HLUK Při posuzování hluku na pracovištích se rozlišují měření hluku na pracovním místě, měření hluku v pracovním prostoru, měření hlukové zátěže jednotlivce. Měření na pracovním místě se provádí v případech, kdy se pracovník zdržuje převážně na jednom pracovním místě a zbývající expozice hluku je nepodstatná. Měření hluku v pracovním prostoru se uskutečňuje v případech, kdy v pracovním prostoru je rozmístěno větší množství obdobných zdrojů hluku a lidé při práci mění pracovní místa. Přímé měření hlukové zátěže jednotlivce se provádí v případech, kdy pracovník mění často pracovní místo a hluk na jednotlivých místech je značně rozdílný. Pro přímé měření hlukové zátěže se používají osobní hlukové expozimetry. Základním deskriptorem pro popis hluku v pracovním prostředí je hladina akustického tlaku Lp [dB], vztažená k referenčnímu akustickému tlaku 20 µPa, který odpovídá prahu slyšení na kmitočtu 1000 Hz. Vyjádření úrovně hluku v decibelech jednak vystihuje fyziologii slyšení, kdy lineární přírůstek sluchového vjemu odpovídá relativní změně podnětu (Fechner-Weberův zákon), jednak umožňuje přehlednější třídění hlukových údajů, neboť dynamický rozsah od prahu slyšení 20 µPa do prahu bolesti 200 Pa, tj. 7 řádů, je pokryt rozsahem 140 dB. Je však třeba mít na paměti, že hladina akustického tlaku je energetická veličina a že lineární přírůstky hladin odpovídají kvadratickému nárůstu akustického tlaku. Například těsně nad prahem slyšení je nárůst hladiny akustického tlaku o 2 dB nevýznamný, na 100 dB však stejný nárůst znamená podstatné zvýšení expozice zaměstnance. Citlivost sluchu není v závislosti na kmitočtu slyšitelného zvuku konstantní. Nejvyšší citlivost je v rozsahu kmitočtů 1 kHz až 4 kHz. Směrem ke krajním slyšitelným kmitočtům vně tohoto rozsahu pak citlivost sluchu výrazně klesá. Proto byly stanoveny kmitočtové váhové funkce označené A a C, které odpovídají kmitočtové závislosti fyziologie slyšení při středních a vysokých úrovních zvuku. Do měřicího řetězce zvukoměru se vždy zařazuje váhový filtr A nebo C a výsledkem měření je pak hladina akustického tlaku A nebo C označená LpA resp. LpC [dB]. Poněvadž odečítání okamžitých hladin akustického tlaku a jejich průměrování v čase není v reálných podmínkách praktické, byla definována ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeqT. Ta odpovídá energeticky shodné hladině akustického tlaku, která by byla konstantní po celou dobu trvání dobu expozice T. Při působení ustáleného, proměnného nebo přerušovaného hluku a impulsního hluku v průmyslových prostorech s vysokou úrovní hluku pozadí je míra nepříznivého působení na sluch úměrná celkové akustické energii v místě hlavy pracovníka. V takových případech se expozice vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeqT. Pokud expozice hluku T netrvá po celou pracovní dobu T0 = 8 h, je třeba ji normovat korekcí K podle vztahu K = 10.log T/T0 dB Přípustný expoziční limit LAeq8h činí při fyzické práci pro osmihodinovou pracovní dobu 85 dB. Na duševní práci se vztahuje hygienický limit 50 dB. Ve velínech a na řídicích pracovištích může být LAeqT nejvýše 60 dB. Hluková zátěž pracovníka se vyjadřuje expozicí zvuku A EA,Te. Základní limitní hodnota expozice zvuku A 3640 Pa2s odpovídá ekvivalentní hladině akustického tlaku A 85 dB. V případě expozice impulsnímu hluku jednotlivými ostrými impulsy (např. mechanické opracování plechových dílů, kování za studena, nastřelování hřebů pistolí, pracoviště zkušebních střelců) s dobou trvání do 200 ms a klidovými intervaly mezi impulsy déle než 10 ms v prostředí s nízkou úrovní pozadí je pro posouzení expozice rozhodující špičková hladina akustického tlaku C. Při takové expozici hluku může dojít při silném impulsu k akutnímu poškození sluchu. Hladina špičkového akustického tlaku C nesmí v takových případech překročit 140 dB. Pro přesné posouzení expozice infrazvuku, nízkofrekvenčnímu hluku, vysokofrekvenčnímu hluku a ultrazvuku je nezbytná kmitočtová analýza akustického signálu v třetinooktávových pásmech. Limitní hodnoty jsou v případě infrazvuku a ultrazvuku stanoveny s ohledem na práh vnímání daného akustického děje a mírou jeho rušivých vlivů při práci. Standardní metody měření hluku v pracovním prostředí se řadí do tří tříd přesnosti, přičemž výsledky měření se uvádějí včetně přidružených nejistot. Přesnost měření hluku vyplývá z třídy přístrojů a přesnosti použitých metod. Nejpřesnější jsou referenční měření hluku v 1. třídě přesnosti, kdy je celková nejistota do 1,6 dB včetně. V 2. třídě přesnosti se nejistota nachází v pásmu od 1,6 dB do 3 dB včetně. Nejméně přesná provozní měření hluku ve 3. třídě přesnosti pak vykazují nejistotu v pásmu od 3 dB do 8 dB včetně. Pro hygienické posouzení expozice jsou nejvhodnější referenční a technická měření hluku. Ochrana před nepříznivým působením hluku a vibrací je obecně upravena zákonem č. 258/2000 Sb. a zákoníkem práce, oba v platném znění. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací jsou stanoveny v navazujícím nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Vlastní metody měření a hodnocení hluku a vibrací jsou ve smyslu par. 21 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. obsaženy v českých technických normách ČSN ISO 1999, ČSN ISO 9612 a ČSN ISO 7196. Požadavky na zvukoměry, které podle zákona č. 505/1990 Sb. v platném znění spadají do skupiny tzv. stanovených měřidel podléhajících typové zkoušce a pravidelnému ověření jednou za dva roky, jsou upraveny českými technickými normami ČSN EN 61672-1, -2 a -3. Hluk je zápach pro uši. Ambrose Bierce Posledním, nikoliv však nejméně důležitým prvkem, cílené prevence je použití osobních ochranných pracovních prostředků proti hluku. Chrániče sluchu je nutné používat, pokud hladina akustického tlaku A překračuje 85 dB. Jejich vložný útlum byl měl takový, aby za chrániči sluchu ve zvukovodu byla hladina hluku nižší než 85 dB. Při překročení expozice hluku do 10 dB se doporučují zátkové chrániče vkládané do zvukovodu. Při expozici nad 95 dB se doporučují sluchátkové chrániče a nad 100 dB se zpravidla nasazují protihlukové přilby, které omezují rovněž kostní vedení zvuku. Použití chráničů sluchu může vést ke snížení bezpečnosti práce a může omezit její produktivitu. Je-li použití chráničů sluchu nezbytné, je třeba umožnit pracovníkům výběr z více typů tak, aby se neomezovalo pohodlí při práci například nadměrným tlakem náhlavní spony, pocením ucha atp. HLUK •= jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo škodlivý zvuk •jde o mechanické vlnění •pro člověka slyšitelná frekvence 20 Hz – 20kHz •lidská řeč – 4 000 Hz •subjektivně: hlasitost, výška, barva zvuku •hluk – impulzivní a neimpulzivní (ustálený, proměnný, přerušovaný •ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq • (85 dB) •měření –hluk - hlukoměry (dB) •na pracovním místě, v pracovním prostoru, hluková zátěž jednotlivce Závislost doby práce a hladiny hluku (bez ochrany sluchu) závislost doby a hluku Hluk – zdravotní účinky •systémové účinky •individuální – rozdíl ve vnímání hluku •vliv na CNS – vegetativní, hormonální, biochemické reakce, poruchy spánku •vliv na motoriku – změny zrakového pole, poruchy koordinace pohybu •funkční poruchy emocionální rovnováhy •vliv na TF a TK → zvýšení TK a TF - riziko KVCh •sluchové účinky •opakované působení hluku → dočasný posun sluchového prahu → trvalý posun sluchového prahu (profesionální nedoslýchavost = „porucha sluchu způsobená hlukem“); •jednorázové krátkodobé působení → akutní akustické trauma –prasknutí bubínku při 150 dB –dg: audiometrie •stanovení ztrát sluchu dle Fowlera v % - nemoc z povolání při ztrátě 40% u osob do 30 let, 50% u 50-letých • Ztráta sluchu způsobená hlukem Kopie - Audiogram frekvence normální sluch ztráta Bez názvu pravé ucho Bez názvu Ztráta sluchu způsobená věkem audiogram fow X 1,8 + 7,7 + 22,4 + 12,5 = 44,4 % O 1,1 + 5,4 + 12,9 + 11,2 = 30,6 % (44,4 – 30,6) : 4 = 3,5 30,6 + 3,5 = 34,1 % fowler Hluk – hodnocení poškození sluchu • Fowler-hodnocení-Tuček-Prac lék pro praxi Hluk - prevence •technologická •snížení hlučnosti strojů, izolace hluku •organizační •hlukové přestávky, střídání pracovníků, zkrácení expozice •náhradní •OOPP – zátky do 95 dB, mušlové chrániče nad 95 dB, přílby nad 100dB •zdravotní •pravidelné preventivní lékařské prohlídky Hluk - kontraindikace •degenerativní poruchy sluchu •nedoslýchavost •chronické záněty středouší •otoskleróza •perforace bubínku •recidivující kochleovestibulární syndrom •recidivující hydrops ductus cochlearis •neurotizující ušní šelesty •těžké neurózy Decibel je jednotka •nejznámější užitím pro měření hladiny intenzity zvuku, ale ve skutečnosti se jedná o obecné měřítko podílu dvou hodnot, které se používá v mnoha oborech. • •Jde se o bezrozměrnou míru, obdoba procenta, ovšem na rozdíl od něj je decibel logaritmická jednotka, jejíž definice souvisí s objevením Fechner-Weberova zákona, že totiž lidské tělo vnímá podněty logaritmicky jejich intenzitě (i velké změny velkých podnětů způsobují jen malé změny počitků). • •Toto vyjadřování se uplatnilo zejména v akustice: na pokusech s dobrovolníky se zjistilo, že průměrný jedinec slyší nejvýrazněji kmitočty kolem 1–3 kHz. •Pro vytvoření etalonu se použil sinusový tón 1000 Hz. Ten se pouštěl velmi potichu v absolutně tichém, bezodrazovém prostředí jedincům s odpočatým sluchem. Zjistilo se, že průměrný jedinec jej začne vnímat, je-li v komoře hladina akustického tlaku p0 = 2 × 10−5 Pa. Akustika Logaritmováním poměru zvukového tlaku a tohoto stanoveného nejslabšího slyšitelného zvuku vznikne relativní (bezrozměrné) číslo, jehož jednotka je označena jako bel. Běžně se ovšem pracuje s desetkrát podrobnější jednotkou decibel (odvozená pomocí předpony soustavy SI deci). Jednotka je pojmenována po skotském vynálezci telefonu A. G. Bellovi. Zvukoměr je přístroj, který měří přesným mikrofonem akustický tlak, převádí jej na střídavé napětí, podle potřeb měření umožňuje zařazení některého z filtrů realizujícího křivky A, B, C. Změřené napětí pak zobrazí na voltmetru ocejchovaném v decibelech. Přímá souvislost hladiny akustického tlaku s elektrickým napětím potřebným k vybuzení rádiového vysílače nebo elektroakustického měniče vedla k tomu, že zvukový mistr pracující se středoevropským zvukovým režijním zařízením má indikátor vybuzení (voltmetr splňující přesná kritéria chování) ocejchovaný rovněž v decibelech (bez korekčních křivek). Písmeno L značí obecnou úroveň - level. Fyziologické porovnávání hladiny akustického tlaku Pro srovnání úrovně akustického hluku lze využít tuto tabulku: * Práh slyšitelnosti je 0 dB * Šum ve studiu odpovídá asi 20 dB * Tikot hodin odpovídá asi 30 dB * Šepot z 10 cm odpovídá asi 50 dB * Kytara z 40 cm odpovídá asi 60 dB * Saxofon z 40 cm odpovídá asi 90 dB * Hlasitý výkřik odpovídá asi 130 dB (práh bolesti) * Vzlet tryskového letadla je více než 190 dB Mechanické vlnění • λ … vlnová délka, • v … rychlost postupného vlnění, (v = 340 m/s) • T … perioda • f … frekvence kmitání. • Vlnová délka je vzdálenost dvou nejbližších bodů, které kmitají se stejnou fází. • zvuk se šíří postupným vlněním podélným = částice pružného prostředí kmitají ve směru, kterým vlnění postupuje. Vzniká v tělesech všech skupenství, tedy i v kapalinách a plynech, která jsou pružná při změně objemu (tzn. při stlačování a rozpínání). Zvuk = každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. Rychlost zvuku závisí na teplotě, při 0°C je rychlost zvuku 331,8 m/s, při 30°C pak 349,6 m/s, převedeme-li tuto změnu rychlosti na změnu výšky tónu - ladění, přeladí se nástroj samovolně téměř o jeden půltón! Akustické mikroklima j0089931 Metody prostorové akustiky •Vlnová teorie - zabývající se difuzitou (rozptylem) zvuku •Geometrická akustika - geometrickým řešením prostoru zajišťuje všechna potřebná místa zvukem o dostatečné a srovnatelné intenzitě. Používá speciální odrazové plochy pro řízené zvukové vlny. •Statistická akustika - jejím základním kritériem je doba dozvuku, zabývá se hodnocením volného a difuzního zvukového pole. Akustika = nauka o šíření, odrazu a absorpci zvuku v uzavřených prostorách. Stavební akustika – zkoumá dobré a nerušené podmínky poslouchatelnosti hudby a řeči v obytných místnostech a sálech. • kotelna: kotle (hl. s tlakovými hořáky), komín, méně čerpadla a armatury • výtahy a eskalátory • vzduchotechnika • dieselagregát (náhradní zdroj) • trafostanice (transformátor) • garážová vrata (pohon) • kompresorovny • vodovod (hydraulické rázy, voda dopadající do vany, odpady kanalizace) • stroje a zařízení, která nejsou trvale spojena se stavbou (lednice, televize, rádia, pračky, myčky apod.) Zdroje hluku – v budovách Zdroje hluku – vně budov • zdroje chladu a kondenzační jednotky • doprava (silniční, železniční, letecká) Bodový zdroj zvuku • Bodový zdroj je takový, u něhož je vlnová délka nejvyššího vyzařovaného kmitočtu řádově větší, než rozměry zdroje. Pro tento zdroj také platí, že se ve volném poli zvuk od něj šíří v kulových vlnoplochách. Vlnoplocha je plocha, na kterou dospěje zvuk od zdroje za stejný čas. • Od přímkového zdroje se zvuk šíří ve válcových vlnoplochách. BODOVÝ ZDROJ VLNOPLOCHA PAPRSEK PŘIJÍMAČ Huygensův princip • Ch. Huygens objasnil v roce 1678 způsob, jakým se šíří vlnění. Každý bod vlnoplochy, do něhož dospělo vlnění v určitém okamžiku, můžeme pokládat za zdroj elementárního vlnění, které se z něho šíří v elementárních vlnoplochách. Vlnoplocha v dalším časovém okamžiku je vnější obalová plocha všech elementárních vlnoploch ve směru, v němž se vlnění šíří. Tento jev se nazývá Huygensův princip. VLNOPLOCHA BODOVÝ ZDROJ Základní veličiny Akustický výkon W (W) = veličina popisující zdroj hluku Akustický tlak P (Pa) = změna tlaku vzduchu. Intenzita zvuku I (W/m2) charakterizuje sílu zvuku v určité vzdálenosti od zdroje; energie, která za 1s dorazí na plochu 1m2 Pro přizpůsobení veličin lidskému vnímání zvuku se používají hladiny (dB) Referenční hodnoty: Wo = 10-12 W; po = 2.10-5 Pa; Io = 10-12 Wm-2 Akustický tlak ve vzdálenosti r od zdroje zvuku Jsme však stvořeni tak, že vnímáme pocity úměrné logaritmu intenzity. To je psychofyzický zákon Weberův-Fechnerův. Jiná formulace: jestliže stoupá intenzita vnějšího působení geometrickou řadou, stoupá náš vjem pouze řadou aritmetickou. S tím souvisí také zavedení jednotky hladiny zvuku decibel, což je logaritmus poměru intenzity působící ku intenzitě základního zvoleného prahu. Měřením bylo zjištěno, že ucho dovede vnímat zvuky v rozsahu intenzit dvanácti řádů Zvuk Intenzita (decibelů) Relativní energie Práh slyšitelnosti 1 1 Slabý šum listí 10 10 Klidná zahrada 20 102 Šepot 30 103 Mluva 40 104 Hluk v obchodě 50 105 Živá ulice 60 106 Motocykl bez tlumiče 90 109 Zkouška motoru letadla 120 1012 Práh bolesti v uchu 130 1013 Zrak Základní veličiny 10_3%20Smerovy%20faktor Směrový činitel Q charakterizuje umístění zdroje zvuku v prostoru Q = 1 Q = 2 Q = 4 Základní veličiny Sčítání hladin 40 42 40 44 55 45,5 55,4 42 – 40 = 2 42 + 2 = 44 Příklad – Kdo je nejhlasitější ? j0229913 Určete, kterou houslistku slyší dirigent nejhlasitěji a celkovou hladinu zvuku, hrají-li všechny houslistky najednou na rozlehlé, rovinné louce. j0236636 j0334110 j0236636 j0236636 Lw = 65 dB r = 6 m Lw = 70 dB r = 8 m Lw = 50 dB r = 4 m akustika_sluchove_pole Infrazvuk vnímáme hmatem jako vibrace Sluchové pole frekvence = míra výšky tónu (zvuku) Oktávová pásma 64 Hz 128 Hz 512 Hz 256 Hz 1024 Hz 2048 Hz Oktáva = interval (vzdálenost) 2 tónů, jejichž poměr frekvencí = 2 Oktávová pásma OKTÁVOVÁ FREKVENČNÍ PÁSMA (Hz) INFRAZVUK 31,5 63 125 250 500 1000 2000 4000 8000 16000 ULTRAZVUK ROZSAH KLAVÍRU ROZSAH POSUZOVANÝ VE STAVEBNÍ AKUSTICE LIDSKÁ ŘEČ Zvukové filtry hladina akustického tlaku (výkonu) vážená filtrem A – dB/A Útlumová charakteristika filtru A odpovídá přibližně citlivosti lidského ucha. frekvence filtr A akustika2 Jednotkou hlasitosti je fón [Ph] - (odpovídá hodnotě intenzity při referenční frekvenci 1 kHz). Hladina hlasitosti izofony Šíření zvuku v uzavřeném prostoru statistická akustika MCj03227780000[1] POLE PŘÍMÝCH VLN POLE ODRAŽENÝCH VLN (DIFÚZNÍ POLE) OTEVŘENÉ OKNO POHLTIVOST = 0 VZT POTRUBÍ POLE PŘÍMÝCH VLN (VOLNÉ POLE) časový posun odražených vln vytváří efekt dozvuku (ozvěny) Mramor 0,010 Beton 0,015 Sklo 0,027 Omítnutá stěna 0,025 Neomítnutá stěna 0,032 Stěna obložená dřevem 0,10 Dřevěná podlaha 0,10 Linoleum 0,12 Obrazy 0,28 Koberce 0,29 Plyš 0,59 Celotex 0,64 Činitel absorpce různých povrchů Průměrné hodnoty bez závislosti na frekvenci AKUSTICKY TVRDÉ MATERIÁLY AKUSTICKY MĚKKÉ MATERIÁLY Absorpce zvuku v místnosti • Celkovou absorpci (absorpční plochu) A místnosti získáme součtem součinů velikostí jednotlivých ploch s jejich absorpčními činiteli. Při počítání celkové absorpce je třeba brát v úvahu i s absorpcí lidských těl, nábytkem a vybavením místnosti. 1 osoba průměrně A = 0,42 m2 dřevěná židle A = 0,01 m2 čalouněné křeslo A = 0,09 až 0,28 m2 Typ místnosti Činitel absorpce (-) Rozhlasová studia, hudební sály 0,3 – 0,45 Televizní studia, obchodní domy 0,15 – 0,25 Byty, kanceláře, konferenční místnosti, divadla 0,1 – 0,15 Školy, nemocnice 0,05 – 0,1 Tovární haly, bazénové haly 0,03 – 0,05 Měření zdrojů hluku v TZB Frekvenčně závislá hladina akustického výkonu Podmínky dobré prostorové akustiky 1.Kvalita zvuku, (tj. poměr intenzit zvukových vlnění), má být zachována. 2.Dovnitř sálu nemají pronikat žádné zvuky zvenčí. 3.Zvuk má být všude v sále dostatečně silný a podle možnosti alespoň přibližně stejně silný. 4.Jednotlivé zvuky lidské řeči a krátce trvající hudební tóny nesmí splývat. Kvalita zvuku, (tj. poměr intenzit zvukových vlnění), má být zachována Tato podmínka bývá obyčejně splněna automaticky, protože činitel absorpce zvuku na překážkách je jen velmi málo závislý na jeho frekvenci • Pokud má být zvuk všude v sále i daleko od řečníka (nebo orchestru) dostatečně silný aniž by byl v blízkosti řečníka příliš silný, je nevyhnutelné, aby se využilo i odrazu zvuku. Nesmí se to ovšem stávat mnohonásobně, protože by to vedlo k rušivému doznívání. Proto je účelné, když je za řečníkem (orchestrem) odrážející stěna parabolického tvaru a strop vysoko nad obecenstvem a upravený tak, aby odrážel zvuk dolů. Podlaha už zvuk odrážet nemá, proto bývá pokryta koberci a křesla bývají čalouněná. • Zvuk šířící se od zdroje přímo k posluchači se podílí na sluchovém vjemu jen zčásti. Výsledný vjem dotváří obvykle velmi složitá struktura zvukových vln přicházejících k posluchači po jednom a více odrazech z různých směrů a s různým zpožděním. Zvukové vlny přicházející se stále větším zpožděním, po vícenásobných odrazech pak postupně splývají, slábnou a vytváří to, čemu říkáme dozvuk. Veškeré signály, které přijdou se zpožděním větším než 50 ms, způsobují ozvěnu. • doba dozvuku T udává, za jakou dobu poklesne v místnosti úroveň akustické energie na jednu miliontinu původní hodnoty (tj. -60 dB). T = 0,164.V/(αS) = 0,164.V/A • … Sabinův vzorec, který poměrné dobře platí pro malé hodnoty poměrné pohltivosti. Povrch všech předmětů je S, V je objem místnosti a 0,164 je experimentálně zjištěná konstanta. Doba dozvuku 60 dB 0 dB ČÁST VLN SE ODRAZÍ ZPĚT ČÁST SE TŘENÍM O STĚNY PROMĚNÍ V TEPLO ČÁST UVEDE STĚNU DO KMITÁNÍ Dobu dozvuku definoval Sabine jako dobu, za kterou klesne hladina zvuku o 60 dB a tedy intenzita zvuku na miliontinu původní hodnoty. •Frekvenční závislost doby dozvuku u vybraných pražských chrámů chramyvpraze • Experimentálně bylo zjištěno, že nejvýhodnější doba dozvuku je pro: • • • • • • • • • V blízkém okolí zdroje zvuku by měly být stěny poměrně dobře odrážlivé a naopak v odlehlém konci sálu podstatně více pohltivé. Na odlehlém konci sálu jsou nebezpečné zejména zaoblené stěny, které koncentrují zvuk do jediného místa a vedle sebe zanechávají zvukem nepřesycené prostory. Doba dozvuku koncertní sály 1,0 až 1,5 s přednáškové síně 0,8 až 1,0 s • Vztah optimální doby dozvuku a objemu prostoru Závislost optimální doby dozvuku na objemu (platí pro frekvenci 1 kHz); A - varhanní hudba, B - orchestrální hudba, C - komorní hudba, D - řeč, E - opera, F - víceúčelový sál, G - kino dobadozvuku Prostorová akustika halových staveb - SAZKA ARÉNA multifunkční hala s objemem 240 000 m3 • požadavek stálé akustické atmosféry nezávisle na počtu osob v hale • požadavek vysoké srozumitelnosti mluveného i zpívaného slova. Volba sedadel s důrazem na jejich akustické vlastnosti, ošetření střechy a stěn akustickými materiály - snížení doby dozvuku z 11 s až na 1,9 s a to tak, že všech cca 18 000 sedadel má akustickou úpravu. V zadní straně opěrky je membrána, která pohlcuje nízké kmitočty a ze spodu sedadla je absorbér středních a vysokých kmitočtů. Samo sedadlo je vlastně řešeno tak, že imituje pohltivost návštěvníka, takže je akustika stejná ať je hala obsazená nebo poloprázdná. http://www.soning.cz • Bezdozvuková komora = uzavřená místnost, která je obložena akusticky pohltivým materiálem většinou tvaru dlouhých špičatých hranolů, které "rozbíjejí" zvukové vlny. Špičkové konstrukce dosahují úrovně hluku pronikajícího z venčí cca 5dB. Příklad – Doba dozvuku • Místnost má rozměry 10x15x4m. V obvodových stěnách je 10 oken 1,8x1,8m. V místnosti se nachází 25 osob, každou lze započítat jako absorpční plochu A = 0,4m2. • Určete dobu dozvuku místnosti pro tyto případy (ve frekvencích 125 Hz až 4 kHz): a)Všechna okna zavřená se zataženou záclonou b)Polovina oken je zavřených a polovina dokořán otevřených c)Všechna okna jsou otevřená dokořán. • Činitelé absorpce pro uvažované povrchy jsou v tabulce: Činitel absorpce 125 250 500 1000 2000 4000 Stěny, strop a podlaha 0,1 0,1 0,11 0,12 0,15 0,15 Zavřené okno se záclonou 0,15 0,22 0,40 0,58 0,50 0,40 j0229913 Příklad – Zdroj hluku v místnosti Činitel absorpce 125 250 500 1000 2000 4000 Zdroj hluku (dB/A) 63 65 55 50 52 54 j0229913 Doprostřed podlahy řešené místnosti umístěte zdroj hluku – hladina akustického výkonu v tabulce. Určete hladinu akustického tlaku v místnosti ve vzdálenosti 1, 2, 3, 4m ve frekvenčních pásmech. Pro jednotlivé vzdálenosti určete součtovou hladinu akustického tlaku. Eliminace hluku - akustické kryty akusticky_kryt tlumic6 tlumic5 www.greif.cz Eliminace hluku - akustické zástěny akus_zastena tlumic8a tlumic8b tlumic7 www.greif.cz Eliminace hluku - tlumiče hluku www.greif.cz tlumic1 tlumic12 tlumic11 tlumic10 tlumic9 Příklad – Tlumič hluku ve VZT j0229913 Určete hladinu hluku (dB/A) v místě čtenáře. j0088942 r = 3 m r = 4 m r = 2 m A = 10 m2 Příklad – Tlumič hluku ve VZT frekvence 125 250 500 1000 2000 4000 Tlumič – vložený útlum (dB) 15 20 25 25 22 20 Tlumič – vlastní hluk (dB/A) 35 35 35 35 35 35 Regulační klapka - vlastní hluk (dB/A) 30 30 30 30 40 45 Ventilátor - vlastní hluk (dB) 90 85 82 70 71 75 j0229913 Útlum rozdělěním na stejné potrubní větve Útlum hluku v potrubí zanedbejte. Příklad – Akustické úpravy Činitel absorpce 125 250 500 1000 2000 4000 Zdroj hluku (dB/A) 63 65 55 50 52 54 j0229913 Navrhněte akustické úpravy (obklady, absorbéry) na zlepšení hladiny hluku v místnosti tak, aby ve vzdálenosti 3m od zdroje hluku byl akustický tlak snížen o 5 dB. Volte takové prvky, které mají maximální absorpci zvuku v kritických kmitočtech. Určete upravenou dobu dozvuku místnosti. Hodnocení hluku v ČR Nařízení vlády 502/2000 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění novely 88/2004 Sb. Chráněný – nechráněný prostor Posuzovaná veličina – hladina akustického tlaku vážená zvukovým filtrem A, ekvivalentní za určitou dobu T – Lp,A,eq,T nebo maximální Lp,A,max Venkovní prostředí Lp,A,eq,T = 50 dB (T… den 8 hodin, noc 1 hodina) Vnitřní pracovní prostředí Lp,A,eq 8h = 85 dB Vnitřní prostředí obytných a občanských staveb Lp,A,eq,max = 40 dB + korekce podle denní doby a využití prostoru Doba dozvuku v učebnách i tělocvičnách max. 0,6 s; na chodbách 1,0 s Při překročení denní expozice 85 dB použití osobních ochranných prostředků Posuzují se rovněž vibrace (infrazvuk) a ultrazvuk. Rozlišuje se ustálený a proměnný hluk (5 dB), impulsní hluk (kratší než 0,2 a přesahující o 10 dB), hluk s výraznými tónovými složkami (v 1/3 oktávy přesahující o 5 dB ostatní frekvence), vysokofrekvenční hluk (nad 8kHz), nízkofrekvenční hluk (do 50 Hz) Jeden den tvého života má větší cenu jak hora zlata. Kenko Yoshida na00809_ VIBRACE Vibrace přenášené na člověka 13. listopad 2007 | Ing. Zdeněk Jandák, CSc. Za vibrace se označuje pohyb pružného tělesa nebo prostředí, jehož jednotlivé body kmitají kolem rovnovážné polohy. Stejně tak jako v případě hluku je pro mechanické vlnění charakteristický přenos energie. V nejobecnějším přiblížení můžeme na člověka pohlížet jako na mechanickou soustavu složenou z dílčích hmot, tuhostí a mechanických odporů. Při působení vibrací je však pro člověka charakteristická interakce se zdrojem vibrací. Kupříkladu úroveň vibrací přenášených na člověka je výrazně ovlivněna reakcí organismu, polohou těla a končetin vzhledem ke směru vibrací, místem a velikostí plochy, přes kterou se vibrace přenášejí do lidského organismu a silami, které během expozice vibracím člověk vyvíjí. Zvláštní pozornost si zasluhují mechanické rázy, vyvolávající otřesy lidského organismu. Na rozdíl od proměnných vibrací se během mechanického rázu vyvíjejí v lidském těle velké dynamické síly, které mohou v důsledku nelineárního chování organismu vyvolat jeho akutní poškození. Expozice člověka intenzivním vibracím vyvolá vždy nepříznivou odezvu lidského organismu. Při dlouhodobé expozici může dojít k jeho trvalému poškození. Největší zdravotní riziko představují v současnosti vibrace přenášené na horní končetiny při práci s různými vibrujícími nástroji a celkové vibrace. Expozice vibracím je výrazně ovlivněna faktory fyzikálními (pracovní kmitočet stroje, časový průběh a směr působení vibrací, denní a celková doba expozice aj.), biodynamickými (tělesná konstituce, hmotnost, poloha těla a končetin, obsah styčné plochy, velikost vyvozovaných sil aj.) a individuálními (predispozice k rychlému vzniku onemocnění z vibrací, kouření, léky, údržba nářadí aj.) Podle způsobu přenosu dělíme vibrace na: celkové horizontální nebo vertikální vibrace, posuzované v kmitočtovém rozsahu 0,5 Hz až 80 Hz, vibrace přenášené na ruce, posuzované v kmitočtovém rozsahu od 8 Hz do 1000 Hz, vibrace přenášené zvláštním způsobem, na hlavu, páteř, rameno atp. posuzované v kmitočtovém rozsahu od 1 Hz do 1000 Hz, celkové vertikální vibrace o kmitočtu nižším než 0,5 Hz, které vyvolávají nemoci z pohybu, celkové vibrace v budovách, posuzované v kmitočtovém rozsahu od 1 Hz do 80 Hz. Vibrace a rázy vnímá člověk pomocí soustavy, která ovlivňuje celkovou psychosomatickou citlivost. Ta je ovlivněna celou řadu faktorů. Jedná se o komplexní fyziologický a psychologický vjem zprostředkovaný velkým počtem různých receptorů. Vibrace vznikají v důsledku vybuzení dynamických sil při provozu jakéhokoliv stacionárního nebo mobilního strojního zařízení používaného v řadě průmyslových oborů (např. strojírenství, hutnictví, hornictví, stavebnictví), zemědělství, dopravě atd. Vhodným příkladem zdrojů vibrací mohou být ruční mechanizovaná nářadí s pneumatickým, hydraulickým nebo elektrickým pohonem, nebo stroje či dopravní prostředky. Z praktických měření je zřejmé, že provoz převážné většiny ručního nářadí je spojen s nadměrnou expozicí vibracím přenášeným na ruce a rizikem onemocnění cév, a ervů a pohybového aparátu horních končetin. Dlouhodobá expozice celkovým vibracím je nejčastěji spojena s řízením dopravních prostředků a mobilních strojů. Podle epidemiologických údajů je v důsledků kombinace vynucené pracovní polohy a působení celkových vibrací nejvíce ohrožen bederní úsek páteře. S expozicí vibracím přenášeným zvláštním způsobem se setkáváme nejčastěji při práci s motorovými postřikovači, křovinořezy atp. V posledním období se množí stížnosti na nadměrné vibrace v budovách z pozemní dopravy (železnice, silnice) a průmyslové činnosti v lomech. Tyto vibrace spadají také do komunální oblasti. Při měření vibrací přenášených na člověka se postupuje podle normových metod. Základní veličinou používanou k popisu mechanického pohybu je zrychlení vibrací vyjádřené efektivní hodnotou aef [m/s2] nebo hladinou zrychlení La [dB] vztaženou k referenčnímu zrychlení 1 m/s2. Vibrace lze popsat také rychlostí a výchylkou mechanického pohybu, nicméně z důvodu snímání vibrací akcelerometry se používá k jeho popisu zrychlení. Při všech druzích přenosu se zjišťují výlučně translační nebo-li posuvné vibrace. Základním deskriptorem pro hodnocení vibrací přenášených na člověka je průměrná (energeticky ekvivalentní) hladina zrychlení vibrací, která se podle způsobu a směru působení vibrací kmitočtově váží příslušným váhovým filtrem, zabudovaným ve vibrometru. Pokud je třeba znát kmitočtové složení vibrací, provádí se kmitočtová analýza v třetinooktávových pásmech ve výše uvedených rozsazích středních kmitočtů. Vibrace se měří na styčné ploše v místě jejich přenosu do lidského organismu. K danému účelu se používají speciální úchyty (např. sedadlový úchyt), které umožňují snímání vibrací ve třech směrech, aniž by se podstatným způsobem narušily podmínky přenosu. U celkových vibrací, vibrací přenášených zvláštním způsobem a vibrací v budovách je základem hodnocení dominantní směr vibrací. V případě vibrací přenášených na ruce je nutné stanovit ze tří složek vibrací vektorový součet, tzv. souhrnnou hladinu zrychlení vibrací. Základní limitní hodnota Law8h činí u celkových vibrací 110 dB a vibrací přenášených zvláštním způsobem 100 dB, Nejvyšší přípustná souhrnná hladina zrychlení vibrací přenášených na ruce Lhv8h činí pro osmihodinovou pracovní dobu 123 dB. Průměrné hodnoty vibrací se normují na jmenovitou dobu pracovního dne 8 h. Pokud expozice hluku T netrvá po celou pracovní dobu T0 = 8 h, je třeba ji normovat korekcí K podle vztahu K = 10.log T/T0 dB Standardní metody měření vibrací přenášených na člověka se řadí do tří tříd přesnosti, přičemž výsledky měření se uvádějí včetně přidružených nejistot. Přesnost měření vibrací vyplývá z třídy přístrojů a přesnosti použitých metod. Nejpřesnější jsou referenční měření vibrací v 1. třídě přesnosti, kdy je celková nejistota do 2 dB včetně. V 2. třídě přesnosti se nejistota nachází v pásmu od 2 dB do 3 dB včetně. Nejméně přesná provozní měření vibrací ve 3. třídě přesnosti pak vykazují nejistotu v pásmu od 3 dB do 5 dB včetně. Pro hygienické posouzení expozice jsou nejvhodnější referenční a technická měření vibrací. Ochrana před nepříznivým působením hluku a vibrací je obecně upravena zákonem č. 258/2000 Sb. a zákoníkem práce, oba v platném znění. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací jsou stanoveny v navazujícím nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Vlastní metody měření a hodnocení vibrací jsou ve smyslu par. 21 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. obsaženy v českých technických normách ČSN EN ISO 5349-1, -2, ČSN ISO 2631-1, -2. Požadavky na vibrometry, které podle zákona č. 505/1990 Sb. v platném znění spadají do skupiny tzv. pracovních měřidel nestanovených, jsou upraveny českou technickou normou ČSN ISO 8041. Preventivní opatření Základem prevence je vyloučení nebo podstatné omezení emise vibrací přímo na zdroji. Nákup strojního zařízení či ručního nářadí s nižší deklarovanou hodnotou vibrací je hlavním předpokladem nízké expozice obsluhy. Originální opatření na snížení vibrací (antivibrační rukojeti nářadí, speciální odpružená sedadla obsluhy) a další cílená opatření na zdrojích vibrací (pružné uložení stroje) jsou zpravidla nejúčinnější a nejefektivnější. Důležitou součástí prevence je také omezení cest šíření vibrací. Tato opatření vycházejí z podrobné studie vibrací daného prostředí. V souhrnu zahrnují přerušení cesty šíření vibrací na pracovní místa a místa pobytu osob v budovách. Tato opatření se často provádějí v součinnosti se snižováním hluku šířeného stavební konstrukcí budovy. Součástí prevence proti vibracím jsou rovněž organizační a technologická opatření na snížení expozice vibracím. Tato opatření jsou nejčastěji založena na střídání pracovníků obsluhy strojů, stanovení povinných přestávek, stanovení přípustného počtu pracovních směn nebo změně technologie výroby aj. Často přeceňovaným prvkem, cílené prevence je použití osobních ochranných pracovních prostředků proti vibracím přenášeným na ruce. Při uvážení výrazného překročení hygienických limitů při práci s většinou ručního nářadí zajišťují certifikované antivibrační rukavice zanedbatelný vložný útlum v rozsahu do 2 dB. Dostupné antivibrační rukavice nemohou vyloučit nadměrnou expozici vibracím. Pro správné uchopení rukojeti je při použití takových rukavic zpravidla nezbytná vyšší síla přítlaku. Ta vede k rychlejší únavě pracovníka při práci a ve svých důsledcích potlačuje pozitivní vliv útlumu vibrací. Pokud jsou pracovní rukavice vhodně navržené a zhotovené, mohou naproti tomu zajišťovat potřebnou ochranu před vlhkem a chladem ve venkovním prostředí a ochlazováním rukou proudem vzduchu. Na pracovních místech obsluhy mobilních strojů moderní konstrukce se v současnosti v širokém měřítku používají speciální odpružené kabiny a antivibrační sedadla, která lze nastavit podle hmotnosti obsluhy, typu vozovky atp. U takových mobilních strojů a dopravních prostředků lze podstatně zvýšit komfort obsluhy a omezit nepříznivé působení celkových vibrací zejména na páteř obsluhy. VIBRACE •= mechanické kmitání a chvění pevných těles •způsob a místo přenosu vibrací na člověka •celkové vibrace (dopravní prostředky → kinetózy, postižení páteře) •vibrace přenášené na ruce/příp. nohy (volant, bruska) •vibrace přenášené zvláštním způsobem (křovinořez) •frekvence •nižší (do 30 Hz) – postižené kosti, klouby, šlachy, svaly •vyšší (20-400 Hz) – postiženy cévy a nervy •souhrná vážená hladina zrychlení Lvw (dB) • Vibrace - účinky •vždy systémové účinky •vedou ke snížení pozornosti, zpomalenému a zhoršenému vnímání, poklesu motivace, snížení výkonnosti •nejzávažnější – místní vibrace přenášené na ruce •postiženy cévy, nervy, kosti, klouby, šlachy, svaly •bolesti, mravenčení, brnění, zhoršení citlivosti prstů, chladové obtíže, bolesti kloubů (námahové → klidové) •celkové vibrace – nejvíce postižena páteř Vibrace - onemocnění •„profesionální postižení horních končetin z vibrací“ –postižení periferních nervů –úžinové neuropatie n. medianus, n. ulnaris –iritační stádium → zánikové stádium –dg – elektromyelografie (EMG) –postižení cév –profesionální traumatická vazoneuróza (Raynaudův sy) –vazospastické stádium → vazoparalytické stádium –dg – chladový vodní pokus (Raynaudův fenomén – zbělení prstů+parestezie) – - Lewis-Prusíkův test měří se doba do prokrvení zmáčknutého posledního článku prstu, norm. do 10 s – - pletysmografie (před ochlazením a po něm) – - kontaktní chronotermometrie –postižení kostí a kloubů –atróza, aseptická nekróza Vibrace - prevence •technologická •náhrada zařízení, nářadí, postupy, údržba •organizační •zácvik, střídání pracovníků, přestávky (ohřívárny) •náhradní •OOPP (antivibrační rukavice – problematické) •ochrana před chladem •zdravotní •pracovně preventivní lékařské prohlídky »důležitá vstupní, periodické Vibrace - kontraindikace •Raynaudův syndrom •onemocnění cév a nervů horních končetin •poruchy prokrvení končetin •degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového aparátu •závažná endokrinní onemocnění (včetně DM) •stavy po těžších omrzlinách •těhotenství DLOUHODOBÉ JEDNOSTRANNÉ NADMĚRNÉ ZATÍŽENÍ DLOUHODOBÉ JEDNOSTRANNÉ NADMĚRNÉ ZATÍŽENÍ •jednostrannost = zatěžování stejné svalové skupiny více než 50% pracovní doby •vliv •velikost fyzické zátěže •nevhodná poloha •celková nebo lokální svalová zátěž •nutno vyloučit úrazový děj •onemocnění šlach, svalů, kostí a nervů Ergonomie •anatomie •fyziologie •antropometrie včetně biomechaniky •filozofie práce •psychologie práce •hygiena práce obr03 PRACOVNÍ POLOHA •fyziologická: –stoj, sezení (+přecházení) •nefyziologická: –dřep, klek, ležení, předklon, záklon, vzpažení, předpažení, rotace trupu víc než 60°… Práce vstoje •výška manipulační roviny –muži 102-118 cm –ženy 93-108 cm –obecně – 5-10 cm pod úrovní loktů –pro jemné činnosti – 5-10 cm nad úrovní loktů –pro lehčí manuální práce – 10-15 cm pod úrovní loktů –pro těžké manuální práce – 15-40 cm pod úrovní loktů •sklon pracovní plochy •dosahové vzdálenosti horních končetin –úhel 45° v ramenním kloubu •prostor pro nohy, pedály –prostor pro chodidla min. 13 cm do hloubky –pedály široké, nízké, možnost střídat nohy Správný stoj •aktivně uvědomělý –vzpřímený, zapínat břišní a hýžďové svaly, předklon do 15° •dynamický –přešlapování z nohy na nohu, ze špičky na patu •správná obuv a péče o nohy –koupele, masáže •kompenzační pohybový režim –cvičení, o přestávkách sed se zvednutými dolními končetinami Práce vstoje •pozitiva: –častější střídání poloh – lepší udržení bdělosti –pohyby ve větším rozsahu, s použitím větší síly •negativa: –zvýšené statické zatížení –vyšší energetická náročnost –nižší možnost přesných a koordinovaných pohybů Zdravotní aspekty práce vstoje •páteř –anteverze pánve se zvýšeným prohnutím bederní páteře –asymetrický stoj → sešikmení pánve a skoliotické držení pánve –kyfotické držení trupu s různým stupněm předklonu •dolní končetiny –pokles nožní klenby, vbočené palce, kladívkové prsty, metatarsalgie –postižení cévního aparátu – varixy, otoky, únava DK, křeče v lýtkovém svalstvu Práce vsedě •DIN ISO 5970 (údaje v cm) výška postavy výška sedáku výška stolu 120 30 52 135 34 58 150 38 64 165 42 70 180 46 76 188 50 82 Sedadlo •stabilita, bezpečnost –pětiramenná podnož •výška sedací plochy –stavitelná, centrální pružina •sedák – anatomicky tvarovaný, vpředu zaoblený –5-10 cm mezera mezi okrajem sedáku a DK •zádová opěra – po lopatky (nebo vyšší), dynamická (stále kopírovat záda, protitlak), podepření bederní páteře, šíjová opěrka •loketní opěrky – výškově stavitelné, výkyvné do stran •vhodné čalounění Práce s počítačem Výška postavy (cm) 150 165 180 Výška sedačky (a) 40.5 46.5 52 Výška pracovní plochy (b)(cm) 58.5 65 71 Výška roviny pohledu (c) (cm) 103 118 133 Vzdálenost obrazovky (d) (cm) >30 >30 >30 Zorný úhel 0-60° 0-60° 0-60° cervenka02_zidle Práce s počítačem •monitor –odrazy světla, blikání •myš (ergonomická) –ruka opřená o předloktí, zápěstí volné •klávesnice (ergonomická) –předloktí volná nebo podložená, opřené dlaně, (nikdy zápěstí), psát 10 prsty, bez chyb •oči –mrkat •po 2 hod - přestávka – procvičit páteř, DK, oči Zdravotní důsledky sezení •páteř –uvolněné kulaté držení trupu – překlopení pánve dozadu, oploštění bederní páteře, vyklenutí hrudní páteře dozadu, předsunutí a předklonění krční páteře ® bolesti páteře, omezené dýchání (horní), útlak vnitřních orgánů, bolesti hlavy (přetížení vazů) •vnitřní orgány –hipokineza ® zácpa –útlak a zahřívání varlat (auto) •cévy –otoky, varixy –hemorhoidy Zdravotní důsledky práce s počítačem • RSI syndrom (Repetition strain injury) –záda, ramena, zápěstí, prsty –únavové bolesti (brnění, mrtvění) → záněty svalů, šlach, pouzder, úponů –prevence •max. 6 hod práce s počítačem denně •minimálně každé 2 hod přestávka – protažení svalů •tempo do 10 000 úhozů/hod RSI dle Úřadu pro pracovní statistiku, USA rok počet % chorob 1978 20 200 14 1983 26 700 25 1988 115 300 48 1990 185 400 56 MANIPULACE S BŘEMENY •muži •občasné zvedání a přenášení – 50 kg •časté zvedání a přenášení – 30 kg (časté = delší než 30 min za pracovní dobu) •maximálně 10 000 kg za pracovní dobu •energetický výdej maximálně 8 MJ •ženy •občasné zvedání a přenášení – 20 kg •časté zvedání a přenášení – 15 kg •maximálně 7 000 kg za pracovní dobu •energetický výdej maximálně 5,4 MJ • • Denní potřeba energie závisí na mnoha podmínkách a je i při tělesném klidu velmi rozdílná. Proto byl definován základní (bazální) metabolismus, který se měří ráno, nalačno, vleže, v klidu, při normální tělesné teplotě a neutrální teplotě prostředí. Jeho hodnota se liší podle stáří, pohlaví, tělesné hmotnosti a výšky a u dospělých činí kolem 7 MJ/den (tj. 80 W na den). Tělesná práce potřebu energie zvyšuje, a to práce v kanceláři asi na11 MJ/den (127 W), těžká práce u žen na 15 MJ/den (175 W) a u mužů asi na 20 MJ/den (230 W) na 70 kg tělesné hmotnosti. Během jednoho dne může velmi těžce pracující člověk vydat maximálně až 50 MJ/den (600 W) v průběhu extrémních sportovních výkonů jako je Tour de France, vydávají cyklisté energii průměrně 27 MJ/den (6600 Kcal/den). ... Energetická potřeba je kryta třemi základními živinami: bílkovinami, tuky a cukry (sacharidy). Minimální potřeba bílkovin, která udrží životně důležitou dusíkovou rovnováhu, činí asi 0,5 g/kg tělesné hmotnosti a den. Pro normální výkonnost však musí být přijímáno dvojnásobné množství, z něhož má být přibližně polovina živočišného původu (maso, ryby, mléko, vejce), aby byl zaručen dostatečný přísun esenciálních (nezbytných) aminokyselin. Věk Podmínky Maximální hmotnost břemene (kg) Kumulativní hmotnost za celou pracovní směnu (kg) muži ženy muži ženy 18-29 Příznivé 50 15 10 000 7 000 Nepříznivé 45 12 8 000 6 500 30-39 Příznivé 45 12 7 500 6 500 Nepříznivé 40 10 7 200 6 200 40-49 Příznivé 40 10 7 000 6 200 Nepříznivé 35 8 6 700 6 000 50-59 Příznivé 35 8 6 400 5 500 nepříznivé 30 5 6 000 4 000 ORGANIZACE PRACOVNÍHO POLE • A – velmi často používané • B – často používané • C – málo používané Obrázek1 MANIPULACE S BŘEMENY •muži •občasné zvedání a přenášení – 50 kg •časté zvedání a přenášení – 30 kg (časté = delší než 30 min za pracovní dobu) •maximálně 10 000 kg za pracovní dobu •energetický výdej maximálně 8 MJ •ženy •občasné zvedání a přenášení – 20 kg •časté zvedání a přenášení – 15 kg •maximálně 7 000 kg za pracovní dobu •energetický výdej maximálně 5,4 MJ •Vyhláška 288/2003, příloha 1, část A: • •„Za zvedání břemena se pokládá též manipulace s pacienty na lůžku.“ DJNZ •Zvýšená zátěž: –podle charakteru práce: •páteř •horní končetiny •dolní končetiny •symetricky nebo asymetricky DJNZ - následky •tendinitidy a tendovaginitidy •entezopatie •bursitidy •onemocnění menisků •artrózy a artritidy DJNZ – tendinitidy a tendovaginitidy •přetěžování příslušné šlachy •bolest (při aktivním stahu nebo při pasivním napětí) •fáze: •akutní – zduření •chronická - ztuhlost •příčina: •neobvyklá krátkodobá zátěž •opakovaná činnost malé intenzity s velkou četností pohybu (repetition strain injury) DJNZ – tendinitidy a tendovaginitidy •etiopatogeneze •zánět šlachy •nepoměr mezi objemem šlachy a pochvou (zúženo zánětem) •často v místech zesílení pochev příčnými vazy •projevy •bolest •ztuhnutí •omezený pohyb •lupání DJNZ – tendinitidy a tendovaginitidy •příklady –Morbus de Quervain –zánět šlachy m. abductor pollicis longus a extensor pollicis brevis –švadleny, střihačky –bolestivé zduření v místě osteofibrózního kanálku u processus styloides radii –peritendinitis crepitans –bursitis m. abductor pollicis longus –bolestivé krepitující zduření měkkých tkání 6-10 cm proximálně od radiokarpálního kloubu v místě křížení šlach abduktorů a extenzorů palce extensorem carpi radialis brevis et longus –může postihnout i pochvy šlach ohybačů prstů aj. •léčba – ortopedická (konzervativní event. chirurgická) •prevence •technická •nácvik s postupným zatěžováním •vyřazení z expozice DJNZ - entezopatie •= bolestivé stavy v úponech svalových šlach do kostí •např. •radiální epikondylitida humeru (tenisový loket) - častější •ulnární epikondylitida humeru (oštěpařský nebo golfový loket) •etiopatogeneza: dystrofické degenerativní změny, zmnožení vaziva •dg: ortopedické vyšetření, rtg, UZV, třífázová scintigrafie •léčba: konzervativní event. chirurgická •prevence: výběr osob •eliminace osob s vrozenými nebo získanými vadami pohybového aparátu •vyřazení z expozice DJNZ - bursitidy •= záněty tíhových váčků •příčina: trvalý nebo opakovaný tlak na bursu •např. •bursitis preapatellaris (dlaždiči, rubači v nízkých slojích) •bursitis olecrani (brusiči) •léčba: konzervativní event. chirurgická •prevence: •změna pracovní technologie •polštáře, gumové podložky •vyřazení z expozice DJNZ – onemocnění menisků •vlivem tlaku na menisky kolenního kloubu při práci v kleče nebo v podřepu (dlaždiči, podlaháři…) •degenerativní změny chrupavky, odloupnutí kousku chrupavky (kloubní myška) → bolest, zablokování kloubu •léčba: chirurgická •prevence: •výběr osob •gumové podušky •vyřazení z expozice DJNZ - artrózy •etiologicky multifaktoriální •predispozice úrazových stavů •profesionálně - nejčastěji postiženy klouby loketní nebo zápěstní •dg: rtg •léčba: konzervativní nebo chirurgická DJNZ – RSI syndrom •Repetition Strain Injury Syndrom •dlouhodobá práce s velkou četností drobných pohybů rukou, bez mikropauz ke zotavení (práce na PC) •lokální ischemizace → únava, bolest, slabost, parestézie HK a předloktí (tendinitidy, entezopatie, úžinové syndromy, myositidy) •léčba: •zdlouhavá a obtížná •fyziatrická, neurologická, ortopedická •prevence: •vyřazení predisponovaných osob •vhodné uspořádání pracovního místa DJNZ – postižení periferních nervů •monotónní, dlouhodobé a nadměrné zatěžování → komprese, torze, tah v úžinových prostorách •stádium iritační (bolest, parestézie, hyperestézie, palčivost)→ paretické (hypestézie, poškození motoriky až paréza) •nejč. •n. medianus v pronátorovém (mezi dvěma hlavními m. pronator teres) a karpálním tunelu •n. radialis v supinátorovém tunelu (mezi snopci m. supinatorius) •n. ulnaris v kubitálním tunelu •n. tibialis v podkolenní jamce nebo v tarzálním tunelu (oblast kotníku) •dg: elektromyelografie •léčba: neurochirurgická ve spolupráci s ortopedem •prevence: •výběr vhodných osob •technologie •vyřazení z expozice DJNZ - kontraindikace •onemocnění cév a nervů HK •degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového aparátu •závažné poúrazové a pooperační stavy •závažná endokrinní onemocnění (včetně DM) •diagnostikované ohrožení nemocí z povolání (z vibrací, z DJNZ) PROFESIONÁLNÍ DERMATÓZY 1.hodina –prach, hluk, vibrace 2.hodina – DNJZ 3.hodina – dermatózy PROFESIONÁLNÍ DERMATÓZY •patří k nejčastějším chorobám z povolání •vlivy: –fyzikální –chemické –biologické Obrázek11 PD – fyzikální vlivy •1. mechanické •mikrotraumata → infekce, alergizace •stigmata (mozoly, exogenní impregnace barvivy) •ohraničené alopecie (důstojníci) •2. chlad •omrzliny •oznobeniny •3. teplo •akutní - popálení, opaření, zasažení el. proudem •chronické - síťovité hyperpigmentace při dlouhodobě působícím sálavém teple (hutě, sklárny) = dermatitis reticularis ab igne PD – fyzikální vlivy •4. UV záření •akutní solární dermatitida •degenerativní a proliferativní změny •fotosenzibilizace •vznik kožních nádorů •5. ionizující záření •akutní nebo chronická radiodermatitida •riziko maligního zvratu • PD – chemické vlivy •1. vysoušení a odmaštění –kombinováno s iritačními a toxickými účinky •2. toxický a iritační účinek –závisí na koncentraci, době působení a charakteru látky •dermatitis toxica acuta: erythematosa – bullosa – nekrotica –kyseliny → koagulační nekróza –alkálie → kolikvační nekróza •dermatitis irritativa acuta – po kontaktu s ředěnými roztoky agresivních chemikálií –po krátké latenci zarudnutí, edém s puchýřky •dermatitis irritativa chronica –opakované působení méně dráždivých chemikáliích, nejč. na HK –první příznaky – suchost kůže, erytém, deskvamace –později papulózní až papulovezikulózní projevy –velmi podobná kontaktnímu ekzému (je ale pouze v místě kontaktu) PD – chemické vlivy •3. alergogenní vlivy –vlivem pozdní, buněčné přecitlivělosti (T-ly) –přecitlivělost zpočátku monovalentní, později oligovalentní až polyvalentní •skupinové alergie na chemicky podobné látky •sdružené alergie na více látek současně –lokalizace – ruce, předloktí, obličej, nohy •tzn. v místě kontaktu, ale i jinde po těle –nejčastější alergeny •guma, přírodní latex (chirurgické rukavice) •plastické hmoty (pryskyřice epoxidové, polyesterové, akrylové fenolformaldehydové) •sloučeniny kovů (Cr, Co, Ni) •agrochemikálie, léčiva, dezinfekční prostředky, dřeva,… – • PD – chemické vlivy –profesionální atopický ekzém –mohou být i projevy astma bronchiale (dermorespirační syndrom) –nejč. u mlynářů, pekařů (moučný prach, roztoči), zahradníci (pyly), zdravotnictví (dezinfekční prostředky) •projevy: –prasklinky, zasychání povrchu kůže (šupinky, krusty), někdy hyperkeratóza a hyperpigmentace –svědění →eroze, infekce –profesionální kopřivka –např. na moučný prach, zvířecí chlupy, pyl, maso, mléko, antibiotika •projevy – ploché pupeny –dg: epikutánní testy PD – chemické vlivy •4. aknegenní a keratoplastický účinek –acne oleosa a acne picea •minerální oleje, dehty •na místech maximálního znečištění kůže a oděvu •folikulárně vázané hyperkeratózy, komedony, papuly až papulopustuly s výraznou zánětlivou složkou –acne chlorina •chlorované uhlovodíky (dibenzodioxiny, naftaleny, difurany, azobenzoly…) •vstup – dermálně, ale i jinak (inhalačně, orálně, injekčně) •lokalizace – kdekoliv (často genitál, obličej, intertriginózní oblasti) •komedony, papulopustuly, mnohočetné cysty –tyto látky mohou poškodit i další orgány (játra, ledviny, pankreas, NS) PD – chemické vlivy •5. fotodynamické a fotosenzibilizující působení chemických látek –zesilují působení UV záření (psoraleny, antibiotika, cytostatika…) •6. kancerogenní efekt –prokázán u PAU (dehet, ropa), As –nejčastěji spinocelulární karcinom, melanom, vzácněji basaliom, sarkom –dlouhé bezpříznakové období (i desítky let) • PD – chemické vlivy •léčba profesionálních dermatóz •dermatologická (dermatolog se specializací pro choroby z povolání) •prevence •omezení kontaktu s chemickou látkou •technická opatření (výměna chemikálie, hermetizace, automatizace, odsávání, větrání…) •organizační opatření – střídání pracovníků, přestávky •náhradní opatření – OOPP, hygiena •zdravotní prevence –pozor na mladistvé, těhotné ženy, kojící matky, osoby plánující početí PD – biologické vlivy •1. viry –noduli mulgentium (hrboly dojičů) •příčina – virus paravakciny (kravské neštovice) •dojiči, ošetřovatelé skotu, veterináři –orf – ecthyma contagiosum •příčina – pox-virus •rezervoár ovce, kozy – chovatelé, řezníci •2. bakterie –erysipeloid •příčina – Erysipelothrix rhusiopathiae •zdroj – infikované maso vepřů, ryb a drůbeže –tuberculosis cutis •příčina – Mycobacterium tbc nebo bovis •2 formy –tbc. verrucosa –tbc. verruca necrogenes –další infekce (brucelóza, tularemie, maleus, anthrax) • PD – biologické vlivy •3. plísně a kvasinky –trichofýcie •přenáší se z nemocného zvířete nebo kontaminovaného steliva •povrchové nebo hluboké •antropofilní (Trychophyton rubrum), zoofilní (T. verrucosum, mentagrophytes) – nemoc z povolání pouze u zoofilních –kandidózy •u zaměstnanců konzerváren, mlékáren, cukrářů, kuchařů, myček nádobí •nejčastěji - prsty, meziprstí, nehtový val •4. parazité –zavšivení (pediculosis) •příčina – veš vlasová, veš šatní –svrab (scabies) •příčina – Sarcoptes scabiei PD – biologické vlivy •dg: •kontakt s nákazou •klinický obraz •průkazní testy •expoziční a eliminační zkouška •léčba •podle příčiny • Nemoci z povolání 2007, ÚZIS Počet hlášených onemocnění v roce 2007 Název diagnózy podle MKN-10 muži ženy celkem Scabies - svrab 17 64 81 Dermatofytózy 1 3 4 Erysipeloid 3 1 4 Alergická kontaktní dermatitida 58 85 143 Kontaktní dermatitida z podráždění 21 32 53 KONEC • • • •Děkuji za pozornost.