1
MMeettrroollooggiiee
PPooddmmíínnkkyy uukkoonnččeenníí ppřřeeddmměěttuu
 Seminární práce;
 Diskuse nad seminární práce;
OObbssaahh ppřřeeddmměěttuu
 Systém komplexního managementu kvality TQM;
 Kvalita vzdělávání;
 Management kvality vyučovacího procesu;
 Metody managementu kvality vyučovacího procesu (dotazníková metoda a metoda
rozhovoru, metoda pozorování, SWOT analýza);
PPoojjeemm kkvvaalliittaa
 Pojem kvalitní učitel, kvalitní škole je nejčastěji ekvivalent dobrý učitel, dobrá škola;
 Podle ISO 9000 – zahrnuje všechny znaky produktu, které požaduje zákazník a pojem
manažerská kvalita znamená, že organizace je řízená tak, aby její produkty odpovídaly
požadavkům zákazníka;
KKoonncceeppccee TTQQMM
((TToottaall qquuaalliittyy CCoonnttrrooll))
Cílem je dosažení úplné spokojenosti zákazníků díky ustavičnému zlepšování podnikových
procesů;
Můžeme to udělat dobře?
Děláme to dobře?
Udělali jsme to dobře?
Můžeme to udělat lépe?
PPiillíířřee TTQQMM
 Uspokojení zákazníků;
 Systémy, procesy;
 Lidé (domino efekt chování lidí v podniku); Styl řízení (charakteristické znaky):
 Podnikavost;
 Vůdcovství;
 Vedení usměrňování;
 Nástroje na zvýšení kvality;
EEttaappyy DDeemmiinnggoovvaa ccyykklluu
((PPDDCCAA ccyykklluuss))
 Plánování činnosti (P – Plan);
 Realizace plánu, inovace (D – Do);
 Hodnocení/zkoumání činnosti, efektivnosti inovace (C – Check);
 Zavedení inovace do procesu, jak se osvědčí (A – Act).
2
Aby zaměstnanci dokázali kontinuálně zvyšovat kvalitu, musí se stále vzdělávat.
 TQM;
 EFQM (European Foundation for Quality Management);
KKvvaalliittaa vvzzdděělláávváánníí -- ddůůvvooddyy
 Svobodná volba školy;
 Kolísání porodnosti;
 Nestátní školy „odčerpávají“ žáky ze státních škol;
 Financování škol je poddimenzované;
 Nároky a očekávání rodičů žáků, budoucích zaměstnavatelů absolventů škol … se rozšiřují
a zvyšují;
 Financování škol je normativní podle počtu žáků;
RRoozzddííll mmeezzii šškkoolloouu aa pprrůůmmyysslloovvýýmm ppooddnniikkeemm
 Škola není průmyslový podnik (žáci, studenti – nejsou produkty vzdělávání, výrobky);
 Jejich výchova, vzdělání jsou produkty vzdělávání;
 Produkt vzdělávání má několik zákazníků, odběratelů: žáci, (studenti), jejich rodiče, jejich
potenciální zaměstnavatelé, společnost jako celek, jejich vzdělávací instituce (na kterých se
vzdělávaní budou dále vzdělávat);
 Cílem není zisk;
 Jedinci vzdělávaní nebývají těmi, kteří za vzdělávání platí;
 Měření výsledků práce a řízení na základě faktů; Výsledky vzdělávání: vědomosti,
intelektuální a praktické dovednosti, schopnosti, postoje, hodnotový systém žáků;
 Princip orientace na procesy – nejsou dva stejní žáci;
 Je nevyhnutelné, aby neexistoval monopol výrobce na výrobu určitého výrobku, tj. na trhu
musí být převaha nabídky určitých výrobků nad poptávkou po těchto výrobcích; v našem
školství platí pouze v omezené míře;
PPoojjeemm kkvvaalliittaa vvee šškkoollssttvvíí
 Vzdělávací systém;
 Škola (školské zařízení);
 Vyučovací proces;
 Učení se žáků, studentů;
MMaannaaggeemmeenntt kkvvaalliittyy vvyyuuččoovvaaccííhhoo pprroocceessuu
Orientace na spokojenost zákazníka:
 Dosažení vytýčených cílů vyučování, splnění vzdělávacích standardů (zákazník – stát,
daňový poplatník);
 Dosažení požadavků zákazníků, zejména spokojenosti žáků a jejich rodičů;
Orientace na vyučovací proces:
 Nedostatkům předcházet;
 Systematické a pravidelné další vzdělávání učitelů, jejich odborný a profesní růst;
 Učitel by měl realizovat – vnitřní zpětnou vazbu; vnější zpětnou vazbu;
 Koncepce vyučování – systém dokonalého osvojení učiva;
3
Kontinuální zlepšování, zdokonalování vyučovacího procesu:
 Neustále se zamýšlet, analyzovat a hodnotit vlastní práci a zkvalitňovat ji;
 Aplikace PDCA cyklu;
Vytvoření příznivého prostředí:
 Prostředí jako neživá „kulisa“;
 Sociální prostředí;
 Učitel by měl vykonávat reflexi své práce;
CChhaarraakktteerriissttiikkaa kkvvaalliittnnííhhoo vvyyuuččoovváánníí ((RRoosseennsshhiinnee,, 11998888))
 Aktualizace (opakování) pro osvojení nového učiva;
 Zpřístupnění jasných cílů vyučování žákům;
 Vyučování v malých krocích zabezpečujících chápání učiva žáky;
 Uvádění mnoha ukázek a příkladů praktického využití učiva;
 Samostatná práce žáků;
 Zpětná vazba;
 Korekce vyučování – doučování žáků v případě nedostatečného osvojení učiva;
 Zopakování a systematizace jednotky učiva (tematického celku, modulu);
PPooddmmíínnkkyy kkvvaalliittnnííhhoo vvyyuuččoovváánníí
((WWaarrnnoocckk CCoommmmeetttteeee,, 11999900))
 Jasné a konkrétní cíle vyučovacího procesu;
 Tvorba kurikula a jeho realizace ve vyučovacím procese podporují proces učení žáků;
 Odborný růst a další vzdělávání učitelů;
 Zpětná vazba od žáků a zaměstnavatelů absolventů škol zaměřená na hodnocení
vyučovacího procesu;
 Pravidelné hodnocení kvality práce školy;
PPěětt ddooppoorruuččeenníí pprroo ddookkoonnaalléé vvyyuuččoovváánníí
 Učitelé se zajímají o žáky a o jejich učení;
 Učitelé ovládají předměty, které vyučují, a vědí, jak tyto předměty vyučovat;
 Učitelé jsou zodpovědní za řízení a monitorování procesu učení žáků;
 Učitelé se systematicky zamýšlejí nad svojí prací a učí se ze zkušeností;
 Učitelé jsou členy učitelských sdružení;
DDoottaazznnííkk nnaa hhooddnnoocceenníí kkvvaalliittyy vvyyuuččoovvaaccíí hhooddiinnyy ppřřeeddmměěttuu …… žžáákkyy
1) Dnešní vyučovací hodinu předmětu… považujete za:
a) Výbornou,
b) Velmi dobrou,
c) Dobrou,
d) Slabou,
e) Nedostatečnou.
2) Pokuste se odhadnout, do jaké míry jste pochopili nové učivo z předmětu …, které jste dnes
probírali.
a) Pochopil a zapamatoval jsem si úplně všechno, a to tak, že si učivo nebudu muset doma ani
4
zopakovat;
b) Pochopil jsem všechno, ale abych to nezapomenul, musím si učivo doma zopakovat;
c) Nepochopil jsem všechno, takže některé věci si budu muset ještě nechat vysvětlit od
spolužáků, anebo se jich budu muset doučit z učebnice.
d) Z dnešního učiva jsem pochopil jen málo co.
e) Z dnešního učiva jsem nepochopil vůbec nic.
f) Jiné, a to …
3) Co se Vám na dnešní vyučovací jednotce předmětu … nelíbilo, co doporučujete zlepšit?....
.............
4) Co se Vám na dnešní vyučovací jednotce předmětu … líbilo?
Název vyučovacího předmětu …
Datum …
MMeettooddyy mmaannaaggeemmeennttuu kkvvaalliittyy vvyyuuččoovvaaccííhhoo pprroocceessuu
 Dotazníková metoda a metoda rozhovoru;
 Metoda pozorování;
 Swot analýza;
DDOOTTAAZZNNÍÍKKOOVVÁÁ MMEETTOODDAA
MMEETTOODDAA RROOZZHHOOVVOORRUU
 Tzv. explorační metody, metody získávání údajů, informací prostřednictvím subjektivních
výpovědí zkoumaných osob, tzv. respondentů;
 Získávají se názory lidí na zkoumané objekty, jevy, procesy;
 Subjektivní výpovědi, vzniká problém reliability (spolehlivost, přesnost);
Není možné informace, potřebné na řešení mého problému, získat jednodušeji anebo lepším –
spolehlivějším způsobem?
Budou odpovídat výsledky vynaložené námaze? Budou spolehlivé?
RRoozzlliiššeenníí ddoottaazznnííkkuu ppooddllee mmíírryy vvoollnnoossttii
 Tři typy položek (otázek):
 Uzavřené;
 Otevřené;
 Polootevřené;
UUzzaavvřřeennéé ppoolloožžkkyy
Nabízí se alternativy: odpovědi, výroky a respondent si volí (označí, zaškrtne), s kterými
souhlasí; množina reakcí respondenta je určena dopředu;
Pokuste se odhadnout, kolik času jste věnovali domácí přípravě na dnešní vyučovací hodinu
fyziky?
a) Méně jako 30 minut,
b) 30 až 60 minut,
5
c) 1 až 2 hodiny,
d) 2 až 3 hodiny,
e) Více než 3 hodiny.
Dichotomické položky, když respondent volí mezi alternativou ano – ne.
Jste spokojeni s vyučováním fyziky?
1) Ano,
2) Ne.
Lépe
Jak se Vám líbí vyučování fyziky?
a) Vždy se mi líbí,
b) Většinou se mi líbí,
c) Někdy se mi líbí, jindy ne,
d) Většinou se mi nelíbí,
e) Vůbec se mi nelíbí.
Likertove škály (nazýváme též sumativní posuzovací škály), které se používají na měření
postojů a názorů lidí.
Skládají se z výroku a stupnice obsahující zpravidla 5 až 7 alternativ, odstupňovaných podle
intenzity postoje od velmi pozitivního, přes pozitivní, neutrální, negativní, až po velmi
negativní postoj.
Každý učitel by se měl stále vzdělávat.
a) Plně souhlasím,
b) Souhlasím,
c) Ani nesouhlasím, ani souhlasím,
d) Nesouhlasím,
e) Plně nesouhlasím.
Pomocí pětistupňové škály se pokuste ohodnotit charakteristické prvky vyučování fyziky:
1) Výborně, velmi se mi líbí, jsem velmi spokojený,
2) Velmi dobře, líbí se mi, jsem spokojený,
3) Dobře, někdy se mi líbí, jindy ne,
4) Slabí, nelíbí se mi, jsem nespokojený,
5) Nedostatečně, vůbec se mi nelíbí, jsem velmi nepokojený,
0) Neumím se vyjádřit, neumím to posoudit.
Posuzované prvky vyučování fyziky:
a) Zkoušení žáků,
b) Prezentování cílů vyučovací hodiny,
c) Vysvětlování nového učiva … atd.
Sémantický diferenciál – na měření postojů k určitým objektům a jejich psychologický
význam pro respondenty.
Jde o několik škál, ze kterých každá má 5 anebo 7-bodovou stupnici, na jejímž konci jsou dvě
protikladné slova, vyjadřující protikladné vlastnosti posuzovaného objektu.
6
uuččiitteell
1 2 3 4 5
příjemný nepříjemný
přátelské nepřátelský
demokratický autoritativní
klidný nervózní
Diagnostický dotazník – diagnostikuje některé vlastnosti respondentů např. styl práce učitele;
různé vlastnosti (tvořivost, klima ve třídě, ve škole apod.);
Autodiagnostický dotazník – respondent diagnostikuje sám sebe; dotazníky posuzují z
množiny výroků, které jsou typické a, naopak, netypické pro určitou vlastnost (např.
tvořivost v práci učitele);
VVýýhhooddyy uuzzaavvřřeennýýcchh ppoolloožžeekk
 Lehčí vyhodnocení i statistické zpracování;
 Umožňují odpovědět tam, kde se může zdát odpověď společensky nevhodná;
 Ulehčuje vyjadřování respondentovi;
NNeevvýýhhooddyy uuzzaavvřřeennýýcchh ppoolloožžeekk
 Povrchnost;
 Řešitel nezná příčinu odpovědí, nedostane pod jejich povrch;
 Některé odpovědi mohou naladit respondenta nepříznivě, ani jedna nemusí odpovídat jeho
názoru apod.;
 Respondent si může zvolit některou nabídku odpovědi jen proto, aby zakryl svoji
nevědomost apod.;
OOtteevvřřeennéé ppoolloožžkkyy
Např.:
Co se Vám na vzdělávání na SŠ elektrotechnické nejvíce líbí?
Co byste doporučili zlepšit na Vaší škole, aby vyučování bylo lepší, zajímavější?
PPoollooootteevvřřeennéé ((kkoommbbiinnoovvaannéé)) ppoolloožžkkyy
Např.:
Co bylo hlavním důvodem, že jste se šli vzdělávat na SOU obchodní?
a) SOUo jsem si vybral sám, z vlastního zájmu.
b) Věděl jsem, že mne na SOUo přijmou.
c) Protože SOUo si vybrali moji kamarádi.
d) Přesvědčil mne učitel (učitelé) na ZŠ.
e) Bylo to přání mých rodičů.
f) Protože po ukončení SOUo dostanu dobře placené místo.
g) Jiný důvod, a to ……………………..
PPoossttuupp ppřřii rreeaalliizzaaccii ddoottaazznnííkkoovvéé mmeettooddyy ii mmeettooddyy rroozzhhoovvoorruu
 Určit cíle dotazníku (rozhovoru) – Co se chci dozvědět?
 Určit výběrový soubor, typ a počet respondentů – Koho se budu ptát?
 Navrhnout dotazník (osnovu rozhovoru) – Co se budu ptát, jaké otázky budu klást
respondentům?
7
 Předběžně ověřit dotazník;
 Realizovat (administrovat) dotazník;
 Třídit, analyzovat, interpretovat získané údaje.
PPřřeeddnnoossttii ddoottaazznnííkkoovvéé mmeettooddyy
 V krátkém čase můžeme získat informace od mnoha jednotlivců;
 Je nejproduktivnější a nejlacinější technika získávání dat;
 Lehce vyhodnotitelný a porovnatelný;
 Nedochází ke kontaktu mezi výzkumníkem a respondentem;
 Stejné podmínky pro všechny respondenty;
NNeeddoossttaattkkyy ddoottaazznnííkkoovvéé mmeettooddyy
 Respondent nemusí pochopit význam, smysl některých položek; není možné odstranit
případné nedorozumění;
 Respondent odpovídá záměrně zkresleně;
 Může dojít k vsugerování odpovědí;
 Objektivnost údajů získaných dotazníkem je omezená atd.
MMeettooddaa rroozzhhoovvoorruu ((iinntteerrvviieeww))
 Standardizovaný (řízený, strukturovaný) rozhovor;
 Nestandardizovaný (volný, nestrukturovaný) rozhovor;
DDooppoorruuččeenníí pprroo rroozzhhoovvoorr
 Na rozhovor je nutné se připravit;
 Důležitý je začátek rozhovoru …
 Úvod rozhovoru – vysvětlit cíl rozhovoru, způsob a délku;
 Nedělat žádné předčasné závěry;
 Řídit rozhovor k cíli, neodbočovat …
 Osoba vedoucí rozhovor musí umět naslouchat, sledovat, vnímat;
 Rozhovor má svoji dynamiku …;
 Osoba vedoucí rozhovor by měla sledovat a vyhodnocovat i neverbální komunikaci, poznat
respondenta i podle výrazu tváře …;
 V umění vést rozhovor je potřebné se stále zdokonalovat.
VVýýhhooddyy mmeettooddyy rroozzhhoovvoorruu
 Přístupnost pro učitele, rozhovor je součástí jeho práce;
 Možnost měnit situaci;
 Možnost spojit rozhovor s pozorováním.
NNeevvýýhhooddyy mmeettooddyy rroozzhhoovvoorruu
 Časová náročnost;
 Malá ověřitelnost údajů;
 Těžkosti se záznamem získaných informací;
 Subjektivní vlivy.