Legislativa ve školství – základní informace Lucie Obrovská Zakotvení práva na vzdělání nMezinárodní kontext: n - Úmluva o právech dítěte n - Všeobecná deklarace lidských práv n - Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech n - Listina základních práv EU n - Evropská úmluva o lidských právech a základních svobodách nprávo na vzdělání jako významné sociální právo Právo na vzdělání, čl. 33 LZPS n (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. (3) Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. (4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. Výklad práva na vzdělání podle LZPS nK odst. 1: návaznost na princip nediskriminace při přijetí ke vzdělání, při procesu vzdělávání, při posuzování kvality vzdělávání nNestátní školy: judikatura ze zahraničí: tělesné tresty na nestátní škole v UK nOdst. 4: prospěchová, sociální stipendia Výklad práva na vzdělání podle LZPS nPřístup ke vzdělání: obrovský obrat v judikatuře: ÚS předtím nechtěl vůbec vstupovat do autonomie rozhodování VŠ, dnes NSS přezkoumává dokonce nejen rozhodnutí děkana o ukončení studia apod., ale také rozhodnutí ředitele střední školy o povinnosti opakovat ročník apod. nÚS (90.léta): právo na vzdělání ≠ právo na bezplatné učebnice nNová judikatura : veganská strava pro syna Zajímavá mezinárodní judikatura – ESLP a další nPřítomnost náboženských symbolů: kříže ve státních školách (Lautsi vs. Itálie) nLeyla Sahin vs. Turecko: zákaz šátků a vousů při výuce lze požadovat (?) nDogru vs. Francie: zákaz šátku při TV je relevantní nYoder vs. Wisconsin: PŠD do 16 let? n Zakotvení práva na vzdělání nŠkolský zákon, hlavní principy § 2: nRovný přístup nZohlednění individuálních vzdělávacích potřeb nRespekt a názorová snášenlivost nBezplatné základní a střední vzdělávání (vs. úplata za vysokoškolské vzdělání?) Zásada rovného zacházení – co děti cizinců? n§ 2 vztažen jen na občany EU a jejich děti n§ 20 školského zákona – zajištění přípravy na vzdělání jen dětem cizinců z EU – problematické, není k tomu důvod nObčané EU: za stejných podmínek ke vzdělání i ke školským službám nOstatní: stejně jako EU občané k základnímu vzdělávání a školským službám, ne tak u středních škol (nutno prokázat oprávněný pobyt), mateřských škol, školských služeb (nutno prokázat pobyt min. na 90 dní) n Zásada rovného zacházení nVytvoření soukromé, dle pohlaví oddělené třídy nebo školy jako porušení zákazu diskriminace? nLeden 2013: spolkový ústavní soud: taková škola není proti principu zákazu diskriminace v Grundgesetzu nJe třeba zvládnout internalizaci Vzdělávací soustava nTzv. dětské skupiny, jesle nMateřské školy (ve školském zákoně) nZákladní školy: povinná školní docházka vs. porušení povinnosti rodiči nStřední školy, učiliště, gymnázia nVysoké školy, univerzity nŠkoly státní, církevní, soukromé nUmělecké školy a konzervatoře n Dětské skupiny a další formy péče nNový zákon o dětské skupině nSchválení v červnu 2014 sněmovnou, senát vrátil – kvůli lesním školkám nNávrh MŠMT: lesní třídy při mateřských školách – splňovaly by hygienické předpoklady nVýsledek: z. č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině Dětské skupiny a další formy péče nfiremní školka, dětská skupina, lesní školka nMax. 24 dětí nFyzické osoby, firmy, jednotlivci, státní instituce nHygienické, prostorové předpoklady, pojištění, personál nPovolení MŠMT Mateřské školy nZřizovatel: obce nNedostatečné kapacity v posledních letech - stížnosti proti nepřijetí k VOP nDoporučení VOP ke kritériím předškolního vzdělávání (hlavní závěry?) nRozhodování ve správním řízení, zákaz diskriminace (- antidiskriminační zákon!) nPřednostní přijetí v roce před PŠD nRámcový vzdělávací program pro PV Závěry doporučení VOP nPředškolní vzdělávání jako součást vzdělávací soustavy nPovinnost zdůvodňovat rozhodnutí nNelze znevýhodňovat dítě kvůli rodinným okolnostem (rodič na rodičovské, trvalý pobyt obou rodičů, sourozenec, zaměstnanost..) nLze zvážit sociální potřebnost, věk nKritéria nesmí vytvářet samospráva nNelze zacházet rozdílně s cizinci, s postiženými dětmi Základní školy nZřizovatelé: obce, často u speciálních škol kraje nZřizovatel určuje školské obvody, tj. spádové oblasti nEvidence škol ve školském rejstříku nPovinnost přednostního přijetí ve spádové škole, zákaz diskriminace nRámcový vzdělávací program pro ZV à školní vzdělávací program n Povinná školní docházka n1774 Všeobecný školní řád nBezplatné základní vzdělávání – VDLP 1948, LZPS nDnes: školský zákon: 9 let, i na cizince nad 90 dní, počátkem školního roku následujícího po 6. narozeninách nMožnost odkladu, max. dvakrát nDěti s hlubším postižením: základy vzdělávání nŽádost o individuální vzdělávání n Povinná školní docházka n„ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého zejména tím, že jej nepřihlásí k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o tuto docházku„ npřestupkový zákon – 3000,- nohrožování mravní výchovy mládeže nodebrání části rodičovského příspěvku (1. 1. 2012) n povinné MŠ? n Přestupek podle § 31 odst. 1 PZ n„kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o povinnou školní docházku“ nà ! Zásada subsidiarity trestní represe Trestný čin ohrožování výchovy dítěte § 201 zákona č. 40/2009 Sb. nKdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že na) svádí ho k zahálčivému nebo nemravnému životu, nb) umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život, nc) umožní mu opatřovat pro sebe nebo pro jiného prostředky trestnou činností nebo jiným zavrženíhodným způsobem, nebo nd) závažným způsobem poruší svou povinnost o ně pečovat nebo jinou svou důležitou povinnost vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, nbude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. n+ odst. 2: automaty Trestný čin ohrožování výchovy dítěte nOdnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, na) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ze zavrženíhodné pohnutky, nb) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu, nc) spáchá-li takový čin opětovně, nebo nd) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch n - soudy chápou podle judikatury jako ohrožení také neposílání do školy Prevence záškoláctví nMetodický pokyn MŠMT nTým ve škole: třídní učitel, výchovný poradce, metodik prevence nNapomenutí – důtka – výchovná komise – (popř. stíhání skrze správní právo) – trestní zákon nPři 10 neomluvených hod vých. komise nPo 25 oznamovací povinnost OSPOD, OČTŘ Prevence záškoláctví nNeomluvené absence vs. vysoký počet omluvených absencí nPřestupkový zákon: přestupek na úseku školství a výchovy mládeže nOČTŘ zkoumá také dopad do vzdělávání nTČ ohrožování výchovy dítěte lze spáchat i z nedbalosti (nižší stupeň zavinění) nDošlo k ohrožení? + neprospívá ve škole? = kumulativní podmínky Nová povinnost OSPOD od 2013 npořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami, zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob Oznamovací povinnost nA) obecně nB) speciální povinnosti některých subjektů n___ nAž na tři roky TOS nBezodkladně nI tehdy, neznám-li pachatele nPolicii ČR nebo státnímu zástupci nHodnověrným způsobem Co je oznamovací povinnost a kdo ji má stanovenou? nTrestný čin neoznámení TČ = oznamovací povinnost ohledně vybraných TČ n§ 368 trestního zákona, tj. z. č. 40/2009 Sb. nà zneužití dítěte k výrobě pornografie, n pohlavní zneužívání, týrání svěřené osoby n§ 367 TZ = nepřekažení TČ Učitelé: některé další povinnosti n§ 10 (4) zákona č. 359/1999 Sb. nOznamovací povinnost úřadu obce o ohrožených dětech n§ 6 zákona o OSPOD: nRodiče zemřeli, zneužívají rodičovskou zodpovědnost, byl na nich spáchán TČ, jsou ohroženi násilím mezi rodiči, opakovaně utíkají z domova, vedou zahálčivý život Některé další povinnosti nKromě toho podle § 7 každý má povinnost oznámit závadné chování dětí jejich rodiči, i upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti, na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti.. n+ dítě (§ 8-1) může chtít pomoc i bez souhlasu rodičů! Když se chce dítě/žák bránit… nJaké má možnosti? nA) škola – kdo? nB) státní orgány – které? (co OČTŘ?) nC) linky bezpečí – 116111 nD) VOP. http://deti.ochrance.cz/ nE) školní ombudsman – kdo? úloha? n Základní zásady poskytování vzdělání n§ 2 školského zákona: nRovný přístup ke vzdělání nZohlednění individuálních potřeb nNaplnění potenciálu žáka nÚcta k právům jednotlivce, tolerance nBezplatné základní a střední vzdělávání (xx školky…) Práva a povinnosti žáků nŽák má právo na vzdělávání a služby (//veganská strava ve školách..?) nNa informace o vzdělávání a poskytovaných službách nPřiměřeně má i právo se vyjadřovat ke svému vzdělávání (i v jiných oblastech právo na názor: I ÚS 3304/2013 – právo dítěte být u soudu) nPovinnost chodit do školy a vzdělávat se nPovinnost řídit se řádem školy a poslechnout pokyny pedagogů Povinnosti rodičů nPosílat dítě do školy nV závažných případech jednat s ředitelem nInformovat o zdravotní způsobilosti dítěte a o dalších podstatných okolnostech nUvádět důvody absence Povinnosti rodičů: výběr školy nŘeditel rozhoduje o přestupu žáka na základě žádosti rodiče, ale: npodá-li žádost pouze jeden z rodičů, účastníkem správního řízení se stává i druhý rodič, neboť může být ve smyslu § 27 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutím ředitele přímo dotčen ve svých právech a povinnostech. Nositeli tzv. rodičovské zodpovědnosti jsou bezpochyby oba rodiče, a to v plném rozsahu bez ohledu na jejich sezdanost, úpravu výchovy dítěte apod. Rozhodování o vzdělávání dětí patří svou povahou do souhrnu práv a povinností při péči o nezletilé dítě, tzv. rodičovské zodpovědnosti, měli by se na něm proto podílet oba rodiče. Povinnosti rodičů: výběr školy nPrávem každého rodiče je rozhodovat o výběru školy pro dítě, nicméně v zájmu dítěte je, aby se rodiče na tomto výběru školy především dohodli. O běžných záležitostech týkajících se dítěte může každý rodič rozhodovat zvlášť, v podstatných záležitostech pak musí vyjádřit souhlas oba rodiče jako nositelé rodičovské zodpovědnosti. nZákon o rodině neuvádí, které záležitosti jsou podstatné, ale dle komentáře k zákonu o rodině i výkladu MŠMT je nutno mezi ně zařadit i rozhodování o vzdělání dítěte. Pokud není možná zákonem preferovaná dohoda mezi rodiči o podstatných záležitostech dítěte, rozhodne dle n soud. Vzdělávací soustava v ČR nKteré školy zahrnuje? nJe povinná mateřská škola? nJde o poskytování vzdělávání, nebo hlídání? nJaké možnosti má žák po PŠD? nCo to je zájmové vzdělávání? /SVČ, ŠD, ŠK/ nCo zahrnuje terciární vzdělávání, je bezplatné? nJaké znáte akademické tituly? n Systém vzdělávání v ČR nMateřské školy (i pro děti se SVP) nPřípravný ročník ZŠS, pro děti sociálně znevýhodněné nZákladní školy (pro děti se SVP), základní školy speciální nStřední vzdělávání, - s výučním listem, - maturitou, konzervatoře + nástavba nVOŠ (Dis.) nVŠ: Bc.à Mgr.,// Mgr., MUDr..,// Ph. D., Th. D. Školská zařízení a školské služby nŠkola = školská právnická osoba (kde budete hledat seznam škol?) nŠkolské zařízení = zařízení pro DVPP, ubytovací a výchovná zařízení, zařízení pro zájmové vzdělávání, zařízení školního stravování, školská účelová zařízení (knihovnické služby, praktická činnost..) Systém vzdělávacích programů nRVP zakotven ve školském zákoně nRVP PV, RVP ZV, RVP ZV LMP, RVP ZŠS nŠkolní vzdělávací programy musí sledovat rámec a výstupy RVP nNaplnění RVP kontroluje ČŠI nZařazení do vzdělávacího programu § 49 odst. 2 školského zákona nhttp://rvp.cz/ Vzdělávací programy nVe které škole lze vzdělávat podle kterého vzdělávacího programu? nA) v běžné základní škole podle RVP LMP nB) ve speciální škole podle RVP LMP nC) v běžné základní škole zřídit třídu pro děti s LMP s programem RVP LMP n__ nZmatky v názvech škol.. Vzdělávací programy n„Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy.“ Právní úprava školství v ČR: co je obsahem předpisů? nZákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání nVyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání nZákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nVyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání nVyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání nVyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol n Právní úprava školství v ČR: co je obsahem předpisů? nVyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školství nVyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných nVyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech nZákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách nZákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících nZákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám Zřizovatelé nMŠMT, soukromé, církevní školy nObce: mateřské školy, základní školy, základní umělecké školy, mateřské a základní školy pro výuku v jazyce národnostní menšiny, stravovací zařízení nKraje: SŠ, VOŠ; MŠ, ZŠ..pro žáky s postižením, základní školy speciální, střední školy pro národnostní menšiny (výbor pro menšiny + další podmínky), dětské domovy, školy při zdr. zařízeních Zřizovatelé nProblémy vztahů zřizovatel: škola: nNedostatečná úprava kontroly výkonu zřizovatelských kompetencí (vztah ředitel: zřizovatel, ředitel: ČŠI, ČŠI: zřizovatel) nJaké jsou kompetence ČŠI? Kde je budete hledat? nkonexe Konkursy na ředitele n§ 166 (2) ŠZ: ředitele veřejné školy jmenuje na základě jím vyhlášeného konkursního řízení na dobu 6 let zřizovatel. n§ 166 (3): V průběhu posledních 6 měs. pracovního poměru ředitele školy na dobu určitou, nejpozději však 3 měsíce před jeho skončením, může zřizovatel vyhlásit konkurs. Zřizovatel vyhlásí konkurs vždy, navrhne-li to nejpozději 6 měsíců před koncem doby trvání pracovního poměru na dobu určitou Česká školní inspekce nebo školská rada. Nedojde-li k vyhlášení konkursu, prodlužuje se doba trvání pracovního poměru na dobu určitou ředitele školy nebo školského zařízení o dalších 6 let. Konkursy na ředitele: situace nDosavadní ředitelka se nepřihlásila, přihlásila se jen jedna osoba, ta neuspěla. Poté zřizovatel potvrdil ve funkci staronovou ředitelku, do konce r. 2012. nZvítězila kandidátka, která se posléze vzdala funkce. Potvrzena ve funkci byla do konce roku 2012 bývalá ředitelka, která se konkursu neúčastnila. nNeúspěšný konkurs: jmenována třetí osoba Konkursy na ředitele: otázky nMohli po neúspěšném konkursu ponechat starou ředitelku? nMohli jmenovat osobu, která se konkursu neúčastnila? nJaké důsledky má nevyhlášení konkursu? nMůže zřizovatel jmenovat starou ředitelku znovu, ale na omezenou dobu? Výuka náboženství nCírkve nebo náboženské společnosti, které k tomu mají povolení nNepovinný předmět na státních školách, min. 7 žáků nCírkevní školy nRozhodnutí Lautsi vs. Itálie (stěžovatelka: právo na výchovu dětí vs. kříže ve státních školách) Střední školy: problematika „státních“ maturit n§ 82 školského zákona nOdvolání – odůvodnění rozhodnutí! nDo 20 (dříve: 8) dní se lze obrátit na krajský úřad, který musí do 30 dnů za pomoci ČŠI a Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání rozhodnout nProblém: posuzování slohových prací externisty Vysoké školy, zákon č. 111/1998 Sb. nVysoká škola: správní orgán x akademická samospráva nVnitřní předpisy: studijní řád, stipendijní řád nSprávní rozhodování –poplatky, uznávání zahraničního vzdělání, matrika nZákaz diskriminace v přístupu k vysokoškolskému studiu Mezinárodní dohody ve školství nProblematika uznávání zahraničního vzdělání nTzv. boloňský proces: 1999 Boloňská deklarace, Evr. prostor vysokoškolského vzdělávání nKvalita v rámci VŠ: Akreditační komise n Uznání zahraničního vzdělání nUznává česká VŠ realizující obdobný studijní program, jde o správní rozhodnutí nOdvolání k MŠMT, má rozhodnout do 30, resp. do 60 dní nLze dát návrh na opatření proti nečinnosti (§ 80 SŘ) nŽádost o přiměřené zadostiučinění za průtahy v řízení Uznání zahraničního vzdělání n§ 105 ZVŠ:„Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení.“ n n§ 71 odst. 3 SŘ: „Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení.“ Uznání zahraničního vzdělání n§ 80 SŘ: „(1) Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví. (2) Opatření proti nečinnosti učiní nadřízený správní orgán i tehdy, nezahájí-li příslušný správní orgán řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední“. Odškodnění vyhozených studentů nNařízení vlády č. 122/2009 Sb. nNa základě § 8 zákona o protiprávnosti komunistického režimu: n„Vláda je zmocněna, aby nařízením napravila některé křivdy spáchané na odpůrcích komunistického režimu a na osobách, které byly postiženy jeho perzekucemi, v oblasti sociální, zdravotní a finanční.“ Odškodnění vyhozených studentů nPřípad I.: klient si stěžuje, že chce odškodné – nemohl studovat na VŠ, protože jej z politických důvodů nevzali ani na SŠ + dodal doklad o tom, že nestudoval nPřípad II.: klient byl vyhozen z VŠ z politických důvodů v r. 1970 nhttp://jinepravo.blogspot.cz/2012/06/jiri-nantl-soudni-aktivismus-nebo.html Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nKdo je v čele resortu dnes? Před ním mj.: n prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. nJaké jsou úkoly MŠMT? Petr Fiala (politolog) daliborstysministerstvoskolstvi ANd9GcQtnRewGE01VbKw4ONQS3vTjlMdGnq7FTcnqESZUicFguwu_OmI_A nMgr. Kateřina n Valachová, Ph.D. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová Kompetenční zákon nMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. n www.nuv.cz Česká školní inspekce nPodle tzv. kompetenčního zákona je podřízena MŠMT! nwww.csicr.cz nÚstředí (ústřední školní inspektor) + 14 krajských inspektorátů npodněty, tematické zprávy, naplňování RVP n Česká školní inspekce nInspekční činnost: odborné otázky nStátní kontrola: dodržení zákona nVeřejnosprávní kontrola: finanční využití nKontroluje školy i školská zařízení – co mezi ně patří? nŠkolní inspektoři, kontrolní pracovníci, přizvané osoby Česká školní inspekce nKdy se lze stát školním inspektorem? nCo na školách Inspekce kontroluje? nZjištění pochybení: předání zřizovateli, ten ji musí informovat o dalším postupu nVyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce nMožnost přizvání přizvaných osob n Přestupky na úseku školství nPorušení mlčenlivosti v souvislosti s maturitami, projednává MŠMT, pokuta až 0,5 mil. Kč nNesplnění opatření uloženého po zjištění nedostatků ČŠI, projednává ČŠI, pokuta až 50 000,- Kč Problematika speciálního školství nMezinárodní úmluvy (mají přednost): povinnost zajištění vzdělávání na nediskriminačním základě nProblémy: n- naše legislativa (vyhlášky) n- finance (argumenty NERVu, problematika financování AP) n- nedostatečná podpora některých rodin, absence dětí ve škole Problematika speciálního školství n- postupy a diagnostika ŠPZ (kritika štrasburského soudu) n- sklony k elitářství některých ředitelů a škol (ředitel jako manažer privátní instituce nebo poskytovatel veřejné služby??----- PŠD!) n- příprava budoucích učitelů na pedagogických fakultách n- postavení speciálních škol n- názvy škol..! n Vzdělávání žáků se SVP nZdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění nVyhláška 73/2005 Sb. + § 16 ŠZ nPodpůrná a vyrovnávací opatření n„…vyžaduje-li to povaha postižení, zřizují se základní školy pro děti s postižením“ Školská poradenská zařízení nSpeciálně pedagogická centra a pedagogicko – psychologické poradny nZřizovatelem kraj nNapojení SPC na speciální školy: střet zájmů? nDoporučení ke zřízení AP – ředitel – KÚ nDoporučení do spec. školy nDoporučení do spec. vzd. programu Inkluze ve světě a soudní rozhodnutí nK čemu dospěl v rozhodnutí americký soud? nJaké znevýhodnění měla dívka? nJak soud ve prospěch svého závěru argumentoval? Další otázky diskriminace v přístupu ke vzdělání n Právní problémy: n nečinnost samosprávy n zásahy samosprávy n časové hledisko vs. vzdělávání dětí n úspěch v odvolacím řízení vs. přeplněné školky n diskriminujícím subjektem je kdo? Ředitel, n poradna, zřizovatel, kraj, stát? Další otázky diskriminace v přístupu ke vzdělání nDotace pro znevýhodněné skupiny: máme vstupní a výstupní data? Právní základ: Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, a nařízení vlády č. n 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity, čl. 1 odst. 4 Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace: n n Ustanovení § 1 odst. 4 Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace n„Za rasovou diskriminaci nejsou považována zvláštní opatření, učiněná výhradně pro zajištění přiměřeného rozvoje některých rasových nebo etnických skupin nebo jednotlivců, kteří potřebují takovou ochranu, jež může být nezbytnou k tomu, aby jim zabezpečila rovné užívání nebo výkon lidských práv a základních svobod, pokud ovšem tato opatření nevedou k zachovávání rozdílných práv pro různé rasové skupiny a pokud nezůstanou v platnosti po dosažení cílů, pro které byla přijata.“ Další otázky diskriminace v přístupu ke vzdělání n§ 7 odst. 2 ADZ: nZa diskriminaci se nepovažují opatření, jejichž cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti osoby ke skupině osob vymezené některým z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 a zajistit jí rovné zacházení a rovné příležitosti. Další otázky diskriminace v přístupu ke vzdělání nNáboženské symboly ve školách, požadavky na úpravu výuky: šátky – o jaká práva jde? Kdy je možné je omezit? nhttp://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/skola-nemuze-zcela-zakazat-noseni-krizku -ani-muslimskeho-satku-nezahalujiciho-tvar-a/ nArgumenty obou stran… ? n n Další otázky diskriminace v přístupu ke vzdělání nNikáb, hidžáb, burka ANd9GcRGrzo9TebgNozYGbWsLJN4Wh_1k593hqcgG_Y7Qn44hKvD56_3Ng ANd9GcR4qSODxX7bZrb6MpBgAT3Af33RYzGDVz22ihSDFp3j35jsG5pM ANd9GcTgYpElkdMS2t2Arv8ZYzD8iEFk52W6NTGIZu6CxzHZ_Yn_IBKLkN1tjGnq ESLP k otázce zahalování nRozsudek Velkého senátu ESLP z 1. 7. 2014 ve věci S. A. S. proti Francii (č. 43835/11) nČl. 8, čl. 9 a čl. 14 EÚLP nStěžovatelka se považuje za oddanou muslimku, nikdo ji k nošení šátku nenutí nCo princip multikulturality…? ESLP: Dahlab vs. Švýcarsko, Eweida vs. UK nDahlab: Možnost učitelky nosit šátek – inspekce ji vyzvala k odložení, ESLP konstatoval, že vyučuje-li mladší žáky, může je ovlivnit nEweida: Letecká společnost odmítla možnost nosit na uniformě kříž kvůli dress code – podle ESLP nedůvodné nPaní Chaplin - zdravotní sestra, tam je to z důvodu infekce pochopitelné nNejednotnost soudu v případech Dahlab, Eweida, S. A. S. – v čem? Další otázky diskriminace v přístupu ke vzdělání nNové rozhodnutí z Itálie: časové omezení asistenta k dítěti s postižením = diskriminace nSituace v Portugalsku – ředitel se snažil vytvořit menší třídy a opatření pro Romy, ale odsouzeno jako nedovolený postup Další otázky: 1 As 46/2013-44 nMůže být reklama diskriminační? Podle zákona o regulaci reklamy nesmí být v rozporu s dobrými mravy, NSS zmínil D. H. a zvláštní ochranu Romů nKritika – nemohou se tak n rozhodnout? Nevzdělaný n kopáč je něco míň? n ! „většina vyhlížela jako n Romové“ n n Mel+jsem+se+lip+ucit nI. Pokud reklama obsahuje diskriminaci na základě rasy, pohlaví nebo národnosti, je třeba ji vždy považovat za rozpornou s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. n nII. Při hodnocení rozporu reklamy s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 zákona o regulaci reklamy) z důvodu diskriminace určitého etnika je nutné vzít v úvahu postavení tohoto etnika v české společnosti a existenci negativních stereotypů či předsudků o příslušnících tohoto etnika. n nIII. Dobrovolnost účasti v reklamě nemá vliv na posouzení snížení lidské důstojnosti v důsledku této účasti (§ 2 odst. 3 zákona o regulaci reklamy).