímu způsobu života, vládním krokům, globalizaci nebo ekologickým zločinům. První street party vůbec s názvem Global Street Party se konala 16 května 1998 v Praze a proběhla v dalších asi 40 světových městech. Jejím mottem bylo: .Myslet globálně, jednat lokálně". Protest byl namířen proti jednaní WTO - Světové obchodní organizace. Zúčastnily se ho přibližně tři tisíce lidí. Z této akce je velmi známý incident mezi účastníky a orgány Policie CR ve Vodičkové ulici. (Ledabyl. 2004) Cistě pražskou akci byla Local Street Party 29. srpna 1998. které se zúčastnily asi dva tisíce lidí. Cílem bylo upozornit na problémy dopravy v Praze a na policejní násilí při předcházející Global Street Party Akci s nej-větším počtem účastníků byla Street Party dne 5. června 1999. Ta byla koncipována jako součást J18 (June 18 - 18. červen) - kampaně proti finančním centrům. Účastnilo se jí zhruba 5-8 tisíc lidí. Tato akce byla provázena násilnostmi a vandalismem. Menši street party se konaly rovněž v Brně. Byly jimi První brněnská pouliční slavnost konaná 22. května 1999 a Druha brněnská pouliční slavnost pořádaná 27 května 2000. Akcí se zúčastnilo asi 800. resp. 1500 démon strantů. Brněnské akce měly zejména ekologicky charakter - protesty proti výstavbě dálnic. (Ledabyl. 2004) Ve srovnáni se skutečnými techno parties jde totiž primárně o druh poli tického protestu, spojeni s techno fenoménem je podružné. Také obsazeni street parties a způsob jejich organizace se od klasických techno parties velmi liší. Posolda (2004) v této souvislosti definoval tři dimenze příslušnosti k subkultuře ■ mobilita - jak daleko je jednotlivec ochoten a odhodlán na free party cestovat: ■ aktitiita - ,ak aktivně se projevuje, nakolik se podílí na programu: ■ frekvence - jak často se účastní free parties. Subkultury mládeže Hlavně proto, aby zůstaly zachovaný principy subkultury - DIY. - „ komunikace musela přeorganizovat tak. .aby to bylo co nejmíň vidi,-(Houdkova. 2008) Mezi podstatné komunikační kanály Houdkova (2008) řadl: ■ internet - portály freetekno.cz. tekway cz a xyz.cz; ■ t ni.nK ■ komunikační kanály, jako je xq: ■ mobilní telefony (často s přístupem k internetu); ■ flyery (male letáčky) a plakáty Urbanec (200Sa) upozornil pravě na využiti informačních technologu (fotoaparátů, mobilních telefonů a internetu) během nejvíce medializovaného CzechTeku 2O0S CzechTek 200S O CzechTeku 2005 se .v mediích začalo spekulovat asi týden před očekávaným začátkem Již 26 července 2005 vydala policie varovaní pro majitele luk o možnosti konaní festivalu a zároveň rozšířila vícejazyčné letáky potenciálním návštěvníkům akce" (Koubková. 2008: 16) Ve čtvrtek 28. července 2005 se v Plzni na parkovišti Borská pole začali sjíždět první účastnici CzechTeku V pátek 29. července v jednu hodinu po půlnoci vyrazila z Plzně kolona aut směrem na Tachovsko Bylo odtajněno místo konáni CzechTeku - louka u obci Přimda a Mlýnec. Zároveň bylo sděleno policii, že akce proběhne na legálně pronajatém pozemku. Policie však začala ihned jednat a ve dvě hodiny po půlnoci uzavřela sjezd z dálnice DS Podle prohlášení policie nedali majitelé okolních pozemků povoleni pro vjezd. Později vyšlo najevo, že pokie v noci kontaktovala majitele okolních pozemků, aby podali trestní oznámení (blíže viz Koubková. 2008. srov Urbanec. 200Sa) Kolem poledne žádala policie návštěvníky CzechTeku. aby uvolnili dálnici, když se tak nestalo, nasadila proti nim téžkoodénce a vodní děla. Příjezdová komunikace na pronajatou louku byla ovšem stále zablokovaná. Účastnici festivalu proto nechali svoje automobily na dálnici a na louku se snažili dopravit pěšky Policie nechala odtáhnout automobily stojící na dálnici, ta se stala průjezdnou až kolem třetí hodiny odpoledne. Policie nepustila na pronajaté pozemky mobilní WC a cisternu s pitnou vodou Přes to všechno se na louku u Mlýnce dostalo několik tisíc lidi a v pátek odpoledne začal 12. ročník CzechTeku (Koubková. 2008: 17) Vybrané subkultury mládeže Normy a hodnoty subkultury ovlivňují a vytváří ,,,„ rooym, autoritám, uanit/subkultury-r*Xh WWnd<<,• o filozofu free parties: "*W»m»«l manifesty ■ mediální a ,inak ueřejné postoje 0 ^ ^ porties á jejxh účastníky; subkultury na free ■ Súbjektioní postoje jednotliucú farmaooné (kušenastm, a ,e„ch to, frontaa s předchozími body (srov Posolda. 2004). Rychetský (2009b) poznamenává, že česká freetekno subkultura se sdružu-je kolem dvou s,o«k soundsystémů. pňčemž zároveň upozorňuje na to. že početní sila neznamená sílu v kreativitě. Podobné jako subkultura hippies je spojováno s LSO. techno scéně je připisována souvislost se skupinou omamných látek nazývaných taneční nebo party drogy Pro dnešní clubbery je. kromě tradičních drog. jako napr. konopí či pervitin, typické užívání MDMA neboli extáze. Droga způsobující euforii se silným empatogennim účinkem byla objevena v roce 1912 německou společností Merck a patentována (v roce 1914) jako pilulka na hubnuti (Skarupová. 2002. srov. Csémy. Sovinová. Komárek. 2000). Znovuobjeveni MDMA je připisováno americkému chemikovi A. Shulgmovi. poté byla staronová droga užívána v terapii a v souvislosti se skupinami zaměřenými na sebeobjevování (viz Csémy. Sovinová. Komárek. 2000) Přestože mnozí účastnici parties drogy neužívají, jsou na nich hojně rozšířeny. Především manhuana. extáze. LSO. kokain, pervitin, heroin, amle-tamin Zvláště to plati pro party nekomerční a outdoorové (v .přírodě"). Toto prostředí je tolerantní nejen k drogám a k na nich závislým kdem. ale i k minoritám obecné. Dalším typickým znakem je liberální přístup k sexu pro takovou interakci je pry vhodné právě prostředí novodobých parties. (Holomek. 2005: 43. srov Skarupová. 2004) Vzhled účastníků parties je výrazně odlišný od toho všednodenního. Muz, nosí těsná trička, zvonové kalhoty a vysoké, nebo naopak sportovní boty Zeny si leckdy berou pouze nezbytné minimum - spodní né oblečení. Pro úpravu vzhledu hlavy jsou použrvan, gek~ uče*, copy. dreadlocky. barvy a piercing (Holomek. 200S 45-40) Tak jakovpřípadéjinych subkultur mla^ nikace. Houdkova (2008) konstatuje, ze jen s nejbližšim, členy subkultury, osta.n, prevažne pomoci server freetekno.cz). mobilního telefonu, plakat" ... WHl V České republice komunikace této ■*^^0Ki 2006 změn od doby kdy se konaly nejvétš. CzechTéky. tedy v roce