Klima školy Klima školní třídy uNa co si vzpomenete ze své základní školy? u„Když jsem šla do první třídy, nezbylo na mě místo u žádné holčičky (nastupovalo nás 5 a já byla lichá)…nepřipadalo v úvahu sednout si vedle kluka. Ani nevím jak to dopadlo, ale vždycky když si na to vzpomenu, tak mě mrzí, že si z prvního školního dne pamatuju jen toto…“ uJak by jste definovali klima školy a klima školní třídy (definice ve skupinách)? uProjdi si definice. Do jaké míry odpovídají Tvému přemýšlení o klimatu školy? uZadání úkolu – WEBOVÁ PREZENTACE ŠKOL u Klima školy uKlima školy uProstředí školy uTypy klimatu školy uPsychosociální klima školy uKlima školní třídy uKultura školy Renat Tagiuri (1968), Richard Bessoth (1989 a,b) je pro klima školy významné vnímání, posuzování a hodnocení následujících oblastí školy žáky, učiteli a rodiči: -kultury (např. kurikulum, hodnotový systém ve škole, image školy, symboly), -sociální vztahy (mezi jednotlivými skupinami ve škole i uvnitř těchto skupin), Personální složení (charakteristiky osob a jejich kompetence), -Ekologické aspekty (architektonické znaky a materiální vybavení, estetické upořádání). „Klima školy jako projev celého školního prostředí (kulturní, sociální, personální a ekologické oblasti) ve vnímání, prožívání a hodnocení žáků, učitelů, rodičů a dalších aktérů školního života. Pro pochopení pojmu klima školy tedy autoři evaluačního nástroje „klima školy“ doporučují vyjít ze školního prostředí a sledovat jeho působení na žáky, učitele a rodiče, přápadně i na další aktéry.“ Grecmanová a kol., 2012 Školní prostředí není totožné s klimatem školy. Školní prostředí působí na lidi (učitele, žáky, rodiče), kteří jsou jeho součástí a přes své vnímání, prožívání a posuzování filtrují vše, co je obklopuje. Klima školy je potřeba vnímat jako zastřešující pojem, jenž je velmi odlišný od klimatu výuky, třídy, učitelského sboru, organizačního klimatu. Zjišťuje se propojením informací od různých aktérů, jejichž hodnocení je výsledkem vnímání a prožívání školního prostředí v delším časovém období. Můžeme sledovat: jak jsou žáci a učitelé, rodiči spokojeni s fyzickým prostředím školy, organizačním uspořádáním a obsahem výuky, s prací učitelů, chováním áků, s přístupem vedení školy… . Každý z těchto činitelů má určitý vliv nicméně klima školy je závislé i na jejich působení ve vzájemných vztazích a ve spojení s dalšími činitel a složkami. Bessoth (1989)organizační klima školy vnímá jako sociální vztahy a kulturu školy. „Organizační klima považuje za osobitost sociálního systému školy. Posíl se na něm např. filozofie školy a její dlouhodobé priority, řád školy, ke kterému se musí přihlížet, rozvrh vyučovacích hodin, vyučovací metody, …pracovní aktivita učitelů a její adekvátní využití, osobností rozvoj… Sleduje se vnitřní pohled zaměstnanců a obvykle se nebere v úvahu vyzařování „vnitřního klimatu“ ven. Běžně označováno jako „provozní klima“, změna dána modifikací chování vedení školy. Podobně jako u organizačního a školního klimatu jde i u vyučovacího klimatu o pochopení školního prostředí, tzn. Pracovní prostředí aktivně zúčastněných osob. Bessoth (1989) vnímá vyučovací klima jako sociální fenomén. Má svá specifika a nelze ztotožnit ani se školním klimatem. Škola a vučování ve třídě jsou dvě různé věci, které v určitém okamžiku podléhají zvláštním rámcovým podmínkám. Jsou to organizační jednotky na různých rovinách. Vyučovací klima se tvoří ve všech vyučovacích předmětech v rámci interakce učitel – žák, tj. jde o určitý předmět a určitého učitele. H. Dreesmann (1982) definuje vyučovací klima jako přetrvávající kvalitu vyučovacího prostředí, pro niž jsou charakteristické určité znaky, které mohou žáci prožívat a které mohou potencionálně ovlivnit jejich chování. Důležitým znakem je např. Zda je vyučování více orientované na žáka nebo na učitele, zda je dominující nebo integrující… (Grecmanová, 2004) V Klima školy u Jiří Mareš ( in Ježek, S. , 2003) se domnívá, že klima školy je jev subjektivně vnímaný, prožívaný a hodnocený, dlouhodobého charakteru a dynamicky se měnící v čase, na jehož vzniku, fungování a proměnách se podílejí: vedení školy, učitelských sbor, učitelé jako skupiny a jednotlivci, školní třídy, žáci jako skupiny a jednotlivci, ostatní pracovníci školy (výchovný poradce, školní psycholog, školní speciální pedagog, administrativní pracovníci školy, techničtí pracovníci školy), rodiče, představitelé státní správy, která zopovídá za školství, představitelé komunity, v níž škola funguje. Prostředí školy uGrecmanová (2004) Vliv prostředí školy na její klima u„Mezi prostředím a klimatem je totiž velmi úzký vztah a mnoho souvislostí.“ u„Prostředí představuje objektivní realitu, která se odráží v subjektivním vnímání, prožívání a hodnocení lidí , kteří jsou jeho součástí.“ u„…živná půda pro určité klima“ u„…skupina faktorů (bytostí, podmínek, jevů a procesů), které člověka v průběhu jeho života obklopují, mají pro něho význam a hodnotu, je s nimi v interakci.“ u Typy školního klimatu dle Grecmanové a kol. (2012) uF. Oswald a kol. (1989) vymezil dle klasických výchovných stylů tyto typy klimatu školy: uAutoritativní klima školy (funkčně orientované klima) – špatné vztahy uč.-žák, izolovanost spolužáků, konkurenční boj, strach ze školy, tlak na výkonnost. uDemokratické klima školy (sociálně-integrativní klima) – charakteristické tolerancí učitelů k žákům, pozitivní vztahy učitelů s žáky i s vedením… uLiberální klima školy (distanční klima) – negativní vztahy mezi uč. a žáky, výrazně dobré vztahy mezi spolužáky, malá angažovanost učitelů, negativní hodnoty ve vztazích uč.-vedení. Klima školy ovlivňuje (J. Mareš, 2004 a Grecmanová a kol., 2012) : uCharakteristiky aktérů (sociální, zdravotní, pedagogické, psychologické) uÚspěšnost fungování instituce jako celku (tj. průběhové charakteristiky) uKvalitu výstupů instituce (tj. výstupní charakteristiky krátkodobého i dlouhodobého rázu). uPříznivé klima školy prospívá žákům i rodičům, ovlivňuje psychickou situaci učitelů a vedení školy, má vliv na jejich motivaci a pracovní spokojenost. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska ovlivňuje průběh i výsledky výchovně-vzdělávacího procesu a chod celé školy. Psychosociální klima školy uVnímá komplexnost jevu, preferuje soicálně psychologický a pedagogicko-psychologický pohled na sociální klima školy. uNapř. Sackney (1998, s. 4) klima školy je relativně stálá kvalita vnitřního prostředí školy vyznačující se těmito znaky: a) prožívají ji ti, kteří ke škole patří (žáci, pedagogové, údržbáři, psychologové), b) ovlivňuje jejich chování, c)může být popsána v termínech hodnot, norem a přesvědčení o souboru charakteristik, které má škola mít. Klima třídy uKlima třídy představuje trvalejší sociální a emocionální naladění žáků ve třídě, které tvoří a prožívají učitelé a žáci v interakci. (Lašek, 2001) uDůležitým prvkem je učitelovo jednání (řídí , organizuje, inovuje výuku,navrhuje pravidle, kontroluje…). uAktéry jsou učitel společně s žáky. u Na co se ptáme při výzkumu klimatu třídy: Co jsou determinanty klimatu a jak působí na žáky a jejich učení? Vnímají učitelé a žáci klima ve třídě podobně? Mohou učitelé klima třídy zjistit, zkoumat a měnit? Mohou ovlivnit organizační změny výuky klima třídy? Dvě metody zkoumání klimatu školní třídy: dotazník KLIT a dotazník CCQ (vhodné pro vyšší ročníky základních škol a všechny ročníky středních škol všech typů. KLIT – tato metoda se snaží postihnout tři prvky klimatu školní třídy: suportivní (podpůrné SUPKT) klima: zde žáci popisují vztahy ke třídě a mezi spolužáky, míru kooperace a soudržnosti, motivaci k negativnímu školnímu výkonu (MOTNŠV), popisují míru svého zájmu, nezájmu o školu, tendenci vynikat, vyhýbat se neúspěchům, nevěrit si; sebeprosazení (SEPROS) představuje tendenci k jisté individualizaci výkonu, ale i spoléhání na sebe, nižší mír kooperace, touhu vyniknout, jednat účinně. Communication Climate Questionnaire) (Rosenfeld, 1983, USA) – 17 ti položkový dotazník komunikačního klimatu vychází z modelu Gibba (1982), ten předpokládá , že v komunikaci mezi jedinci různéo sociálního statusu (rodič-dítě, učitel-žák…) lze nfajít v zásadě dva typy možného komunikačního klimatu: suportivní, defenzivní. Lašek, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus 2001. 161 s. ISBN 80-7041-088-4. Kultura školy uWalterová (2001, in Pol a kol., 2005, s. 15) u„kultura školy jako pojem zahrnuje klima školy, styl vedení lidí, soudržnost při uplatňování společných strategií, pedagogickou koncepci, definování rolí lidí ve škole, mezilidské vztahy, motivující faktory, fyzické prostředí školy a její image“. Kulturu školy vnímá jako část konkrétních projevů školy, která se promítá do fungování školy a umožňuje uvažovat o potenciálu vnitřní proměny školy. uPedagogický výzkum akcentuje při výzkumu kultury školy zejména ty hodnoty , které tvoří základ pro individuální i kolektivní (organizační) chování. (Pol a kol.,2005) Definování pojmu je složité a definice přichází z mnoha vědních disciplín, vychází se z porozumění pojmu kultura. Řada autorů čerpá a inspiruje se v managementu, anropologii, sociologii a dalších. Souvisejícími pojmy sou kultura organizace, rozvoj organizace – „s. 11 Má se tedy za to, že kultura školy se projevuje ve specifických formách komunikace, v realizaci jednotlivých personálních činností, ve způsobech rozhodování vedení školy, v sociálním klimatu školy, ve shodném náhledu lidí ve škole na dění uvnitř školy.“ Hovoří se o vztahu kultury školy k řízení a škola se vnímá více jako organizace než instituce. Antropologie je pro hledání pojmu kultura školy inspirativní svým obsahovým chápáním pojmu kultura. Tak např. podle Deala a Petersona (1990, in Pol a kol, 2005.s.12) zahrnuje definice kultury školy hluboce zakořeněné hodnoty, přesvědčení a tradice, které se formovaly v průběhu historie školy. Dále jde o kulturu specificky lidských procesů – kultura práce, kultura učení, kultura rozhodování, kultura řešení problémů…což obohacuje vnímání pojmu kultura školy především o dimenzi mezilidských vztahů a spolupráce mezi lidmi ve škole – tedy jejich roli v životě školy. Sociologie pracuje s konceptem kultury školy a uvažuje o konceptu funkčně spojených prvků, jako prvky vyjmenovává formální školní podmínky, vyučování , pocity ze sociálních vztahů, navenek orientované vyučovací aktivity ve škole a navenek orientované školní aktivity vycházející ze vzájemných vztahů aktérů školního života. Významně k porozumění pojmu kultura školy přispívá integrativní přístup. Např. Walterová, 2001. Do jaké míry lze využít internetovou prezentaci školy jako zrcadlo sociálního klimatu školy? uInternetová prezentace základních škol uevaluační arch u uMareš, J., & Lukas, J. (2009).Internetové prezentace základních škol jako jeden z indikátorů jejich vnitřního sociálního prostředí. Orbis Scholae, 3(1), 63-78. Dostupný z uMareš, J., & Lukas, J. (2007). Internetové prezentace základních škol jako možný indikátor jejich vnitřního sociálního prostředí. Pedagogika,57(1), 4-20. aktéři uJ. Mareš (2004) uvádí inspirativní výčet aktérů, kteří se podílejí na školním klimatu: uvedení školy, učitelských sbor, učitelé jako skupiny a jednotlivci, školní třídy, žáci jako skupiny a jednotlivci, ostatní pracovníci školy (výchovný poradce, školní psycholog, školní speciální pedagog, administrativní pracovníci školy, techničtí pracovníci školy), rodiče, představitelé státní správy, která zopovídá za školství, představitelé komunity, v níž škola funguje. uOtevřenost české školy vnějším vztahům jako součást školního klimatu? Rabušicová, M., Šeďová, K., Trnková, K. (Klima současné české školy, Konvoj, 2003) u u u u u TÉMA PRO PŘÍŠTĚ: RODINA A ŠKOLA uSTUDIUM TEXTU: uRabušicová, M. a kol. Škola a/versus/ rodina. Vztahy rodiny a školy: vývoj tématu. S. 9.-32.Brno, 2004. ISBN 80-210-3598-6 (dostupný v isu) uJak interakce mezi členy rodiny ovlivňují školní úspěšnost dítěte? uProč se z dětí dělníků stávají zase dělníci? uJaké základní modely vztahů mezi rodinami/rodiči a školami/učiteli uvádí Ravnová (2003) In Rabušicová (2004)? Jak jim rozumíte?