Předměty o přírodě a společnosti

(Mgr. Iva Frýzová)

 

Předměty učení o přírodě a společnosti mají v našem školství mnohaletou tradici. V podstatě již J.A. Komenský požadoval, aby se žáci seznamovali s živými i neživými složkami přírody a to především pomocí smyslů, pozorováním přírodních jevů a hledáním souvislostí mezi nimi. Postupně se měnily názvy předmětů učení o přírodě (Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda, Člověk a jeho svět) a v souvislosti s technickým pokrokem také používané didaktické prostředky. Změnil se však především obsah předmětů, neustále aktualizovaný o vědecké poznání, ale také směrem k uniformitě vzdělávacího obsahu. (Fabiánová, 1996)

Tyto snahy o vědeckou aktuálnost a jednotnost vedly k tomu, že učivo předmětů o přírodě a společnosti na 1. stupni ZŠ bylo z hlediska pojmů velmi rozsáhlé, předávalo hotové vědecké poznatky již přímo zasazené do vědeckého systému, výuka jednotlivých vědeckých disciplín byla od sebe násilně oddělena a nerespektovala regionální zvláštnosti působiště školy.

V dobré snaze „naučit co nejvíce“ se často sklouzávalo k pouhému pamatování pojmů a definic a ve výuce především k využívání učebnic, školních atlasů a hromadně distribuovaných obrazových pomůcek. Naopak rozvoj dovedností umožňujících orientaci v problémech a nových situacích, ale také působení na postoje žáků se ocitlo na okraji pozornosti učitelů.

Oproti tradičnímu (a bohužel přetrvávajícímu) přístupu ve výuce předmětů o přírodě a společnosti by se výuka těchto předmětů měla zaměřit na:

- propojení výuky s regionem bydliště - žáci by měli dozvídat co nejvíce informací o regionu bydliště a skrze specifika regionu bydliště by se měli seznamovat s obecnými zákonitostmi o přírodě i společnosti. V praxi to znamená, že např. poznávání dřevin by nemělo začínat v učebnici prohlídkou obrázků modelových dřevin, ale vycházkou do okolí , sběrem listů či větviček dřevin a jejich následným určováním. 

- návaznost témat na fenologické změny v přírodě - toto podřízení se přirozeným proměnám přírody umožní učiteli mít vždy dostatečný názor pro žáky, ať již při vycházkách nebo při získávání přírodnin pro výuku. Znamená to, že v zimě, kdy je snadné pozorovat vodu v pevném skupenství ve více variantách (rampouch, sníh, námraza na okně) se bude výuka realizovat snáze a pro žáky bude toto zařazení smysluplné. Podobně je vhodné zařadit poznávání různých společenstev do září či konce školního roku, kdy může učitel vyrazit se žáky ven a tato společenstva přímo navštívit.

​- propojenost s společensky aktuálními tématy - přestože se nám může zdát, že tyto události žáky míjí a nemají o ně zájem, jsou velmi všímaví a snaží se jim porozumět. Proto např. téma demokracie je vhodné navzdory učebnici zařadit do termínu voleb, po živelné pohromě bezprostředně zařadit problematiku Integrovaného záchranného systému a pod.

- využívání primárních informačních zdrojů - tedy pokud je to možné, nepředávat žákům hotové poznatky, ale nechat je učinit své vlastní objevy na základě sběru informací z pokusů, pozorování, měření, ale také dokumentů, rozhovorů a pod.