Dotazování, dotazníky OTEVŘENÉ – charakter odpovědi není určen
UZAVŘENÉ – omezené odpověďové varianty
Ano/ne, dichotomické, alternativní
Multiple-choice (ustáleně alternativní, mnohonásobné
volby ;-)
ŠKÁLOVÉ (posuzovací, ratingové) – přímá kvantifikace
SPECIÁLNÍ (PSYCHOLOGICKÉ) – vědomé porušení
„pravidel“ >> skrytí pravého účelu >> verbální chování
Např. projektivní, asociační (konotační)
Manipulativní, experimentální (např. nucená volba,
sugesce)
Formy (formáty) otázek
ROZHOVOR DOTAZNÍK
Nižší možnost standardizace Vyšší možnost standardizace
Vyšší potenciál pro validitu Nižší potenciál pro validitu
Nižší potenciál pro reliabilitu Vyšší potenciál pro reliabilitu
Vliv tazatele vysoký (+ i -) Vliv tazatele minimální
Návratnost vysoká a snáze
kontrolovatelná
Návratnost menší a hůře
kontrolovatelná
Drahý (čas i peníze) Levný (až laciný)
Anonymita problematická Anonymita možná
Vyšší možnost motivovat Omezené motivování /
demotivace
Kladení otázek – dotazník
MOŽNÉ PŘEDNOSTI
Mnohem snazší přístup k širší paletě jevů
Časová nezávislost
Menší náročnost – finanční, časová
MOŽNÁ SLABÁ MÍSTA
Zranitelnost daná zprostředkovaností
Kvality nástroje
Přednosti a slabé stránky písemného
dotazování
PŘITAKÁVÁNÍ
SOCIÁLNÍ ŽÁDOUCNOST
SOCIÁLNÍ HOSTILITA
PAMĚŤOVÉ CHYBY
LHOSTEJNOST
VYHÝBÁNÍ SE EXTRÉMŮM
Zkreslení v odpovědích
RELEVANCE, ZNÁMOST TÉMATU – pro vás i respondenta
JEDNODUCHOST, KRÁTKOST – krátkodobá paměť (7-2)
ptáme se jen na JEDNU VĚC (x „dvouhlavňovost“), pozor
na podmiňování,
SROZUMITELNOST – otázky musí být stejně srozumitelné
všem respondentům, je nutné ji ověřovat,
POZOR NA ZÁPORY v otázce
VYHÝBEJTE SE SUGESTIVNÍM otázkám, zvažujte dojem na
respondenta
VYHÝBEJTE SE EMOTIVNÍM otázkám
VYVAŽUJTE – zahrňte do otázky oba póly
nabídněte „NEVÍM“, kdykoli lze nevědět
POZOR NA KONTEXT daný předchozími otázkami
… a další
Pravidla volby/formulace otázek
v dotazníku
Spíše specifické než obecné
Spíše uzavřené než otevřené (ale…)
Spíše nabídnout „nevím/nemám názor“, než ne
popř. zvážit možnost střední/neutrální alternativy
Spíše nucená volba než (ne)souhlas
Pořadí otázek (obecnější před specifickými)
Specifika konkrétních formulací
Pozor na obecné kvantifikátory
Neptejte se, na co byste se nezeptali ústně
Formulace otázek v dotazníku
Normální konverzace v běžném životě interpretujeme tak, jako
bychom očekávali od svých konverzačních partnerů naplnění
následujících ideálů:
IDEÁL KVALITY
Neříkáme lži, ani věci, pro které nemáme důkazy
IDEÁL RELEVANCE
Říkáme pouze věci, které jsou pro účel konverzace relevantní, smysluplné, účelné
IDEÁL KVANTITY
Naše příspěvky do konverzace jsou přesně tolik informativní, jak je třeba, ani o
trochu víc
IDEÁL MRAVŮ
Naše příspěvky jsou jasné a stručné
Předpokládá se, že mluvíme pravdu, sdělujeme relevantní informace,
sdělujeme adekvátní množství informací, a to jasně.
http://en.wikipedia.org/wiki/Gricean_maxims
Griceho konverzační ideály
Využívání již připravených dotazníků
Výhodné např. při psaní závěrečné práce, při
vyhodnocování programu…
Dotazníky mají zpravidla již vyřešené otázky validity,
reliability, problémy s výběrem a formulací položek
Často navrhuje už prodiskutované a výzkumně podepřené
schéma toho, čeho je důležité si všímat
Stále ale musíme dbát na to, jestli se dotazník skutečně ptá
na to, co chceme vědět
Tak jako u všech dalších metod je důležité vědět,
kdo může s metodou pracovat,
co je třeba udělat před administrací,
jak se postupuje při vyhodnocování
k tomu by měl sloužit manuál - příručka k dotazníku.
Příklad: metody pro vlastní hodnocení školy na portálu RVP:
http://evaluacninastroje.rvp.cz/nuovckk_portal/