1 Na co se soustředit při plánování výzkumu? Kontakt: Mgr. Tomáš Kohoutek,Ph.D. kohoutek.t@gmail.com „The greatest invention of the nineteenth century was the invention of the method of invention.“ A.N. Whitehead 2 Kontroverze výzkumu ve společenských vědách Z pohledu vedoucích prací: Zdroj poznání vs. zdroj marné a nesmyslné práce Příležitost k individuální práci se studenty vs. povinnost společně předstírat, že student je výzkumník Didaktická šance nechat studentům „in natura“ reflektovat realitu oboru vs. donutit studenty pro jednou (a naposledy) sledovat zcizující schéma nároků na „výstup“ Možnost konfrontovat výsledky při obhajobě s bedlivou kolegiální zpětnou vazbou vs. děs, který rýpal zase napadne i moje kompetence … … … … Kontroverze výzkumu ve společenských vědách V obecnějším odborném kontextu: Zdroj poznání vs. zdroj málo srozumitelného „čehosi“ Příležitost k rozvíjení poznatkové báze oborů vs. nutnost psát dokola o tom, o čem se píše „bezpečně“ (ale není proč to číst) Zdroj korekce svévolnosti v práci s fakty vs. příčina šroubovaného stylu psaní, sterilních výsledků Ideál objektivity vs. mechanické napodobování představ přírodovědců 19.stol. (n.l.) Ideál formulace „podložených tvrzení“ vs. sdělování „pravd“, které by se obtížně ujímaly i v mentálním prostoru IV. cenové skupiny pozdě navečer … … … … 3 Co nám pomůže udržet se v „zeleném poli“? Držet se cílů, znát prostředky Zvolit si téma, které nás zajímá a uvažujeme o něm kriticky („Rem tene,verba sequentur“) Vrátit se do věku tří let a ptát se, ptát se, ptát se… kdykoli můžeme něco formulovat jako otázku Dodržovat sled kroků při koncepci výzkumu (ideový a technický plán, povědomí o fázích výzkumu a jeho typech a přiměřených cílech) Mít na paměti, jaké jsou ideály sdělení Vzít si na pomoc jasnou strukturu výzkumného sdělení, která je „k věci“ (IMRAD) Výzkum je sdělení… Normální konverzace v běžném životě interpretujeme tak, jako bychom očekávali od svých konverzačních partnerů naplnění následujících ideálů: IDEÁL KVALITY Neříkáme lži, ani věci, pro které nemáme důkazy IDEÁL RELEVANCE Říkáme pouze věci, které jsou pro účel konverzace relevantní, smysluplné, účelné IDEÁL KVANTITY Naše příspěvky do konverzace jsou přesně tolik informativní, jak je třeba, ani o trochu víc IDEÁL MRAVŮ Naše příspěvky jsou jasné a přiměřeně stručné Předpokládá se, že mluvíme pravdu, sdělujeme relevantní informace, sdělujeme adekvátní množství informací, a to jasně. http://en.wikipedia.org/wiki/Gricean_maxims 4 Kde leží počátek výzkumu? Čím výzkum začíná? pro volbu optimálních postupů výzkumu je do značné míry určující počáteční uchopení zkoumaného problému, formulace cílů výzkumu, výzkumných otázek (popř. hypotéz) Výzkum je metodicky strukturovaným pokračováním úvahy o problému a otázkách („jen“ a právě pokračováním takových úvah), má vést ke shromáždění relevantních informací pro jejich zodpovězení Podstatná je tedy jak PREEMPIRICKÁ fáze výzkumu (shromažďování informací, uchopení tématu, formulace otázek), tak fáze EMPIRICKÁ (vlastní provedení výzkumu – stanovení formy výzkumu, sběr dat, analýza, odpověď na otázky, prezentace výsledků) Projekt výzkumu by měl zahrnovat základní představu o obou fázích Poznámka k diskusi: Studentské výzkumné práce mají nesporně i důležitý didaktický aspekt – důležitým cílem (vedle věcného, „empirického“ cíle práce) je prokázat schopnost orientovat se v konkrétních otázkách, spojených s praxí oboru, systematicky pracovat, reflektovat vlastní práci; to opět zdůrazňuje význam správného uchopení tématu, dokonce „intuitivního porozumění“ vedle technické, „výzkumnické“ složky práce, a tedy především dobré orientace v oboru i v tématu I v současné výzkumné literatuře (např. Punch, 2008) je patrný trend k většímu důrazu na první fáze výzkumu vedle vlastního zpracování, jemuž byla dříve věnována téměř výhradní pozornost (viz např. Kerlinger, 1972) Znalost výzkumných postupů nelze podceňovat – např. představa o možnostech výzkumného designu nebo o kritických fázích zvoleného postupu může být velice prospěšné již v počátečních fázích Cílem je stav, kdy autor umí: (a) správně uchopit téma, (b) zvolit postup zpracování, který je z hlediska tématu optimální; realita vypovídá spíše o volbě postupu na základě dostupných možností (intuitivně přístupná forma, v horším případě přístup „mám-li jen kladivo, vše je pro mne hřebík“), na základě kusých požadavků zvnějšku („musí tam být hypotézy“, „musí tam být axiální kódování“) zcela chaoticky (příčinou může být nezájem, nedostatek znalostí, nadání, ale i „zmatené“ ulpívání na dílčích a často podružných požadavcích na detaily zpracování, technikáliích mimo kontext apod.) Fáze výzkumu (model dle Punch, 2008, s. 21) 5 Typy výzkumu podle funkce – popis a vysvětlení Tradiční rozlišení kvalitativních a kvantitativních výzkumů není jediné a zdaleka ne vždy funkční (řada výzkumů např. využívá obojí zdroje dat a postupy – „smíšený výzkum“, funkce výzkumu není závislá jen na formě) Důležité je, zda jde o popis (deskripci) jevu nebo jeho vysvětlení (explanaci) Např. výzkum s hypotézami má za cíl odpovědí přispět k vysvětlení; i v kvantitativním však může jít o prostý popis, evidenci (viz popisná úroveň statistiky) Kauzální vysvětlení (tj. určení vztahu příčin a následků) umožňuje jen málo typů výzkumného plánu (viz experimentální design, RCT) a postupů (s termínem determinace pracuje např. regresní analýza); jindy je i v (kvazi, pre)experimentálním výzkumu třeba diskutovat všechny konkurenční hypotézy I v rámci kvalitativních studií, kde jde o shromáždění nových nebo unikátních údajů, rozlišujeme různou míru jejich využití k vysvětlení problému Základní je, odpovídá-li výzkum na otázky CO? (/např. všechno prožívá člověk v dané situaci – výčet, deskripce), JAK? Nebo PROČ? (/např. jaké motivy vedou k určitému řešení dané situace – explanace); zvláštní případ představují otázky po interpretaci - ptají se na „význam věcí pro lidi v dané situaci“; to je doménou kvalitativních postupů (otázka po subjektivním významu je v zásadě hermeneutická, týká se „žitého světa“ – „Lebenswelt“ /Husserl) Patrná je souvislost s rozlišením vysvětlení a rozumění (Dilthey) – porozumění je vždy individuální, závislé na konkrétní osobě a kontextu, odráží i subjektivitu toho, kdo interpretuje – pojí se tedy s kvalitativním výzkumem a často právě „porozumění“ tématu a situaci u studentských prací hodnotíme a představuje didaktický cíl Poznámka k diskusi: opodstatnění kvalitativních postupů ve studentských pracích se opírá i o to, že didaktickým cílem je „porozumění“ tématu, situaci klientů, znalost pravidel, ale i citlivost pro zvláštnosti; Další typy výzkumu podle funkce – verifikační/konfirmační a explorační/heuristický Hypotézy jsou spjaty s výzkumem, jehož cílem je ověřit dané předpoklady Existují i případy, kdy není co ověřovat, neboť zkoumáme málo známou oblast, otázku; cílem je zachytit kontext nějakého jevu; Je cílem získat co možno kompletní autentickou výpověď; je cílem dobrat se nových skutečností (nikoli vztahů mezi známými skutečnostmi) Tehdy hovoříme o výzkumu heuristickém nebo eploračním 6 Výzkumné otázky a hypotézy ve výzkumu Každý výzkum předpokládá určitý záměr, otázky - ne vždy je však nejvhodnější forma hypotéz výzkum, jehož součástí mají být hypotézy, se musí již na počátku vyrovnat s otázkou, jaká operace povede k posouzení platnosti hypotéz (zpravidla statistická operace s daty); půjde tedy o výzkum kvantitativní musí obsahovat předem stanovené předpoklady o vztazích mezi proměnnými, půjde tedy spíše o výzkum prestrukturovaný než rozvíjející se se musí opírat o teorii, z níž lze předpoklady dedukovat (nebo alespoň o opodstatněné předpoklady), půjde tedy spíše o výzkum konfirmační než explorační (heuristický, induktivní – „mapující“...) Punch (2008, s. 48) uvádí, že „existují dvě přímočaré otázky, které pomáhají při určení toho, zda v dané studii jsou hypotézy potřebné: Mohu pro každou specifickou otázku předem navrhnout predikci, co očekávám (před empirickým výzkumem, tedy předtím, než získám a analyzuji data)? Pokud ano, vychází základ predikce z nějaké množiny tvrzení, z nějaké „teorie“, z níž lze hypotézy odvodit a která hypotézy vysvětluje?“ (s. 48) Poznámka k diskusi: didaktický význam formulace hypotéz mají v případě, že hypotézy věcně není vhodné (nebo nelze) formulovat, nahradit přiměřeně konkrétní výzkumné otázky (blíže je pojednáno opět v přiloženém dokumentu) Fáze výzkumu – místo a role hypotéz (model dle Punch, 2008, s. 49) 7 Typy výzkumu podle funkce – ověřování a tvorba teorie Verifikace (ověřování) teorie může být jak kvantitativní (na základě hypotéz), tak kvalitativní (vyhledávání dalších, rozporných či kontrastních případů…); tradičně spíše kvantitativní Tvorba teorie – na základě shromažďování poznatků A nacházení souvislostí; tradičně spíše kvalitativní postupy Nejde však o záležitost formy výzkumu: Např. i postupy, které na tvorbu teorie explicitně aspirují, nabízejí jen „stavební jednotky“ pro popis (zakotvená teorie – grounded theory) Vysvětlení (explanace) představuje již teoretický úkol; teorie tradičně bývá chápana jako obecně platná, ale nemusí být – proto je prostor pro vysvětlování v kvalitativních studiích s limitovaným vzorkem Poznámka k diskusi: zjednodušené schéma „kvanti = ověření teorie, kvali = tvorba teorie, k teorii patří hypotézy --- v kvali designu budou proto hypotézy na konci“ leze chápat jako motivované didakticky a navazující na starší studie, které vnímaly roli kvalitativních postupů výhradně jako roli „předskokana“ pro vlastní kvantitativní šetření, jako univerzální požadavek však nemá opodstatnění Práce na úrovni dobrý popis – interpretace výsledků, diskuse vzhledem k dalším zjištěním, návrh možných vysvětlení je žádoucí, není omezena typem výzkumu; Punch (2008, s. 58) uvádí, že „jestliže víme, proč (nebo jak) se něco stalo, pak víme víc než pouze, že se něco stalo, a takovou explanační znalost můžeme využít pro predikci“ Typy výzkumu podle formy – prestrukturovaný a rozvíjející se výzkum Prestrukturovaný výzkum: Je možné (a žádoucí) předem plánovat do detailů Umožňuje např. přesné omezení množství zkoumaných jevů a stanovení hypotéz Souvisí tedy spíše s verifikací (podle funkce) Rozvíjející se výzkum: Počítá s formulací dalších otázek (jak výzkumných, tak například během rozhovoru) Je vhodný tam, kde si nejsme zcela jisti všemi relevantními okolnostmi, nebo kde unikátní okolnosti případu jsou vlastním předmětem výzkumu Souvisí tedy spíše s konceptuálním popisem nebo s tvorbou teorie (podle funkce) Poznámka k diskusi: Při zadávání práce je ve skutečnosti jednou ze základních – a mnohdy nedostatečně reflektovaných – otázek, zda bude výzkum předem strukturovaný nebo zda se počítá s jeho dalším rozvíjením v průběhu. Nadměrná a jednostranná kontrola „splnění zadání“ omezuje odvahu k rozvíjení výzkumu. Rozhodnutí zvolit rozvíjející se výzkum by naopak nemělo být motivováno pouze odsouváním preempirické práce do empirické fáze – hrozí, že výsledkem budou banální „osobní objevy“. 8 Co pomůže při rozhodování o podobě výzkumu? Kritéria dané instituce Nevýhodou je, že se jedná o ukazatel nezřídka proměnlivý a omezeně opodstatněný; případné konflikty s realitou je však potřeba řešit jinde než na poli studentských prací, jejich obhajob atd. Povědomí o cílech výzkumu a nárocích, které bude klást, o možnostech znalost postupů analýzy, dostupnost respondentů, odhad schopností studenta i vlastních Znalost kroků pří výzkumu pomoci mohou např. uvedená Punchova (viz výše) schémata přípravy projektu v preempirické a empirické fázi, jinou možnost představuje přiložené schéma „Ideový a technický plán výzkumu“, podobně jako sledování struktur IMRAD (Introduction – Methods – Results – and – Discussion) –viz samostatné odkazy Dobré navázání na předchozí „intuitivní znalost“, představu o tématu a výzkumu Není podceněním studentů, pokud mají využívat didaktické postupy pro rozvoj tvořivého myšlení z příruček pro základní školy (např. Fisher, R.,1997. Učíme děti tvořivě myslet a učit se. Praha: Portál) – zde k vytvoření jednoduché mentální mapy problému a k jejímu doplňování během preempirické fáze výzkumu a především při interpretaci a diskusi výsledků Podobně není na škodu pohlížet na výzkumu jako na formu dialogu (začíná otázkami, ústí do diskuse – „finis coronat opus“) – pečlivé pročtení položek dotazníku napomůže realistické představě o jeho možnostech; přehrání rozhovoru „nanečisto“ podpoří formulaci relevantních otázek Obojí (na rozdíl od direktivních pokynů, co patří k nutným náležitostem práce) napomůže odbourání mentálních bariér mezi potenciálním autorem a výzkumem Výzkum (1) je sdělení, které se (2) řídí určitými pravidly: struktura IMRAD má jít o autorské sdělování podložených fakt o tématu, proto je třeba publikum seznámit: se stavem poznatků a otázkou, kterou výzkum řeší – jako výzkumníci víme o tématu časem zpravidla více, než běžný smrtelník; proč je téma závažné, zajímavé, důležité? Co se o něm již ví? Existují nějaké rozpory nebo mezery v dosavadních poznatcích, na které se zaměříme? s metodami, o které se výzkum opírá – m. shromažďování dat (forma – dotazník, rozhovor…, obsah – na co se ptáme, co sledujeme), m. výběru výzkumného vzorku, m. zpracování dat; zjistíme to, na co se ptáme, tak dobře, jak dobře se ptáme - povaha výsledků závisí na metodě!!! s výsledky – tak, aby měl příjemce přehled o tom, co jsme zjistili (pozor – není to totéž jako co si myslíme, že jsme zjistili nebo co si myslíme o tom, co jsme zjistili; zde informujeme „objektivně“, dbáme na srozumitelnost s odpovědí na naše výchozí otázky, s diskusí – co mohou naše výsledky znamenat? Jak je lze interpretovat – co znamenají? Co našim výsledkům chybí,co bychom dělali podruhé jinak? V čem se shodují s výsledky jiných podobných studií,případně čím se odlišují? Jak si to vysvětlujeme… Těmto cílům dobře vyhovuje struktura Úvod (Introduction) – metody (Methods) – výsledky (Results) a diskuse (Discussion) (podrobněji viz L. Maczkó, 2001) 9 Literatura Punch, K.(2008). Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál Další rozšiřující materiály: Schéma „Ideový a technický plán výzkumu“ Článek Day, R.A. (1989). The origins of the scientific paper: The IMRAD format. American Medical Writers Association Journal 4, 2, s. 16–18. Prezentace Maczkó, L. (2001): IMRAD/(TA)IMRAD. http://www.mediator- novezamky.sk/model_imrad.html Děkuji za pozornost