(PaedDr. Bohumíra Šmahelová, CSc., Mgr. Iva Frýzová)

 

Didaktická hra

Významnou vyučovací metodou nejen na 1. stupni základní školy je didaktická hra. Didaktická hra  by měla mít vždy stanovený výchovně vzdělávací cíl.

Hra působí silně motivačně.  Didaktické hry patří k metodám aktivizujícím. Žáci jejich prostřednictvím mohou nejen fixovat učivo, ale také získávat nové vědomosti a řešit různé problémové situace. Využití didaktických her klade velké nároky na přípravu učitele, jde o promyšlení po stránce:

- obsahové

- organizační

- v neposlední řadě pak materiální (např. pomůcky)

Odměnou za to je vysoká aktivita a motivace žáků pro vlastní učení.

Zařazení didaktické hry v předmětech o přírodě a společnosti rozhodně nemá sloužit pouze k vyplnění času, ale její použití v hodině by mělo být smysluplné.

 

Didaktické hry můžeme využívat v různých fázích výuky:

HRY V ÚVODU HODINY

Hra zařazená v úvodní části vyučovací hodiny může plnit hned několik funkcí (ne vždy nutně všechny). Mezi tyto funkce patří:

• motivace a uvedení tématu
• opakování předchozího učiva
• rozdělení žáků do skupin

Hry, které řadíme do úvodu hodiny by měly mít jednoduchá pravidla a měly by být časově nenáročné. Žáky by měla hra motivovat pro další práci, nikoliv unavit.

Časté je použití tajenek, jednoduchých kvízů, hmatových her, Kimovy hry, skládání obrázků či fotografií, vytváření dvojic nebo skupin podle určitého klíče a  pod.

 

HRY V EXPOZIČNÍ ČÁSTI HODINY

Specifika předmětů o přírodě a společnosti umožňují v určitých případech využití didaktické hry také pro expozici nového učiva, především pokud chceme žákům vysvětlit určitý méně známý pojem nebo dynamický jev. Hra se stane konkrétní analogií, na jejímž základě pak žáci sami nebo s pomocí učitele vyvodí pravidlo nebo zákonitost.

Připravit vhodnou hru pro expozici nového učiva je velmi náročné, vyžaduje to vhled do problematiky a také znalosti případných miskonceptů, které hrozí při nesprávném pochopení předváděného principu. Z tohoto důvodu je vhodné využívat hry připravené odborníky a prezentované např. v metodických příručkách a oborově didaktických publikacích.

Vzpomeňte si na naši společnou výuku a expoziční didaktické hry, které jsme hráli. HRA O NEJRYCHLEJŠÍ CHLOROFYL cíl: Žáci popíší svými slovy princip fotosyntézy,  VRŠKOVÁ cíl: Žáci pojmenují vyobrazené nástroje a stroje pro práci na poli a popíší jejich funkci při práci na poli či zahradě, KOLÍKY cíl: Žáci charakterizují vlastními slovy pojem potravní síť, PÁRÁTKA cíl: Žáci popíší vztahy mezi býložravci a masožravci v přírodě, charakterizují pojem potravní pyramida, …

Hra byla vždy doplněna diskusí na závěr, kdy studenti/žáci sami nebo s pomocí učitele formulovali určité pravidlo nebo definici. U motivačních nebo fixačních her toto společné shrnuté nebo zobecnění není nutné, u expozičních her nesmí nikdy chybět.

 

HRY FIXAČNÍ

Po expozici nového učiva můžeme zařadit didaktickou hru, jejíž funkcí je zábavným způsobem (většinou v kontrastu k výkladu nebo práci s učebnicí) fixovat právě probrané učivo. U fixačních her často využíváme pohybu žáků po třídě nebo soutěživé aktivity.  Vhodné jsou hry, kdy se žáci mohou zapojovat postupně, jak končí jinou činnost (např. zápis do sešitu, práce s pracovním listem) nebo je lze kdykoliv ukončit (s blížícím se koncem vyučovací hodiny).

Jedná se o hry typu kvízů nebo běhacích kvízů, her vyžadujících seřazení členů skupiny nebo provedení určité činnosti podle určitého klíče apod. 

(např. první žák ze skupiny běží, dostane otázku a tu má zodpovědět, pokud neví, může se jít poradit se svou skupinou. Když je otázka správně zodpovězena, běží další v řadě. Hraje se tak dlouho, dokud skupina nevyčerpá celou sadu otázek.) 

Další dělení didaktických her může být podle toho, kterou složku žákovy osobnosti rozvíjí.

• hry senzorické jsou zaměřeny na rozvoj smyslů. Nejsnáze lze využívat rozvoj hmatu. Mezi nejoblíbenější pak patří hry na rozpoznání chuti, zde je však potřeba být si vědom potravinových alergií žáků a časové náročnosti těchto her.
• hry intelektuální, jejichž prostřednictvím se rozvíjí myšlení, paměť, pozornost apod. Jedná se o křížovky, tajenky, kvízy, soutěže, hry na zapamatování výčtu předmětů, pořadí předmětů a apod.
• hry tvořivé bývají děleny na hry úlohové, dramatizační (sem patří např. hry typu na lékaře, na cestující v dopravním prostředku, na stolování, na obchod). Využití mají na 1. stupni ZŠ i hry konstruktivní (se  stavebnicemi, s přírodními materiály, modelování na pískovém stole nebo pískovišti).

Specifickým typem her jsou hry ekologické. Jedná se o hry, jejichž podstatou je simulace vztahů v přírodě. Např. potravní závislost jednoho živočicha na druhém, chování živočichů v určitých situacích apod. Nejsou to tedy bezpodmínečně nutně hry v přírodě, ale hry o přírodě.

 

 

Náměty pro didaktické hry

Hry senzorické:

• Rozvíjení zraku - odhadování vzdáleností, rychlosti pohybu, rozlišování barev, tvaru, velikosti
• Rozvíjení sluchu -   rozlišování zvuků (klepání  na různý materiál, šustění, řezání dřeva, listování v knize, rozlišování zvuku dopravních prostředků, hlasu ptáků, zvířat
• Rozvíjení hmatu -   poznávání předmětů podle hmatu, poznávání ovoce, zeleniny, různých materiálů (dřevo, kov, umělá hmota, tkanina apod.)
• Rozvíjení chuti a čichu -  rozeznávání ovoce, zeleniny, pečiva, koření, vůně květin, sušených bylinek apod.

 

Hry intelektuální:

• hádanky, hlavolamy, rébusy, křížovky, různé skládanky, hledání chybných tvrzení, popletené obrázky, zapamatování si řady jmen např. zvířat, rostlin apod.
• Jednoduché hádanky - mohou vymýšlet sami žáci, např. Je to malé zvířátko, žije na stromech, je mrštné. Má huňatý ocas atd. Myslím si roční období. Kvetou fialky
• Hry na rozvíjení mimojazykové komunikace – hry s prvky pantomimy (předvádění určitého zvířete, řemesla, děje, nálady apod.)

 

Další příklady her:

Ano – ne Žák si vybere slovo, na které myslí (zvíře, rostlinu, věc) a ostatní se snaží otázkami zjistit, o co jde. Žák odpovídá pouze ano – ne.

Je to zvíře?  Ne

Je to rostlina ? Ano

Je to bylina? Ne

Je to dřevina? Ano ........

 

Je to pravda?  Učitel říká různá tvrzení a je-li to pravda, žáci zvednou ruku. Např. Mládě krávy je tele. Vrabci odlétají na zimu do teplých krajů.

 

Věty na dané slovo. Žáci tvoří větu na dané slovo. Obměnou je, že na dané slovo mají vytvořit vět několik, např. dvě nebo tři. Tak na slovo pes mohou vytvořit věty: Pes je domácí zvíře. Pes je savec. Mláďata psa jsou štěňata.

 

Módní přehlídka. Hra je vhodná, když se děti učí charakterizovat jednotlivá roční období. Dostanou obrázky oděvů a vytvářejí (ve dvojicích nebo ve skupinách) kolekce oděvů na jako, léto,  podzim nebo zimu. Pak se udělá na nástěnce módní přehlídka“, kterou žáci komentují.

 

Zařizujeme byt. Z množství obrázků zařízení bytu žáci vybírají, co patří do kuchyně, ložnice, koupelny apod.

 

Hledání chyb (též Na učitele) Žáci dostanou na lístečcích „odborný“ text, ve kterém jsou chyby. Mají je najít a opravit.

 

Existuje řada publikací, kde učitelé mohou čerpat náměty na didaktické hry. Uvedeme zde několik příkladů.

 

Fabiánková, B., Horká, H. Náměty do prvouky I. Brno: Paido 1995

Fabiánková, B., Horká, H. Náměty do prvouky II. Brno: Paido 1996

Hermochová, S. Hry pro život. 1. a 2. díl. Praha: Portál 1994

Machková, E. Zásobník dramatických her, cvičení a improvizací. Praha: Artama  1990

Pausewangová, E. 130 didaktických her. Praha: Portál 1993

Pausewangová, E. 100 her k rozvoji tvořivosti v předškolním a mladším školním věku. Praha:

                          Portál 1993