Krajina – všichni o ní mluví. Ale co to je? Jaromír Kolejka Masarykova univerzita přeshraniční krkonoše vangogh ID 118 Dyje 100_jihmor_barva3 Objektivem fotoaparátu Štětcem umělce Okem ptáka Na mapě z rukou odborníka a počítače Slovo „krajina“ vKraj – krajina – sahá odněkud někam, má okraj, liší se od okolí – je „vykrojená“ z něj. vČesky a slovensky: kraj a krajina vJihoslovansky: pokrajina vRusky: kraj (odborně „landšaft“, umělecky „pejzaž“) vPolsky: krajobraz vAnglicky: landscape (na souši), seascape (na moři) vNěmecky: die Landschaft vFrancouzsky: paysage Co se skrývá ve slově „krajina“? vMá územní omezení („kraj“) vMá vizuální projev („krajobraz“) vJe domovem naším nebo někoho jiného („pokrajina“) vJe souborem součástí („-schaft“) vJe pevnou zemí („land-“) nebo vodou („sea-“) Co na to odborník? vKRAJINA je územní celek, kvalitativně odlišný od celků okolních. Má přirozené hranice a vyznačuje se vnitřní stejnorodostí, charakteristickou strukturou a zákonitým souborem jevů a procesů. Zaujímá určitý prostor na povrchu planety a vyvíjí se v prostoru a v čase. (podle J. Demka) Krajiny dneška vPŘÍRODNÍ KRAJINA – vznikla a vyvíjí se jen účinkem přírodních faktorů bez účasti člověka. PICT0101a Pouště, polární a subpolární oblasti, severský a tropický les, vysokohoří, mokřady, stepi v chráněných územích i mimo ně, velké NP. DSCF4611 Krajiny dneška vPŘÍRODĚ BLÍZKÁ KRAJINA – vznikla za minulé spoluúčasti člověka, nyní se vyvíjí jen účinkem přírodních faktorů. v poskozLesSumava Středoevropské, západoevropské a balkánské NP, naše NPR a PR, NPP a PP. Krajiny dneška vKULTURNÍ KRAJINA – PRODUKČNÍ – vznikla, udržuje se či mění vlivem přírodních faktorů za aktivní spoluúčasti člověka, který odebírá část produkce vznikající využíváním přírodních vlastností a procesů v území. Člověk pak do krajiny odkládá své výtvory. RadišovD Telcsko Venkovská krajina Krajiny dneška vKULTURNÍ KRAJINA KONTROLOVANÁ – vznikla dominantním účinkem člověka v původním přírodním rámci. Člověk zavedl do ní nové procesy, ponechává jim volnost působení, ovšem určuje místo a čas výskytu. Lipno MoKrasSloupSosJD Vodní nádrže, zavlažované plochy, skleníky, uměle osvětlované plochy. Krajiny dneška vKULTURNÍ KRAJINA TECHNICKÁ – přírodní rámec krajiny člověk přetvořil, zavedl do krajiny nové procesy sice respektující jevy přírodní, avšak řízené plně člověkem. NymburkMax DSCF4817 Městská, těžební a dopravní krajina. Struktura krajiny vJe dána vzájemným poměrem a uspořádáním stavebních součástí krajiny a charakterem vztahů, resp. vazeb mezi nimi. vJe základní rozlišovací a definiční vlastností každé krajiny. vMá vždy tři stránky: prostorovou, funkcionální a časovou. vSložitost struktur je rozmanitá jak v přírodní, tak v kulturní krajině. v Struktura současné kulturní krajiny Typy struktury: 1.Přírodní – primární 2.Hospodářská – sekundární 3.Humánní - terciérní StMGeoSys C:\kolejka\obrazky\habitat\stmluse.jpg C:\kolejka\obrazky\habitat\limity.jpg Přírodní struktura krajiny vAspekty: Prostorový vKomponentní stavba = vertikální struktura MODEL1a rezy_col Ekonomická struktura krajiny vAspekty: Prostorový vMozaika využití ploch = land use v v dedictvi Aspekt časový: Sezónní aktivity člověka Aspekt funkcionální: Role plochy v hospodářství Humánní struktura krajiny vAspekty: Prostorový vProstorové rozmístění zájmů a omezení = sociální a rozvojové limity D:\cast2\Obrazky\Telc\T3limit.bmp zájmy státu (příroda, infrastruktura) regionální a obecní zájmy (voda) investiční zájmy a limity, stavební uzávěry individuální zájmy technická a technologická omezení Pojem „krajinná sféra Země“ vKrajinná sféra Země – systém vzájemného pronikání a spolupůsobení troposféry, hydrosféry, litosféry, pedosféry a biosféry. Jejich relativní jednota je zabezpečována krajinotvornými procesy, založenými na koloběhu, látek, energie a informace. Okolím krajinné sféry je zemské nitro od zemského pláště k jádru, a od stratosféry do kosmického prostoru. vZde probíhá vznik a vývoj krajin. Hlavní vlastnosti krajinné sféry Země v1. Energetická a vláhově energetická bilance v2. Jednota spojitosti a nespojitosti urovneNewCZ klimatické pásy geomy geochory čili krajiny geoméry čili geotopy Hlavní vlastnosti krajinné sféry Země vRozdíly energetické a vláhově energetické bilance nacházejí svůj odraz v horizontální pásmitosti a vertikální stupňovitosti. evropa_geom ReunTrojuhWorkBar Horizontální geomy Evropy Vertikální geomy ostrova Réunion Hlavní vlastnosti krajinné sféry Země vPřírodní krajiny České republiky 1:500 000 500_NATU 271 typů přírodní krajiny Krajiny České republiky 08_Zelezna_Ruda ID 115 nivní Šumava - Špičák Litovelské Pomoraví Krajiny České republiky ID 128 Vranovská ID 980 rybniční Vranovská přehrada Třeboňské rybníky Vědy studující krajinu 1_Geoeko2 Krajina není jenom scenérie Mor_brana1 scenerie_morbrana_pic přeshraniční Labe Jested Dále: Krajina a člověk Krajina je životním prostředím nejen člověka vČlověk v krajině vpracuje vbydlí vodpočívá vPřitom krajinu vvyužívá vpřetváří vobohacuje i ochuzuje vohrožuje a sám je jí ohrožován landsat7_cr Česko v oblasti středoevropských listnatých lesů a na pomezí panonských stepí a lesostepí Původní lesnatost: cca 90 % Ve středověku: cca 5 % 1945: 29 % 2007: 35 % Data o krajině – představy a realita 4mapyvekPa reakraNewOrig2 Integrace dat o krajině – vztahy jako v realitě LU_NA_GE_1_2napisy DMKschemaCZnoveBAR Využití integrovaných geodat – krajinné plánování Plánování v krajině teritVSlandpl Krajinné plánování je ekologicky orientovaná plánovací činnost vycházející z kapacitního a estetického hodnocení vlastností krajiny s ohledem na možná rizika. Územní plánování je plánovací operací opřenou o legislativu s cílem usměrnit vývoj území směrem k realizaci společenských požadavků na bydlení, výrobu a odpočinek. Využití krajiny: vPosloupnost procesů: vINOVACE – nová aktivita v území zatím nerealizovaná (pastevectví, zemědělství na orné půdě, rybníkářství, ovocnářství, vinařství, bramborářství, řepařství, rekreace, sport, nákupy,..) vADAPTACE – přizpůsobení se nové aktivity místním podmínkám (přerozdělení půdy) vSTRUKTURALIZACE – prostorové rozmístění nové aktivity v území a přizpůsobení dřívějších forem nové Využití krajiny - faktory: vPŘÍRODNÍ: vMakro-, mezoreliéf, nadmořská výška, sklonitost, expozice, nerostné zdroje, klima, vodní zdroje, půdy, biota vSOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ: vMakro-, mezo- a mikropoloha, suroviny, trh, nabídka a poptávka, doprava a dostupnost, pracovní síly, ekonomický cyklus vHUMÁNNÍ: vTradice, majetkové poměry, organizovanost, vzdělanost, technické schopnosti, hustota obyvatelstva, mentalita, životní úroveň, politický a ekonomický systém v Využití krajiny - faktory: vPŘÍRODNÍ: vMakro-, mezoreliéf, nadmořská výška, sklonitost, expozice, nerostné zdroje, klima, vodní zdroje, půdy, biota vSOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ: vMakro-, mezo- a mikropoloha, suroviny, trh, nabídka a poptávka, doprava a dostupnost, pracovní síly, ekonomický cyklus vHUMÁNNÍ: vTradice, majetkové poměry, organizovanost, vzdělanost, technické schopnosti, hustota obyvatelstva, mentalita, životní úroveň, politický a ekonomický systém v Využití krajiny 08_Zelezna_Ruda ID 130 Průmyslová ID 131 velkoměstská ID 126 postindustriální rekreační průmyslová velkoměstská postindustriální Potenciál krajiny vSchopnost krajiny plnit účelové funkce pro člověka, aniž by došlo k její degradaci. 100_jihmor_barva3 • „volný potenciál krajiny" je část zjištěného potenciálu představující reálnou teritoriální rezervu pro další rozvoj sledované aktivity, • „vázaný potenciál krajiny" je podíl zjištěného potenciálu skutečně využívaný danou aktivitou nebo obsazen "neměnně" jinou aktivitou. Z praktického hlediska je zapotřebí rozlišit možnosti skutečného využití zjištěného potenciálu: Stanovování potenciálu je vždy procesem multikritériálního hodnocení, jehož předmětem jsou relevantní vlastnosti území vvždy musí být co nejpřesněji stanoven cíl hodnocení, neboť každé hodnocení je účelové (Proč hodnotit? - Cil), vmusí být určeno kritérium hodnocení, tj. vybrány parametry přírody, na něž se hodnocení bude vztahovat (Podle čeho hodnotit? - Co?), vmusí být stanoveno měřítko hodnocení (Jak hodnotit?), vpři víceparametrovém hodnocení je nezbytné určit způsob aglomerace dílčích hodnocení (Jak získat výsledek? Kolik?), vmusí být určen způsob prezentování výsledků (V jaké podobě a kde?. Obecné zásady hodnocení: Stanovování potenciálu je vždy procesem multikritériálního hodnocení, jehož předmětem jsou relevantní vlastnosti území vvždy musí být co nejpřesněji stanoven cíl hodnocení, neboť každé hodnocení je účelové (Proč hodnotit? - Cil), vmusí být určeno kritérium hodnocení, tj. vybrány parametry přírody, na něž se hodnocení bude vztahovat (Podle čeho hodnotit? - Co?), vmusí být stanoveno měřítko hodnocení (Jak hodnotit?), vpři víceparametrovém hodnocení je nezbytné určit způsob aglomerace dílčích hodnocení (Jak získat výsledek? Kolik?), vmusí být určen způsob prezentování výsledků (V jaké podobě a kde?. Obecné zásady hodnocení: tabulka_vrstvy Data o složkách krajiny interpretovaná pro krizový management geol_cela SY_vsak_col SY_vsak_odtok2 LuseVse1840ColorCZ LuseVse1935colorCZ LuseVse2002ColorCZ alwaysCZ HintFirm281003 Závěrečné poznatky a praktické využití výsledků vKe konvergenci využití krajiny dochází v těch jednotkách, které mají podobné přírodní charakteristiky vPolitický a ekonomický systém pravděpodobně nehraje rozhodující roli ve výběru a rozmístění forem využívání vPravděpodobné „obecné racionální využívání krajiny“ je nezávislé na politickém systému, avšak závislé na životním stylu a životní úrovni vPodobné procesy konvergence mohou probíhat také ve vnitrozemí vKonvergence ve využívání krajiny může být následována ztrátou identity typických kulturních krajin s podobnými přírodními poměry obývaných rozličnými etnickými skupinami vKonvergence vzhledu povede ke ztrátě atraktivity území pro ty návštěvníky, kteří hledají unikátnost krajin (Valašsko, Kopanice, Podještědí, Podkrkonoší, Pošumaví, Vysočina aj.)