PŘEHLED ZOBECNĚNÝCH ROZDÍLŮ KVALITATIVNÍHO A KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU (sestavila K. Vlčková, IVŠV PdF MU) Rozlišovány bývají dvě základní paradigmata pedagogické metodologie, resp. kvantitativní a kvalitativní metodologie. Dříve chápány jako kontradiktorní, v současnosti spíše jako komplementární; využívá se vzájemného doplňování obou přístupů za účelem co nejlepšího postižení výzkumného problému. Většina odborníků se shoduje na tom, že kombinace metod obou přístupů umožňuje celistvější poznání. Tabulka zobecněných rozdílů kvalitativního a kvantitativního výzkumu kritérium kvantitativní výzkum kvalitativní výzkum filozofický zdroj pozitivizmus fenomenologie, antropologie, hermeneutika cíl získání objektivního důkazu, ověření teorie/ hypotéz porozumění chování lidí v přirozeném prostředí charakter snaha o objektivnost subjektivní vztah k teorii potvrzení či vyvrácení teorie tvorba teorie, generování hypotéz myšlenkový postup prvotně dedukce prvotně indukce východisko/ začátek výzkumu vychází z teorie a hypotéz začíná vstupem do terénu plánování výzkumu pečlivě se připravuje na začátku, písemný projekt podle dané struktury plán vzniká v průběhu práce, mohou se měnit zkoumané otázky, a metody => je pružnější průběh výzkumu plánovitě ověřuje hypotézy, zjišťuje kauzální vztahy shromažďuje obrovské množství údajů o konkrétním chování lidí a o jeho kontextu, zaznamenává se a interpretuje, v průběhu výzkumu se vynořují hypotézy počet zkoumaných osob reprezentativní vzorek, preference velkého množství žák, třída, škola – „reprezentativnost“ ve smyslu specifičnosti techniky, metody experiment (manipulace s proměnnými), dotazník, testy, standardizované pozorování aj. dlouhodobý terénní výzkum, pozorování s různou mírou zúčastněnosti, spolupráce výzkumníka s informanty při sběru údajů, bez zasahování do dějů zpracování dat kvantitativní, počítačové, statistické, snaha o objektivní interpretaci dat kvalitativní kódování, analýza, interpretace – subjektivní porozumění spolehlivost výsledků standardní postupy, zjišťována statisticky (validita, reliabilita); výzkum lze zopakovat problematická - výsledky subjektivní; triangualce dat, metod, výzkumníků, teorie (interpretace údajů několika výzkumníky, porovnání podobných výzkumů, podobných jedinců v podobném kontextu, použití více metod, schválením závěrečné zprávy účastníky) výsledky, podoba závěrečné zprávy zobecnění výsledků na populaci, zjištění zákonitostí; stručná, výstižná výzkumná zpráva, dle zažité struktury: 1/ výzkumný problém, 2/ metodologie, 3/ analýza dat, 4/ diskuse výsledků vysvětlování chování lidí v určitém kontextu; detailní, interpretativní či jen deskriptivní zpráva, hluboké vyprávění platnost výsledků snaha o platnost pro celou populaci platnost pro danou třídu, žáka, školu význam predikce, zákonitosti, deskripce, porozumění, smysl KVANTITATIVNÍ VÝZKUM (angl. quantitative research) Ustálené, nikoli však výstižné, označení pro metodologii výzkumu v pedagogice a sociálních vědách, která je založena na pozitivismu (k.v. je někdy nazýván „novopozitivistický“). Hlavní znaky: Zdrojem poznání má být pouze objektivní/objektivizované a co možná nejpřesnější zkoumání edukační reality, podobně jako v přírodních vědách. Cílem výzkumu je objasňování jevů na základě vědecké teorie, ověřování z ní odvozených hypotéz a formulování zákonitostí. Postup výzkumu je formalizován, jeho provádění lze popsat pomocí různých schémat a modelů, které zaručují jeho opakovatelnost a verifikovatelnost. Sběr dat je stále častěji prováděn on-line – časové, finanční výhody, zasažení i obtížně dosažitelných skupin, multimediální možnosti, flexibilita. Výsledky jsou statisticky zpracovány a prezentovány tak, aby splňovaly požadavek reliability, validity a reprezentativnosti výběru a pokud možno byly vyjádřeny též kvantitativními daty. Dodržuje se standardní postup výzkumu a jeho etapy, struktura projektu výzkumu i zprávy z výzkumu. Hlavní metody: experiment, dotazník, strukturované pozorování/rozhovor. Literatura Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. Pelikán, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. Hendl, Jan Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1 Kerlinger, F. N. Základy výzkumu chování. Pedagogický a psychologický výzkum. Praha : Academia, 1972. bez ISBN Převzato z: Vlčková, K. Kvantitativní výzkum. MAŇÁK, J.; ŠVEC, V., ŠVEC, Š. (Eds.) Slovník pedagogické metodologie. Brno : Paido, 2005. ISBN 80-210-3802-0.