‹#›
1
Výběr výzkumného vzorku
Kateřina Vlčková, Ph.D.
Základy pedagogické metodologie
Centrum pedagogického výzkumu
PdF MU

‹#›
2
Subjekty výzkumu
¡předmětem výzkumu jsou jevy, osoby, věci, procesy, archivní záznamy, knihy atd.
¡
¡lidé = subjekty výzkumu

‹#›
3
Základní soubor (populace)
¡= všichni lidé, které výzkum zkoumá
¡vymezení základního souboru musí být přesné, aby bylo jasné koho se zjištěné výsledky týkají

‹#›
4
Základní soubor
¡Př. základní soubor
lvšechny školy a žáci v ČR
lto je velmi velký soubor, nelze z časových, finančních aj. důvodů všechny zkoumat
l
l=> Vše, co zjistíme platí pouze pro tento základní soubor – pouze pro ČR, nikoli pro všechny žáky
a školy na světě
¡(a i pro ČR pouze tehdy, když byl zvolen adekvátní způsob výběru vzorku)

‹#›
5
Základní soubor
¡Př. základní soubor = všechny 9. třídy ZŠ v Jihomoravském kraji
¡
¡Vše, co zjistíme platí pouze pro žáky 9. tříd ZŠ  v JHM kraji,
lnelze závěry výzkumu formulovat obecně (žáci v ČR dělají to a to),
lje třeba je formulovat přesně
¡(u zkoumaných žáků, žáků v JHM kraji se zjistilo...)

‹#›
6
Výběr výzkumného vzorku
¡Základní soubor bývá obvykle velký
¡celá ČR, celý region atd.) a nelze jej z finančních časových aj. důvodů zkoumat celý.
¡Je třeba vybrat výzkumný vzorek.

‹#›
7
Výzkumný vzorek (výběrový soubor)
¡má dobře reprezentovat základní soubor
lmá všechny náležitosti základního souboru,
ljen je menší, je zmenšeninou základního souboru
l
¡Př. pokud jsou základním souborem všechny 3. ročníky čtyřletých gymnázií v kraji Vysočina, je
třeba zjistit, kolik 3. ročníků v daném typu studijního programu v daném kraji je.
lStatistické údaje lze zjišťovat např. u českého statistického úřadu (Statistická ročenka ČR aj.) a
ve Statistické ročence školství (www.uiv.cz)
l
¡rozhodující pro možnost zobecňovaní výsledků získaných na výběrovém vzorku na základní soubor je
způsob výběru vzorku

‹#›
8
Základní typy výběru výzkumného vzorku

‹#›
9
Náhodný výběr
¡každý prvek základního souboru má stejnou šanci dostat se do výběrového souboru (reprezentativní
výběr)
¡
¡jediný faktor který hraje roli v tomto výběru je náhodnost
¡
¡náhodný výběr ve smyslu statistické pravděpodobnosti
¡
¡z hlediska teorie pravděpodobnosti se jedná o nejlepší výběr – reprezentativní výběr
¡
¡provádí se losováním
¡(žáky očíslujeme a losujeme) nebo pomocí tabulky náhodných čísel sestavené počítačem

‹#›
10
Náhodný stratifikovaný výběr
¡znaky pro stratifikaci volíme dle potřeb výzkumu (př. pohlaví, věk, vzdělání, socioekonomický
statut, prospěch,..)
¡
¡proporční výběr
¡rozložíme základní vzorek na podskupiny a poté dle proporcionálního zastoupení vybereme vzorek
náhodně
lpř. rozlišíme malé a velké školy, školy městské a venkovské, školy dle vzdělávacího programu
lpř. využívá se při výzkumu volebních preferencí
lznakem pro stratifikaci je např. pohlaví, věk, vzdělaností úroveň, sídlo, forma výdělečné činnosti
atd.)
¡
¡rovnoměrný výběr
¡rozložíme základní vzorek na podskupiny a poté vybereme ve stejném počtu z každé skupiny subjekty
do vzorku

‹#›
11
Mechanický výběr
¡vybíráme každou n-tou osobu
lpř. ze seznamu žáků, z telefonního seznamu
¡nebezpečí: seřazení prvků nemusí být náhodné, může se projevit nějaká pravidelnost ve výběru
(periodicita), a tím dochází ke zkreslení výběru a pak i výsledků výzkumu

‹#›
12
Záměrný výběr
¡určíme relevantní znaky základního souboru, které jsou podstatné pro náš výzkum
¡
¡podstatné znaky stanovíme na základě teorie, výzkumu, zkušeností apod.
ljedná se o kvalifikovaný postup
¡(skupina expertů výběr navrhuje)
¡vyhledávají se subjekty, které daný znak mají
¡
¡nedostatky:
lzvětšováním souboru se nezlepšují jeho vlastnosti
l(ověření vlastností výběru lze zkontrolovat na dalším výběrovém souboru vybraném ale náhodným
výběrem)

‹#›
13
Dostupný výběr
¡výzkumník bere „co je po ruce“
l(školy, na které je „puštěn“; školu v sousedství; své bývalé učitele; žáky, kteří jsou ochotni
odpovědět apod.)
¡nedostatky:
lsilné zkreslení výběru od základního souboru,
lzávěry platí pouze pro ty subjekty, které se výzkumu skutečně účastnili,
lnelze nic zevšeobecňovat

‹#›
14
Velikost výzkumného vzorku
¡neboli rozsah výzkumného vzorku
ln (např. n = 220)
¡jak velký potřebujeme vzorek závisí na požadované
lspolehlivosti výsledků,
lpožadované přesnosti
la variabilitě základního souboru

‹#›
15
Velikost výzkumného vzorku
¡pokud je základní soubor nehomogenní (skládá se z více podskupin), je třeba vzorek větší
l(př. dotazník – na každou skupinu asi 50-60 lidí)
l
¡čím více proměnných chceme zkoumat, tím větší by měl být rozsah vzorku
l(př. chceme zkoumat pohlaví, ročníky školy atd.)
l
¡pokud ve výzkumu působí neznámé nebo nekontrolované (nepozorované) proměnné
l(např. v experimentu),
lje třeba mít větší vzorek, aby se výskyt nekontrolované proměnné ve vzorku znáhodnil

‹#›
16
Velikost výzkumného vzorku
¡čím závažnější jsou důsledky výzkumu
l(např. závažné politické rozhodnutí např. o zrušení nekvalitních škol),
ltím důležitější je správná a dostatečná velikost vzorku
¡velikost vzorku závisí také na časových a finančních možnostech výzkumníka
ldotazníků může být více než časově náročných videonahrávek vyučovacích hodin

‹#›
17
Literatura
¡Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu, Brno : Paido, 2000.