Filozofie umění a výtvarný projev (meziválečná léta) Ornament a funkčnost, exprese a rozum, duch a účel •Hledám-li počátek umění co nejspodněji, v samotném člověkově boji o život, v nutnosti býti životu nejen po řádu všeho živého i neživého poddán, nýbrž ve snaze do něho i způsobem člověčím vstupovati. A což, kdyby člověk byl tak činil cestou jen technickou, a ani nemuselo být umění? Snad (já tomu však zhola nevěřím) byl by se mohl, jedno k druhému, státi pánem světa jen z moci své techničnosti, nerozplývaje se bezúčelným děláním obrázků a soch. Proč se tedy dal tak časně do zobrazování zvířat a lidí? Patrně že viděl v zobrazeném zvířeti nebo lidské postavě něco ze zvířete nebo člověka samotného. Josef Čapek, Umění přírodních národů, Dauphin, Praha 1996 •Z úvodu Zdeňka Justoně (Justoň vydal ve stejném nakladatelství knihu Hudba přírodních národů) • Paradoxem dvacátého století je prohlubující se protiklad mezi stále rostoucí životní úrovní příslušníků západní civilizace a jejich pocitem čím dál hlubší duchovní krize. •Čapkova kniha mi připomíná monumentální Gauguinův obraz Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Nejen naléhavostí dotazů, jež jsou obsaženy v jeho názvu: spíš stejnou potřebou odpovědí. Čapek i Gauguin se pokoušejí odpovědět, jeden slovem, druhý obrazem, na základní lidské otázky. • Z. Justoň Naturalistický a geometrický proud v umění (Čapek) •Dva základní proudy, ten naturalistický a geometrický, jsou už dosti dávno předmětem mnohých úvah a říká se jim nejrůzněji realismus a abstrakce, styl apollinský a dionyský, vciťující a abstraktní, fyzioplastický a ideoplastický, sensorický a imaginativní. •Vždycky však je dlužno pamatovati na to, že cesta od smyslové nápodoby, od individuálního projevu k obecnému znaku je cestou ducha. Toto magické dění se projevuje právě v neobyčejné horoucnosti a přírodnosti divošské geometrie. Umělecké věci tu nemají býti pouhým zrcadlením skutečnosti, ale její živou a rovnocennou součástí: proto aby do ní takto vnikly a se v ní umístily, jsou tak formálně silné, tak divě přírodní, tak prudce výrazné. Téma duchovnosti ve výtvarné pedagogice •Jiří David, výchova duše v rozporných podmínkách postmodernismu a evropská integrace, 4. mezinárodní sympozium SSEA/InSea v Košicích, 2000). • Umělý rozpor mezi přírodou, civilizací a kulturou, který se vytváří na pozadí úzkosti z „pluralistického diskurzu“ lze překonat jen na základě celistvého (holistického) přístupu k fenoménu žité a reflektované skutečnosti, tedy i lidské kultury jako vědomé péče o dějinnou kontinuitu duchovních struktur. Moderna jako překonané paradigma? •Umění avantgardy modernismu je zakotveno v kódu evoluční ontologie, kolektivní kulturní paměti lidstva. • •(Evolučně ontologické stanovisko, které chápe přírodu jako živý organismus se samořídící funkcí, je velmi blízké teorii tzv. morfogenetických polí Ruperta Sheldrake (Tao přírody, 1990), podle níž se ve strukturách vytvářejí i podstatné kulturně adaptivní charakteristiky druhu v rámci vesmíru jako celku. Tuto morfogenetickou pozici podporují i další práce analogické teoretické strategie. Jsou to především díla přírodovědců orientovaných filozoficky (Fritjof Capra, Tao fyziky, 1991 nebo David Bohm rozvíjení významu, 1992). • Jiří David DSCN0994 DSCN0995 DSCN0996 DSCN0997 DSCN0998 DSCN0999 DSCN1000 DSCN1001 DSCN1002 DSCN1003 DSCN1004 DSCN1005 DSCN1006 DSCN1008 Čapek o ornamentu •Ještě k otázce ornamentu. Nelze dobře rozhodnout, z čeho nejpůvodněji povstal: jestli, jak se praví, byl odpozorován přímo z prvků přírodních, nebo se vyvinul ze schematizace prvků vyššího umění naturalistního, či z rytmu a skladebnosti řemesla atd. Spor o ornament •1921 Adolf Loos, Ornament a zločin (Francie, L´Espirit Nouveau) •Estetickovýchovný program v kontextu vzniku a rozvoje funkcionalismu (boj proti všemu starému včetně ornamentu přežívajícímu z doby secese) • Josef Čapek - ornament •Funkce ornamentu není v podstatě zdobivá. To by přece jen bylo příliš málo. Zdobení těla nemá smysl jen ornamentální, ale v základě už i vytvářecí. Je to tak trochu umělé tvoření objektu. –Nejpodstatnějším rysem ornamentu je, že není vlně svéprávný, nýbrž vždycky vázán na předměty, ale právě tady a právě proto není jeho funkce pouze zdobivá. To teprve modernější doba mu tu funkci podstatně zdobivou přisoudila ze svého značně u zmateného a falešného pohledu právě ve velmi povážlivých časech,kdy ornament se skutečně stával nesmyslným líčidlem, kdy sloužil hlavně jen ošidnému zakrývání , k nabubřelému i přebujelému maskování mrtvé konstrukce a špatného materiálu. •Tou měrou, jak se rozvíjí kultura, ornament mizí z užitkových předmětů… Co právě tvoří velikost naší doby, je jeí neschopnost vytvářet novou ornamentiku. Přemohli jsme ornament… Město 20. století bude oslňující a nahé jako Sión…“ Adolf Loos Znaky funkcionalismu jako výchovný program •Strohost •Oproštěnost od dekoru •Jednoduchost a účelnost konstrukce •Funkčnost •Přizpůsobivost fyziologii lidského těla • Praktičnost • DSCN0985 Kampaň proti ornamentu •Časopis Náš směr •Anketa o ornamentu ve 3. a 4. čísle časopisu v roce 1924 • • Loosovi kritici •Avantgardní prozaik a publicista Richrd Weiner, Adolf Loos chůvou (1926) •Proti Loosově materialismu, podle kterého je „člověk s moderními nervy“ ovládán pouze svými fyziologickými potřebami 1928 Mezinárodní kongres pro kreslení a užité umění •Převaha výtvarných prací blížících se technickým výkresům •Kritika V.V.Štecha – nebezpečí technizujících geometrických tendencí, Štech upozornil na stejný redukcionismus jako tomu bylo u banálně ornamentální stylizace Další reakce na kritiku ornamentu •Prof. St. Matějček – Ornament sakrament •Logizující směry ve výtvarné pedagogice navazující na konstruktivismus a funkcionalismus •Kritika národního ornamentu – znázorňování ornamentu bylo považováno za nefunkční a překonané Bohumil Markalous •Od R. 1922 rozlišuje uměleckou a estetickou výchovu, prosazoval vkusovou výchovu – byt, oblečení, životní styl. •Vliv funkcionalismu a purismu Příspěvek Josefa Čapka 1926 •Proměna estetických měřítek se však se však ve výtvarné výchově omezila jen na „boj proti ornamentu“ a docela se přitom zapomnělo na to, že nová estetika konstruktivismu předpokládá výchovu k nové vizuální vnímavosti, že žádá mimořádnou citlivost k elementárnímu tvaru a k prostoru jako svébytné formě estetické reality. Rozvoj škol uměleckoprůmyslového a umělecko-řemelsného charakteru •Praha, Zlín, Brno, Bratislava •Některé koncepce odrážejí přímo vliv Bauhausu •Josef Vydra – Škola uměleckých řemesel v Bratislavě (1930 – 38) – skloubení domácích řemelsných tradic s funkcionalismem •Škola měla návaznost na předškolní i základní školní estetickou výchovu •Zanikla v roce 1938 Příprava učitelů estetické výchovy •Učitelské ústavy (učitelství pro základní školy) •Umělecké školy typu akademie, nebo na vysokých školách technických • •