BEHAVIORÁLNÍ MANAGEMENT 4. KROK Měření chování nežádoucích projevů chování – pozorování Následuje po popisu a analýze funkčního a dysfunkčního chování Speciálněpedagogická diagnostika – pozorování, rozhovor, analýza Vymezení problémového chování – projevy, trsy Situační a socializační analýza chování Prostředí a reakce Interakce, role, pozice Specifikace - měření Intenzita Frekvence Délka Specifikace projevů MĚŘENÍ CHOVÁNÍ  Jde již o preciznější identifikaci problémového chování.  Zjišťuje se: stupeň poruchy, frekvence nežádoucích projevů chování (NPCH), dynamika NPCH, upřednostňované způsoby chování popř. NPCH, situace, které předchází NPCH atd POZOROVÁNÍ - ZÁKLADNÍ METODA  Jde o druhý krok první fáze behaviorálního managementu – následuje po strukturovaném hodnocení  identifikace problémového chování je preciznější, podrobnější  může změnit náš názor na chování žáka  jak často, kde a kdy  umožní stanovit priority intervence  může odhalit model chování žáka, který sám nabízí intervenční postupy ZJIŠŤUJE SE: • intenzita problému,  frekvence nežádoucích projevů chování (NPCH),  dynamika NPCH, okolnosti  upřednostňované způsoby chování popř. NPCH,  situace, které předchází NPCH atd. ZAMĚŘENÍ NA: Aktivita  pozorování a měření aktivity tj. NPCH,  jak často se určité chování projevuje v určitém časovém úseku – jaká je jeho frekvence Čas  jak dlouho se určité chování projevuje v daném časovém úseku a) individuální žák, b) skupina - třída AKTIVITA POZOROVÁNÍ A MĚŘENÍ AKTIVITY Metoda záznamu frekvence popř. metoda fajfkování = tally method Zjišťuje, jak často se určité chování projevuje v určitém časovém úseku – jaká je jeho frekvence za předem zadaných podmínek (přesně stanovený časový úsek). Cíleně se zaznamenává pouze chování předem určené. ZÁKLAD METODY  Sledované chování je zaznamenáváno (odfajfkováno) vždy, když se objeví v daném časovém úseku.  Záznam o chování je opakován podle předem dohodnutých pravidel. Metoda fajfkování UŽITÍ METODY a) určení frekvence chování b) porovnání frekvence chování v různých situacích c) k vyhodnocení, zda je nezbytné věnovat chování pozornost, zda je jeho frekvence natolik vysoká. NPCH – vykřikování, vstávání z místa, neadekvátní afektivní reakce, házení věcmi, bušení do lavice apod. OMEZENÍ METODY  sleduje chování, které se vyskytuje vysoce frekventovaně – klepání perem, houpání na židli, rozptyl pozornosti apod.  nevhodná při sledování více projevů nevhodného chování (je třeba více pozorovatelů nebo rozdělit projevy chování) VÝHODY METODY  užití ve třídě při výuce, nepotřebuje žádné speciální nástroje  nepřekrývá se s výukovými aktivitami, nezatěžuje výuku  může být užita při analýze široké škály NPCH  vede naší pozornost přirozeným způsobem k výraznějším projevům nežádoucího chování  může být podkladem pro dlouhodobé záznamy o chování žáka ZÁSADY PŘI UŽITÍ METODY (FAJFKOVÁNÍ) MĚŘENÍ AKTIVITY - PRŮVODCE  Identifikace a definování chování pro sledování  Dostatek znalostí o chování žáka  Rozhodnutí o způsobu pozorování  Rozhodnutí o osobách – pozorovatelích  Kalkulace incidentů  Vytvoření diagramu NPCH METODA POZOROVÁNÍ V ČASE Pozorujeme průběh výskytu určitého chování. Metoda intervalového vzorku – sleduje, jak často se pozorované chování (NPCH) vyskytuje v předem určených časových intervalech. Metoda časového vzorku - sleduje časový poměr mezi nežádoucím (sledovaným) a požadovaným chováním. JAK  V jednom týdnu - pozorování 15 minut denně v hodině matematiky. 15 minutový úsek je rozdělen na 3 pětiminutové intervaly. 1. bude na začátku hodiny, 2. uprostřed, 3. na konci. Důvodem je podchytit reprezentativní profil chování v hodině. Každý pětiminutový blok je dále rozdělen na jednominutové sekce.  Žák je sledován v pětiminutovém bloku a na konci každé minuty se zaznamenává, zda se sledovaný projev chování objevuje – lekování (L), šaškování (Š)- když se neobjevuje, záznamový arch zůstává prázdný. Získáme časovou proporci času – úkol, lelkováním, šaškováním.  Když se všechna pozorování v týdenním úseku zprůměrují, získáme přesný výsledek, který odráží, kolik času v hodině matematiky věnuje žák šaškování a lekování na úkor školní práce. Intervalový vzorek ZÁSADY UŽITÍ METODY 1. Přesně definovat chování, které má být pozorováno chování výskyt alespoň několik sekund 2. Rozhodnout, zda bude sledován jeden nebo více projevů chování určit jednoduchý kód pro rozlišení 3. Udělat rozhodnutí o časových relacích Kdy se bude pozorování realizovat. Zda bude realizováno ve více blocích. Jaký interval bude sledován každý den. kombinace – např.5min blok může být rozdělen do deseti 30sekundových intervalů nebo pěti 1minutových atd. Intervalový vzorek 4. Rozhodnout o formě záznamu dat záznamový arch (protokol) způsob záznamu 5. Pozorování provádět pouze v předem dohodnutých časových blocích mimo tyto bloky konfliktní chování nezaznamenávat 6.Kalkulace incidentů průměr sledovaných projevů chování 7. Vytvoření diagramu NPCH tabulka nebo graf, po provedené intervenci jsou tato data podkladem pro vyhodnocení její účinnosti JINÉ METODY DIAGNOSTIKY Metoda proporce poměr mezi dvěma určitými způsoby chování Např.jak často žák nepracuje podle instrukce dané učitelem. Zjišťujeme poměr mezi všemi zadanými instrukcemi a chováním žáka, kdy se podle nich neřídil. Vždy, když je vydán pokyn učitele, sledujeme žáka, jestli se podle něj chová. Jestli ne, uděláme si záznam. Výpočet poměru je pak následující: Počet pokynů Počet záznamů x 100 = METODY PŘÍMÉHO POZOROVÁNÍ CELÉ TŘÍDY U CHOVÁNÍ, KTERÉ SE NEDÁ PŘEHLÉDNOUT, ZAMĚNIT Metoda časového vzorku Užití pro změnu chování skupiny. Např. o vytvoření časového vzorku o lelkování při ukončování písemného úkolu. Postup Učitel spočítá žáky, kteří ztrácí čas čekáním na to, až jiní úkol dokončí, zprůměruje ztrátový čas (lelkování). Situaci řeší např. zadáním alternativních úkolů a po zavedení nového způsobu práce si zkontroluje, zda mělo jeho nové řešení efekt. Metoda vzorku aktivit  při sledování žáků, kteří ve třídě vykřikují atd.  každý žák, který vykřikuje, dostane značku  záznamy se dělají v časových úsecích předem stanovených Metoda souhrnného časování  pokud chceme změnit chování, které se týká celé třídy.  např. jestliže je problém podchytit pozornost žáků na začátku, konci hodiny  pomocí stopek učitel měří, jak dlouhý je interval mezi jeho pokynem a započetím pracovní činnosti posledního žáka