IDEOVÝ A TECHNICKÝ PLÁN VÝZKUMU
Ideový plán by měl být formulací výzkumného záměru; týká se
1) Koncepce
- myšlenkový náčrt toho, co chceme řešit; proč je to důležité, k čemu to může sloužit nejen obecně,
ale i prakticky)
2) teoreticko-kritická analýza dosavadního stavu poznání
- přehled dostupné literatury (např. formou anotací); vytvoření „kognitivní/mentální mapy“ o
současném stavu poznání problému, který řešíme
3) prameny dat a faktů
- popis oblasti výzkumu, tj. především výzkumného souboru (celá populace, na kterou je výzkum
zobecněn)
toto vše by se mělo podílet na vytvoření
4) vztahového rámce výzkumu (představy o důležitosti dat a faktů v kontextu dosavadního
poznání, o povaze problému i výzkumného souboru; na základě znalosti vztahového rámce
pak generujeme i metody, jeho jasná formulace udržuje vnitřní konzistenci práce)
- hledisko, východisko (fenomenologické, strukturní, funkční)
- operacionální (empirické) pojmy
- teoretické pojmy – zakotvující konstrukty
- metodologie, metody, metodiky zkoumání
Technický plán představuje operacionalizaci našeho záměru (jak to udělat, aby zkoumání
bylo validní a proveditelné);
běžně zahrnuje i takové „drobnosti“, jako jsou náklady na výzkum, jeho personální zajištění, „odbyt“…;
ve studentských pracích se zaměřujeme především na
5) typ výzkumu
- kvalitativní či kvantitativní, konfirmační nebo explorační
- pokud neprovádíme explorační výzkum, stanovíme hypotézy
6) užité metody
- pozorování, rozhovor, dotazník, inventář, test, analýza produktů…
7) výzkumný vzorek
- obecněji zdroj dat: pokud data sbíráme sami, zabýváme se především konstrukcí vzorku
(náhodný, stratifikovaný nebo kvótní výběr), jinak uvádíme, odkud data máme a jak vzorek vznikl
8) metody zpracování dat
- kvantitativní: uvědomíme si, na jaké úrovní měření (nominální, pořadové, intervalové) se
pohybujeme; zvolené analýzy do značné míry závisí právě na tom; dá se sledovat frekvence
(všude), klastrová analýza (všude), korelace jevů (u pořadových Spearmanova, u intervalových
Pearsonova); ke srovnání skupin slouží např. t-test nebo ANOVA…
- kvalitativní metody: obsahová analýza, diskursní analýza, narativní přístup…
9) prezentace výsledků
- jak to udělat, aby byly výsledky přehledné; tabulky, grafy…
Ke zprávě o výzkumu pochopitelně patří i
10) závěr, kde shrnujeme, k čemu jsme došli, kde prezentované výsledky komentujeme,
porovnáváme s hypotézami (pokud je máme) nebo shrnujeme výsledky explorace, a
11) diskuse, kde se zamýšlíme nad začleněním výsledků výzkumu do širšího kontextu;
formulujeme, co se dá na základě výsledků dělat, navrhujeme úpravy pro eventuální další
výzkum dané oblasti, vyjadřujeme se i k nejasnostem ve vlastních výsledcích i postupech a
k tomu, co je mohlo způsobit, srovnáváme svoje výsledky s dalšími, ať už shodnými, odlišnými
či dokonce protikladnými a zamýšlíme se nad důvody shod nebo rozdílů
(upraveno podle schématu prof. Vladimíra Smékala)