Psychodiagnostika osobnosti Mgr. et Mgr. Jolana Bucková Cíl předmětu Seznámit s obecnými principy psychodiagnostiky, jejími předpoklady, možnostmi a limity. Zorientovat v psychologii osobnosti a poskytnout přehled postupů při diagnostice osobnosti jako celku i jejích jednotlivých kategorií. Umožnit tak účelnou komunikaci s psychologem i s rodiči v případě potřeby diagnostického posouzení dítěte nebo dospívajícího. Literatura: Svoboda, Mojmír (Ed.), Krejčířová, Dana, Vágnerová, Marie. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001. • Ivana Šnýdrová. Psychodiagnostika. Praha: Grada Publishing, 2008. • Svoboda, M., Klimusová, H. Etika a psychodiagnostika. 2006. • Gould, S. J. Jak neměřit člověka. Pravda a předsudky v dějinách hodnocení lidské inteligence. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. Osnova: 1. Obecné principy psychodiagnostiky. Přehled metod diagnostiky osobnosti. 2. Úvod do psychologie osobnosti. Vlastnosti osobnosti. Teorie osobnosti. 3. Klinické metody. 4. Vedení diagnostického rozhovoru. 5. Analýza produktů. 6. Dotazníky. 7. Testy. 8. Projektivní metody. 9. Nejčastější situace vyžadující psychodiagnostiku osobnosti. 10. Jak číst zprávu z vyšetření. Etické otázky diagnostiky. Podmínky pro získání zápočtu: Aktivní příprava na přednášky Závěrečný test v zápočtovém týdnu– 75% úspěšnost Alternativa testu (především pro studenty na zahraniční stáži): Seminární práce formou diskuze (3 - 5 stran) na téma diagnostické metody Barvy života. V práci se vyjádřete k validitě a reliabilitě metody uváděné autory i kritiky. Odůvodněte vlastní názor na metodu včetně vyjádření, zda byste si přáli, aby byli vaši studenti nebo rodinní příslušníci v rámci školy nebo v poradně touto metodou hodnoceni a do jaké míry byste zohlednili doporučení např. o profesním zařazení. Odevzdání nejpozději do 30. 11. 2015 1. Obecné principy psychodiagnostiky Co si představit pod pojmem PSYCHODIAGNOSTIKA? Jaké jsou osobní zkušenosti? Jaké je očekávání v praxi? Co potřebuji o psychodiagnostice vědět? Psychodiagnostika = poznávání psychiky v její normalitě i patologii Je společným principem psychologie a pedagogiky. • Začíná otázkou: Co chceme poznat? • Následuje otázka: Jak budeme postupovat? • Použití metody = způsobů nebo postupů, kterými zjišťujeme fakta. • Zjištěná fakta je nutné vyhodnotit a zpracovat. Provádění psychodiagnostiky s sebou nese: Vytvoření specifického vztahu mezi diagnostikem a diagnostikovaným. Pokud je diagnostikovaným dítě, musí s tím souhlasit jeho právní zástupce. Tento vztah slouží k jednostrannému získávání informací. Je nerovný a nepřirozený. Je zde riziko „nežádoucích účinků“. Informace představuje moc nad druhým a je zneužitelná. Je nutné, aby psychodiagnostika probíhala v jasně definovaném rámci. Musí být předem domluvená zakázka a způsob jejího naplnění. Psychodiagnostický proces a metody Psychodiagnostika = je rozpoznání rozdílnosti stavů člověka v daném okamžiku proti minulému stavu či v porovnání s jinými lidmi. Hartl (2000), Psychologický slovník = jsou všechny metody a jejich užití pro měření, respektive popis interindividuálních a intraindividuálních odlišností. Dorschův slovník (1998) Diagnostická činnost = je souhrn operací, postupů a technik, jejichž cílem je stanovit diagnózu (psychický stav jedince), a to podle konkrétního cíle, kterým může být: • určení stupně vývoje, • zjištění příčin odchylného vývoje od věkové normy, • zjištění individuálních zvláštností osobnosti, • zjištění podstaty, podmínek a příčin individuálních rozdílů, • prognóza nebo predikce M. Svoboda (1998), Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Základem psychodiagnostiky je OTÁZKA Co se chceme o konkrétním člověku dozvědět a jak to bude prospěšné jemu samotnému? Co už o něm víme a co je neznámé? Proč to potřebujeme vědět? Co budeme dělat se zjištěnými poznatky? Formulace psychodiagnostické zakázky: Jaké psychické funkce nebo skutečnosti chceme zjistit? Máme nějakou výchozí hypotézu, kterou testujeme? Jaké metody máme k dispozici? Které metody budou pro posuzovaného nejméně zatěžující? = Kdo chce co vědět a proč? Jak se to dá zjistit a komu se jakou formou sdělí závěr? Dělení psychodiagnostických metod: KLINICKÉ METODY: pozorování rozhovor anamnéza analýza spontánních produktů PSYCHOMETRICKÉ METODY Dělení psychodiagnostických metod: KLINICKÉ METODY PSYCHOMETRICKÉ METODY: testy – osobnosti, inteligence, speciálních schopností dotazníky projektivní metody – verbální, grafické, m. volby kresebné metody – jako projektivní metoda, měření úrovně rozumových schopností, senzomotorických dovedností, kreativity vývojová diagnostika neuropsychologické metody