1. Abiotické faktory ovlivňující život na Zemi
Zda a jaký život najdeme na určitém místě na Zemi ovlivňují abiotické podmínky, které se zde vyskytují. Mezi základní podmínky pro život na Zemi patří SVĚTLO, TEPLO, VODA, VZDUCH a MINERÁLNÍ LÁTKY.
Země je svým tvarem geoid stále nakloněný jedním směrem obíhající kolem Slunce. Vzhledem ke vzdálenosti od Slunce dopadají paprsky slunečního záření na povrch Země v témže čase pod rozdílným úhlem. (Viz. I. přednášková blok, I. ročník). Proto jsou různá místa na Zemi osvětlována různě intenzivně a různá místa na Zemi se nestejně zahřívají. Tím se vytváří rozdílné primární podmínky pro klimatické, neboli podnebné pásy – viz. Přednáškový blok č.I. Množství dopadající energie je také ovlivněno různou nadmořskou výškou a strukturou zemského povrchu.
Denní rotace Země nedovolí přehřátí ani ochlazení povrchu až do tepelných podmínek absolutně nepřijatelných pro živé organismy. Ve dne směřuje tok tepla z povrchu dovnitř, v noci opačně. Tyto denní teplotní toky podpořené teplotní setrvačností v důsledku přirozeného skleníkového jevu a roční teplotní změny určují teplotní režim Země. Jsou navíc příčinou i dalších jevů. S úbytkem teploty od rovníku k pólům je patrný ještě výraznější úbytek směrem vzhůru – kromě klimatických pásem rozlišujeme i pásma vertikální.
Významným faktorem pro růst rostlin jsou půdní poměry, složení a množství minerálních látek v půdě. Výskyt rostlin druhotně ovlivňuje i výskyt živočichů.
Denní a roční pravidelnosti v teplotním režimu zapříčiňují tvorbu větrných systémů (pasátových v rovníkové a setrvačných v mírné oblasti). Ty jsou zesilovány nebo zeslabovány rozložením pevnin a oceánů a jejich rozdílným ohřevem – výsledkem jsou sezónní tlakové proudění (monzuny). Větrné proudění následně vyvolává mořské proudy. Větrné i mořské proudění a proudy výrazně ovlivňují sycení vodními parami a vypadávající srážky – deště.
Teplota a množství srážek jsou nejvýraznějšími faktory, na nichž závisí vhodnost podmínek pro život organismů. Každé místo na Zemi i celé oblasti lze charakterizovat ročním průběhem a kolísáním těchto veličin. Při záznamu ročního průběhu teploty a srážek obdržíme tzv. klimadiagram – viz. Přednáškový blok č.III.